Pravidla pro barvu střech a stavební činnost v CHKO Křivoklátsko

Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými činností člověka v krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor.

Ochrana krajinného rázu v CHKO Křivoklátsko

Pro zajištění účinné a především systematické ochrany krajinného rázu na území CHKO Křivoklátsko je zpracováno tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu. Pro ochranu krajinného rázu nelze bez závazného stanoviska AOPK ČR, Správy CHKO Křivoklátsko na území chráněných krajinných oblastí učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení s nakládání s vodami a k vodním dílům, či udělit souhlas podle vodního zákona.

Závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti nebo v zastavěném území města nebo obce, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti. Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).

Omezení stavební činnosti podle typu chráněného území:

• Národní přírodní rezervace (NPR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR): Zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO): Zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).
• Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území: Omezení stavební činnosti je obvykle dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Souhlasy a stanoviska pro stavební záměry

• Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK: Bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst. 1 ZOPK.
• Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává: K záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV. zóně CHKO nebo v zastavěném území města nebo obce, které se nachází na území CHKO.
• Ochranná pásma zvláště chráněných území: Povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.
• Významné krajinné prvky: Dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků (tj. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 2 ZOPK.
• Krajinný ráz: Dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst. 2 ZOPK.
• Kácení dřevin pro účely stavebního záměru: Limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK.
• Evropsky významná lokalita či ptačí oblast: V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK, kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

Administrativní postupy pro stavební záměry

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru. Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.

• Společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK: Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení a vydá ve věci společné rozhodnutí. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru. Bez pravomocného společného rozhodnutí nelze stavební záměr povolit.
• Jednotné environmentální stanovisko: Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP.
• Žádosti o správní akty pro drobné stavby: Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Podání žádosti a její náležitosti

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.

Čtěte také: Druhy barev a laků

• Identifikace žadatele: Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování.
• Specifikace záměru: Je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.
• Důvody pro souhlas/výjimku: Je třeba uvést výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK).
• Kácení dřevin: Pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin, musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č. 189/2023 Sb.
• Stanovisko dle § 45i ZOPK: Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu. A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.

Regulace barvy střešních krytin

Často doporučujeme obcím, aby si připravily územní plán s prvky regulačního plánu, protože jenom tak mohou mít podrobné pokyny pro to, jak se u nich smí stavět a co už naopak tolerováno není. Krajští soudci řekli: „Soud podotýká, že neupírá odpůrci právo na to určit v dotčeném území jednotnou barvu střešních krytin rodinných domů, nicméně tak musí učinit přezkoumatelným způsobem, tedy tak, aby tato regulace byla řádně odůvodněna.“

Problém byl v tom, že obec nevysvětlila, proč něco takového po stavebnících chce (opět tedy chybělo odůvodnění). K tomu NSS řekl: „Jinými slovy, z odůvodnění regulačního plánu musí, byť v obecnosti, vyplývat důvody pro regulaci jednotnosti barevnosti střešních krytin. Nejvyšší správní soud v tomto ohledu souhlasí s krajským soudem, že regulační plán v žádné své části ani ve svém souhrnu takové odůvodnění neobsahuje. Dostatečnou oporu pro sjednocení barevnosti střešních krytin přitom neobsahují ani ty jeho části, na něž stěžovatelka odkazuje v kasační stížnosti. Ani obecné odkazy na navrhovaný charakter území (navíc pouze v podnadpisu bez dalšího vysvětlení) či na harmonický a plynulý rozvoj lokality totiž nijak nezdůvodňují požadavek na jednotnost barev střešní krytiny. Zcela totiž chybí alespoň stručná zmínka o tom, jakou mají požadavky na sjednocení výstavby souvislost s vymezeným územím či v čem spočívá jejich význam. Zdůvodnění sjednocení výstavby jako celku zmiňuje Nejvyšší správní soud záměrně, neboť i tato obecná argumentace by mohla být důvodem pro regulaci konkrétních prvků, tedy i barevnosti střech. Regulační plán však neobsahuje ani takovou obecnou argumentaci, tedy nijak nevysvětluje, proč má být dané území ze stavebního pohledu do nějaké míry jednotné, včetně jednotné barvy střech.“

Z toho je patrné, že i NSS považuje za přípustné, aby regulační plán upravoval i takové detaily, jako je barva střešní krytiny. Podle rozsudku NSS čj. 6 As 246/2023 - 38 ze dne 26. 3. 2024 a rozsudku KS v Ústí nad Labem 31. 7. 2023 č. j. 140 A 1/2023-96.

Požadavky na střešní konstrukce v horských oblastech

Při navrhování a provádění staveb musí být také respektovány související právní předpisy vztahující se ke stavbám, a to především požadavky uvedené ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Čtěte také: Jak vybrat mořidlo na olši?

