PergolyBetonová obilní sila: Od historie po moderní technologie
Silo je obvykle vertikální stavba, ve které se skladují sypké materiály tak, aby vše bylo chráněno před vlhkostí a škůdci, a aby se tyto materiály daly dobře nakládat a vykládat. Velmi rozšířeným způsobem skladování obilí je skladování v silech. S pohledu zastavěné plochy a ceny jsou velmi výhodné kruhové sila vyrobené z pozinkovaných plechů mající ploché dno. Pro menší sila je možné používat hladké plechy pro sila z větší kapacitou než 500 tun plechy vlnité nebo trapézové. Stěny a střecha se vyztužují pomocí ocelových profilů a vše je sešroubováno pevnostními šrouby. Pro snadný přístup pod silo a samospádné vyprazdňování se sila doplňují kuželovou výsypkou. Montovaná válcová sila dodáváme v mnoha různých velikostech.
Historie a vývoj sil
První sila se jako obilnice objevovala již ve starověkém Egyptě nebo Řecku. Původně tedy bylo silo jámou nebo skladem na obilí, kde se obilí skladovalo, aby bylo připraveno nejen pro konzumaci, ale také pro možnost použití při setí v dalším roce. Stodoly byly obvykle přízemní stavby, ve kterých se uskladňovalo obilí, ale i sláma, zemědělské nářadí a další věci. Ve stodolách byl nejdůležitější mlat, na kterém se obilí mlátilo pomocí cepů. Sýpka, z německého Speicher vzniklo počeštělé špýchar nebo špejchar, je přízemní nebo několikapatrová stavba určená k uskladňování obilí. Sýpky se stavěly tak, aby na ně bylo ze stavení vidět, ale nebývaly se stavením spojeny, aby byly chráněny před případným ohněm. Sýpky se začaly objevovat v 16. století, ale k největšímu rozšíření došlo v 18. a 19. století po nařízení Josefa II. Ze sýpek postupně vyrůstaly honosné stavby, které se stávaly dominantou mnoha obcí a zůstávají jimi dodnes. Když se řekne silo, možná si mnozí z vás nejprve vybaví mohutné vysoké betonové stavby.
Typy sil a jejich konstrukce
Sila mohou být vyrobena z betonu, z oceli, z nerezu, ze dřeva, z plastu nebo z laminátu. Ocelová sila na obilí v naší nabídce jsou modulárním řešením skladování obilí a snadno se přepravují a konstruují. Ocelová sila čtyřhranného tvaru jsou určena pro vnitřní nebo vnější skladování sypkého materiálu. Vyrábí se pro materiály do hustoty 650 kg/m3. Všechny boční panely zásobníku mají vnější příruby se sklopenými okraji, které utěsňují vodorovné spoje. Příruby a odolné pryžové výplňové lišty zajišťují úplné utěsnění zásobníku. Jsou bez vnitřních výztuh. Všechny šrouby a matice jsou namontované zvenčí - to umožňuje úplné vyprázdnění a zabraňuje cizím předmětům zasahovat do toku materiálu. Renovovaná smaltovaná sila jsou dostupná v průměru 6,0 a 8,57 m, vždy s úpravou pro aktivní větrání s možností krátkodobého uskladnění zrna až do vlhkosti 20% či s možností vlastního dosušení z vlhkosti 18%! Vždy je dodáván nový (vysoce pevnostní) spojovací materiál a těsnící tmel. Dřevěná sila bývala součástí sýpek. Obilí se v nich skladovalo ve sloupci. Od těchto dřevěných sil se postupně upouští, i když se ještě někde mohou historicky objevovat. Dřevěná sila se dnes využívají trochu jinak. Dřevěná sila vlastně ani nejsou celá úplně dřevěná. Dřevěná prodyšná prkna, která jsou připevněna na ocelové síti a spojená pevnými ocelovými obručemi tvoří obal sila. Uprostřed sila je provětrávací kužel, do kterého se vhání pomocí nízkotlakého ventilátoru vzduch buď normální nebo ohřátý. Plastová sila nebo nerezová sila se dají použít jako na sila na mouku.
