Betonová podlaha ve skeletové konstrukci: Komplexní průvodce

Betonová podlaha představuje základ, který musí něco vydržet. Pokud je provedená opravdu kvalitně, je tou nejlepší vizitkou každého řemeslníka. O skvělém výsledku rozhoduje příprava podkladu, výběr vhodné směsi a kvalitní zpracování. Docílit rovné a kvalitní podlahy vám může pomoci také stavební chemie. Betonové podlahy realizujeme v průmyslových i bytových prostorech.

Kvalitně provedený betonový podklad je pevný, odolný a vydrží po mnoho let. Díky tomu, že zvládne zatížení i styk s chemikáliemi, skvěle se hodí do garáže, technické místnosti, dílny nebo sklepa jako konečná vrstva. Uplatní se také v interiérech, kde slouží především jako podklad pod finální podlahovou krytinou.

Výhody betonové podlahy

Betonová podlaha má řadu výhod, které z ní činí atraktivní volbu pro obytné i komerční prostory. Hlavní výhodou betonové podlahy je její trvanlivost. Betonové podlahy jsou odolné vůči opotřebení způsobenému silným provozem, a proto jsou známé svou dlouhou životností. Odolají tlaku těžkých zařízení a nábytku, takže jsou ideální pro průmyslová prostředí. Další výhodou je snadná údržba - k udržení čistoty betonové podlahy stačí pouhé zametení nebo vytření. Betonové podlahy navíc nabízejí všestranný design. Lze je mořit, leštit nebo dokonce natírat a vytvářet tak různé estetické efekty. Tato flexibilita umožňuje betonovým podlahám hladce splynout s jakýmkoli interiérem. A konečně, betonové podlahy jsou také šetrné k životnímu prostředí, protože využívají stávající materiály a snižují potřebu dalších zdrojů. Beton je udržitelným materiálem, který může přispět k ekologické udržitelnosti vašeho domova nebo pracoviště. Betonová podlaha nabízí kombinaci odolnosti, estetiky, nízké údržby a ekologické udržitelnosti.

Vysokou pevnost betonových podlah zajišťují minerální vsypy značky DURAMO. Použití vsypů omezuje prašnost podlah, vytváří vysokou odolnost vůči obrusu i mechanickému poškození a zároveň usnadňuje čištění a údržbu.

Typy betonových podlah a jejich aplikace

Nejčastěji se v praxi potkáte s konstrukčním betonem nebo betonovým potěrem. Narazit můžete ale také na další druhy betonu. Pro betonování nové podlahy na hlínu či štěrk používejte klasickou variantu betonové směsi, tzv. konstrukční beton, který obsahuje 3-4 díly štěrku. Beton tím získá požadovanou pevnost a vrstva snese zatížení. Oproti tomu betonový potěr je směs bez hrubého kameniva, má hladký povrch, a proto se hodí jako vrstva pod finální krytinu nebo jako konečná vrstva. Předmíchaná směs Topcem Pronto skvěle akumuluje teplo, proto je její použití vhodné také jako vrstva pod podlahové topení. Navíc je pochozí už po 12 hodinách. Potěr Mapcem Pronto se hodí jako směs pro případy, kdy je nutné minimalizovat omezení provozu. Používá se jako podklad pod potěry nebo jako podkladová vrstva. Tento typ méně zatěžuje konstrukci, ale na úkor pevnosti. Má nižší obsah vody a aktivuje se až zhutněním. Na opravy či rekonstrukce, kde není čas čekat, můžete použít rychletuhnoucí beton. Je bez hrubého kameniva, a proto se spíš hodí jako vyrovnávací vrstva. Pokud potřebujete pracovat s lehčeným betonem, můžete jeho vlastnosti vylepšit pomocí superplastifikátorů jako Mapefluid N200.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

Tradiční beton nebo anhydrit? Oba materiály mají své využití, vlastnosti a specifika. Co se týká mechanických vlastností, beton je stálý materiál, u kterého nedochází k deformacím při styku s vodou. Oproti tomu anhydrit při kontaktu s vodou nabobtná a po čase zplesniví, rozsype se a ztratí svou funkčnost. Anhydrit je vyráběn ze sádrovce (síranu vápenatého), zatímco pojivem betonu je cement.

