Střešní krytiny: Od diagnostiky po odborné vzdělávání

Střecha je složitý systém řady vrstev, kde každá z nich hraje svou nezastupitelnou roli. Tou poslední, nejvíce vystavenou vnějším vlivům i požadavkům na estetickou úroveň, je bezesporu střešní krytina. Její vlastnosti z velké míry podmiňuje použitý materiál. Volba krytiny souvisí s typem stavby, klimatickými podmínkami dané lokality a mnoha dalšími faktory. Kvalitní střecha je jednou z nejdůležitějších součástí každého domu. Mluví se o ní také jako o páté fasádě, významnou měrou se podílí nejen na vzhledu stavby, ale především na její funkčnosti.

Typy a rozdělení střech

Podle sklonu α dělíme střešní konstrukce na:

• Ploché (α ≤ 10°)
• Šikmé (10° < α ≤ 45°)
• Strmé se sklonem α > 45°

Od dob rozvoje průmyslu a později typizované panelové výstavby až dodnes celková rozloha plochých střech stále roste. S nárůstem rozlohy a se současným stárnutím souboru plochých střech vzrůstá počet jejich poruch, a tedy i význam diagnostiky. V současnosti by se měl z celkového počtu střech brát v úvahu minimálně čtyřicetiprocentní podíl plochých střech, ne-li více.

Rozdělení plochých střech

I když je přesně definováno, co jsou to ploché střechy, dělí se dále z několika hledisek:

• Podle skladby střešního pláště:
  • Jednoplášťové
  • Dvouplášťové
  • Víceplášťové ploché střechy
• Podle využití:
  • Bezúčelové (nepochozí), na které je možný přístup jen kvůli nevyhnutelné údržbě.
  • Účelové (pochozí) střechy, které se využívají ke zvolenému účelu provozu (doprava, rekreace, umístění speciálních technologií apod.).

Důležitým faktorem ve vztahu k provozu budovy a funkčnosti střechy je použití parozábrany (nebo jiné vrstvy s podobnou funkcí).

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Poruchy střech a jejich diagnostika

Poruchou ploché střechy se rozumí úplná nebo částečná ztráta kterékoliv z jejích funkcí - hydroizolační, tepelněizolační či estetické. Není překvapující, že nejzávažnější poruchou je poškození celistvosti hydroizolační vrstvy - krytiny - a následná ztráta hydroizolační funkce, prostě řečeno zatékání. V průběhu posledních přibližně pěti let TSOUS zaznamenal zvýšenou poptávku v oblasti diagnostiky plochých střech.

Důvody diagnostiky střech

Kdyby se vycházelo jen ze znění zadání nebo z formulování požadavků zákazníků, i bez vážnější analýzy příčin by bylo možné definovat dva hlavní důvody diagnostiky střech:

1. Prvním je zatékání a následná reklamace práce nebo díla. Bohužel, většinou chybí požadavek na laboratorní ověření vhodnosti skladby vrstev střešního pláště během projektové přípravy nebo na výrobně-kontrolní zkoušky během realizace opravy. Na střechy se potom diagnostický pracovník dostává až ex post.
2. Druhým důvodem diagnostiky střech často bývá kontrola identity dodané a zabudované povlakové krytiny. Investor má podezření, že během výstavby byla povlaková krytina zaměněna za jiný výrobek nebo za výrobek s menší tloušťkou.

Postup diagnostiky

Diagnostika střechy začíná prvotní obhlídkou in situ a konfrontací požadavků zákazníka s dostupnými zdroji informací o budově, střeše, období a způsobu realizace. Identifikují se všechny pravděpodobné příčiny poruchy a sestaví se postupové kroky k prokázání nebo zamítnutí těchto hypotéz. Postupové kroky se volí tak, aby byl zásah do konstrukce střechy pokud možno neinvazivní.

