Betonování na pevných skružích a využití vysokopevnostního betonu

Konstrukce z vysokopevnostního betonu jsou popsány s hlediska jejich architektonického a konstrukčního řešení i technologie jejich výstavby. Popsané konstrukce využívají inherentní vlastnosti vysokopevnostního betonu, kterými jsou nejen vysoká pevnost v tlaku a tahu, ale také vyšší modul pružnosti a mrazuvzdornost.

Vlastnosti a použití vysokopevnostního betonu

Současná technologie umožňuje výrobu vysokopevnostního betonu charakteristické pevnosti až 100 MPa bez podstatných problémů. V našich projektech se snažíme využívat inherentní vlastnosti vysokopevnostního betonu, kterými jsou nejen vysoká pevnost v tlaku a tahu, ale také vyšší modul pružnosti a mrazuvzdornost. U konstrukcí namáhaných převážně ohybem je vysokopevnostní beton navržen tehdy, kdy je nutno redukovat konstrukční výšku anebo omezit dlouhodobé deformace. Protože prvky z vysokopevnostního betonu mají, v porovnání s betonem normální pevnosti, menší duktilitu, snažíme se zvýšit duktilitu řádným příčným vyztužením - ovinutím.

Je však zřejmé, že vysokopevnostní beton může být nejlépe využit u převážně tlakově namáhaných konstrukcí, to je u sloupů, vzpěr a pylonů. Vysokopevnostní beton je také ideální materiál pro skořepiny, oblouky a pro předpjatý pás [1]. Tlakovou únosnost vysokopevnostního betonu lze také využít u tažených konstrukcí tvořených přímo pocházenými kabely.

Příklady aplikací vysokopevnostního betonu

Možnosti vysokopevnostního betonu jsou demonstrovány na dále uvedených příkladech konstrukcí.

Mosty na dálnici D1

Na dálnici D1 byly v letech 2003 až 2007 postaveny tři mosty, jejichž nosné konstrukce byly sestaveny z prefabrikovaných nosníků a spřažené mostovkové desky. Konstrukce byly navrženy tam, kde bylo nutno přenést velká zatížení anebo bylo nutné postavit konstrukci co možná nejmenší stavební výšky. Poprvé byly navrženy pro přemostění potoka, polní cesty a biokoridoru u Brněnských Ivanovic [2]. Protože v místě křížení má dálniční násyp výšku 14 m, byla navržena přesypaná konstrukce.

Čtěte také: betonování obrubníků od A do Z

S ohledem na velmi špatné geotechnické podmínky, charakterizované dlouhodobými deformacemi základové půdy, bylo nutno navrhnout konstrukci, která není citlivá na rozdílné sedání opěr a pilířů. Proto byla navržena určitá konstrukce sestavená z prefabrikovaných nosníků délky 35,9 m. Na opěrách jsou nosníky ztuženy diafragmaty, které současně tvoří koncové stěny. Nosníky jsou uloženy na neoprenových ložiscích umístěných na nízkých opěrách. Opěry jsou založeny na násypu zpevněném geomříží, který je založen na podloží zlepšeném štěrkopískovými pilotami. 4,5 m vysoký násyp je vytvořen z polystyrenu.

Prefabrikované nosníky výšky 1,5 m jsou navrženy z vysokopevnostního betonu C60/75, dva experimentální nosníky byly navrženy z betonu C90/105. Nosníky mají jednoduchý ⊥ tvar. Jsou sestaveny ze tří kontaktně vyráběných segmentů. Kontaktní spáry, které jsou při předpínání vyplněny epoxidovým tmelem, jsou navrženy se smykovými ozuby. Stavba mostu byla zahájena na podzim roku 2003 a dokončena byla na podzim 2005. Podobný most byl v roce 2007 postaven u Kroměříže.

Nosníky z vysokopevnostního betonu byly také využity v roce 2007 na úseku dálnice u Bělotína, kdy pro přemostění potoka Velička, bylo nutno navrhnout konstrukci s co možná nejmenší stavební výškou.

