Betonové bunkry a povodně v povodí Labe a Opavy

Česká republika se pravidelně potýká s povodněmi, které zanechávají stopy nejen na krajině, ale i v paměti místních obyvatel. Některé události jsou tak silné, že mění krajinu i kuriózním způsobem. Příkladem je betonový bunkr v údolí Široké Nivy, který se stal mementem ničivé povodně v roce 1997. Dále se článek zaměří na protipovodňová opatření v povodí Labe a údržbu významných vodních děl.

Betonový bunkr a povodeň roku 1997 v Široké Nivě

Extrémní povodně v roce 1997 byly v údolí Široké Nivy obzvlášť dramatické. Dodnes je zdejší kuriozitou betonový bunkr, který síla vody převrátila „na střechu“. Povodeň v roce 1997 převrátila betonový bunkr, který dodnes leží vzhůru nohama mezi Širokou Nivou a Karlovicemi.

Starostka Široké Nivy Alena Mátéová si dodnes vybavuje zvláštní fyzikální jev z roku 1997. Povodňová vlna se zvedla nad úroveň okolního terénu. „Voda se nerozlila do stran, ale proud vytvořil takovou vlnu, jako by val. Voda letěla údolím asi metr nad okolním terénem. Rychlá voda se prostě vytáhla do výšky. Čuměla jsem na to a nevěřila vlastním očím, jak je to fyzikálně možné, že se rychle proudící voda nerozlije. Buď to byl optický klam, nebo řeka nabrala tolik energie, že opravdu nějak udržela vodu pohromadě nad úrovní břehů.“

Široká Niva leží v údolí řeky Opavy. Most poškozený při povodních se snažíme zpevňovat, ale to nic neřeší, dokud je v řece pilíř. Když povodeň unáší stromy, prostor pod mostem se hned se ucpe a voda se rozlije do dědiny. Jak je ale možné, že v roce 1997 most nápor vody vydržel? Podle Aleny Mátéové vydržel jen díky tomu, že se ucpal a voda ho obtekla. „Shodou šťastných okolností v oblasti mostu nevzniklo silné podemílání a dostatečný tlak, který by most strhl.“

Obec si v rámci protipovodňových investic pořídila nový rozhlas a zdokonalila systém varování. Dostanou ho i lidé v kopcích nad Pochní. „Máme i digitální povodňový plán. Povodí Odry udělalo nějaké lokální úpravy a někde rozšířili koryto řeky.“

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Široká Niva leží nad Novými Heřminovy, takže zdejší obyvatelé kontroverzní projekt nádrže hodnotí nezaujatě. „My jako obec Široká Niva jsme nikdy nepodpořili přehradu v Nových Heřminovech. Nám stavba přehrady v Nových Heřminovech žádný problém nevyřeší. Je mi líto, ale nemůžu podpořit projekt, o kterém nevím, jaké bude mít dopady v naší obci. Nikdo mi nebyl schopen odpovědět, zda nějak ovlivní spodní vody nebo do jaké míry se u nás zvýší vlhkost. Nevíme jak postupovat, pokud přehrada vytvoří semeniště komárů.“

Protipovodňová opatření v povodí Labe

Státní podnik Povodí Labe realizuje rozsáhlé projekty na zlepšení protipovodňové ochrany a údržbu vodních děl.

Suchý poldr Kutřín

Povodí Labe využije při stavbě suchého poldru Kutřín na Chrudimsku za více než půl miliardy korun i mostní provizorium. Provizorní přemostění řeky Krounky umožní rekonstruovat současný most bez úplné uzavírky silnice II/358 a zdlouhavých objížděk, uvedl mluvčí státního podniku Aleš Prokopec. Samotný rekonstruovaný most je jedním ze stavebních objektů výstavby související se vznikem suché nádrže. Ta bude stěžejním prvkem systému protipovodňové ochrany v povodí řeky Novohradky, jíž je Krounka významným levostranným přítokem. Most si po rekonstrukci zachová nynější podpěry, ale jeho horní konstrukce bude nová a po stavebních úpravách zhruba o metr vyšší. Mostní provizorium umístěné souběžně se současným mostem bude v režimu kyvadlového provozu otevřeno nejpozději do pátku 20. června. Náklady na ně dosahují téměř čtyř milionů korun. Poldr u Kutřína se začal budovat v roce 2021, na jaře 2022 musela být stavba kvůli nepředvídatelným komplikacím přerušena, práce se obnovily vloni v červnu. Stavební firma vybuduje betonovou hráz 146 metrů dlouhou s maximální výškou 17,8 metru. Bude mít migrační hráz pro zvěř, aby tam v době, kdy poldr nebude zatopený vodou, mohla procházet.