Je-li třeba odebrat vzorky, prakticky vždy se provádí průzkum vlastností na výběru. Jeho velikost se stanovuje podle účelu zamýšlené zkoušky. Je-li účelem zjistit (odhadnout) nějakou vlastnost v kterékoliv části střešního pláště, mohou se použít např. metody náhodných vzorků, při nichž se vychází z plochy celého střešního pláště. Rozsah výběrů ovlivňuje cenu diagnostiky. Převládá obecná tendence zákazníků minimalizovat počty zkoušek na dogmatickou hodnotu 3. Nemělo by se však zapomínat, že při zpracovávání výsledků a odhadu vlastností souboru např. jednostranným tolerančním intervalem a při zachování určité konfidenční úrovně se potom výrazně „zhorší“ (na straně bezpečnosti) hodnota ukazatele dané vlastnosti. Navržený seznam zkoušek a jejich rozsah se předkládá zákazníkovi.

Metody zkoušení vodotěsnosti

Ke zkoušení vodotěsnosti zabudovaných povlakových krytin plochých střech existují zažité zkušební postupy. Musíme však rozlišovat mezi metodami pro kvalitativní zhodnocení, zda do střechy zatéká, nebo ne (tzv. zátopová zkouška), a metodami určenými k odhalení poškozeného místa (zkouška tzv. vakuovým zvonem, zkouška jiskrová nebo tzv. dýmová zkouška).

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

• Zátopová zkouška: Plocha střechy (nebo její část) se zaplaví vodou, v níž může být rozpuštěn hypermangan nebo potravinářské barvivo. Po určité době (optimálně po 24 hodinách) se kontrolují níže položená podlaží, jestli se zabarvila. Zátopová zkouška by se dala modifikovat i na měření poklesu hladiny v kontrolním válci, kdyby se během zkoušky měřilo jednotkové množství ztráty vody z referenční vodní plochy.
• Dýmová zkouška (tzv. mataki test): Lze použít v případě volně uložených asfaltových pásů a fólií. Do jednoho otvoru v povlakové krytině se vpouští barevný dým a sleduje se, jestli na některém místě neuniká.
• Vakuová zkouška: Zkoušený spoj povlakové krytiny se natře mýdlovým roztokem, nasadí se na něj vakuový zvon a následně se z něj vysaje vzduch. V případě vytváření bublinek ve zvonu lze konstatovat, že dané místo je netěsné. Metoda je vhodná pro náhodnou kontrolu spojů povlakové krytiny, ne však ke kontrole celé délky spojů.
• Jiskrová zkouška: Je jednou z metod, kterou je možné racionálně použít k identifikování míst zatékání do střešního pláště. Do podkladu krytiny se zavede jedna elektroda s napětím přibližně 30 až 40 kV a nad spoji krytiny se pohybuje druhou elektrodou rychlostí asi 10 m/min. V místě poruchy celistvosti krytiny vznikne jiskření. Metoda však není účinná na střechách se suchým podkladem krytiny.
• Zkouška jehlou: Při níž se špičatým předmětem přechází po spoji sousedních pásů krytiny. Jakákoliv nespojitost se projeví vpichem jehly do spoje.

Kondenzace vodní páry

Je-li třeba zjistit, zda do střechy zatéká, protože jsou na vnitřní straně stropní konstrukce náznaky zatékání, je vhodné nejprve provést průzkum, zda je zatékání jen lokální, nebo se tyto náznaky vyskytují na více místech. Pokud je míst, jimiž do střechy zatéká, více, cílem prvotní prohlídky je odhalit spojitost mezi nimi - zda nemají nějakého společného jmenovatele, např. průniky potrubí, střešní vtoky nebo světlíky. Když se vyloučí riziko této opakované chyby, postupuje se dále k potenciální kondenzaci. S tímto cílem je vhodné důkladně se obeznámit s technologií provozu - zda a kde vzniká velké množství vodní páry, jak se odvádí, jaké jsou okrajové podmínky vnitřního prostředí a jaký je režim provozu.