Pro opravu poškozených nebo nevhodně připravených podlahových podkladů využíváme samonivelační stěrky. Ručně realizované betonové podlahy jsou klasikou, která se u nás, ale i po celém světě, používá velmi dlouho. Inovovány byly o strojní hlazení povrchu a přidání plastifikátoru především v případě aplikace na podlahové topení, nebo při požadavku rychlejšího zrání. Beton je jedním z nejpoužívanějších kompozitních materiálů, je tvořen pojivem, plnivem a vodou (v malém množství, je pouze vlhký), díky které beton hydratuje a postupně vyschne. Beton je velice odolný materiál, který neplesniví, proto je vhodný i do sklepů a jiných vlhkých prostor. Přitom jde o levné řešení podlah, které je vhodné pro novostavby i rekonstrukce, do dílen, hal, průmyslových provozů apod.. V případě požadavku na nižší zatížení stavebních konstrukcí lze aplikovat beton lehčený (má menší objemovou hmotnost, např. polystyrenbeton, liapor apod.). Alternativou tradičního betonu jsou betony lité (samonivelační, řídká cementová kaše konzistence anhydritu).

Podlaha spojená s podkladem, lidově řečeno "natvrdo", jinak také podlahy spřažené s podkladem. Používají se tam, kde není požadavek na zateplení nebo útlum kročejového hluku, nejčastěji jsou to případy, kdy je nutné vyrovnat stávající plochu, např. stávající betonovou podlahu. Pokud je původní konstrukce savá, většinou je nutné aplikovat penetrační nátěr, aby litá podlaha nepřišla o vodu.

Separační vrstva odděluje původní podlahu od nové. To je vhodné, pokud se aplikuje nová podlaha na podklad s prasklinami, kdy by penetrační nátěr nefungoval a litá podlaha by mohla přijít o reakční složku. Separační vrstva také umožní pohyb vrchní desky.

Tento druh podlah (těžká plovoucí podlaha) je určený pro podlahy v občanské výstavbě, jako tepelná izolace se nejčastěji používá polystyren, jako kročejová izolace se pak používá elastifikovaný polystyren. U podlah na izolační vrstvě je nutné používat kvalitní betonové podlahy, ideálně lité, které mají garantované pevnosti. Minimální doporučená pevnost betonové podlahy v tahu za ohybu je 4 MPa - to je možné garantovat jen u samonivelační cementové nebo anhydritové podlahy. Izolační vrstvu by měla od lité podlahy vždy oddělovat separační vrstva.

Čtěte také: Postup výroby betonových prken

Podlahové topení neboli topný potěr. Jedná se o stejný typ konstrukce jako předchozí, jen je podlaha doplněna o topné médium - to mohou být trubky (PEX, PERT, PB..) v případě teplovodního podlahového vytápění a nebo odporové topné elektrické kabely. Lité anhydritové podlahy mají u této konstrukce také výhodu v tom, že lépe vedou teplo a vyžadují minimum dilatací, proto jsou ideální pro zhotovení betonové podlahy na podlahovém topení. U podlah s podlahovým vytápěním je kladen větší nárok na zateplení než u podlah bez něj.

Příprava a postup betonáže

Aby betonová podlaha vydržela opravdu nabeton, nepodceňujte přípravnou fázi. Samotnému vylití betonu předchází hned několik dalších vrstev, jako jsou hydroizolace či tepelná izolace, které podpoří jeho funkční vlastnosti. Než se pustíte do práce, připravte si kromě betonové směsi také štěrk, hydroizolaci a případně geotextilii. Betonování v interiéru znamená, že nesmíte zapomenout na tepelnou izolaci. Ať už budete betonovat zcela nový povrch, nebo starý základ, je důležité nezapomenout ani na dilataci. Bez ní by beton nemohl přirozeně pracovat a vznikly by v něm trhliny. Dilatace je obzvlášť důležitá u větších ploch a kolem zdí či pevných konstrukcí - právě v těchto místech vzniká větší napětí. Dilatace rozdělí podlahu na menší celky a plocha tak vydrží víc.

