Jak správně betonovat terasu: Podrobný průvodce krok za krokem

Letní dny se jistě neobejdou bez terasy, bez místa pro klidné posezení s přáteli a rodinou. Ideálním doplňkem zahrady je proto terasa. Při výběru vhodného materiálu hraje velkou roli cena, kvalita, design a následná údržba. Nejpraktičtější však stále zůstává betonová dlažba. Komfortní terasa musí být dostatečně velká a pohodlná. Dlažba na terase by měla být nejen potěchou pro oči, ale musí být i bezpečná a jednoduchá na údržbu. Proto je důležité přihlédnout i k okolí terasy a vlastnostem dlažby.

Co byste měli vědět, než začnete se stavbou?

Ať už stavíte dům, rekonstruujete nebo budujete venkovní terasu, bez betonu se neobejdete. Pevný základ je naprosto zásadní pro každou zahradní terasu, která má sloužit dlouhá léta bez problémů. Stejně jako u stavby domu, i terasa potřebuje stabilní oporu, která zabrání budoucím komplikacím. Bez kvalitního základu se může stát, že terasa bude nerovnoměrně sedat, což povede k prasklinám na jejím povrchu. Nestabilní podloží může také způsobit pohyb a nestabilitu celé konstrukce, zvláště v oblastech s častými cykly mrznutí a tání. Vlhkost se může snadněji dostat k materiálům terasy, zejména dřevu, a způsobit jejich poškození. Ať už plánujete terasu dřevěnou, dlážděnou nebo z jiného materiálu, pevný základ je klíčem k její trvanlivosti a bezpečnému užívání.

Volba vhodného typu základu pro terasu

Výběr správného typu základu je prvním důležitým krokem. Neexistuje jedno univerzální řešení, a proto je třeba zvážit několik faktorů, které jsou specifické pro vaši situaci. Velikost a zamýšlené využití terasy hrají významnou roli. Malá terasa pro občasné posezení bude mít jiné nároky na základ než rozsáhlá plocha určená pro venkovní stolování a grilování. Typ půdy na vašem pozemku je dalším klíčovým faktorem. Jílovité půdy, písčité půdy a další typy zemin mají odlišné vlastnosti, které ovlivňují stabilitu základu. Například u jílovité půdy se doporučuje hlubší založení než u půdy písčité. Samotný terén, zda je rovný, svažitý nebo nerovný, také ovlivní výběr vhodného základu. V neposlední řadě je třeba zohlednit váš rozpočet a zručnost v oblasti DIY projektů, protože některé typy základů jsou náročnější na práci i na potřebné nástroje. V případě terasy přiléhající k domu je důležité promyslet způsob napojení a odvodnění. Většinou se doporučuje vytvořit mírný sklon od domu a dilatační spáru.

Betonová základová deska

Jedním z nejběžnějších a nejspolehlivějších řešení pro zahradní terasu je betonová základová deska. Ta poskytuje pevnou a rovnoměrnou základnu pro různé typy povrchů teras.