Betonová sila na obilí
Obilní sila jsou v provedení s rovným dnem pevně upevněná k železobetonové desce. Obilní sila v provedení s vnitřní betonovou výsypkou jsou pevně upevněná k železobetonové desce. Betonová výsypka slouží k vyskladňování sila. Obilní sila jsou v provedení s falešným dnem pevně upevněná k železobetonové desce. Hodně velké silo je například v Dyníně u Veselí nad Lužnicí. Ale betonová sila se pomalu odsouvají do historie. V obilném silu nic zajímavého neuvidíte. Když budete chtít nakouknout, nic neuvidíte. Ve větších silech můžete vidět provzdušňovací pylon nebo rozhrnovací šnek. Obilí se v silu skladuje v jednolitém sloupci.
Sila na stavební materiály
Sila na stavební materiály jsou velmi podobná silům na obilí a používají se jako sila na cement, sila na omítky, sila na beton - jsou pevnější, protože musejí nést větší objemovou hmotnost. Horizontální cementová sila jsou ideálním doplňkem volumetrických míchačů betonu BLEND. Jejich velkou výhodou je maximální mobilita. Vnější rozměry umožňují přesun na běžných plošinových návěsech, ale také uvnitř návěsů plachtových nebo skříňových. Sila mohou být vybavena speciálním zvedacím zařízením zajišťujícím nakládku a vykládku bez nutnosti použití jeřábu. Pro optimální kontrolu stavu zásob cementu lze sila opatřit snímači hmotnosti. Pokud jsou volumetrické míchače BLEND používány jako stacionární betonárna, může být cementové silo napojeno přímo na jeho řídící jednotku. Doplňování zásobníku cementu míchače pak probíhá průběžně podle potřeby, výroba betonu nemusí být pozastavována a lze dosáhnout vyššího objemu produkce.
Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě
Technologie a provoz sil
Pro aktivní odvětrávání může být podlaha opatřena odvětrávacími kanály do který vhání vzduch provzdušňovací ventilátory. Pro aktivní odvětrávání může být silo opatřeno odvětrávacími kanály do který vhání vzduch provzdušňovací a protikondenzační ventilátory. Sila mohou být opatřena systémem aktivního odvětrávání pomocí provzdušňovacích a protikondenzačních ventilátorů. Pro aktivní odvětrávání uskladněných zrnin je podlaha opatřena odvětrávacími průduchy do kterých vhání vzduch provzdušňovací ventilátory. Další možností vyskladňování smaltovaných nebo pozinkovaných sil je namontování speciální kovové vestavby. Vestavby je možné namontovat i do sil v provozu. Tyto mohou být kuželovité nebo šikmé. Obilí nesmí být vlhké a teplé. K čištění obilí se používají předčističky a čističky na obilí.
Monitorování a skladování
Do sil se mohou vkládat speciální teploměry, které hlídají teplotu uskladněného obilí. Takové teploměry speciálně určené pro sila najdete i v naší nabídce, je to systém AgroLog - teploměry na měření teploty v silech. Tvoří je měřící tyče, terminál a kabely, které propojují měřící tyče s terminálem. AgroLog umožňuje plně automatizované vzdálené monitorování obilí a správu jeho skladování. Skladovat v obilném silu můžete jakýkoliv druh obilí. Kapacita sila se obvykle uvádí v metrech krychlových (m3). Objemová hmotnost obilí se liší podle druhu plodiny.
Komplexní služby
Nabízíme komplexní služby v oblasti skladování materiálů v silech. Sila jsou tradičním způsobem řešení skladovacích potřeb pro mnoho oborů. Naše služby pokrývají celý proces realizace, od projekčních prací až po dodávku a montáž sil. Uspokojíme potřeby našich zákazníků jak v oblasti dodávek nejmodernějších pozinkovaných sil, tak v oblasti dodávek a renovací starších smaltovaných sil typu Vítkovice. Neustále hledáme nové možnosti a způsoby, jak řešit standardní i specifické potřeby našich zákazníků v oblasti skladovacích sil.
Obilní sila v Pardubicích
Výkupní areál v Pardubičkách provozuje firma CEREA,a.s. Působnost firmy CEREA je napříč ČR - na severu sahá až na polské hranice, na jihu skoro na rakouské hranice. Pardubice jsou téměř ve středu zájmového území. Součástí areálu Cerea Pardubice, jsou mimo jiné, tři velkokapacitní sila na obilí, s různou dobou zahájení výstavby.
