Albánie: Země bohatá na přírodní asfalt a nerostné suroviny

Albánie, země na Balkáně, se může pochlubit značným a na evropské poměry dosud ne zcela zmapovaným nerostným bohatstvím. Vláda se aktivně snaží rozvíjet těžební a energetický sektor a láká zahraniční investory k prospekci, těžbě a zpracování cenných surovin. Tento článek se zaměří na albánský přírodní asfalt a další klíčové nerostné zdroje, které nabízejí významné příležitosti.

Přírodní asfalt: Albánské zlato pro světové silnice

Albánie je domovem jednoho z nejkvalitnějších přírodních asfaltů na světě. V regionu Vlora, konkrétně v Selenici, se nachází významné ložisko této suroviny. Francouzská společnost KLP Industrie je jedním z významných zahraničních investorů v této oblasti.

Zásoby a těžba

• Ložisko přírodního asfaltu Selenica (region Vlora) disponuje ověřenými zásobami ve výši přibližně 520 tisíc tun.
• Společně s asfaltem se na ložisku Selenica vyskytuje také omezené množství (cca 3-4 miliony tun) černého uhlí s výhřevností 3500 až 7500 kcal/kg (14,7 až 31,5 MJ/kg).

I když se říká, že v Albánii nejsou asfaltové silnice, opak je pravdou. Asfalt se zde těží a je důležitou součástí místní infrastruktury. Dokonce i pařížské bulváry jsou údajně vyasfaltovány materiálem pocházejícím z Albánie.

Další nerostné bohatství Albánie

Kromě přírodního asfaltu Albánie disponuje širokou škálou dalších nerostných surovin, které představují značný ekonomický potenciál.

Ropa a zemní plyn

Albánie je bohatá na ložiska ropy, jejichž využívání začalo již v letech 1927-1928, kdy byla objevena ložiska v oblasti Kuçova a Patos. Nejvýznamnější ropná pole v okolí Marinza jsou využívána od počátku 60. let.

Čtěte také: Lamino Dub Přírodní od EGGER

Albánie disponuje ložisky ropy o prokázané velikosti 220 milionů barelů a ložisky plynu o velikosti 5,7 miliardy m³. Ložiska ropy jsou situována na pevnině blízko pobřeží, což z Albánie činí jednu z evropských zemí s největšími „onshorovými“ zásobami. Ropná oblast Patos-Marinëz-Kolonjë je uznávána jako největší ropné pole v kontinentální Evropě.

Těžba ropy

• Průměrná denní těžba ropy činí 14 tisíc barelů ropy denně, což Albánii řadí na 71. místo na světě.
• Největším producentem ropy je čínská firma, která v Albánii působí od roku 2004 a podílí se na celkové těžbě z 90 %.
• Druhým největším producentem je albánský státní podnik s podílem 6 %.
• Nedávný objev nového naleziště nizozemskou ropnou společností v oblasti Girokastra s možností těžby přes několik tisíc barelů ropy denně potvrzuje potenciál této oblasti.
• Zemní plyn se v Albánii netěží vůbec a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje.
• Veškerá vytěžená ropa se vyváží, což z ní činí produkt s nízkou přidanou hodnotou.
• Jediná místní rafinérie je již několik let zavřená.

Strategie pro zahraniční investory v oblasti ropy

Strategie pro zahraniční investory v oblasti těžby a využívání ropy spočívá v otevřenosti sektoru pro volnou soutěž zahraničních subjektů, zvyšování atraktivity vytvářením liberálního právního prostředí a zjednodušení a flexibility procesu udílení těžebních licencí. Vláda se snaží získat nové investory i do průzkumu a těžby ropy.

Plynofikace a rozvoj infrastruktury

V roce 2020 dokončený tranzitní plynovod TAP, vedoucí z Řecka přes Albánii do Itálie, otevřel Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech. Připravuje se strategie plynofikace země a výstavba albánského úseku tranzitního plynovodu IAP o délce 165 km.

Plány plynofikace

• Dohoda albánské vlády s vedením TAP o vytvoření terminálu Fier pro napojení budoucí albánské distribuční sítě byla podepsána v červenci 2021.
• Distribuční terminál umožní dodávky plynu v obou směrech, neboť se uvažuje o jeho propojení s projektem terminálu na dovoz kapalného zemního plynu (LNG) z USA v přístavu Vlora.
• Součástí plynofikace Albánie má být řada projektů, včetně napojení tepelné elektrárny Vlora, vybudování velkokapacitního podzemního zásobníku plynu v oblasti Dumre a napojení průmyslových závodů na zpracování rud v oblasti Ebasan.
• Tranzitní plynovod IAP (Ionian Adriatic Pipeline), společný projekt Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Chorvatska, umožní plynofikaci oblastí severní Albánie a reexport plynu.