1. Příprava místa: Označte si přesně plochu pomocí provázku a kolíků, případně značkovacím sprejem nebo pískem. Následně odstraňte orniční vrstvu zeminy do hloubky přibližně 15 až 30 cm. Odstranění ornice je důležité, protože obsahuje organické materiály, které by se mohly rozkládat a způsobit nerovnoměrné sedání základu. Po odstranění ornice důkladně zhutněte podloží vibrační deskou. Zhutnění zeminy zvýší její hustotu a nosnost.
2. Vytvoření bednění: Dalším krokem je vytvoření bednění, které ohraničí plochu betonové desky. Bednění lze vyrobit z dřevěných desek nebo použít takzvané ztracené bednění. Důležité je, aby bednění bylo rovné a ve správné výšce pro plánovanou tloušťku betonové desky.
3. Podkladová vrstva: Před betonáží je vhodné vytvořit podkladovou vrstvu z hrubého štěrku frakce 16/32 nebo 32/64 o tloušťce přibližně 10 až 20 cm. Štěrková vrstva zajistí dobré odvodnění a zabrání hromadění vlhkosti pod betonem, což by mohlo vést k poškození mrazem. I tuto vrstvu štěrku je třeba důkladně zhutnit.
4. Armování: Pro větší terasy nebo tam, kde se předpokládá větší zatížení, se doporučuje do betonové desky vložit armovací síť (KARI síť). Armování zvýší pevnost betonu v tahu a pomůže zabránit prasklinám. Síť by měla být umístěna na distančních podložkách, aby byla uvnitř betonu a neležela přímo na štěrku.
5. Betonáž: Nyní můžete přistoupit k samotné betonáži. Namíchejte beton vhodné konzistence. Pro většinu zahradních teras postačí beton třídy pevnosti C12/15, přičemž poměr cementu, písku a kameniva bývá obvykle 1:3:4, ale vždy je dobré se řídit pokyny výrobce. Beton rovnoměrně nalijte do bednění, tak aby vyplnil všechny rohy a prostory kolem armatury. Pomocí stahovací latě (hladítka) zarovnejte povrch betonu do roviny. Nezapomeňte vytvořit mírný sklon (okolo 2 %) od domu, aby dešťová voda mohla odtékat. Po zarovnání povrch uhlaďte a případně vytvořte požadovanou finální úpravu.
6. Vyzrávání betonu: Čerstvý beton je třeba udržovat vlhký po dobu alespoň 3 až 7 dnů, aby správně vyzrál. Můžete ho zakrýt fólií nebo pravidelně kropit vodou. Po dostatečném vyzrání betonu můžete odstranit bednění.

Betonové patky

Alternativou k celoplošné betonové desce jsou betonové patky. Ty se často používají jako podpůrné body pro dřevěné terasy nebo pergoly.

Čtěte také: Betonování na starý beton: Průvodce

1. Určení počtu a rozmístění: Nejprve je třeba určit počet a rozmístění patek podle návrhu terasy. Označte si místa, kde budou patky stát.
2. Výkop: Následně vykopejte díry do nezámrzné hloubky, která se v České republice pohybuje mezi 80 a 120 cm. Průměr nebo rozměry díry závisí na velikosti patky, přičemž minimální rozměry bývají 30×30 cm nebo 40×40 cm.
3. Bednění: Pro patky, které budou částečně nad zemí, vytvořte bednění z dřevěných desek, ztraceného bednění nebo plastových trubek.
4. Betonáž a kotvení: Do vykopaných děr a bednění nalijte beton, přičemž horní část by měla být v rovině. Do čerstvého betonu vložte kotevní patky pro pozdější připevnění konstrukce terasy. Zkontrolujte, zda jsou svislé a ve správné výšce.
5. Vyzrávání: Beton nechte několik dní vyzrát.

Ztracené bednění pro základy terasy

Čeká vás stavba rodinného domu, terasy, zahradního domku či plotu? Vsaďte na ztracené bednění - nabídne vám snadné řešení pro pevné základy, které zvládne i začátečník. V praxi má ztracené bednění velmi široké využití, a to především pro stavbu základových pasů rodinných domů, základových patek pro založení dřevostavby nad terénem či stavbu terasy, pergoly a zahradního domku. Systém tvarovek, které do sebe díky zámkům zapadají, funguje jako jednoduchá stavebnice. Tvarovky zůstanou po vylití betonem součástí základu, odtud název ztracené bednění - bednění v konstrukci zůstává.

Další možnosti základů

Kromě betonových základů existují i další možnosti. Pro lehčí dřevěné terasy nebo dlážděné plochy lze použít štěrkové lože. To spočívá ve vytvoření zhutněné vrstvy štěrku o tloušťce přibližně 30 cm, někdy s betonovými patkami pro lepší rozložení zatížení. Ideální podklad tvoří vrstva hrubší frakce (např. 16/32) o tloušťce 10 - 20 cm, překrytá jemnější frakcí (např. 4/8) o tloušťce 5 - 10 cm. Štěrk se často ohraničuje zahradním obrubníkem. Další možností jsou rektifikační terče, které se hodí pro mírně vyvýšené terasy nebo nerovné povrchy. Ty se umisťují na rovnou a čistou podkladovou vrstvu a umožňují nastavení výšky terasy. Pro rychlou instalaci ve vhodných půdních podmínkách lze použít zemní vruty. Ty vyžadují dobře propustnou půdu do hloubky alespoň 60 cm. Pokud už na pozemku máte zpevněnou plochu, například starou terasu nebo chodník, můžete ji po úpravě (např. zajištění sklonu pro odvodnění) využít jako základ.