Historická data o silech v Pardubicích:
Čtěte také: Postup výroby betonových prken
- První silo (6 kt): Projektováno v roce 1951 (Ústřední rada družstev), postaveno Průmstavem Pardubice v roce 1954. Sedmipodlažní budova s kombinací skladování na rovnopodlaží, v šestihranných buňkách a 76 silosech. Vybaveno příjmovými koši a strojní technologií.
- Druhé silo (OS 21 kt): Dokončeno Průmstavem Pardubice v roce 1961. První silo tohoto typu v Československu. Projektantem (1960) SVP, hlavním projektantem František Cabicar. Skládá se z 25 šestibokých buněk o profilu 5,82 m a výšce 46,5 m. Stavěno kontinuální betonáží.
- Třetí silo (OS 24 kt): Projektováno v prvním pololetí 1987 (PÚ ZZN, útvar 2 Pardubice). Jedno z posledních železobetonových sil.
Korpus sila, stojícího v Pardubicích, byl po získání zkušeností, v jednom případě realizován za pouhých 22 dní. Nejrozšířenější typ v poválečném Československu, nakonec jich bylo postaveno 89. Kruhový typ sil s asteroidy, navržený pardubickou Projekcí ÚSNZV v roce 1962, byl realizován minimálně na patnácti lokalitách. Ve světě byla kruhovému provedení dávána přednost. Úplně poslední železobetonové silo bylo dokončeno firmou Vodní stavby Praha, závod Plzeň (betonáž korpusu) v listopadu 1989 v Blovicích. Zde se však jednalo o jiný (větší) profil buněk.
V současné době se staví většinou sila ocelová pozinkovaná, různého provedení (např. španělská Silos Córdoba ve Volči, ale i od jiných firem; všechna se bohužel dovážejí). Silo (principiálně se jedná o koncepci OS 21kt- síla stěny buňky je 18 cm) je uvažováno jako rozšíření stávající skladovací kapacity areálu, tedy nemá strojovnu v klasickém slova smyslu (i když má vlastní příjmový koš); obilí do tohoto sila musí přijít již posklizňově dozrálé, maximální vlhkost je uvažována do 15%. Silo tvoří 25 buněk, každá o obsahu cca 960t; 24 buněk je vybaveno aktivním větráním. Spodek sila je opatřen ocelovými výsypkami. Všechna shora uvedená sila jsou vzájemně technologicky propojena, hlubinné buňky jsou vybaveny siloteploměry s dálkovým odečtem. Svislou mechanickou dopravu zajišťují korečkové elevátory (výtahy), vodorovnou dopravu řetězové dopravníky - redlery. Je používán typový výkon 75t/hod.
Většinu technologického zařízení do všech zde uvedených sil dodala bývalá (bohužel) firma TMS Pardubice, která by jako pokračovatelka fy Jos. Prokopa synové oslavila v roce 2020 150 let činnosti. Dodávky mlýnů v Iránu, Brazílii, Egyptě, Řecku, Sudanu, Sýrii, Argentině, Indii, Jugoslávii, Portugalsku, Ethiopii, Maroku, Alžíru a jinde patří již minulosti. Stroje této firmy pracovaly, nebo pracují v šedesáti zemích světa. Velkokapacitní betonová sila jsou dominantními stavbami, na které se liší názory. Jedno stanovisko je velebí jako novodobé chrámy, zatímco druhé hovoří o přerostlých betonových bunkrech, které krajině nesluší. To se netýká jen železobetonových sil, na příklad ocelová sila ve Volči (projektovala pardubická projekční firma PROKOS v roce 2014) jsou jistě nepřehlédnutelná. Podobně i modré (někde hnědé) smaltované věže Vítkovice. Skutečnost je taková, že ještě dlouho budou jejich siluety zasahovat do krajiny. I když jejich likvidace po dožití je (byť obtížně) možná, daleko vhodnější z hlediska recyklace materiálu se jeví ocelová sila, svého času ve velkém produkovaná firmou TMS Pardubice.
Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO
