Gletovaný beton: Moderní techniky a tradiční umění povrchových úprav

Gletovaný beton, známý také jako kletovaný beton, představuje speciální techniku úpravy betonových povrchů, která se využívá pro dosažení hladké, bezprašné a vysoce odolné vrstvy. Tato metoda má své kořeny v minulosti a dodnes se používá díky svým jedinečným vlastnostem, které zaručují mechanickou odolnost a voděodolnost.

Historie a podstata gletování betonu

Gletování betonu je proces, který vytváří hladký, bezprašný povrch betonu, jenž je odolný proti mechanickému opotřebení a vlhkosti. Tento povrch je dosažen správnou technikou nanášení a hlazením cementu během betonáže. Metoda gletování betonu má svou historii v tradičních stavebních technikách, které se používají po staletí.

V minulosti, kdy byly dlaždice takřka jen „na příděl“, se gletování hojně užívalo v garážích, společných prádelnách a podobně, kde bylo takřka neodmyslitelné. Technologie spočívá v zaprášení zavadlého povrchu prosátým cementem za mokření a zatažení finálního povrchu ocelovým hladítkem. Tyto povrchy, vzhledem k jejich trvanlivosti, můžeme ve starých domech vidět dodnes, kde si ale můžeme všimnout na povrchu tahů lidské ruky.

Další možností tzv. „gletování“ betonu je potření dosud vlhkého, neznečištěného, čerstvého betonu, nejvýše 2-3 dny starého, cementovou kašičkou, rozmíchanou do hustoty řídkého tmelu, z kvalitního cementu a vody, případně „plastifikátoru“ /Sokrat/. Kašičku roztíráme ocelovým hladítkem na navlhčený beton, v síle kolem 2-3 mm.

Fyzikálně-mechanické a estetické vlastnosti gletovaného betonu

Gletovaný beton je oblíbený pro své specifické fyzikálně-mechanické a estetické vlastnosti. Je známý svou vysokou mechanickou odolností. Tento druh betonu je také voděodolný. Navíc, proces gletování zmenšuje počet pórů v betonu, což zlepšuje jeho celkovou pevnost. Esteticky se gletovaný beton vyznačuje hladkostí a jednotným vzhledem. Je výbornou volbou pro kanceláře, showroomy, ale i moderní domácnosti. Snadno se kombinuje s jinými materiály, jako je dřevo nebo kov.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

Vzhled podlahy i její parametry do značné míry ovlivňuje způsob povrchové úpravy. Pomocí povrchové úpravy lze také úspěšně renovovat starší vrstvy betonu, které nevyhovují z estetického ani funkčního hlediska.

Materiály a postup gletování betonu

Gletovaný beton je známý pro svůj hladký a odolný povrch. Je důležité znát správné materiály a kroky při jeho výrobě. Nejprve musíme zvolit správný typ betonu. Výběr cementu a kameniva je klíčový. Kvalitní cement a jemné kamenivo zajistí hladký povrch. Použití betonu s nižší pórovitostí je také důležité. To znamená, že beton lépe odolává vodě a chemikáliím. Používají se plastifikátory k dosažení požadované konzistence betonu. Při gletování lze používat i speciální nátěry pro zvýšení mechanické odolnosti povrchu.

Při betonování může znít gletování jednoduše, ale kvalitní gletování vyžaduje pečlivou přípravu. Proces gletování začíná tzv. "strhnutím latí". Betonová směs se rozprostře a předběžně zhutní pomocí hladítka. Následuje lehké navlhčení povrchu, aby se cementová pasta roztáhla. Znovu povrch navlhčíme pomocí jemného rozprašovače. Následuje opětovné hlazení, které dává betonu jeho typický hladký povrch.

Jedná se o aktivní proces péče, který je stejně důležitý jako správné namíchání směsi. Investice času a úsilí do důkladného ošetřování se mnohonásobně vrátí v podobě kvalitní a trvanlivé podlahy bez povrchových vad.