Kondenzace se může vyskytovat buď přímo na vnitřním povrchu střešní konstrukce, především v místech tepelných mostů (mezistřešní nebo zaatikové žlaby, atika, světlíková obruba atd.), nebo v jednotlivých vrstvách střešního pláště. Pokud se hypotéza o kondenzaci nepotvrdí, je třeba zjistit konkrétní rozhraní se zvýšenou vlhkostí ve skladbě střešního pláště. Pro tyto účely dobře poslouží kapacitní měření vlhkosti.

Měření vlhkosti a tloušťky krytiny

Podle rozlohy oblasti, která byla identifikována jako postižená zatékáním střechy, se vytvoří vhodný měřicí rastr, na němž budou vykonána jednotlivá měření. Stejný metodický postup lze aplikovat i při měření vlhkosti střešního pláště tzv. Troxlerem. U této metody se stanovuje množství vody (vlhkosti) v materiálu pomocí gama záření emitovaného zářičem v přístroji.

Kromě diagnostiky plochých střech se můžeme často setkat s požadavkem na ověření tzv. identity použité povlakové krytiny. Je-li rozhodujícím kritériem tloušťka krytiny, lze postupovat metodou ultrazvukové kontroly tloušťky membrány (povlaku) bez potřeby odběru vzorků. Když se podaří odebrat kontrolní vzorky krytiny, dají se velmi dobře použít ke kalibraci ultrazvukového přístroje fyzickým změřením tloušťky krytiny, např. opakovaným měřením pomocí šroubového mikrometru nebo analýzou snímků příčných řezů krytiny sestrojených digitálním mikroskopem.

Tepelnětechnické vlastnosti

Jedním z požadavků zákazníků je i posouzení skladby střešního pláště z hlediska tepelnětechnických vlastností. V tomto případě není jiná možnost než vykonat sondáž ke zjištění skutečných tlouštěk jednotlivých vrstev obnoveného střešního pláště a odebrat vzorky ke stanovení objemové hmotnosti tepelněizolační vrstvy a vlhkosti, včetně ověření součinitele tepelné vodivosti. S ohledem na minimalizování zásahů do konstrukce lze i na tyto (jinak standardizované) zkoušky použít alternativní metody umožňující zmenšení velikosti vzorků. Součinitel vodivosti se v praktických aplikacích může zjišťovat i in situ přístrojem Isomet slovenské výroby. Efektivnost měření in situ však závisí na teplotě zkoušeného vzorku. Metoda je vhodná i k měření tepelněizolačních vlastností tzv. změny okrajových podmínek, které působí na střešní plášť.

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Trendy ve střešních krytinách

Vývoj střešních krytin je výsledkem delšího procesu a odzkoušení v praxi. Stále významnějším kritériem při výběru materiálů je jejich šetrnost k životnímu prostředí. Současné trendy přinášejí zajímavé varianty s nádechem ekologie i návratu do starých časů.

• Betonové tašky: Společnost KM Beta, tradiční výrobce betonové střešní krytiny, nabízí širší paletu barev. Betonová taška Bramac MAX v odstínu černá engoba patří k betonovým taškám většího formátu, na metr čtvereční je potřeba pouze 7,5 tašek.
• Plechové krytiny: Jsou stále oblíbenější volbou pro střechy rodinných domů a komerčních objektů. Mezi hlavní výhody plechové střechy patří její nízká hmotnost, vysoká odolnost vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám a dlouhá životnost, která při správné pokládce může dosahovat několika desítek let. Falcované plechové střechy jsou tradičním prvkem, který evokuje obraz starých venkovských stodol a stavení. Díky pokroku v technologiích se však dnes vyrábějí nové typy falcovaných krytin, které se vyznačují vynikajícími vlastnostmi a bez problémů zapadnou i do designu moderních domů.
• Taškové krytiny: Nabízejí výhodu tradice prověřené staletími, vysoké odolnosti, dlouhé životnosti a širokých možností použití. Přizpůsobí se nejrůznějším tvarům i rozměrům a jsou nenahraditelné při rekonstrukcích. Můžete si vybírat mezi keramickými nebo betonovými. Ať už zvolíte keramickou nebo betonovou tašku, získáte kvalitní a trvanlivou střechu s životností až sto let.
• Zelené vegetační střechy: Jsou nejen krásné, ale hlavně i funkční, neboť přispívají k ochlazení domu, zadržují dešťovou vodu a vytvářejí příjemné mikroklima hlavně ve městech, kde nahrazují chybějící zeleň.

