Komplexní průvodce anhydritovými samonivelačními potěry

Anhydritové potěry se v posledních letech staly fenoménem v oblasti přípravy podkladu. Jejich popularita spočívá v řadě pozitiv, včetně rychlosti přípravy a široké použitelnosti. Jedná se o litou hmotu na bázi sádrovce (síran vápenatý), plněnou pískem a nalévanou ve vrstvě 3-6 cm, v závislosti na typu anhydritu a jeho pevnosti.

Anhydritový potěr je litý samonivelační potěr na bázi síranu vápenatého, vyráběný dle platné normy ČSN EN 13813:2003. Slouží jako podklad pod finální nášlapnou vrstvu, například pod plovoucí podlahy, dlažbu, lino, parkety, dřevěné podlahy a další. Lze jej použít i k vyrovnání starých nerovných podlah, avšak při minimální lokální výšce 30 mm, nejlépe 35 mm, z důvodu garance rovinnosti podlahy ± 2 mm/2 m. Anhydritový samonivelační potěr je možné použít i jako roznášecí vrstvu do garáže či dílny.

Anhydritový samonivelační potěr se skládá z kameniva do 4 mm (písek), pojiva, vody a případně z přísad, které ovlivňují zpracovatelnost anhydritového potěru. Anhydritový potěr se skládá z písku - frakce 4-8 mm, pojiva - anhydrit CaSO4 a vody H2O. Dále jsou použity zušlechťující přísady, které prodlužují zpracovatelnost anhydritového potěru až na 4 hodiny.

Výhody a specifika anhydritových potěrů

Anhydritový potěr se velice dobře zpracovává a nezatěžuje konstrukce, protože má relativně nízkou hmotnost na čtvereční metr aplikované hmoty. Aplikuje se ve stavu vysoké tekutosti v minimální tloušťce 25, respektive 30 mm.

Přínos anhydritových potěrů tkví ve zkrácení doby zrání a použitelnosti. Bezpochyby v celkovém měřítku zkracují dobu přípravy podkladu i při použití samonivelační stěrky. Samotná instalace pružné podlahové krytiny celoplošným lepením tak probíhá na plně připravený normolizovaný podklad a mohou naplno vyniknout pozitiva zvolené krytiny bez zbytečných průtahů a komplikací.

Čtěte také: Ceresit stěrka s vlákny

Problém zbytkové vlhkosti

U anhydritových potěrů je nutno dbát na zbytkovou vlhkost v potěru. Anhydritové potěry se zbavují zbytkové vlhkosti v průměru až 3× déle než klasické betonové potěry. Proto je nutné před aplikací zbytkovou vlhkost řádně změřit v celé vrstvě potěru (hlavně ve spodní třetině).

Rovinnost a hladkost povrchu

Přestože je anhydritový potěr samonivelační, je nutné jej v některých případech dorovnat samonivelační hmotou. Potěr samotný má několikanásobnou velikost plniva (písku) oproti samonivelační hmotě. Proto je důležité, především pro elastické podlahové krytiny (PVC, vinyl, lino a podobně), dorovnat lokální rovinnost a hladkost povrchu pomocí samonivelační hmoty. V praxi se často setkáváme s tím, že většina stavebníků či stavebních firem protestuje v případě, když chce podlahář anhydrit upravit vylitím nivelační stěrky. Toto mylné tvrzení či mýtus vychází z předpokladu, že anhydrit slouží jako náhrada samonivelační stěrky. Je pravdou, že anhydrit dosahuje v mnoha případech větší rovnosti než běžný betonový podklad. Konečný zákazník si potom může myslet, že tento povrch již není třeba dále upravovat a investovat další obnos peněz.

Při lití anhydritu vzniká tzv. "vlnkování". V případě lití anhydritu vznikají specifické vlnky a není tedy možné vybrousit je do hladka. Proti světlu by pak mohlo být "vlnkování" patrné přímo na povrchu podlahové krytiny.

Nesouměrná savost anhydritu a pevnost v ploše

Nesouměrná savost anhydritu má vliv na lepení podlahové krytiny. Při lepení krytiny přímo na anhydritový potěr dochází vlivem jeho různorodé savosti v ploše k negativnímu účinku použitého lepidla. V místech s větší savostí anhydritu voda obsažená v lepidle, nutná pro proběhnutí chemické reakce, nasákne do podkladu a sníží se tak účinnost lepení. Tím je také snížena pevnost spoje lepené krytiny k podkladu. V instalované ploše tak nejsou srovnatelné podmínky pro zátěž krytiny, např. pro posun kolečkové židle. Tento problém se často podlaháři snaží vyřešit penetrací anhydritu. Tento krok ovšem natolik mění savost podkladu, že povrch pak může být naprosto nevhodný pro použití určitého typu lepidel.