Most v Olomouci přes obtok

Stavba obtoku, který zlepšuje povodňovou situaci v městě Olomouc, vyvolala stavbu nového mostu [3]. Most je situován v místě, kde se obtok odděluje od řeky. Proto konstrukce přemosťuje jak řeku, tak i obtok. Protože most je situován v sousedství historické tvrze, nebylo možné postavit konstrukci s nosným prvkem situovaným nad mostovkou. S ohledem na úroveň hladiny velké vody a výšku navazujících komunikací musela být nosná konstrukce co nejštíhlejší. Pro omezení dlouhodobých deformací bylo navrženo předpětí tak, aby vyrovnalo účinky zatížení stálého. S ohledem na malou konstrukční výšku však byla hladina předpětí velmi vysoká.

Most o dvou polích je tvořen spojitým nosníkem proměnné výšky, který je vetknut do koncových opěr. Zatímco přemostění řeky je kolmé, křížení s kanálem je šikmé. Proto má střední široký pilíř lichoběžníkový půdorys. Mostovka pole přes řeku má dvoutrámový průřez; trámy mají proměnnou výšku a šířku, která se směrem od středu mostu k opěrám spojitě rozšiřuje. Na okrajích je mostovka ztužena okrajovými nosníky vystupujícími nad vozovku. V nosnících jsou převážně situovány předpínací kabely s uspořádáním odpovídajícím průběhu ohybových momentů. Na vnějších konzolách jsou situovány inženýrské sítě a chodníky. Most je založen na vrtaných pilotách. Aby byl umožněn pohyb konstrukce od objemových změn, jsou piloty v horní části zeslabeny. Piloty krajní opěry, v které je kotveno větší rozpětí, jsou doplněny zemními kotvami. Most byl betonován v bednění podporovaném ocelovou příhradovou skruží s jednou podporou v řece.

Mosty v Eugene, USA

V univerzitním městě Eugene přechází dálnice I‑5 přes řeku, místní komunikace a železnici po východním a západním mostě délek 604,9 a 536,1 m [4]. Mosty nahrazují původní mosty postavené v padesátých letech minulého století. Výsledné uspořádání vyplynulo z rozsáhlých architektonických, konstrukčních a ekonomických studií, které prokázaly, že betonová oblouková konstrukce představuje optimální řešení z hlediska estetiky i ceny.

Hlavní mosty přemosťující řeku jsou tvořeny spojitou obloukovou konstrukcí o dvou polích délek 118,88 a 126,79 m a vzepětí 16,764 a 18,002 m. Oblouky obou mostů jsou tvořeny dvojicí žeber, která podpírají dvoutrámovou mostovku šířky 20,47 m. Osová vzdálenost obloukových žeber je 14,33 m. Dvoutrámová mostovka je ve vzdálenostech 3,353 až 3,696 m ztužena příčníky. Oblouková žebra přechází ve středu mostu v trámy. Mezilehlé sloupy obdélníkového průřezu jsou situovány ve vzdálenostech 13,106 až 15,392 m. Oblouková žebra mají konstantní šířku 2,134 m, jejich výška je proměnná, od 1,895 m v patce do 1,235 m v místě spojení s mostovkou. jejich příčná stabilita je dána rámovým spojením s podpěrami vetknutými do široké mostovky. Zatímco oblouková žebra jsou spojitá přes dvě pole, mostovka je nad vnitřní podpěrou a u přilehlých polí oddilatována. Trámy jsou rámově spojeny s dvojicemi sloupů.

Návrh obloukové konstrukce byl ovlivněn dvěma protichůdnými hledisky. Na jedné straně musely být oblouky co nejštíhlejší, aby co možná nejvíce omezily statické účinky od návrhového seismického zatížení, na druhou stranu musely být dostatečně tuhé, aby zajistily bezporuchový provoz. Výsledné řešení je kompromisem obou požadavků. Aby mohla být konstrukce štíhlá, jsou oblouková žebra navržena z vysokopevnostního betonu charakteristické válcové pevnosti 65 MPa. Mosty se staví na pevné skruži. Po dokončení západního mostu v červnu 2011 byl na něj převeden veškerý provoz a prozatímní most byl demolován. Nyní se dokončuje východní most.

