Argumenty proti zeleným fasádám: Skryté výzvy a rizika

Zelené fasády, často vnímané jako vizuálně přitažlivý a ekologicky prospěšný prvek moderní architektury, představují v boji proti klimatickým změnám a snižování energetické náročnosti budov důmyslný nástroj. Přestože nabízejí řadu výhod, jako je ochlazování interiérů, snížení městských tepelných ostrovů a zlepšení kvality ovzduší, existují i specifické nároky a potenciální nevýhody, které je třeba vzít v úvahu.

Technické nároky a stavební omezení

Moderní vertikální zahrady jsou technicky komplikovanější než tradiční popínavé rostliny. Kořenový systém rostlin je umístěn v technickém systému upevněném na fasádě, což klade zvýšené nároky na statickou únosnost fasády (hmotnost mezi 75 - 150 kg na m2). Je vhodné zajistit spolehlivost závlahy čidly, která případný problém zachytí dříve, než rostliny uschnou. Potřebujeme také zajištění živin pro rostliny. Je dobré dát si pozor, aby technické řešení předcházelo vymrzání kořenového systému rostlin. V případě novostavby bude řešení externí zelené stěny součástí projektu a schvalovacího procesu na stavebním úřadě. U popínavých rostlin usazených u paty domu nebo uchycených na jednoduchém roštu se stavební úřad obejde. Z hlediska stavebního zákona může jít o výrobek plnící funkci stavby upevněný k fasádě, kdy nebudete potřebovat ani ohlášení. Nebo může jít o stavební úpravu, která změní vzhled stavby a zasáhne do nosné konstrukce, pak bude potřeba stavební povolení. „Výkladová praxe stavebních úřadů se může lišit,“ doplňuje Stanislav Kutáček.

Spotřeba vody a udržitelnost

Masovější rozšíření zelených stěn se závlahou může znamenat zvýšený odběr pitné vody na závlahu. Dle zvoleného konstrukčního systému může zelená stěna vyžadovat ve vrcholném létě jeden až třináct litrů závlahy na m2 denně. Rostliny většinou nespotřebují všechnu vodu ze závlahy. Tuto vodu je ideální zachycovat a po přefiltrování ji opakovaně na závlahu využívat. K úspoře vody lze také doporučit zachytávání dešťovky. Zelené střechy totiž účinně redukují odtok srážkových vod ze střech objektů. Pokud však současně investor chce využívat dešťovou vodu i pro zálivku vegetační fasády, nemusí být její množství dostatečné.

Rizika poškození fasády a údržba

Zelené skvrny na fasádě jsou většinou způsobeny řasami nebo plísněmi. Tyto mikroorganismy prorůstají do hloubky a fasádu postupně ničí. Když se na domě začnou objevovat nazelenalé fleky, mnoho majitelů hledá, co znamenají zelené fleky na fasádě a jestli jde jen o běžnou špínu. Bohužel ne - většinou jde o řasy nebo plísně, kterým se skvěle daří v místech, kde je vlhko a málo světla. Jakmile se řasy a plísně na fasádě uchytí, vytvářejí souvislý biofilm. Ten prorůstá do hloubky, zadržuje vodu, přitahuje další nečistoty a postupně vede k degradaci fasády. Řasy na fasádě vytvářejí zelené, někdy i dohněda zbarvené mapy. Drží se v pórech omítky a časem pronikají hlouběji. Někdy se místo jasně zelené objevují tmavší skvrny, které mohou mít šedý až černý tón. V takovém případě jde většinou o plíseň. Ta je výrazně agresivnější a představuje větší riziko, a to hlavně pro vaše zdraví. Plísně vypadají jako černé skvrny nebo mapy na fasádě, které dokážou zcela zakrýt původní barvu. Pokud přemýšlíte, čím umýt zelené skvrny na fasádě, je dobré vědět, že mýdlová voda nestačí. Chemické přípravky z hobbymarketu, jako například oblíbené savo, zase může způsobit zesvětlené mapy nebo spálit rostliny kolem domu. Vůbec nejhorší je snaha o čištění na sucho. Proto byste čištění fasády měli přenechat raději profesionálům.

Prevence a řešení znečištění fasád

• Odstranění vegetace v blízkosti domu: Keře nebo popínavé rostliny zadržují vlhkost. Pokud jsou příliš blízko domu, vytvářejí ideální prostředí pro řasy a plísně.
• Pravidelná kontrola stěn: Jakmile si všimnete první zelené mapy na fasádě, měli byste to začít řešit.
• Impregnace: Kvalitní impregnace zamezí růstu plísní a řas na fasádě po několik let.