Postup gletování stěrky Microbond

• Natažení první vrstvy stěrky Microbond: Tuto vrstvu se snažíme natáhnout co nejvíce do hladka. Je dobré použít spíše řidší konzistenci stěrky pro aplikaci první vrstvy.
• Natažení druhé vrstvy stěrky Microbond: Pro aplikaci této vrstvy je vhodné použít šedou stěrku Microbond v „krémovité“ konzistenci.
• Zavadnutí cca 30 minut: Stěrku necháme cca 30 min zavadnout.
• Gletování: Po zavadnutí (stěrka by měla být vlhká, ale již na dotek pevná) stěrku opětovně zvlhčíme a začneme uhlazovat benátským hladítkem. Ze stěrky se začne při gletování uvolňovat bílý cementový šlem, který následně na povrchu vytvoří jemné nuance.
• Impregnace Gi. Gi. Sealer nebo Cerbero Sealer: Po zaschnutí sealeru Cerbero Base aplikujeme impregnaci Gi. Gi. Sealer nebo Cerbero Sealer - tuto impregnaci aplikujeme rovnoměrnými tahy pomocí aplikátoru Snappy.

Imitace pohledového betonu technikou gletování je především vhodná pro aplikaci na stěny. Aplikace je možná i na podlahách, zde ale záleží na konkrétním případu aplikace. V případě aplikování na podlahu je postup obdobný, do stěrky na podlaze se po zavadnutí vkročí a začne se gletovat.

Čtěte také: Postup výroby betonových prken

Příprava podkladu a ošetřování betonu

Při práci s betonem se vždy osvědčilo používat správné nástroje a postupy, které zajišťují dokonalou povrchovou úpravu. Ukládání betonu se provádí vždy do vyčištěného bednění, při ukládání na základovou spáru se nesmí čerstvý beton znečistit zeminou. U pohledových konstrukcí tvoří očím trvale vystavenou plochu beton, jehož vzhled byl vytvořen nejčastěji otiskem formy, bednění nebo tzv. matrice. Předpokladem na pohled krásné betonové plochy je vždy dokonale čisté a dobře utěsněné bednění.

Ošetřování betonu během zrání

Po uložení a vyrovnání betonu nastává nejdůležitější fáze - zrání. Nejde o pouhé vysychání, ale o komplexní chemický proces. Tvrdnutí betonu je výsledkem chemické reakce mezi cementem a vodou, která se nazývá hydratace. Během této reakce vznikají krystalické hydratační produkty, které postupně vyplňují prostor mezi zrny kameniva, spojují je dohromady a vytvářejí pevnou a tvrdou strukturu. Tento proces vyžaduje pro svůj optimální průběh dostatek času, a především přítomnost vody.

Správné ošetřování čerstvého betonu je klíčové pro dosažení jeho maximální pevnosti a trvanlivosti a pro minimalizaci rizika vzniku trhlin. Cílem je zabránit předčasnému odpařování vody z povrchu betonu, zejména v prvních dnech po pokládce, a zajistit tak dostatek vlhkosti pro úplnou hydrataci cementu. Nejkritičtějších je prvních 7 dní.

O to, aby měl beton dostatek vlhkosti, se můžete postarat několika způsoby:

• Zakrytí PE fólií: Nejjednodušší metodou je zakrytí povrchu betonu neprodyšnou PE fólií ihned po zavadnutí povrchu (aby se fólie nelepila). Fólie zadržuje vlhkost odpařující se z betonu a udržuje povrch vlhký. Okraje fólie je třeba zatížit nebo přilepit, aby pod ni neproudil vzduch.
• Pravidelné kropení: Kromě toho lze povrch betonu pravidelně jemně kropit vodou, aby byl neustále viditelně vlhký. Toto je nutné provádět několikrát denně, zejména v teplém a větrném počasí, a to po dobu prvních 3 až 7 dnů. Pozor na příliš silný proud vody, který by mohl vyplavit cement z povrchové vrstvy.
• Zakrytí savým materiálem: Dalším způsobem je zakrytí povrchu betonu savým materiálem (geotextilie, jutová pytlovina), který se udržuje neustále vlhký. Tato metoda zajišťuje rovnoměrnější vlhčení než přímé kropení.

Nedostatečné ošetřování vede k rychlému vysychání povrchové vrstvy. Hydratace se v této vrstvě zastaví, výsledkem je měkký, drobivý povrch s nízkou pevností a vysokou náchylností ke vzniku smršťovacích trhlin.

Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO

Standardní doba zrání a pochozí doba

Beton dosahuje většiny své návrhové pevnosti přibližně za 28 dní za standardních podmínek. Pevnost však narůstá i poté, i když pomaleji. Podlaha je obvykle pochozí (lze po ní opatrně chodit) za 1 až 3 dny po betonáži, v závislosti na teplotě a typu betonu.

Nezbytné je pamatovat na to, že je důležité podlahu v raném stádiu zrání nadměrně nezatěžovat. Vyvarujte se skladování těžkých materiálů, stavebních prací s vibracemi nebo pojíždění těžkou technikou po dobu minimálně 14 dní, ideálně po celých 28 dní.

Vliv teploty na zrání betonu

Teplota okolí má významný vliv na rychlost hydratace a kvalitu betonu. Optimální teplota pro zrání betonu se pohybuje nad +5 °C, ideálně mezi +10 °C a +25 °C. Při nízkých teplotách se hydratace výrazně zpomaluje. Při teplotách kolem 0 °C se prakticky zastavuje. Pokud čerstvý beton zmrzne, voda v něm obsažená zvětší svůj objem a může trvale narušit jeho strukturu, což vede k nevratnému snížení pevnosti. V zimním období je proto nutné betonovat pouze pokud lze zajistit teplotu nad +5 °C po celou dobu raného zrání.

Vysoké teploty a vítr zrychlují odpařování vody z povrchu. To zvyšuje riziko vzniku smršťovacích trhlin a neúplné hydratace povrchové vrstvy. V horkém počasí je nutné věnovat ošetřování betonu zvýšenou pozornost (intenzivnější vlhčení, zakrytí fólií). Existují i speciální betonové směsi s pomalejším vývinem hydratačního tepla, vhodnější pro betonáž za vysokých teplot.

Renovace a povrchové úpravy betonových podlah

Betonové podlahy se pro své vlastnosti (zejména odolnost a pevnost) používají jak v interiérových, tak exteriérových prostorách. Vzhled podlahy i její parametry do značné míry ovlivňuje způsob povrchové úpravy. Povrchové úpravy betonu se provádí z důvodu vylepšení mechanických vlastností materiálu i jeho vzhledu. Pomocí povrchové úpravy lze také úspěšně renovovat starší vrstvy betonu, které nevyhovují z estetického ani funkčního hlediska.

Příprava podlahy pro finální krytinu

Po dostatečném vyzrání a vyschnutí betonové podlahy je často nutné provést ještě několik kroků, než může být položena finální podlahová krytina.

1. Kontrola zbytkové vlhkosti: Toto je kritický krok, zejména před pokládkou krytin citlivých na vlhkost. Příliš vysoká zbytková vlhkost v betonu může způsobit deformaci krytiny, vznik plísní, puchýřů nebo selhání lepidla. Beton potřebuje čas nejen na zrání, ale i na vyschnutí na požadovanou úroveň zbytkové vlhkosti. Tato doba závisí na tloušťce betonu, podmínkách prostředí a typu betonu. Může trvat několik týdnů až měsíců. Spolehlivé měření zbytkové vlhkosti by měl provádět odborník pomocí kalibrovaných přístrojů, nejčastěji CM metodou.
2. Broušení a čištění povrchu: Povrch vyzrálého betonu nemusí být vždy dokonale hladký a čistý. Broušení odstraňuje případnou vrchní nesoudržnou vrstvu, drobné nerovnosti, zbytky nečistot nebo starých nátěrů. Zároveň otevírá póry betonu a vytváří mírně drsný povrch, který zlepšuje přilnavost lepidel, stěrek nebo nátěrů. Pro menší nerovnosti nebo čištění může stačit ruční broušení brusným kamenem nebo drátěným kartáčem. Pro větší plochy nebo výraznější nerovnosti se používají podlahové brusky s diamantovými kotouči. Po broušení je nutné povrch důkladně zbavit veškerého prachu vysátím průmyslovým vysavačem.
3. Penetrace a aplikace vyrovnávacích stěrek: I dobře provedená betonová podlaha nemusí mít dokonalou rovinnost nebo hladkost požadovanou pro některé typy finálních krytin. Před aplikací vyrovnávacích stěrek, lepidel nebo nátěrů je obvykle nutné povrch betonu napenetrovat. Penetrační nátěr zpevňuje povrchovou vrstvu, sjednocuje a snižuje savost podkladu a zlepšuje přilnavost následných vrstev. Pokud rovinnost betonové podlahy nevyhovuje požadavkům nebo pokud je povrch příliš hrubý, aplikuje se vyrovnávací stěrka. Pro vyrovnání větších nerovností nebo pro dosažení velmi hladkého povrchu se používají samonivelační stěrky, které se po smíchání s vodou rozlijí po podlaze a samy vytvoří dokonale rovnou a hladkou plochu.