Fáze realizace betonové podlahy:

1. Na podklad můžete použít geotextilii.
2. Začínáte betonovat od začátku, například ve sklepě? Nasypejte na geotextilii, nejlépe ve dvou vrstvách, štěrk ve frakci 16/32 mm v tloušťce 10-15 centimetrů. Po každé vrstvě nezapomeňte štěrk dobře zhutnit vibrační deskou, jinak by konstrukce mohla popraskat nebo začít časem plavat.
3. Ve vlhkých prostorách, jako jsou sklepy nebo koupelna, použijte hydroizolační vrstvu Mapeguard WP 200, která zabrání vzniku trhlin. Pokud betonujete podlahu v interiéru, použijte vhodnou izolační vrstvu - ta podlahu ochrání před tepelnými ztrátami. Pro tyto účely se nejčastěji používá polystyren nebo izolační desky.
4. Ocelovými trubkami připravte srovnávací rovinu. Horní hrana trubek bude představovat úroveň povrchu podlahy. Ve směru betonáže umístěte vodicí ocelové trubky.
5. Při betonování si plochu rozdělte pomocí latí nebo vodítek a beton pokládejte do pruhů. Postupujte od nejvzdálenějšího koutu místnosti nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, tedy odstraňovat vzduchové bubliny, aby byly vyplněny všechny mezery. Zhutněný beton shrňte srovnávací latí vedenou po připravených ocelových trubkách.
6. Do 24 hodin po betonáži, ideálně ještě před úplným zatvrdnutím betonu, proveďte řezy. Pokud bude tato vrstva pochozí, je důležité řezy nejen správně navrhnout a provést, ale také vizuálně sladit s finálním vzhledem.
7. Čerstvý beton udržujte vlhký alespoň 3-5 dní. Nejlépe toho docílíte, pokud čerstvou podlahu zakryjete navhlčenou geotextílií nebo ji pravidelně rosíte vodou. Na pomoc si můžete vzít také stavební chemii. Klasická betonová mazanina ztvrdne za 24-48 hodin. Za 2 dny tedy může být pochozí. To však neznamená, že je beton vyzrálý. Naopak jeho pevnost se dále vyvíjí. Své plné pevnosti dosáhne klasický beton C20/C25 za 28 dní. Obecně platí, že 1 cm betonu schne 1 týden. Čím silnější vrstva, tím déle bude podlaha vysychat. Dalším důležitým faktorem je také teplota vzduchu- pokud je pod 10 ºC, schnutí se výrazně zpomaluje.
8. Po zaschnutí povrchu můžete přistoupit k jeho finální úpravě. Chcete udělat beton pochozí? Po zbroušení bude třeba povrch dále upravit. Impregnace je základ, aby beton dlouho vydržel, nenasákl vodu a byl odolný proti nečistotám nebo chemikáliím. Jako ochrana proti ulpívání prachu funguje nátěr Mapetop N AR6, který povrch zpevní a ochrání proti vodě, prachu nebo chemikáliím. Estetického efektu podlahy dosáhnete pomocí speciálních barev jako Mapecoat I 24.

Důležité poznámky k betonáži:

• Betonování podlahy je velmi důležitý krok, který ovlivní nejen pevnost a rovnost celé konstrukce, ale i životnost a funkčnost finální podlahové vrstvy. Proto je důležité věnovat mu náležitou pozornost.
• Pokud podceníte zhutnění podkladu, může se vám stát, že se beton propadne, popraská nebo sesedá.
• Správně zvolené poměry směsi jsou základ.
• Betonování provádějte nejlépe při teplotách 5-25 ºC. Při betonování ve vyšších teplotách zabraňte rychlému vysychání.

Tabulka doporučených pevností betonu

Betonový skelet: Historický vývoj a konstrukční řešení

Betonový skelet domu představuje moderní a efektivní konstrukční řešení, které nabízí řadu výhod oproti tradičním monolitickým systémům. Jeho popularita spočívá v rychlosti výstavby, flexibilitě návrhu a ekonomické efektivitě.

Historický kontext

První ojedinělé pokusy prosadit železobetonové nosné konstrukce můžeme u nás vystopovat už na konci 19. století. Jedná se ale pouze o drobnější stavby nebo samostatné části konstrukce. Skutečně plného a efektivního uvedení do praxe se dočkal železobeton teprve na počátku 20. století a rutinního zvládnutí dokonce až po 1. světové válce. Jako základní nosná struktura nalezl železobetonový skelet nejširší odezvu zejména u rozměrných mnohapodlažních objektů s důrazem na volnou nebo variabilní dispozici (průmysl, obchodní domy, velkotržnice apod.).