Chrom, měď a železonikl

Albánie disponuje zejména zdroji chromových, měděných a železoniklových rud. Na některých polymetalických ložiskách se ve formě příměsí vyskytuje také zlato a stříbro.

Chromity

• Celkové zásoby chromových rud přesahují 30 milionů tun, z toho nejkvalitnější část s obsahy Cr mezi 30 a 42 % činí přibližně 12 milionů tun.
• Významné zdroje chromové rudy se nacházejí ve čtyřech oblastech: Tropoja, Kukës, Bulqiza a Shebenik-Pogradec.
• Rakousko-ruská společnost Albchrom je významným hráčem v těžbě chrómu.

Měď

• Turecká společnost Beroner těží perspektivní ložisko mědi Munella (ověřené zásoby cca 10 mil. tun, průměrný obsah 1,35%) v regionu Puka.

Železonikl

• Zásoby feroniklu jsou odhadovány na 220 milionů tun.

Vápence a dolomity

• Široce rozšířené jsou zdroje vápenců, které jsou užívány k výrobě cementu a vápna, ale také jako drcené kamenivo. Udávané zásoby vápenců činí téměř 500 milionů tun.
• Udávané zásoby dolomitů činí přibližně 160 milionů tun.

Uhlí

Albánie disponuje nevelkými, spíše izolovanými, ložisky uhlí s nižším stupněm prouhelnění (hnědé uhlí a lignit). Ověřené zásoby v kategorii "proven reserves" čítají 700 milionů tun hnědého uhlí nižší kvality. Těžební technologie užívané v albánském uhelném průmyslu jsou zastaralé a vedou k vysokým ztrátám.

Čtěte také: Použití dřevěných fošen

Další nerostné suroviny

• Keramické suroviny: Málo rozvinutou oblastí je těžba, úprava a využívání keramických surovin - kaolínů, jílů, bentonitů aj. Tato oblast by pravděpodobně mohla být perspektivní.
• Dekorační kameny: Pro hrubou i jemnou kamenickou výrobu se na území země nacházejí využitelné zásoby žul a granitů, ofiolitů a mramorů. Potenciál vidí vláda i v rozšíření výroby dalších materiálů, jako jsou basalty a dekorativní kameny.

Investiční příležitosti a podpora zahraničních investorů

Vláda Albánie při rozvoji těžebního odvětví sází především na zahraniční investory, kteří by měli přinést moderní těžební a zpracovatelské technologie. Příležitosti se naskýtají nejen v oblasti investic, ale především v dodávkách zařízení pro těžbu, přepravu, třídění a zpracování chromitových a měděných rud, bazaltů, bitumenu a kameniva.

Ministerstvo infrastruktury a energetiky Albánie nabízí zahraničním investorům možnosti v oblasti prospekce a těžby chromitové rudy ve čtyřech oblastech země, každé o velikosti cca 1000 km². Minimální roční investice se pohybují kolem 5 milionů Kč. Koncese uděluje na základě výběrového řízení Národní agentury pro přírodní zdroje.

Národní agentura pro přírodní zdroje

V Albánii existuje vládou zřízená Národní agentura pro přírodní zdroje (www.akbn.gov.al). Cílem agentury je rozvoj, dozor a racionální využívání zdrojů a monitoring již vytěžených zdrojů v oblasti hornictví a hydroenergetického sektoru.

Těžební licence

Subjektů působících v albánském těžebním sektoru je poměrně velké množství. V posledních letech bylo každoročně udělováno 60 až 90 těžebních licencí, celkově se jedná o cca 500 malých, převážně domácích společností. Tento značný počet společností ilustruje značnou nekonsolidovanost těžebního sektoru.

Budoucí orientace albánského těžebního průmyslu je zaměřena nejen na zvýšení těžby tradičních surovin (chrom, měď a nikl), ale také na rozšíření způsobů jejich zpracování. Variabilita finálních produktů by se měla promítnout do větší konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.

Čtěte také: Terasová prkna z modřínu: Využití

Tabulka: Zásoby vybraných nerostných surovin v Albánii

Následující tabulka shrnuje ověřené zásoby některých klíčových nerostných surovin v Albánii:

tags: #albanie #prirodni #asfalt #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o pevnosti betonu naleznete zde
• Vše o asfaltovém tmelu v kartuši
• Jak vybrat diamantový kotouč na dlažbu?
• kompletní průvodce výběrem betonových skruží
• Inspirace pro vínovou fasádu