Častým jevem anhydritových potěrů je skutečnost, že se v některých místech vyplaví na povrch větší množství sádry, což zapříčiní nedostatečnou pevnost v lepeném spoji pro následnou zátěž (nábytek, židle). V těchto místech se snižuje přídržnost a mohou vznikat boule.

Čtěte také: Cemix samonivelační stěrky: kompletní návod

Doporučení: Je nutné anhydrit vždy stěrkovat?

Výše uvedené fakty jasně určují, že je nutné anhydritový podklad vždy stěrkovat pod celoplošně lepenou podlahovou krytinu. Anhydritové potěry doporučujeme vždy nivelovat nivelačními hmotami weber.

Příprava podkladu pro nivelaci (Weber)

• weberpodklad floor ředěný vodou v poměru 1:2, pokud tloušťka vrstvy následně lité samonivelační hmoty nepřesáhne 10 mm.
• Podlahová hmota weberfloor 4150, weberfloor 4160 PRO či webernivelit S se připraví postupným vmícháním jednoho pytle (25 kg) suché směsi do příslušného množství vody. Míchá se pomocí elektrického míchadla s nízkými otáčkami (cca 500 ot./min.) do homogenní směsi bez hrudek po dobu 3-5 min. Po řádném rozmíchání hmoty ji aplikujeme na připravený povrch, a to pomocí podlahářské šavle nebo rakle.

Anhylevel Extranivel: Pokročilý anhydritový potěr

Anhydritový pryskyřicemi modifikovaný potěr s vysokou samonivelační schopností a prodlouženou dobou zpracovatelnosti. Je určen k tenkovrstvému vyrovnávání podkladů a zalévání podlahových elektrických topných systémů. Anhylevel Extranivel vyniká vysokou pevností > 40 MPa v tlaku a >8 MPa v tahu za ohybu.

Anhylevel Extranivel je unikátní vysokou mírou rozlivu až 320 mm, oproti standardním litým potěrům s rozlivem 240 mm (test Hagermannovým prstencem). Dokáže do značné míry nahradit tradiční jemnozrnné samonivelační stěrky, zvláště při potřebě aplikací ve větších tloušťkách. Anhylevel Extranivel také oproti cementovým materiálům nevykazuje takřka žádné smršťování při vysychání.

Anhydritové pojivo a speciální pryskyřice umožňují potěru-stěrce dosáhnout velmi dlouhou dobu zpracovatelnosti a tekutosti. Zpracovatelnost standardních cementových samonivelačních stěrek se pohybuje okolo 15-20 min (při teplotě 20°C). Anhylevel Extranivel umožňuje zpracování po dobu až 3 hodin bez výrazného ovlivnění teplotou prostředí. Aplikace samonivelačního anhydritového potěru je sice snadná, respektive v porovnání se starší metodou zpracování zavlhlého potěru, ale stále si vyžaduje nějaké odborné zkušenosti. Aplikaci je nutné provést v co nejkratším čase, aby nedošlo ke "stržení" materiálu.

Pevnostní třídy anhydritových podlah

Anhydritové podlahy se dělí na pevnostní třídy. Dle normy ČSN 13813 znamená označení C zaručenou pevnost v tlaku, F pevnost v tahu za ohybu (důležitý parametr) a obě toto označení je udáváno v MPa.

Čtěte také: Jak vyrovnat podklad pro pevnou podlahu

DŮLEŽITÉ: výška anhydritové podlahy se určuje v závislosti na tloušťce izolace, jejího typu a celkové stlačitelnosti. Mnoho zákazníků si to plete s doporučenou minimální tloušťkou 30 - 35 mm anhydritu v technickém listu výrobce.

tags: #anhydridovy #samonivelacni #poter #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a aplikace pryskyřice na dřevěné podlahy
• Zkušenosti s modely Tesař
• Kamnářský tmel Ceys pro odolnost vůči přímému ohni
• Průvodce výběrem pigmentů do epoxidové pryskyřice
• Aplikace grafitového polystyrenu pod vlivem slunce