Příprava betonové směsi

Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Špatně připravený beton se pak začne projevovat třeba až po několika měsících nebo letech, a tak bude oprava náročná, nebo nemožná.

Typy betonových směsí

Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi. Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost. Výrobky se označují kombinací písmene C a různých číslic: první číslo za písmenem udává pevnost v tlaku v MPa, druhé číslo hodnotu pevnosti měřenou na metru krychlovém.

Pro betonování větších ploch se vyplatí připravit si betonovou směs ze základních vstupních surovin, tedy z cementu, křemičitého „ostrého“ písku a vody. Určení vhodného poměru vstupních surovin však vyžaduje zkušenosti, jinak hrozí, že připravíte beton nedostatečné kvality, špatné konzistence a malé pevnosti. Častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota. Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet.

Čtěte také: Návod na betonovou podlahu do voliéry

Pokud se do přípravy betonu pouštíte sami, je nutné vzít v potaz také druh písku, který do betonu přidáte. Pokud potřebujete připravit menší množství betonu, můžete jej namíchat v kolečkách nebo kýblu pomocí elektrického míchadla. Při častějším betonování doporučujeme investovat do stavební míchačky, která vám práci usnadní a zajistí spolehlivé promísení všech složek. Ať už budete míchat hotovou betonovou směs s vodou, nebo vytvářet beton ze vstupních surovin, proces míchání nepodceňujte. Je důležité, aby se v cementové kaši obalilo každé zrnko písku. V opačném případě by se mohl beton drolit a neměl by dostatečnou pevnost.

Přehled druhů betonových směsí a jejich použití

Nemá cenu připravovat velké množství betonu s předstihem. Brzy vám začne tuhnout a bude se s ním špatně pracovat. Při ručním míchání bude navíc obtížné důkladně promísit všechny složky.

Tuhnutí a tvrdnutí betonu

U výběru správného typu betonu a jeho umíchání vaše práce nekončí. Je nutné znát, jak dlouho tuhne a tvrdne, než povrch můžete maximálně zatížit. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám.

Pokládka dlažby v exteriéru

Možná si říkáte, že je nejvyšší čas zvelebit svou zahradu nebo terasu a vyšperkovat ji krásnou dlažbou, která dlouho vydrží a bude se jednoduše udržovat. Ale jak položit venkovní dlažbu? Pokládku dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností.

Pokládka dlažby do štěrku

Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.

Čtěte také: betonování základu posuvné brány krok za krokem

Postup pokládky dlažby do štěrku

1. Příprava podloží: Na samém začátku realizace dlažby je pečlivá příprava podloží. Vyznačte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný. Nezapomeňte vytvořit spád 2 % (2 cm na 1 m délky) směrem od domu, aby voda správně odtékala.
2. Ohraničení dlažby: Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup. Obě varianty jsou možné - důležité je nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula. Použijte betonové obrubníky, postupně je pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu.
3. Zhotovení štěrkového lože: Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8.
4. Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Jak jsme zmínili, na štěrkové lože lze umísťovat jak tradiční zámkovou dlažbu, tak keramické nebo kamenné dlaždice různých formátů. Začněte od pevného okraje (např. od domu) a postupujte dopředu, abyste nešlapali po srovnaném kladecím loži. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí. Dodržujte rovnoměrnou šířku spár (obvykle 3-5 mm) pomocí distančních křížků.
5. Spárování a hutnění: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm.

Pokládka lepením

Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování.

Montáž dlažby na plastové terče

Za zmínku stojí také montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad. Pokládka dlažby na terče ve venkovních prostorách se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Dláždění je rychlé a snadné, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížením. Pro klasické betonové dlaždice se doporučuje pokládka do štěrku nebo na terče, protože lepení v exteriéru je náročnější na přípravu podkladu a náchylnější k poškození mrazem a vlhkostí.