Kvalitní impregnace zamezí růstu plísní a řas na fasádě po několik let. Na straně domu, kde roste velký strom, je vidět větší napadení řasami a plísněmi. Zelené skvrny na fasádě jsou jasným signálem, že se na povrchu usadily řasy nebo plísně. Ty postupně narušují nátěr, zadržují vlhkost a mohou poškodit i celý fasádní systém. Pokud chcete mít jistotu, že povrch vydrží dlouho čistý, zvolte profesionální čištění.

Čtěte také: Druhy impregnace na dřevo

Neovladatelný růst a jeho důsledky

Popínavá zeleň na domě je záležitost, která by vás neměla omrzet. Je to zásadní proměna, který silně promění tvář celého domu. I když není zase tak těžké rostlinstvo odstranit, umí být docela neodbytné a jeho dodatečné odstraňování byste museli řešit několik sezón za sebou. Porost se rozrůstá docela divoce a samovolně, ale abyste z něj dostali nejvíc - bude zapotřebí mu ze začátku trochu pomáhat. Jednak třeba přistavěním opory, žebříků vnější podpůrné konstrukce. A také správným vedením. Nestojíte o to, aby vegetace pohltila okna domu, přerostla klimatizaci, aby prorostla a ucpala okapy a svody vody, expandovala k sousedům. Živá fasáda se umí - tam, kde je nekontrolovaná - podívat třeba pod střešní tašky. Není úplně snadné udržet ji na jednom místě: nejrůznějšími výhony, šlahouny a kořenovými výběžky se pokouší prorazit i do okolí domu. Na trávník, dvůr nebo zahradu. Chce si ukousnout kus prostoru z chodníku, příjezdové cesty, parkovacího stání. A tlačí se i mezi vzrostlé stromy.

Dopady na zdraví a životní prostředí

Nejsou to jen motýlci a voňavé kytičky, ale taky potvory, které bzučí, pijí krev, bodají žihadly a dělají pavučiny. I ty živá fasáda magnetickou silou přitáhne. Drobní hlodavci? Inu, myši mohou vegetaci jako žebřík využít. Ale kdyby ty opravdu chtěly, dokázaly by bez obtíží vyšplhat až do patra i po holé omítce. A v záloze je ještě jedna pohroma: zeleň na zdech domů může být pořádný problém pro alergiky. Například zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) patří k druhům s dost výraznou vůní i agresivním pylem, za které vás někdo s alergií nepochválí.

Volba vhodných rostlin a úskalí

Celková kondice zdiva a stav omítky jsou pro úspěšnou zelenou fasádu zásadní. Pátravé šlahouny, přilnavé kořínky a příčepivé či vzdušné kořínky se totiž přichytnou každé skulinky a zužitkují ji ve svůj prospěch. Popínavé rostliny a liány přitom nespěchají, čas hraje v jejich prospěch. Takže za dvacet let dokáží postupně prohlodat maltu neomítnuté zdi, prorůst skrz půlmetrovou stěnu a zídku rozebrat na jednotlivé cihly. Nechat tedy volně porůst živou fasádou neomítnuté zdi je nedobrý nápad. Podobně pak dovedou rozebrat odlupující se omítku. Při navrhování konkrétního řešení je ideální, aby už od začátku na projektu pracovali odborníci, kteří mají znalosti obou systémů. Ve fázi návrhu i realizace je design fasád i střech práce na pomezí oborů. Především architektury, pozemního stavitelství a zahradnictví či krajinářské architektury. Pro správný návrh a realizaci je nutný mezioborový dialog, který jednotlivé obory propojí a stanoví konstrukční řešení, vhodné materiály a druhy rostlin.

Přehled spotřeby vody pro různé typy zelených fasád

Kromě těchto specifických nároků je nutné také pracovat na vyčíslení dlouhodobých nákladů pro různé typy vegetačních fasád, jejich závlahu nebo údržbu a vhodnost využití v konkrétních případech.

Čtěte také: Jak chránit dřevo před plísněmi?

Čtěte také: Prevence poškození terasy vodou

tags: #argumenty #proti #zeleni #na #fasadach

Oblíbené příspěvky:

• Vše o zámkové dlažbě
• Vše o bezpečnosti s lištovými zámky
• Montáž posuvných dveří do sádrokartonu
• Sádrokartonové stěny pro ordinace
• Proč je izolační podložka Lay-Z-Spa 58461 nezbytná?