Akvarijní dno: Vše, co potřebujete vědět o štěrku a substrátu

Akvarijní dno je jedním z nejdůležitějších prvků každého akvária, který ovlivňuje nejen estetiku, ale i zdraví a prosperitu jeho obyvatel. Slouží jako domov užitečným bakteriím, které pomáhají z vody odstraňovat škodlivé látky, a poskytuje oporu kořenům rostlin. Správný výběr a příprava dna jsou klíčové pro dlouhodobý úspěch vašeho akvária.

Výběr akvarijního dna: Substrát vs. štěrk

Pro základ akvarijního dna je možné použít takzvaný zásobní substrát, nebo jiné pomocníky pro zaběhnutí akvária. Možností je spousta, je dobré si však uvědomit, že každé dno má své přednosti, a naopak své nevýhody. Častou chybou při zakládání nádrže, která se po zajetí „dna“ poněkud složitěji napravuje, je nevhodný výběr štěrku nebo substrátu. Proto nevybíráme, co na dno dáme jen podle vzhledu, ale především podle toho, co od akvária očekáváme.

Zásobní substrát

• Zásobní substrát je sypká složka obsahující živiny, které z něj mohou rostliny čerpat přes kořeny.
• Substrátu se obvykle dávají 2-4 cm. Většinou obsahuje vláknitou rašelinu a další zásobní živiny.
• Substráty se pokládají na suché dno a následně se opatrně napouští voda a sází rostliny. Ideálně napouštět např. přes bublinkovou fólii, talířek nebo přes růžici na hadici, aby se dno nerozvířilo.
• Lze použít také substrát pro lekníny jako alternativa zásobního substrátu. Má své výhody v podobě velkého množství živin pro kořenující rostliny, především cryptocorynám velmi vyhovuje. Mezi nevýhody patří zahnívání dna, které se časem snad vždy objeví.

Křemičitý štěrk a písek

Na zásobní substrát se dává další vrstva, v podobě obyčejného křemičitého štěrku, jílových substrátů a podobně. V případě, že nepoužíváme zásobní substrát, tyto sypké složky se dávají rovnou na dno akvária.

• Neobsahují živiny.
• Až na pár výjimek je potřeba důkladné proprání.
• Dají se pořídit i ve stavebninách (pozor na některé písky do pískovišť, mohou obsahovat složky odpuzující kočky od toho, aby do písku kálely a škodlivost pro ryby nemáme ověřenou).
• Štěrk lze použít samostatně, ale je vhodné do něj dát hnojivo do dna nebo lze použít jako krycí vrstvu zásobního substrátu.
• Pro začínající akvaristy a pro ty, kteří chtějí akvárium s nenáročnými rostlinami a údržbou podle nálady, bychom doporučili křemičitý štěrk nebo pálené jíly s případným přidáním živin ve formě kapslí.

Důležité vlastnosti akvarijního dna

Absence vápníku

Jedna z nejdůležitějších vlastností dna je, aby neobsahoval vápník. Kalcium má totiž tu vlastnost, že ovlivňuje stav pH (kyselost vody). Obsah vápníků zkontrolujeme tzv. octovým testem: štěrk polejeme octem a pokud začne šumět, znamená to, že není vhodný. Některé drtě s obsahem vápence mohou ovlivňovat tvrdost vody a nemusí svědčit rybám a rostlinám.

Zrnitost

Co se týče zrnitosti akvária, záleží už na preferencích, nejvhodnější je však 2-5 mm. Dělení písků a štěrků se dle oborů liší, preferujeme rozdělení na písky do frakce 2 mm, štěrky nad 2 mm.

Čtěte také: Vliv zrnitosti štěrku na kvalitu vody v akváriu

• Štěrk frakce 2 - 4 mm je optimální pro pěstování nenáročných a středně náročných rostlin.
• Jemnější písek se může hůře odkalovat a dno je méně prokysličené.
• Hrubší frakce je také na údržbu náročnější, výkaly ryb a zbytky potravy snáze zapadají do dna a mohou zahnívat.
• Písek drobnější frakce je vhodný k dotvoření layoutu v místech, kde nebudou rostliny.

Ostré hrany

Při výběru dna je ještě dobré zkontrolovat, zda nemá nějaké příliš ostré hrany, o které by se mohli poranit živočichové držící se u dna. Ostré drtě nejsou vhodné pro ryby dna, absolutně nevhodné jsou pro pancéřníčky.