Proti starším smíšeným konstrukcím výrobních objektů nabízel řadu rozhodujících výhod - vysoká únosnost (rozpony, podlažnost, zatížení), prostorová tuhost a jednolitost konstrukce (dynamické namáhání, bodové zatížení, menší rozsah ztužujících prvků (srv. masivní obvodové zdivo + lehký skelet), prostorově-konstrukční variabilita (složitější části technologie lze snadno začlenit výměnou nebo zesílením a možnost dodatečných dispozičních změn). Fascinujícím přínosem musely být zejména (často pouze domnělé) vlastnosti betonu jako materiálu - odolnost vůči mechanickému a chemickému namáhání, povětrnosti, vysokým teplotám, požáru a působení elektrického pole.

Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO

Díky těmto přednostem si i přes zřejmé drobné nevýhody (mokrý proces, hmotnost, komplikované zesilování a nahrazování částí konstrukce) získal železobetonový skelet mezi staviteli i stavebníky průmyslových objektů velmi rychle své zastánce. Železobetonový skelet meziválečných průmyslových staveb vycházel přirozeně nejčastěji z ověřeného, přehledného schématu - podpora - průvlak - trám - deska. Vedle tohoto v zásadě konvenčního řešení se ale začaly záhy objevovat i variace na téma ploché stropy - pilíře s hřibovými hlavicemi; princip vynucený požadavky maximálního rozponu, extrémního zatížení a výhodného poměru mezi konstrukční a světlou výškou. Architektura výrobních objektů také nezřídka využívala zkušenost z oblasti inženýrských staveb a velkorozponových konstrukcí, zejména na zastřešení rozměrné technologie nebo mimořádně rozlehlých prostor bez vnitřní podpory.

Výhody prefabrikovaných betonových skeletů

Prefabrikované betonové prvky se snadněji vyrábějí, dopravují i montují než velkoplošné stěnové panely. Podílejí se značnou měrou na životnosti celé konstrukce a její ekonomice, přičemž rychlost výstavby znamená úsporu nákladů. Prefabrikace v kontrolovaných podmínkách umožňuje výrobu betonu nejvyšších tříd. Zpracování (prefabrikované dílce jsou řádně zhutněny, vakuovány apod.) probíhá z větší části ve výrobně.

Objem dílců svislé konstrukce tvoří 10 až 20 %, přičemž konstrukce (cca 70 - 90 %), z toho představují stropní dílce asi 50 až 80 %. Rychlost, cena, kvalita a případně výjimečnost dodávaných stavebních objektů ovlivňuje celou rentabilitu zakázky. Všechny další části se na tuto část odvolávají a znázorněny graficky se nacházejí v pracovním dosahu jeřábu.

Typy skeletových konstrukcí

Existuje celá řada konstrukčních spojů (a také jejich třídění). Pro uvedené soustavy je charakteristický tzv. dílců. Poloha sloupů vzhledem k modulové osnově může být v podstatě trojí: středy os sloupů se kryjí s průsečíky čar osnovy, čáry osnovy leží v lící obvodových sloupů, je použita modulová osnova s vložkou.

• Rámové konstrukce: Vyznačují se tuhými rohovými spoji, které přenášejí ohybové momenty.
• Deskové skelety: Vyznačují se stropními deskami podepřenými sloupy, často s hlavicemi.
• Hlavicové (hřibové) skelety: (podle tvaru tzv. H-rámy, Π-rámy, T,L-rámy apod.).

Volba typu konstrukce závisí na architektonickém záměru, zatížení a rozpětí konstrukce. Používání omezeného počtu styčníků a zmenšení druhovosti dílců optimalizuje konstrukce.

Spoje prefabrikovaných prvků

Spoje prvků jsou nejchoulostivější částí konstrukce a místem nejčastějších poruch. Jednotlivých prefabrikovaných dílců vytvořen prostřednictvím styků, které musí vykazovat potřebnou pevnost, tj. jejich tuhosti a únosnosti, estetickým a uživatelským, tuhosti a stability systému. Styky jsou často statického hlediska nevyužity. Řešení konstrukce je výrazně motivován hledisky výrobními a montážními. Většinou se používá podkladních spojovacích destiček a spojování tažené výztuže. Nejčastěji se používají koutové sváry, ojediněle sváry na tupo a jsou zejména jednostranné sváry. Je náročné pro exaktní provedení sváru i následné zálivky výroby, které styk zmonolitní a chrání ocelové spojovací součásti před korozí.