Pokládka podlahových prken

Máte už hotové odvodnění a pevný podklad terasy? Dnes se podíváme, jak pokládat podlahová prkna, ať už jsou dřevěná nebo z dřevoplastu. Na co je pokládat a jak postupovat. Pokud čtete tento další díl seriálu, jak vybudovat terasu, zřejmě už máte vyřešené její odvodnění a podklad dobře zhutněný. Může jím být podlahový beton nebo klidně i kameny. Vždy by však měl být zajištěný spád, aby voda odtékala od domu pryč. Jestliže bude nová terasa umístěná na betonu, tuto část můžete přeskočit.

Betonové patky pro dřevěné terasy

Vzdálenost mezi betonovými patkami závisí na tloušťce a typu dřevěných trámků, jež následně použijete. Obvykle by měly být umístěné v rozestupech 40-60 cm. Je dobré, aby dřevěné trámky byly minimálně 15-30 cm nad zemí. Výška dřevěných trámků nad zemí, na kterých jsou pak položená podlahová prkna, závisí na několika faktorech, například zajištění odtoku vody, s ohledem na klimatické podmínky i vaše estetické preference. Je důležité, aby pod terasou byl dostatečný prostor pro odtok vody. Pokud je terasa příliš nízko nad zemí, může se voda hromadit pod trámy, což může vést k brzkým problémům s vlhkostí a hnilobou konstrukce. Prostor pod terasou by měl být dostatečně větraný, aby se zabránilo hromadění vlhkosti a vzniku plísní. Výška terasy by měla být taková, aby se vám líbila a byla funkční pro vaše potřeby. Pokud plánujete pod terasou skladovat nějaké věci, použijte vyšší podkladové patky.

Na mnoha zahradách někde u plotu leží staré pískovcové bloky, štuky. Dají se na terasu použít místo betonových patek? Pískovec je měkčí kámen, bývá náchylnější k erozi a opotřebení v důsledku vystavení vodě a mrazu. Pískovec může unést menší zatížení než beton. Volba je na vás. Velké, ploché kameny mohou být také použité jako nosné patky. Stejně tak kusy čediče. Bude však asi problém najít dostatečně rovné kameny.

Spád terasy

I když je spád důležitý pro správné odvodnění terasy, neměl by být příliš strmý, ať se vám pak ze stolu neodkutálejí položené předměty. K měření a nastavení správného spádu použijte dlouhou vodováhu. Položte vodováhu na patky a zkontrolujte, zda je voda ve vodováze v mezních čarách. Když potřebujete zvednout jednu stranu patky, můžete pod ni vložit dřevěné klíny nebo plastové podložky. Máte-li k dispozici laserovou úroveň, může to být ještě přesnější způsob, jak zkontrolovat a nastavit spád. Po instalaci trámů a prken zkontrolujte spád znovu.

Nosné trámy

Patky máte hotové, připravené. Nyní jsou na řadě nosné trámky, nosníky. Ty mohou být dřevěné, hliníkové, v případě ocelové konstrukce ocelové, anebo podobně jako dřevoplastová prkna mohou být i z dřevoplastu. Nejčastěji se používá tlakově impregnované dřevo, které je odolnější vůči hnilobě a škůdcům. Další možností je exotické dřevo, jako je bangkirai nebo teak, které je přirozeně odolné vůči vnějším vlivům. Ale v takovém případě si budete muset dost připlatit. Běžné rozměry pro nosné dřevěné trámy jsou 4 × 6 cm nebo 6 × 8 cm, záleží na konkrétní konstrukci a předpokládaném zatížení terasy. K dispozici bývají také trámky o rozměrech 5 × 10 cm, 5 × 15 cm nebo 5 × 20 cm.

Samozřejmě platí, že čím těsnější rozestupy, tím pevnější a stabilnější bude podlaha. Pro dřevoplastová prkna (WPC) může být doporučený rozestup menší, kolem 30-40 cm. Trámky by měly být orientované tak, aby byly kolmé ke směru pokládky prken, zároveň tedy kolmo k předpokládanému odtoku vody z terasy.