Nadjezd nad rychlostní komunikací R35 u Olomouce

Most je tvořen vzpěradlovým rámem o třech polích 10,1 + 30 + 19,5 m [5]. Šikmé vzpěry jsou tvořeny dvojicí prefabrikovaných prvků konstantní šířky a proměnné výšky od 0,5 do 0,7 m. Protože základy šikmých vzpěr jsou spojeny s koncovými příčníky tlačenými šikmými prvky, tvoří most samokotvený konstrukční systém, který zatěžuje základy jen svislými silami.

Most přes Lochkovské údolí

Most přes Lochkovské údolí je situován na silničním okruhu kolem Prahy, v úseku spojujícím dálnici D1 s dálnicí D5. Most celkové délky 425,3 m přechází přes údolí ve výšce 65 m, [6]. Nosná konstrukce má pět polí s rozpětími 70 + 79,8 + 99,3 + 93,8 m + 80,5 m. Spodní stavba a diafragmata přenášející namáhání z ocelových prvků do skloněných pilířů jsou z betonu. Nosnou konstrukci tvoří spřažený jednokomorový nosník s velmi vyloženými konzolami sestavený z ocelového koryta a betonové desky.

Svislé pilíře jsou tvořeny dvěma sloupy plného obdélníkového průřezu 4 x 2,8 m, které jsou vzájemně spojeny příčně předepnutými příčlemi. Skloněné pilíře délek 52,5 m jsou tvořeny dvojicemi vzpěr komorového průřezu konstantní šířky 4,05 m a proměnné výšky od 3,4 do 5,3 m. Vzpěry jsou po 5 m vyztuženy prefabrikovanými diafragmaty. V horní části pilířů jsou vzpěry vzájemně spojeny hlavicemi, které jsou svázány s podporovými příčníky nosníku. S ohledem na koncentrace namáhání, které vzniká v místě spojení ocelového nosníku s betonovými vzpěrami, jsou hlavice navrženy z vysokopevnostního betonu C50/60 a jejich příčné deformace jsou omezeny podélným a příčným předpětím. Zatímco opěry a svislé podpěry byly postaveny tradičně, skloněné pilíře byly postupně betonovány v konzolách začínajících u jejich základů. Pilíře byly betonovány po 2,5 m dlouhých segmentech v betonářských vozících zakotvených v již vybetonovaných segmentech. Statické účinky v montovaných konzolách byly redukovány montážními kabely zakotvenými v dočasných základech se skalními kotvami.

Most přes Rybný potok

U hranic s Německem přechází dálnice D8 přes hluboké údolí Rybného potoka po mostě délky 356 m [7]. Most tvoří spojitý nosník o sedmi polích s rozpětími od 34 do 58 m. Nosnou konstrukci mostu šířky 30,5 m tvoří poměrně úzký komorový nosník s velmi vyloženými příčně předepnutými konzolami zhotovený z betonu C35/45. Konzoly jsou po 4 m podpírány prefabrikovanými vzpěrami o rozměrech 0,4 x 0,5 m. Nosná konstrukce je v podélném směru předepnuta vnitřními soudržnými a volnými nesoudržnými kabely. Prefabrikované vzpěry byly navrženy z vysokopevnostního betonu C60/70.

Most D47 u Ostravy

Dálnice D47 přechází u Ostravy po mostě délky 605 m přes řeku Odru a přes Antošovické jezero [8]. S ohledem na vedení trasy a plavební profil plánovaného plavebního kanálu bylo nutno navrhnout konstrukci s minimální stavební výškou. Protože most je situován v krásné rekreační oblasti, bylo navrhnout estetickou konstrukci.