Tyto kroky - kontrola vlhkosti, čištění, broušení, penetrace a případné vyrovnání - představují jakousi „finální úpravu“ betonové desky. Zajišťují, že podklad je nejen pevný a suchý, ale má i správné povrchové vlastnosti pro bezproblémovou a trvanlivou pokládku zvolené finální podlahové krytiny.

Mechanické a chemické úpravy povrchu

Mezi základní mechanické způsoby povrchových úprav patří broušení, frézování a leštění. Technologie broušení se využívá pro jemné opracování povrchu betonové podlahy. Provádí se pomocí speciálních brousicích souprav s diamantovými či tvrdokovovými nástroji, které umožňují odstranění cca 2mm vrstvy povrchu. Pokud je při renovaci potřeba odstranit silnější vrstvu betonu, přistupuje se k frézování. Profesionální frézy na beton dokážou odstranit i vrstvu betonu silnou přes 8 mm. Konečná úprava betonových podlah se provádí leštěním. Lešticí stroj pracuje při vysokých otáčkách a dodá betonové podlaze poutavý lesklý vzhled.

Vlastnosti betonové podlahy lze vylepšit nanesením vrstvy nátěru či impregnace. Nanesení penetračního nátěru je důležité zejména u minerálních podlah na cementové bázi. Sjednotí savost a zajistí trvanlivost požadovaných vlastností podkladu. Pro zacelení pórů se používají uzavírací nátěry, které zvyšují odolnost vůči chemikáliím i působení slunečního záření. V místech, kde dochází ke kontaktu s vodou a hrozí riziko uklouznutí, se na betonové podlahy nanáší speciální protiskluzové nátěry. Pro ochranu betonových podlah před vlhkostí a vodou se povrch ošetřuje hydrofobním nátěrem. Tenkovrstvý nátěr na pryskyřičné bázi se nanáší strojově a zlepšuje odolnost vůči chemickým i mechanickým vlivům.

Dekorativní úpravy a renovace

I betonové plochy ve venkovních prostorách mohou vypadat originálně. Dekorativní vymývaný beton se nejčastěji využívá na příjezdové cesty, chodníky či parkovací stání. Podlaha z raženého betonu imituje vzhled zámkové dlažby či pravidelně vyskládaných kamenů. Další metodou povrchové úpravy betonové podlahy je stříkání. Využívá se jak u nových venkovních podlah, tak u renovací. Metodou stříkání lze na připraveném podkladu vytvořit různé vzory a docílit tak poutavé imitace kamene či dlažby.

Nejjednodušším způsobem renovace betonové podlahy je překrytí novou vrstvou nátěru. Na trhu jsou k dispozici speciální barvy na beton, které jsou odolné a na připravený podklad dobře přilnou. Vzhled nové betonové podlahy lze ozvláštnit i dalšími technikami. Patří mezi ně například gravírování, rytí, ruční malování či probarvování.

Betonové střechy a jejich specifika

Střecha zdaleka nemusí být jen ta tradiční s pálenou krytinou. Naopak, moderní technologie přejí zvláštním konstrukcím a ty zhusta vyžadují zvláštní řešení. Jedním z nich byla například betonová monolitická střecha, realizovaná pro Centrum environmentální výchovy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Předpokladem byla realizace střechy, která bude nejen funkčním prvkem budovy, ale zároveň představí i stylizovaný model krkonošské krajiny, a to nejen z vnější části, ale i z té vnitřní. Vzhledem k tomu, že větší část budovy je pod zemí a na povrch vykukuje právě a pouze střecha, celek skutečně připomíná krkonošské panorama.

