Konstrukce betonových balkonů: Typy, detaily a technické aspekty

V současné době je téměř základním standardem nových bytů a domů možnost využívat k bydlení i balkony, lodžie nebo terasy. Tyto pochozí plochy jsou určeny k trvalému provoznímu užívání - zejména k pohybu nebo pobytu osob. Balkony, lodžie a terasy patří proto k tzv. předsazeným nebo taky převislým konstrukcím. V následujícím přehledu se podíváme na základní konstrukce balkonů, jejich technické detaily a požadavky.

Typy konstrukcí betonových balkonů

Existuje několik základních typů konstrukcí betonových balkonů, které se liší způsobem podpory a estetickým vzhledem.

Krakorcovitě vyložené balkony

Krakorcovitě vyložené balkony jsou typem konstrukce, kde je balkonová deska vyložena bez podpory sloupů, tedy konzolově. Konstrukce je založena na principu krakorce, což je nosník nebo trám vyčnívající z fasády budovy, který nese balkon. Tento typ balkonu vyžaduje silnou a stabilní zeď, aby byla zajištěna dostatečná opora. Výhodou krakorcovitě vyložených balkonů je čistý vzhled bez viditelných podpěr, což přispívá k modernímu a minimalistickému designu. Navíc umožňují snadnější pohyb pod balkonem a mohou přidat na atraktivitě fasády budovy. Krakorcovitě vyložené balkony jsou běžně využívány v moderní architektuře, kde je kladen důraz na design a čisté linie. Typickými příklady jsou městské bytové domy a moderní vily.

Zavěšené balkony

Zavěšené balkony jsou připevněny k budově pomocí ocelových lan nebo závěsů. Tento systém vytváří efekt levitace, kdy balkon vypadá, že se vznáší bez viditelné podpory zdola. Hlavní výhodou zavěšených balkonů je jejich elegantní a inovativní vzhled. Umožňují také maximální využití prostoru pod balkonem bez jakýchkoliv překážek. Tento typ konstrukce může být ale zároveň náročný na instalaci a údržbu, zejména pokud jde o zajištění bezpečnosti a stability závěsů. Zavěšené balkony jsou často využívány v moderních architektonických projektech, kde je cílem dosáhnout jedinečného a futuristického vzhledu. Jsou oblíbené v komerčních budovách, jako jsou hotely a kancelářské budovy, kde mohou přidat na prestiži a vizuálním dojmu.

Podepřené balkony

Podepřené balkony jsou podpírány sloupy nebo jinými strukturálními prvky, které přenášejí zatížení balkonu přímo na zem nebo na nižší podlaží. Tato konstrukce je jednou z nejstarších a nejtradičnějších metod výstavby balkonů, poskytující stabilní a robustní podporu. Výhodou podepřených balkonů je jejich jednoduchost a spolehlivost. Poskytují pevnou podporu a jsou méně náročné na konstrukční návrh než jiné typy balkonů. Jejich údržba je obvykle jednodušší a levnější. Podepřené balkony jsou běžně používány v tradičních a historických budovách, kde je kladen důraz na robustnost a klasický vzhled. Jsou často vidět v starších městských domech, venkovských staveních a na budovách s historickým charakterem.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Toto je pouze základní přehled používaných konstrukcí, které je možné využít jednotně, nebo je kombinovat.

Definice a funkce balkonů, lodžií a teras

• Balkony jsou obytné plošiny, které vystupují z líce průčelí budovy v úrovni podlaží a jsou ohraničeny na volných stranách zábradlím. Balkon bývá otevřený ze tří stran, v případě členitějšího zalomeného průčelí, otevřený ze dvou stran. Otevřené strany jsou opatřeny zábradlím plným nebo mřížovým. Balkon má v každé době jinou hodnotu, ale rozhodně zvětšuje užitnou plochu bytu a propojuje ho s exteriérem.
• Lodžie jsou obytné plošiny, zpravidla zakryté a zasunuté do hmoty objektu. Od balkonů se liší staticky jednodušší konstrukcí, neboť nosná lodžiová deska má obvykle po obou bočních stranách nosné stěny. Podle polohy lodžie k ploše průčelí rozeznáváme lodžie zapuštěné, polozapuštěné a předsazené.
• Terasy jsou vlastně ploché střechy upravené pro chůzi a pobyt. Musí mít proto zajištěn bezpečný přístup a musí na nich být provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Na rozdíl od balkonů a lodžií jsou tedy vytvořeny na kompletním souvrství střešního pláště, které tvoří, stejně jako u balkonů a lodžií, nejen nosná konstrukce, spádová vrstva a vodotěsná izolace, ale u teras téměř vždy i tepelná izolace s parozábranou. Existují však i terasy nad nevytápěnými prostorami.

Důležité konstrukční detaily a požadavky

Návrh balkonů vychází z architektonické koncepce díla, vztahu hmot fasády, barevnosti, rozměrů a jejich funkcí. Balkony jsou konstrukce náročnější ze statického hlediska, proto je třeba pečlivě ošetřit všechny důležité části, aby sloužily co nejdéle a spolehlivě.