Labská přehrada

Státní podnik Povodí Labe začal na začátku května upouštět Labskou přehradu pod Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších. Důvodem je chystané odstranění sedimentů, které se do přehrady dostaly při povodních v září 2024. Hladina přehrady by měla do začátku příštího týdne klesnout o více než dva metry pod obvyklou úroveň. Pak začne nánosy odstraňovat těžká technika. Při povodních v roce 2024 se větší množství splavenin dostalo do přehrady nejen v části nad štěrkovou přepážkou, ale i pod ni. Sedimenty bude stavební firma PAS Natura těžit v asi 700 metrů dlouhém úseku od začátku vtoku Labe do přehrady po štěrkovou přepážku, a to na úroveň původního dna. Předpoklad je, že bude nutné odtěžit přibližně 33 000 metrů krychlových sedimentů. Usazování splavenin v přehradě je podle vodohospodářů přirozený proces. Odtok z nádrže pro snížení hladiny nepřekročí pět metrů krychlových za vteřinu. Při povodni v červenci 1997 přehradou protékalo 177 metrů krychlových vody za vteřinu.

Přehrada Labská byla postavena v letech 1910 až 1916. Podnětem k její stavbě byla katastrofální povodeň z července 1897. Přehrada je v úzkém labském údolí, kam stéká voda z okolních krkonošských kopců. Účelem přehrady je zachytit povodňovou vlnu a snížit její účinek, částečně ochránit území pod přehradou před povodní, zajistit minimální průtok v Labi pod nádrží a rekreace.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Obnova Liberecké přehrady

Obnova liberecké přehrady pokračuje. Srdce Liberce je delší dobu vypuštěné. V korytě vodního díla Harcov totiž zaparkovaly stavební stroje. Na stanovišti panuje čilý ruch, cílem rozsáhlé rekonstrukce je zajištění větší bezpečnosti přehrady a zároveň navýšení retenčního objemu nádrže. Práce probíhají podle druhé aktualizace harmonogramu. Do konce roku bude v rámci spodních výpustí vyrobena převážná část technologie, která se už nyní začíná částečně osazovat na vtoku do levé spodní výpusti. „Dělníci instalovali vyhřívanou buňku pro objekt injektáží podloží hráze, nádrž s vodou je zateplena foliemi, tkaninami a zaplachtována, přičemž technický dozor stavby provádí pravidelná měření teploty. Na koruně tak i nyní pokračují práce na dorovnání spádové betonové vrstvy, vysoušení betonové desky jako podkladu pro budoucí hydroizolaci i spárování obrubníkových kamenů. Plachty jsou instalovány tak, aby šly práce provádět za sněhu i deště. S postupem prací na hrázi a vývaru se bude postupně posouvat i samotné zaplachtování. Překážku v rychlejším postupu rekonstrukce představují velmi složité geologické poměry, kdy se pod hrází vyskytují tektonické poruchy, které nemají ucelený charakter, ale jsou naprosto rozdílné. Celkem se má vyvrtat více jak 2 800 metrů při průměrné délce jednotlivého vrtu 15 až 20 metrů.

Srovnání povodňových událostí

Následující tabulka porovnává důležité parametry povodňových událostí zmíněných v článku:

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

tags: #betonovy #bunkr #v #povodi #labe

Oblíbené příspěvky:

• univerzální pomocník do dílny
• Jak vybrat fasádní palubky: dřevo, plast nebo hliník?
• Proč jsou dilatace klíčové pro dlouhou životnost hydroizolace střechy?
• prohlédněte si SIKO Černý Most
• extrudovaný polystyren