Výroba zvláštního bednění pro podobné projekty je vždy individuální záležitostí. A to nejen s ohledem na funkčnost konstrukce, ale i její estetické vlastnosti. Střecha se skládá ze čtrnácti segmentů, z nichž třináct má tvar trojúhelníku, jeden pak čtyřúhelníku. Vrchní část střechy, tvořená třemi trojúhelníkovými segmenty, má sklon do 3°. Pro tuto realizaci bylo vyrobeno 144 segmentů bednění, které představují více než 1 000 m2 střechy. V případě zvláštní konstrukce střechy je třeba dostatečně únosná podpora bednění. V tomto případě byly nasazeny stropní podpěry Eurex a nosná konstrukce Staxo 100.

Důležité je, že jednotlivé prvky byly na stavbu dodávány systémem „just in time“, tedy ve správnou chvíli na správném místě, a to tak, aby se bednicí celky nehromadily na stísněném pracovišti, ale mohly být obratem kompletovány. V rámci celé stavby pak byly ve spolupráci se statikem a technologem pevně stanoveny pracovní spáry, protože složitost stavby vyžadovala jejich jasné a přesné rozvržení.

Sklon střechy a výběr krytiny

Při výběru střešní krytiny je důležité zohlednit několik faktorů. Jedním z nich je sklon střechy, protože každá střešní krytina dosahuje ideální funkčnosti jen při určitém sklonu.

Přehled bezpečných sklonů střešních krytin

Bezpečný sklon a doplňková hydroizolační vrstva (DHV)

Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, stanovují pro každou střešní krytinu tzv. bezpečný sklon. Hodnota udávaných bezpečných sklonů vychází z mnohaletých zkušeností s daným materiálem. Přes požadavky uvedené v Pravidlech se tašky do sklonů nižších než bezpečný dají použít. Dokonce je možné jej podkročit až o 10°. V takovém případě se ale střecha neobejde bez vybudování dalších opatření pod krytinou - odborně nazývaných doplňková hydroizolační vrstva (zkratka DHV). Jedná se o vodonepropustnou hydroizolační fólii, která je umístěna přímo pod střešní krytinou.

Vlastnosti betonové krytiny KMB BETA

KMB BETA je betonová střešní krytina s charakteristickým profilem. Díky svým estetickým a funkčním vlastnostem se stala nejžádanější a nejpoužívanější taškou na trhu. Každý z pěti nabízených odstínů lze dodat v povrchové úpravě matné nebo lesklé. Betonová střešní krytina KMB BETA je elegantní a přitom vysoce účelná. Tašky KMB BETA jsou vyráběny osvědčenými technologiemi a dosahují prvotřídní kvality.

Výraznou vlastností betonové krytiny je její vysoká pevnost. Proto je možné vyrábět tašky větších rozměrů a tím snížit jejich počet na 1 m². S tím je spojena i nižší cena a srovnatelné zatížení střešní konstrukce jako u krytiny pálené. Přesné tvary tašek a široký sortiment doplňků usnadňují její pokládku. Ze zkušeností lze říci, že betonová krytina KMB BETA má životnost až 100 let, k čemuž kromě jiného přispívá i vysoká mrazuvzdornost. Tašky se vyrábí v několika barevných odstínech a třech povrchových úpravách, ze kterých si každý zákazník může vybrat podle svého vkusu či charakteru stavby.

Montáž betonové krytiny Rota

Na připravenou konstrukci krovu, na konci kroví nainstalujte okapní plech. K okapnímu plechu přilepte pás hydroizolační fólie. Na takto připravenou hydroizolaci upevníte kontralatě, které doporučujeme podtěsnit speciální páskou, především u nízkých sklonů střechy. Nyní už na nás čeká samotná pokládka střešní krytiny. Začněte od nejspodnější řady u okapu vpravo a postupně se propracujte až k hřebeni. Tašky Rota jsou kladeny vždy na vazbu. Jakmile jste dokončili pokládku betonové krytiny, tak nastal čas na instalaci hřebene. Nyní už můžete přejít k pokládce hřebenáčů. Tu začnete instalací hřebenové ucpávky ve vrcholu štítu, poté nad ucpávkou připevníte příchytku hřebenáče pro první hřebenáč. Rota je určena pro šikmé střechy se sklonem od 15 do 90 stupňů. V případě Rota se jedná o 8 ks na m2.

tags: #betonova #strecha #gletovani #informace

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry Peugeotu 407 SW
• Žáruvzdorný materiál: Šamotové cihly
• Tepelná izolace pro efektivní zateplení
• Řešení pro stožáry a stojany
• Výběr a instalace betonového překladu