Spádování a odvodnění

Celý balkon musí být pečlivě vyspádovaný 1 - 2 %, podle velikosti ploch i do více směrů. Horní líc prahu či spodní části zárubně balkonových dveří by měl být minimálně 80 mm nad podlahou balkonu tak, aby nedocházelo k zatečení při dešti a zafoukání sněhu. Není-li možné potřebný výškový rozdíl vytvořit, je nutno před balkonové dveře osadit odvodněný sběrný žlab zakrytý mřížkou. Minimální výška prahu dveří nad povrchem mřížky tohoto sběrného žlabu je v tom případě dle zahraničních předpisů 50 mm. Obvykle se doporučuje sklon vlastního povrchu těchto provozních pochozích ploch 1 až 2 %, dlažba na podložkách však může být i vodorovná (ovšem s podmínkou, že pod ní je vodotěsná izolace ve sklonu k odvodňovacím prvkům).

Hydroizolace

Materiálové provedení vodotěsné izolace má významný vliv nejen na dlouhodobou spolehlivost balkonů, lodžií a teras, ale významně ovlivňuje i technické požadavky na provedení provozního souvrství. Vedle stále používaných klasických hydroizolací z asfaltových pásů nebo z hydroizolačních fólií se u balkonů a lodžií v poslední době více prosazují hydroizolační stěrky. Pochozí plochy balkonů a lodžií vytvořené z dlažby pokládané do lepicí malty nebo lepidla se v současné době nejčastěji provádějí přímo na stěrkovou hydroizolaci (kromě asfaltových hydroizolačních stěrek).

Tepelné mosty

U balkonů, lodžií a teras mohou způsobovat problémy i tepelné mosty. Tepelně neizolované konstrukce klasických balkonů a lodžií vytvářejí v místech napojení na obvodový plášť objektu velké liniové tepelné mosty, které se nejvíce projevují v koutech místností. Pokud nejsou místa s tepelnými mosty náležitě stavebně ošetřena (tepelně izolována), může jejich vnitřní povrchová teplota klesnout při nízkých venkovních teplotách pod teplotu rosného bodu vnitřního vzduchu, což pak způsobí kondenzaci vodní páry a následně i vznik plísní. Jedním z možných řešení je tepelná izolace nosné konstrukce balkonů nebo lodžií zespoda - v pruhu širokém 500 až 1000 mm podél obvodového pláště a svisle na přilehlých vnějších stěnách (u lodžií) - např. pěnovým polystyrenem nebo minerální vlnou v tl. alespoň 80 mm, případně obalení celé lodžie tepelnou izolací. Izonosníky jsou tepelněizolační prvky umožňující přerušení tepelných mostů u vykonzolovaných balkonových konstrukcí.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Dilatace

Betonovou mazaninu i vlastní dlažbu (lepenou nebo i pokládanou do maltového lože) je nutno vždy dilatovat a tím minimalizovat jejich vzájemné dilatační pohyby. Tepelná roztažnost dlažby a betonové mazaniny je totiž rozdílná. Ve svých důsledcích to znamená, že např. při nerespektování účinků těchto teplotních vlivů dochází k poruchám keramické dlažby napětím, které vzniká mezi těmito dvěma vrstvami provozního souvrství. Z uvedených důvodů je předepsána maximální velikost dilatačního pole betonové mazaniny a při pokládce dlažby do lepicí malty nebo lepidla by právě proto měly být vždy používány, tzv. flexibilní lepicí hmoty. Dilatační pole musí být z těchto důvodů vytvořena i u dlažby lepené přímo na stěrkovou hydroizolaci. Poloha dilatačních spár v dlažbě se musí ztotožňovat s polohou dilatací v podkladní vrstvě - např. v betonové mazanině.

Vzdálenosti dilatačních spár mají být voleny tak, aby deformace dilatačních celků jednotlivých vrstev byly ve skladbě pochůzné střechy přibližně stejné. Šířka dilatačních spár v tuhých vrstvách pochůzných ploch se stanoví výpočtem s ohledem na maximální rozměrové změny dilatačních prvků. Přitom spáry ve dvou sousedních nezávisle se pohybujících vrstvách nemají být umístěny nad sebou. Dilatační spáry jsou nutné u všech prostupujících konstrukcí. Dilatační vrstvy se používají mezi nášlapnou vrstvou a hydroizolací, zejména u větších rozměrů.

Požadavky na nosnou konstrukci a zatížení

Základní podmínkou nosné konstrukce balkonů, lodžií a teras je spolehlivá únosnost, a to nejen s ohledem na hmotnost vlastního souvrství střešního pláště a hmotnost provozního souvrství, ale i s ohledem na předepsané užitné zatížení a zatížení sněhem. Pro balkony a lodžie lze v podstatě uvažovat zatížení stejné, jako je zatížení souvisejících místností, tj. obvykle 1,5 až 2 kN/m², pro nosné konstrukce balkonů je však předepsáno normové zatížení od 2 do 4 kN/m². Nosnou konstrukci dnes tvoří nejčastěji železobeton, může být vytvořena i z keramických prvků nebo z oceli.