Most tvoří dva souběžné mosty, které jsou v zavěšených polích vzájemně spojeny a zavěšeny na jediném pylonu situovaném v ose mostu. Rozpětí polí je od 21,5 do 105 m, pylon má výšku 46,81 m. Nosnou konstrukci každého mostu tvoří dvoukomorový nosník výšky 2,2 m bez tradičních konzol. Spodní desky obou komor jsou skloněny a v ose nosníků jsou zakřiveny. V zavěšených polích jsou komorové nosníky vzájemně spojeny příčně předepnutou mostovkovou deskou vybetonovanou mezi nosníky a osamělými vzpěrami umístěnými v místě závěsů. Závěsy jsou kotveny v kotevních blocích situovaných ve spojující desce. Prefabrikované vzpěry, kloubově spojené s nálitky komorových nosníků, spojují spodní zakřivené části nosníku a spolu se skloněnými deskami tvoří čistý příhradový systém přenášející sílu ze závěsu do stěn nosníků. Mezi kotvami závěsů jsou ve spojující desce navrženy kruhové otvory.

Mostovka je spojena s pylonem horní deskou. Smykové síly jsou přeneseny z žeber do pylonu skloněnými kabely, které příčně předpínají podporové příčníky. Ve spojení je příčný ohyb přenášen dodatečně předepnutou horní deskou a vzpěrami situovanými po obou stranách pylonu. Pylon je tvořen ocelovým jádrem osmiúhelníkového průřezu spřaženým s vnějším betonovým pláštěm. Uvnitř jeho horní části jsou kotveny závěsy, spodní část je vyplněna betonem. Pylon má konstantní tloušťku 3 m; jeho šířka pod mostovkou je 4,1 m, nad mostovkou je 2,4 m. Pylon je navržen z vysokopevnostního betonu C60/75. Pro závěsy je použit systém VSL SSI 2000. Závěsné kabely jsou sestaveny z 55 až 91 lan průměru 15,7 mm.

Mostovka byla betonována po polích v bednění zavěšené na dvou výsuvných skružích situovaných nad mostovkou. S ohledem na rozpětí skruží bylo nutno v zavěšených polích postavit montážní podpěry. Nejdříve byl postupně betonován pravý most a po dokončení jeho prvních šesti polí začala postupná betonáž levého mostu. Jakmile byla vybetonována pole přilehlá k pylonu, bylo smontováno ocelové jádro pylonu a postupně vybetonovány jeho vnitřní a vnější části. Současně byly montovány vzpěry mezi nosníky a byla betonována a příčně předepnuta horní deska mezi nosníky. Potom byly smontovány a napnuty závěsné kabely. Následně byly demontovány dočasné podpěry.

Lávka pro pěší v San Diegu

V březnu 2011 byla v kalifornském San Diegu otevřena lávka pro pěší, která převádí pěší dopravu přes příměstskou železnici, tramvajovou dráhu a komunikaci Harbor Drive [9]. Lávka spojuje nový Baseballový stadion situovaný směrem ke středu města s garážemi, hotelem Hilton a Kongresovým centrem, které jsou umístěny poblíž zátoky oceánu. Z řady navržených alternativ se investor se rozhodl pro půdorysně zakřivenou konstrukci s mostovkou zavěšenou jen na vnitřním okraji na visutém kabelu o dvou polích. Kabely jsou podporovány skloněným pylonem vztyčeným v prostoru mezi železnicí a silnicí. Na mostovku po obou stranách navazují schodiště.

Mostovku tvoří půdorysně zakřivený betonový nosník o třech polích s rozpětími 13,54 + 107,6 + 21,97 m, který je vetknut do krajních opěr. Poloměr zakřivení v ose chodníku je 176,8 m. Nosník je nad vnitřními podpěrami výškově zalomen. V krajních polích má nosník plný průřez a vytváří schodiště, v hlavním zavěšeném poli, má nesymetrický komorový průřez. Komorový nosník výšky 0,914 m a šířky 5,988 m je tvořen komorou s jednostranně vyloženou konzolou. Těžiště nosníku je tak situováno co nejblíže k jeho vnitřnímu okraji. Aby mohl být nosník co neštíhlejší, je navržen z vysokopevnostního betonu charakteristické válcové pevnosti 60 MPa. Mostovka je předepnuta vnitřními kabely vedenými v horní desce a vnějším radiálním kabelem vedeným v madle zábradlí.