Při umístění trámků na betonové patky nebo jiné nosné prvky se ujistěte, že jsou vodorovně a ve stejné výšce. Použijte vodováhu a kladivo či palici k nastavení trámků na správnou výšku a vodorovnou polohu. Pod trámky se pokládají podložky, které poskytnou bariéru mezi trámkem a patkou, což zabraňuje přímému kontaktu dřeva s vlhkým betonem nebo jiným materiálem. Podložky mohou pomoci rovnoměrně rozložit zátěž na betonové patky. Snížíte tím riziko deformace nebo poškození trámků. Pokud nejsou patky dokonale rovné, pomohou podložky vyrovnat drobné nerovnosti. Trámky by měly být na patky pevně připevněné, aby byla zajištěná stabilita a bezpečnost terasy. Kotevní prvky a ocelové profily zajišťují, že trámky zůstanou na místě a nebudou se posouvat. Úchyty k betonovým patkám připevněte pomocí šroubů nebo hřebíků a poté trámky k úchytům. Zajistěte, aby byly trámky na patkách rovně a vodorovně. Také pod finální podlahová prkna terasy můžete použít podložky, které položíte na připravené nosné trámy. Běžně používanými jsou pryžové nebo plastové podložky. Jsou odolné vůči vlhkosti a hnilobě, snižují hluk a vibrace.

Postup pokládky podlahových prken

Položení podlahových prken na terasu vyžaduje pečlivou přípravu a postup:

1. Ujistěte se, že máte kvalitní prkna, vhodná pro venkovní použití.
2. Před pokládkou nechte prkna několik dní aklimatizovat na místě pokládky.
3. Prkna by měla být položená ve směru odtoku vody, čímž zabráníte stání vody na terase.
4. Začněte pokládku prken od jednoho konce terasy a postupujte směrem k opačnému konci.
5. Mezi jednotlivými prkny by měla být mezera, dilatační spára, aby mohla voda volně odtékat a dřevo „pracovat“. Rovnoměrnou mezeru mezi prkny zajistíte pomocí distančních klínků nebo speciálních distančních kroužků.
6. Prkna k trámkům připevněte pomocí vhodných šroubů nebo speciálních klipů. Použijte nerezové šrouby, vhodné pro venkovní použití. Když máte na terase standardní dřevoplastová prkna WPC, mívají tloušťku v rozmezí 20-25 mm. Před šroubováním je dobré prkna předvrtat, čímž zabráníte praskání prken. Předvrtané otvory by měly být o něco menší než průměr šroubů.
7. U stěn a překážek, jako jsou sloupy, bude potřeba prkna přizpůsobit.
8. Pravidelně terasu kontrolujte a podle potřeby provádějte údržbu.

Na co nezapomenout?

• Hloubka betonových základů by měla být vždy pod hranicí promrzání, což je v České republice obvykle 80 až 120 cm.
• Důležité je také zajistit správné odvodnění, aby se voda nehromadila pod terasou. V případě betonové desky se doporučuje vytvořit mírný sklon od domu (okolo 2 %).
• Všechny vrstvy podkladu (zemina, štěrk) je nutné důkladně zhutnit.
• Pro venkovní terasu použijte kvalitní mrazuvzdorný beton. Pro většinu zahradních projektů postačí třída C12/15, ale pro náročnější aplikace nebo chladnější klima zvažte C20/25 nebo C25/30.
• Beton je třeba po nalití správně ošetřovat, aby dosáhl požadované pevnosti.
• Při betonování v zimním období je třeba dodržovat speciální opatření, a pokud to není nutné, je lepší se betonáži za mrazu vyhnout.
• Během celého procesu pravidelně kontrolujte rovinnost pomocí vodováhy.
• Vyvarujte se běžných chyb, jako je nedostatečné zhutnění, špatné odvodnění nebo použití nevhodného betonu.
• U větších projektů můžete zvážit kontrolu kvality betonu po jeho ztvrdnutí.

tags: #ako #betonovat #terasu #postup

Oblíbené příspěvky:

• Bazarové dřevěné stojany na květiny
• OSB desky na míru v BAUHAUS
• Televize Tesla s dřevěnou skříní
• Vše o střešních žlabech a příslušenství
• Vlastnosti OSB desek