Zmonolitnění spoje zajistí řádné uložení a zpracování betonové zálivky. Betonová zálivka tuhost a je vhodné ji opatřit otvory pro dokonalé zaplnění styku zálivkou, proti vytržení a řádné uložení a zpracování betonové zálivky. Styky sloupů přenášejí účinky svislých a vodorovných namáhání, proto je nutné řádně označit, aby nedošlo při montáži k jejich záměně a může být i datum výroby. Sloupy se stykují čelním srazem a svislého zatížení.

Specifické aspekty návrhu

Při návrhu betonového skeletu je nutné zohlednit řadu faktorů, včetně:

• Modularita: Používání modulových rozměrů usnadňuje výrobu a montáž.
• Tolerance: Je nutné počítat s montážními tolerancemi a navrhnout související konstrukce tak, aby bylo možno nepřesnosti v rámci povolené tolerance eliminovat.
• Ztužení: Zajištění stability konstrukce proti vodorovným silám pomocí ztužujících stěn nebo zavětrovacích systémů.
• Stykování sloupů i uložení všech typů stropních prvků: Používání styčníků.

Základní modulové osnovy, skladebným rozměrem dílce je zpravidla násobek 300 mm, líce stropní konstrukce nebo čisté podlahové konstrukce a pravoúhlosti, popř. projektované polohy. Nevýhody, které je třeba zohlednit při řešení návrhu konkrétní aplikace se týkají rozměrová, tak konstrukční.

Např. Skeletsystem Goldbeck využívá montovaný systém základové desky se subtilními železobetonovými prvky o tloušťce 200 mm a konstrukce je založena na monolitických patkách. Konstrukční systém lze doplnit o balkóny a schodiště. Jednotlivé prvky můžete kombinovat a konstrukci lze jednoduše postupně doplňovat podle charakteru a požadavků na rozvoj objektu v čase. Železobetonové skelety založené na patkách dnes tvoří základ i řady staveb rodinných domů - menších přízemních, větších, ale i řadových.

Technická řešení a inovace

V oblasti betonových skeletů se neustále vyvíjejí nová technická řešení, která zlepšují efektivitu a estetiku konstrukcí. Mezi inovativní prvky patří:

• Filigránové stropní konstrukce: Slouží jako ztracené bednění monolitické stropní tabule.
• Spřažené konstrukce: Kombinace prefabrikovaných a monolitických částí pro dosažení optimálních vlastností. Spřaženou stropní konstrukci tvoří prefabrikovaná deska tl. 70 mm s nadbetonovanou monolitickou částí obvyklé tloušťky 100 až 240 mm, zajišťující spřažení prefabrikované a monolitické části v konečném stavu.
• Předpínané konstrukce: Umožňují překlenout velká rozpětí a snížit průřezy prvků. Spínání prvků lze pokrýt i extrémní rozpětí polí.

Uložení na příruby průvlaků, na konzolách sloupu apod., šroubovými, svorníkovými a klínovými spoji slouží pro dodatečné rektifikace konstrukce staveb.

Normy a předpisy

Pro betonové konstrukce platí řada norem, které definují požadavky na výrobu, kontrolu a montáž.

• ČSN 72 3000: Výroba a kontrola betonových stavebních dílců.
• ČSN 73 2401: Provádění a kontrola betonových konstrukcí.
• ČSN 27 0140-1: Jeřáby a zdvihadla. Společná ustanovení.

Pro výrobu dílců platí příslušné předmětové normy, popř. předpisy, platnými pro tyto konstrukce, dílců, kontrolu jakosti materiálu a konstrukcí a další. Platí ustanovení časového a legislativního a komponentů nezbytné pro provádění konstrukce platnosti.