Betonování na pevných skružích

Pro podepření bednění v rámci betonáže a vyzrávání betonu je nutné v řadě případů používat různé pevné skruže. Ty se liší zejména podle únosnosti. Moderní příhradové konstrukce nabízejí vysoce únosnou variantu pro podepření nebo vytvoření průjezdních profilů či provizorních přemostění. Modulární nosná konstrukce umožňují obedňovat různé profily tunelů a jiných staveb vyžadujících vysoce únosné řešení podpory bednicích systémů. Stavebnice bývají složené z velké části ze standardních dílů výrobce bednění. Ve většině případů se pro podepření konstrukcí používají skruže kompletované z jednotlivých rámů a spojovacích prvků. Ty mohou být doplněny o vřetena, pomocí nichž lze regulovat výšku konstrukce s přesností na milimetr.

Betonové studniční skruže

Betonové studniční skruže, poklopy a kónusy jsou klíčovými komponenty pro konstrukci a údržbu domácích nebo průmyslových studní. Jsou vyrobeny z vysoce odolného betonu. Naše produkty jsou ekologické, odolné vůči mrazu a dalším povětrnostním podmínkám, což zajišťuje jejich spolehlivost i v náročných prostředích. Jsou ekologické, odolné vůči mrazu a dalším vlivům prostředí, jsou rozměrově stálé a trvanlivé. Pokud jde o betonové poklopy a kónusy, nabízíme několik variant, které se hodí k různým typům instalace. Tyto produkty jsou navrženy tak, aby odolaly vnějším vlivům jako jsou povětrnostní podmínky, mechanická zátěž a opotřebení.

Skruže pro studny jsou precizně navrženy pro snadné a přesné spojení na principu péro a drážka, což zajišťuje bezpečnou a pevnou konstrukci studny. BN Betonová skruž na studnu 1500/500/100mm (se zámkem) je šachtová skruž opatřena na hranách perem a drážkou sloužící pro zajištění stěn studny a zabraňující vsakování podzemní/ studniční vody do okolní zeminy. Tato skruž 1500 je vyráběná odlitím v ocelových formách a vibrolisovou technologií. Betonová skruž 150 je ekologická, odolná vůči mrazu a dalším vlivům prostředí, rozměrově stálá a trvanlivá. V okolí 60 km od našich poboček rozvážíme skruže auty s hydraulickou rukou a provádíme USAZENÍ SKRUŽÍ.

Níže naleznete přehled dostupných variant betonových studničních skruží, včetně jejich rozměrů, hmotnosti a cen.

Zrání a ošetřování betonu

Po uložení a vyrovnání betonu nastává nejdůležitější fáze - zrání. Nejde o pouhé vysychání, ale o komplexní chemický proces. Tvrdnutí betonu je výsledkem chemické reakce mezi cementem a vodou, která se nazývá hydratace. Během této reakce vznikají krystalické hydratační produkty, které postupně vyplňují prostor mezi zrny kameniva, spojují je dohromady a vytvářejí pevnou a tvrdou strukturu. Tento proces vyžaduje pro svůj optimální průběh dostatek času, a především přítomnost vody.

Standardní doba zrání a pochozí doba

Beton dosahuje většiny své návrhové pevnosti přibližně za 28 dní za standardních podmínek. Pevnost však narůstá i poté, i když pomaleji. Podlaha je obvykle pochozí (lze po ní opatrně chodit) za 1 až 3 dny po betonáži, v závislosti na teplotě a typu betonu. Nezbytné je pamatovat na to, že je důležité podlahu v raném stádiu zrání nadměrně nezatěžovat. Vyvarujte se skladování těžkých materiálů, stavebních prací s vibracemi nebo pojíždění těžkou technikou po dobu minimálně 14 dní, ideálně po celých 28 dní.