Kvalitní pokrytí střechy zdaleka neznamená položit jen samotnou krytinu. Střešní plášť chrání celou stavbu za každého počasí. Jeho správnou funkci zajistí jedině efektivní spolupůsobení všech vrstev: krytiny, pojistné hydroizolace, tepelné izolace a parozábrany. Důležité je také odvětrání. I když na sebe střešní krytina poutá nejvíc pozornosti, sama o sobě nestačí. K důležitým součástem střešního souvrství patří i kvalitní a hlavně funkční izolace. Standardní skladba střešního pláště staví na třech primárních vrstvách: efektivní hydroizolaci, parotěsné zábraně a tepelné izolaci. Hlavní roli zde nutno přisoudit konstrukčnímu řešení.

Vzdělávání a školení v oboru střešních krytin

Absolventi jsou kvalifikovaní pracovníci, kteří se uplatní v povolání pokrývač při výkonu odborných prací v pokrývačských a stavebních firmách při montáži, údržbě a opravách skládaných krytin. Po splnění podmínek podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) mohou získat živnostenský list pro výkon řemeslné živnosti pokrývačství a pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné. Žáci se naučí provádět pokrývačské práce na sklonitých střechách. Součástí přípravy je osvojení průpravných činností. Školení pro klempíře nabízí možnost profesního růstu, náplní školení RHEINZINK je klempířská práce od základů techniky krytí na drážku až po speciální systémy a detaily.

Přehled vybraných školení a seminářů

V roce 2026 je k dispozici široká nabídka školení a seminářů zaměřených na střešní krytiny a související technologie:

Odkazy na normy a literaturu

Pro podrobnější studium problematiky střešních krytin a konstrukcí lze doporučit následující normy a literaturu:

• Oláh, J. a kol.: Konštrukcie plochých striech.
• Oláh, J. - Mikuláš, M.: Krytiny a doplnkové konštrukcie striech.
• Kupilík, V.: Závady a životnost staveb.
• Fajkoš, A. - Novotný, M. - Straka, B.: Střechy 1 - Opravy a rekonstrukce.
• Blaich, J.: Poruchy stavieb.
• Peráčková, J. - Jánošková, T. - Tonhauzer, I. - Beňo, S. - Sumec, A.: Technické zariadenia budov I. Zdravotná technika. Cvičenia a ateliérová tvorba.
• Wagner, V.: Poruchy plochých striech bytových domov a metódy ich sanácie, 5.
• STN 01 3431: 1985: Výkresy pozemných stavieb.
• STN 73 1901: 2005: Navrhovanie striech.
• STN EN 13956: 2006: Hydroizolačné pásy a fólie. Plastové a gumové pásy a fólie na hydroizoláciu striech.
• STN EN 1849-2: 2010: Hydroizolačné pásy a fólie. Stanovenie hrúbky a plošnej hmotnosti.

tags: #17 #stresni #krytiny #prumyslova #skola #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vzduchovací kámen z lipového dřeva
• Jak vybrat ukončovací lištu z PVC
• Kompletní průvodce výběrem terarijních vodítek
• Jak vybrat a správně instalovat fólii pod kačírek
• Hydroizolace základové desky: tekutá lepenka proti IPA