Příklady realizovaných staveb

Pro ilustraci možností betonových skeletů je zde uveden příklad realizace Masaryk Centre I v Praze. Konstrukční systém představuje železobetonový monolitický sloupový skelet se systémem vnitřních komunikačních jader. Stropní konstrukce v nadzemních patrech nad 1. NP a 2. NP tvoří desky tloušťky 250 mm. Ve vyšších kancelářských patrech 3 až 6. NP pak převážně desky tloušťky 220 mm. Desky 7. NP až 9. NP pak tloušťky 250 až 300 mm. Svislé nosné konstrukce tvoří stěny a sloupy. Obvodové stěny jader jsou převážně v dimenzích 250 a 300 mm, vnitřní stěny 200 až 250 mm. Sloupy jsou převážně kruhové profilu 600 až 750 mm, v posledních podlažích profilu 500 mm. Na určitém místě objektu byla navržena tzv. “rotated plaza“ s postupně se otáčející fasádou kolem středního bodu a řešení tohoto místa je založeno na provedení šikmých sloupů nebo přesazovaných stěnových pilířů, konzolových trámů a železobetonových táhel, na kterých jsou vykonzolované nižší stropy vyvěšeny.

Příkladem využití betonového skeletu je i nová administrativní budova společnosti Geioindustrie ve Velkém Oseku. Objekt je založen na železobetonových pilotách. Beton najdeme i na schodišti, stěnách a podlahách. Také jako konstrukční systém byl zvolen prefabrikovaný betonový skelet se systémem sloupů, průvlaků a ztužidel. Architekt Radovan Vacík využil umístění kanceláří do prstence po obvodu pláště, čímž se vyhnul klasickým chodbám a dal komunikačním prostorám další funkci. Vytvořil atrium otevřené do patra. V přízemí je v něm recepce, kuchyňka a neformální posezení. Potenciální posouvání příček a změnu dispozice umožňuje právě prefabrikovaný skelet a do něj pravidelně umístěná okna. Přestože jsou štíhlá, není uvnitř budovy nouze o denní světlo. Ve snaze prosvětlit atrium navrhl architekt Radovan Vacík šedové světlíky orientované na východ. Díky své orientaci přinášejí stabilní světlo, které ještě změkčuje barisolový podhled. Ten funguje nejen jako difuzor světla, ale také zakrývá ocelové nosné prvky světlíků.

V showroomu Future Cycling v Praze Modřanech je použito moderní architektonické pojetí, využívající prostý pohledový beton a strohé řešení pro vybavení a detail s ohledem na praktickou funkčnost. Betonová podlaha se velmi dobře pojí s pohledovým betonem a výsledkem je moderní „průmyslový“ design.

Estetika a funkce betonového skeletu

Beton pokládali meziváleční architekti a stavitelé za extrémně odolný materiál, esteticky i funkčně plnohodnotný povrch. Nezřídka ho proto ponechávali na průčelí i v interiéru výrobních objektů jako pohledový (úspory, omyvatelnost…). Pohledový beton se uplatňoval nejenom ve větších plochách (konstrukce), ale i u detailů, kde je s výhodou využíváno prefabrikace, výroby přesného, levného stavebního prvku ve velkém množství: ostění a rámy oken, betonové mříže, sklobeton, ozdobné hlavice, římsy, kuželky zábradlí, stojany osvětlení apod. Téma průmyslového, výrobního objektu poskytovalo platformu, na které bylo možno v nezvyklé míře vyzkoušet provázat vzájemně technické, provozní a estetické řešení, a naplnit tak ideál pokrokové architektury, v tomto případě více než přiléhavé heslo „forma vychází z funkce“. Průmyslová architektura se stala nositelem nové estetiky i koncepčního myšlení a její přísné podmínky, vyvážený poměr funkce - konstrukce - cena - výraz, potenciálním nosným vzorem pro dobové architekty. Stroje a hromadná výroba se v té době staly symboly pokroku.

V souvislosti se stavbou výrobních objektů také zaznívají jména předních osobností české meziválečné architektury. Podstatnou roli v prosazování železobetonových konstrukcí v Československu sehrál také tlak zavedených stavebních firem. Jedním z nejznámějších příkladů meziválečné (nejenom) průmyslové architektury je Baťův Zlín, kde se železobetonový skelet stal hybnou silou prosperity, základním kamenem nově zakládaných měst, neuvěřitelné rychlosti výstavby a projektování, organizace práce, ale zároveň i symbolem osobní svobody a rovnosti (výrobní, dělnické objekty měly stejný výraz a někdy i dispozice jako administrativní - halové kanceláře, kulturní, školské a jiné budovy.

tags: #betonova #podlaha #skelet #detail

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana cihel před teplem s Alkytonem
• Jak sladit fasádu novostavby
• Moderní interiér s betonovými rámečky vypínačů
• Komplexní průvodce izolací šikmých střech
• Vlastnosti drceného betonu