Ošetřování betonu během zrání

Správné ošetřování čerstvého betonu je klíčové pro dosažení jeho maximální pevnosti a trvanlivosti a pro minimalizaci rizika vzniku trhlin. Cílem je zabránit předčasnému odpařování vody z povrchu betonu, zejména v prvních dnech po pokládce, a zajistit tak dostatek vlhkosti pro úplnou hydrataci cementu. Nejkritičtějších je prvních 7 dní.

O to, aby měl beton dostatek vlhkosti se můžete postarat několika způsoby. Nejjednodušší metodou je zakrytí povrchu betonu neprodyšnou PE fólií ihned po zavadnutí povrchu (aby se fólie nelepila). Fólie zadržuje vlhkost odpařující se z betonu a udržuje povrch vlhký. Okraje fólie je třeba zatížit nebo přilepit, aby pod ni neproudil vzduch.

Kromě toho lze povrch betonu pravidelně jemně kropit vodou, aby byl neustále viditelně vlhký. Toto je nutné provádět několikrát denně, zejména v teplém a větrném počasí, a to po dobu prvních 3 až 7 dnů. Pozor na příliš silný proud vody, který by mohl vyplavit cement z povrchové vrstvy. Dalším způsobem je zakrytí povrchu betonu savým materiálem (geotextilie, jutová pytlovina), který se udržuje neustále vlhký. Tato metoda zajišťuje rovnoměrnější vlhčení než přímé kropení.

Nedostatečné ošetřování vede k rychlému vysychání povrchové vrstvy. Hydratace se v této vrstvě zastaví, výsledkem je měkký, drobivý povrch s nízkou pevností a vysokou náchylností ke vzniku smršťovacích trhlin. Ošetřování betonu tedy není pasivní čekání, ale aktivní proces péče, který je stejně důležitý jako správné namíchání směsi. Investice času a úsilí do důkladného ošetřování se mnohonásobně vrátí v podobě kvalitní a trvanlivé podlahy bez povrchových vad.

Vliv teploty na zrání betonu

Teplota okolí má významný vliv na rychlost hydratace a kvalitu betonu. Optimální teplota pro zrání betonu se pohybuje nad +5 °C, ideálně mezi +10 °C a +25 °C. Při nízkých teplotách se hydratace se výrazně zpomaluje. Při teplotách kolem 0 °C se prakticky zastavuje. Pokud čerstvý beton zmrzne, voda v něm obsažená zvětší svůj objem a může trvale narušit jeho strukturu, což vede k nevratnému snížení pevnosti. V zimním období je proto nutné betonovat pouze pokud lze zajistit teplotu nad +5 °C po celou dobu raného zrání. Vysoké teploty a vítr zrychlují odpařování vody z povrchu. To zvyšuje riziko vzniku smršťovacích trhlin a neúplné hydratace povrchové vrstvy. V horkém počasí je nutné věnovat ošetřování betonu zvýšenou pozornost (intenzivnější vlhčení, zakrytí fólií). Existují i speciální betonové směsi s pomalejším vývinem hydratačního tepla, vhodnější pro betonáž za vysokých teplot.

Příprava podlahy pro finální krytinu

Po dostatečném vyzrání a vyschnutí betonové podlahy je často nutné provést ještě několik kroků, než může být položena finální podlahová krytina.

• Kontrola zbytkové vlhkosti: Toto je kritický krok, zejména před pokládkou krytin citlivých na vlhkost, jako jsou dřevěné podlahy, parkety, laminát, vinyl, linoleum nebo některé typy koberců a lepidel. Spolehlivé měření zbytkové vlhkosti by měl provádět odborník pomocí kalibrovaných přístrojů, nejčastěji CM metodou. Požadovaná maximální zbytková vlhkost se liší podle typu finální krytiny, obvykle se pohybuje v rozmezí 2 - 4 % CM.
• Broušení a čištění povrchu: Broušení odstraňuje případnou vrchní nesoudržnou vrstvu, drobné nerovnosti, zbytky nečistot nebo starých nátěrů. Pro menší nerovnosti nebo čištění může stačit ruční broušení brusným kamenem nebo drátěným kartáčem. Pro větší plochy nebo výraznější nerovnosti se používají podlahové brusky s diamantovými kotouči. Po broušení je nutné povrch důkladně zbavit veškerého prachu vysátím průmyslovým vysavačem.
• Penetrace a aplikace vyrovnávacích stěrek: Před aplikací vyrovnávacích stěrek, lepidel nebo nátěrů je obvykle nutné povrch betonu napenetrovat. Penetrační nátěr zpevňuje povrchovou vrstvu, sjednocuje a snižuje savost podkladu a zlepšuje přilnavost následných vrstev. Pokud rovinnost betonové podlahy nevyhovuje požadavkům nebo pokud je povrch příliš hrubý, aplikuje se vyrovnávací stěrka. Pro vyrovnání větších nerovností nebo pro dosažení velmi hladkého povrchu se používají samonivelační stěrky.