Barva

Barva akvária je čistě na preferencích. Opět zmíním názor většiny akvaristického světa, který spočívá v přírodních dnech. Protože se snažíme vytvořit kus živé přírody v interiéru, je vhodné se vyhnout použití různých barevných štěrků. Taková růžová, modrá, žlutá nebo červená dna se mohou líbit dětem, ale z našich zkušeností můžeme s klidným srdcem říci, že děti snadno akceptují i dna přírodní nebo černé barvy, na kterých navíc lépe vynikne většina ryb a rostlin.

• Černobílá drť - přezdívaná hřbitovní - často se v akvaristikách prodává (mění parametry vody, hůře se udržuje, estetika - ryby na tom hodně zaniknou).
• Čistě bílá mramorová drť - mění parametry vody, pod umělým světlem vypadá velmi nepřirozeně a některým rybám takto zářivě bílé dno nesvědčí, je na něm vidět každá nečistota a brzy i řasy, rostlinám také ve srovnání s vhodnějšími typy dna nesvědčí.

Množství akvarijního dna

Při zakládání nádrže doporučujeme do přední části vrstvu štěrku nebo substrátu cca 4-5 cm, do zadní části 8-10 cm. Dno by se mělo směrem k zadní stěně akvária zvyšovat.

Výpočet potřebného množství štěrku/substrátu

Zde je jednoduchý vzorec pro výpočet potřebného množství:

1. Vypočítejte průměrnou výšku podkladu. Např. pokud chceme mít vpředu 5 centimetrů a vzadu 6 centimetrů, oba údaje sečteme a vydělíme dvěma. V našem případě (5+6)/2 = 5,5 cm.
2. Následně tuto průměrnou výšku vynásobíme podstavou, kterou získáme vynásobením délky a šířky dna akvária. Např. pro akvárium 80x30 cm je podstava 2400 cm².
3. Potřebné množství v cm³ je 5,5 cm * 2400 cm² = 13 200 cm³. Pro převod na litry vydělte 1000, tedy 13,2 litru.

Alternativní vzorec:

Čtěte také: Kdy začít krmit akvarijní potěr?

Změřte šířku, délku akvária a určete si výšku písku či kamínků (minimální výšku podloží doporučujeme 3cm). Tyto 3 rozměry (šířka, délka akvária, výška podloží) mezi sebou vynásobte v centimetrech a výsledek vydělte 1000.

Příprava akvarijního dna před použitím

Před vložením štěrku nebo substrátu je důležité akvárium důkladně vyčistit čistou vodou bez chemikálií. Následně je potřeba štěrk prolít vodou a tím zamezit většímu kalení vody při jejím napouštění. Barvený písek prolívat vodou nemusíte.

Zakládání akvária s akvarijním dnem

Krok 1: Jaké akvárium chceme?

U založení akvária si nejprve musíme odpovědět na základní otázku, jaké akvárium vlastně chceme. Běžné akvárium, akvárium s náročnějšími rybami nebo rostlinné akvárium? U každého z těchto akvárií je rozdílné založení (rozdílný substrát).

Krok 2: Příprava dna a techniky

Pokud jste se rozhodli pro použití topného kabelu, připevněte ho na dno akvária pomocí přísavek. Topný kabel zajistí nejen prohřátí substrátu, ale také cirkulaci vody. Na topný kabel nebo na dno akvária bez kabelu nasypejte vrstvu křemičitého písku a štěrku. Zrnitost štěrku by se měla pohybovat mezi 2 až 4 milimetry, zrnitost písku kolem 1,5 milimetrů. Použijte pouze štěrk bez ostrých hran, abyste zamezili zranění ryb.

Krok 3: Napouštění vody a sázení rostlin

U malého akvária do 50-60 l položíme misku nebo sklenici doprostřed akvária. Do této misky vléváme vodu o teplotě 20 stupňů Celsia do doby než naplníme akvárium přibližně do poloviny. Následně můžete vysázet rostliny a dopustit zbývající vodu, asi 2 - 3 cm pod okraj. V poslední řadě zprovozníme filtr a zapneme topítko.

Čtěte také: Vše o okrasném štěrku Kolín

Údržba akvarijního dna

Dno je potřeba jednou za čas odkalit. Jak často a jak důkladně je opět na akvaristovi a záleží to i na akváriu. Odkaluje se pomocí odkalovače, a to tak, že odkalovačem nasajeme část dna, vysajeme z něj odpad a opatrně ho necháme „spadnout“ zpět.

tags: #akvarijni #dno #sterk #informace

Oblíbené příspěvky:

• Moderní řešení pro terasy a balkony
• Konstrukce mostů pro kočičí dobrodružství
• proces výroby cementu
• Údržba skleníků
• Použití sklolaminátu