Úroveň opatření proti průniku polétavého sněhu je závislá na místních podmínkách, jako je poloha stavby, klimatické poměry a na využití podkroví. Z dále popsaných důvodů je v horských oblastech vhodnější tříplášťová střešní konstrukce. Proto se doporučuje navrhovat doplňkovou hydroizolační vrstvu, která bude provedena na bednění se spodní větrací mezerou.

Funkční odvětrávání

Značnou pozornost je třeba věnovat dodržení funkčního odvětrávání ve spodní vzduchové vrstvě, čehož zvlášť u složitých střech či u střech s větším počtem prostupů, nástaveb a vestaveb nelze dosáhnout bez zvýšeného rizika právě průniku poletavého sněhu doplňkovou hydroizolační vrstvou v důsledku jinak nezbytného propojování obou vzduchových vrstev.

Provedení bednění

Bednění může být provedeno z prken 3/4“ - 1” silných, na něm pak leží pásy doplňkové hydroizolační vrstvy s přesahem, přičemž spodní pás je na bednění připevněn pouze v oblasti přesahu horního pásu a ve spodní části přilepen k okapnici. Veškerá napojení v nároží, úžlabí, v oblasti prostupů, jako jsou komíny, odvětrávací potrubí, střešní okna apod., je třeba provést tak, aby byl vyloučen průnik vody těmito detaily včetně případných tzv. odháněk nad prostupy.

Výběr doplňkové hydroizolační vrstvy

Na takto provedenou doplňkovou hydroizolační vrstvu se připevní kontralatě včetně utěsnění kontralatí z důvodu perforací hřebíky/vruty. Doplňková hydroizolační vrstva nejnižšího stupně těsnosti, tj. pásy difuzní fólie volně prověšené mezi krokvemi, lze provést pouze v případě, je-li dodržen alespoň bezpečný sklon střechy. V případě, že je podkroví využíváno k obytným účelům a na střechu je zároveň kladen další zvýšený požadavek, čímž je právě zvýšené riziko průniku sněhu, pak není tato jednoduchá doplňková hydroizolační vrstva postačujícím doplňkovým opatřením. Veškeré prostupy vlastní krytinou či napojení krytiny na ostatní konstrukce je třeba dostatečně utěsnit.

Regulace stavebních výrobků a označení CE

Od 1. 7. 2013 vstoupilo v plnou účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Grafická podoba označení CE je dána nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014, kterým se mění CPR. Výrobce vydá prohlášení o vlastnostech (PoV), které je třeba archivovat po dobu 10 let.

Čtěte také: Dokonalý vzhled jasanové dýhy

Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností (AoPC)

Podle CPR jsou pro střešní sestavy zařazeny systémy 4, 3, 2+, 1. Střešní sestavy jsou zařazeny do skupiny 22. U stavebních výrobků se systémem 4 si výrobce sám provede posouzení vlastností stavebního výrobku a zavede systém řízení výroby bez účasti třetí strany, tj. bez účasti oznámeného subjektu. U výrobků s nižším systémem (např. 1, 2+, 3) se posuzování shody provádí za účasti oznámeného subjektu.

Výrobce může využít tzv. zjednodušené postupy, například pro mikropodniky (méně než 10 zaměstnanců a roční obrat do 2 mil. EUR), které mohou podle čl. 37 CPR u výrobků, na které se vztahuje systém 3, postupovat podle ustanovení pro systém 4. Dále lze využít podle čl. 38 CPR tzv. vhodné technické dokumentace, pokud výrobce použije tzv. vhodné technické dokumentace, ve které je nutno při posuzování a ověřování stálosti vlastností brát v úvahu.

Evropské technické posouzení (ETA)

V případě, že pro daný stavební výrobek neexistuje harmonizovaná norma nebo výrobce zamýšlí vyrábět stavební výrobek, který se významně odchyluje od harmonizované normy, může požádat o vydání evropského technického posouzení (ETA). Na základě těchto dokumentů je vydáváno ETA, Prohlášení o vlastnostech a výrobek je opatřen označením CE.

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

Stavební výrobky, pro které není vydána harmonizovaná norma (tj. například střešní tašky pro určitá použití), se uvádí na trh bez označení CE podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Novela nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2016 Sb., nabyla plné účinnosti 1. 1. 2017. V průběhu celého procesu posuzování shody musí výrobce vydat prohlášení o shodě.

Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit. Informace o přihlášených spolcích, se kterými je nutné záměr projednat si vyžádejte u příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, případně mohou být informace zveřejněny na webu příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR.

Tabulka: Skupiny výrobků v NV č. 163/2002 Sb.

tags: #chko #krivoklatsko #barva #strechy #pravidla

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce montážemi BKL 11mm
• Tipy pro výběr dřevěné lampy
• Kompletní návod pro stavbu z cihel Porotherm
• jak vybrat vhodnou omítku do interiéru
• Lamino desky a související služby