Recyklace betonu a její výhody

Recyklace betonu a jeho znovuvyužití se jako téma dostává do popředí stále více firem v Evropě i ve světě. Italský výrobce MB Crusher nabízí komplexní řadu drticích lžic pro stavební stroje, které si umějí s betonovými prvky poradit a zpracovat je k dalšímu využití. Recyklace stavebního odpadu jako je beton není jen odpovědnou volbou, ale také novým způsobem přístupu ke stavebním projektům. Znovuvyužití starých materiálů představuje šanci, jak získat konkurenční výhodu na trhu a ještě být zároveň ekologicky odpovědným stavitelem (což může mít v praxi i další výhody).

S lžicemi MB Crusher nemusíte pořizovat nákladné technologie pro recyklaci - postačí vám totiž váš stávající stavební stroj. I to je samozřejmě obrovská úspora nákladů. S drticími lžicemi na rýpadlech jste flexibilní a maximálně efektivní. Představte si demolici budovy na nepřístupném místě. Přepravit stacionární drtičku je logisticky téměř nemožné a zajistit dopravu suti z místa by se hodně prodražilo. V tom případě zvolil dodavatel stavby nejjednodušší možnou cestu - drticí lžíci MB Crusher BF120.4, pomocí které si přímo na místě zrecykloval starý beton. Nový materiál pak v podstatě použil jako cennou surovinu na místní stavbu. Dodejme, že beton ze staré budovy obsahoval i kovové prvky, s jejichž oddělením pomohl magnetický separátor (24V) nainstalovaný na lžici. Velmi jednoduché, nicméně efektivní řešení. Ve výsledku se dodavatel vyhnul drahé přepravě a skládkování; nehledě na to, že byl tímto způsobem schopný dodržet původní šibeniční termíny zadavatele.

Katalánská společnost, která začala používat drticí lžici MB BF90.3, zjistila, že pomocí ní nejen šetří čas a peníze, ale získává rovněž nové obchodní příležitosti. Jak ve firmě po čase potvrdili, investice do příslušenství MB Crusher se rychle vrátila. Zatímco dříve musela společnost veškerý stavební odpad odvážet na skládku, což pro ni znamenalo vysoké náklady na přepravu a celou řadu správních poplatků (včetně administrativy s tím spojené), nyní beton recykluje přímo na staveništi a přeměňuje ho na nový materiál, který lze použít na stejném místě nebo v jiných projektech. „S MB Crusher jsme ušetřili čas i peníze, ale především se nám podařilo snížit ekologický dopad naší činnosti, což je něco, co naši zákazníci oceňují čím dál častěji,” říkají o tomto novém trendu zástupci stavební společnosti Potenza. Ta si nechala nainstalovat drticí lžíci MB-C50 na svůj minibagr během demolice staré vily, na jejímž místě se počítá se stavbou nového recyklačního centra. I s menším strojem byla firma schopna získat cenný materiál, který pak použila do základů nové budovy a pro zpevnění přilehlého nádvoří.

tags: #betonovani #na #pevnych #skruzich

Oblíbené příspěvky:

• Nářadí a dovednosti pro suchou výstavbu
• Rekonstrukce terasy od A do Z
• Průvodce čištěním okapů
• Proč je špric klíčem k trvanlivé omítce
• Jak správně aplikovat sádrovou omítku Rimano UNI