Rozměry a zábradlí

Velikost balkonů je daná potřebami na jejich využití a požadavky estetickými. Minimum hloubky by mělo být 900 mm, pro odpočinek, jídlo a pobyt by měly mít hloubku více než 1500 mm. U tzv. železobetonových ISO nosníků může být hloubka 2000 - 2400 mm. Výška zábradlí by měla být 900 mm až 1200 mm (závisí na hloubce pod balkonem). Obecně se dělá zábradlí o výšce 1000 mm. Zábradlí je dovoleno (kovové, dřevěné s tyčemi nebo lamelami) pouze ze svislých profilů s rozestupem 120 mm a od podlahy balkonu totéž. Má to své důvody proti vyšplhání dětí nebo prosunutí dětské hlavy mřížováním. Pokud je zábradlí předsazené před čelo balkonu, mezera mezi čelem a výplní balkonu může být max. 50 mm.

Materiály a technologie pro provozní souvrství

Na vytvoření vlastního provozního souvrství dnes nabízí řada specializovaných výrobců celou škálu různých výrobků - dlaždice různého provedení, exotické dřeviny, vhodné lepicí malty nebo lepidla, spárovací hmoty, dilatační profily, drenážní vrstvy, odvodňovací žlaby nebo podložky pod dlaždice. Řada výrobců má pro tyto provozní střechy i ucelený program kovových ukončujících a odvodňovacích prvků.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Typy dlažeb

• Dlažba kladená do maltového lože sestává z podkladní betonové vrstvy tloušťky min. 35 mm, která spočívá na separační a pomocné hydroizolační vrstvě. Pod ní by měla být dilatační a drenážní vrstva z jemného kameniva (frakce 2-4 mm) v tloušťce alespoň 20 mm.
• Volně kladená dlažba se pokládá z hmotnějších prvků do podsypu z kameniva frakce 2 - 4 mm, popř. hydrofobizovaného popílku. Větší hmotností se dosáhne větší stability vůči sání větru a zároveň se docílí lepšího vzhledu. Nejčastěji jsou dlaždice vyrobeny z kamene, betonu s vymývaným povrchem nebo keramiky s rozměry 400 x 400 až 600 x 600 mm.
• Dlažba na podložkách umožňuje eliminovat spád podkladní konstrukce. Tyto podložky (pryžové, plastové, rektifikovatelné trny) umožňují snadnou a rychlou rektifikaci.
• Zámková dlažba kladená do písku nebo drtě vyžaduje ochranu všech vpustí nebo odvodňovacího systému před splavováním jemných částeček podsypu pomocí filtrační vrstvy.

Betonové potěry a mazaniny

Cementové potěry vyžadují před položením dlažby minimálně 28 dnů, než odezní počáteční deformace způsobené smršťováním. Při použití polyetylenových rohoží Schlüter-Ditra může být dlažba pokládána na nevyzrálé cementové potěry a podlahovým vytápěním ihned, jakmile jsou pochozí. Doba schnutí běžných cementových mazanin je cca 7 - 10 dnů na 1 cm tloušťky mazaniny. Cementové mazaniny mohou být od tloušťky cca 40 mm z prostého betonu, ale stále častěji se vyztužují kari sítí, která při menší tloušťce brání vzniku trhlin a zároveň přispívá ke zvýšení únosnosti podlahy.

Anhydritové lité potěry na bázi síranu vápenatého lze pokládat v tloušťce již od 30 mm, lépe od 35 mm. Doba schnutí je minimálně 12 dnů na 1 cm tloušťky mazaniny.

Zasklení balkonů

Zasklení balkonů dokáže proměnit často opomíjený prostor v hodnotnou a oblíbenou součást budovy - ale pouze tehdy, když je konstrukčně správně navrženo a podpořeno. Systémy zasklení - například Lumon panely - jsou bezrámové, posuvné skleněné tabule, které uzavírají balkon, aniž by omezovaly výhled nebo přirozené proudění vzduchu. Pro optimální fungování zasklení je klíčová správná konstrukční integrace. Typ kotvení, únosnost, odolnost vůči větru a způsob montáže se liší v závislosti na tom, zda je balkon betonový nebo dřevěný. Beton je ideální volbou pro vícepodlažní a rozsáhlejší projekty. Poskytuje vysokou odolnost, dlouhou životnost a snadnou integraci do konstrukce. Obě konstrukce mohou zasklení bezpečně unést, pokud je projekt správně navržen a koordinován. Klíčové je včasné zapojení dodavatele, aby byly sladěny konstrukční detaily, pořadí prací a technické požadavky.

tags: #betonovy #balkon #konstrukce #detaily

Oblíbené příspěvky:

• přesné měření spotřeby elektřiny
• Zateplení polystyrenu PUR pěnou
• Pokládka PVC podlahy krok za krokem.
• Jak vybrat barevnou hydroizolaci pro váš bazén
• Instalace OSB podlah: Detaily o spojovacím materiálu