Betonové domy a bunkry: Odolnost, udržitelnost a ochrana

Betonové domy často lidem nevyhovují, protože jim připomínají stavby válečného opevnění. Přesto se beton stává stále populárnějším materiálem pro stavbu domů i podzemních bunkrů, a to z mnoha dobrých důvodů, včetně jeho odolnosti, udržitelnosti a schopnosti poskytnout ochranu v případě krizových situací.

Architektonické skvosty a splynutí s krajinou

House X: Moderní odolnost v Kastilii

Rodinný dům House X, který vznikl v kastilském regionu Valdemorillo, se nebojí velkých vyjádření. Je stavěný na to, aby ustál cokoliv. House X vznikl z konfliktu mezi krásami lokality a touhy ji obývat, což už z principu nebylo snadné. Mírně svažitý pozemek byl totiž překrytý výrazným skaliskem a porůstaly jej letité duby. Pokud by tu měl vyrůst obyčejný dům, muselo by se tu zničit to krásné, a to majitelé nechtěli. Toužili splynout s obřími a mechem porostlými balvany, chtěli se těšit stínu korun netknutých věkovitých stromů. Kdyby se tu stavělo konvenčním způsobem, došlo by k poničení přírodních krás lokality.

Betonové provedení bylo hladší a umožnilo domu vstoupit do krajiny a nepoškodit ji. Překvapí materiální střízlivost, na betonovou stavbu nezvyklá vzdušnost. Ke splynutí domu s krajinou přispěje i jeho pomalé zarůstání travinami, mechem a lišejníky. House X je vsazený mezi skaliska, a nevypadá, že by se jej nějaký obří balvan chystal rozmáčknout. Navenek nápadný je svou geometrickou formou, mezi oblými tvary přírodních balvanů skaliska vyniká ostrými hranami a liniemi. Nedá se ale říct, že by bil do očí. To proto, že jeho vnější skořepina je kompletně vystavěná z betonu. Surového a neopracovaného, takže „povahou svého materiálu“ a texturou vlastně ladí s kamenivem, kterého se dotýká. Plán působí chaoticky, protože stavba nedeformovala skaliska, ale přizpůsobovala se jim. Interiér oplývá dostatkem světla a rozhodně nepůsobí klaustrofobickým dojmem. Výhledy do krajiny jsou nepřekonatelné. Dům zachoval i stoletý dub.

Dům je postavený výhradně z betonu (vyrobeného na místě) s použitím místních kameniv a je navržen pro dlouhodobou trvanlivost. Zatímco jiné projekty tvrdí, že dosahují udržitelnosti tím, že jsou efemérní a pomíjivé - lze je snadno rozebrat a v krajině po nich nezůstane nic - House X „šetří“ přírodu tím, že tu přetrvá navěky a žádný další tedy potřeba nebude. Výhodou tak mocných vrstev betonu je, že slouží jako perfektní izolace ve španělském podnebí. Jeho stěny mají 50 centimetrů a jsou ručně stavěny v 60 centimetrů vysokých vrstvách, přičemž mezi vnitřní a vnější betonovou vrstvu je vložena izolace. Výsledkem je zeď z velkých, odkrytých „hranatých kamenů“, které jsou viditelné jak zevnitř, tak zvenku.

Betonový dům s podzemní částí v Londýně

Dům, do kterého se podíváme dnes, může ještě víc evokovat pocit válečného opevnění, protože jeho část je zasunuta v podzemí. Ovšem z dobrého důvodu a navíc efektně. Pozemek, který byl k dispozici, neměl s ideálním místem na stavbu nic společného - byl sevřený mezi starými viktoriánskými domy a prakticky bez zahrady. Architekti Gary Kennedy, Chris Twaddle a skupina kolem nich si však s domem poradili. Hlavním principem bylo zachovat hmotu domu tak, aby nevyčnívala v uliční řadě. Na malém pozemku by to znamenalo, že dům by měl tak dvě místnosti v každém patře. A tak šel dům pod zem. Pozemek byl kompletně vykopán a byla vytvořena suchá betonová vana sklepa. Sklepní prostor je však využit jako obytný. Světlo sem je přivedeno odkrojením části domu a vytvořením rozměrného atria.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Zajímavý je dům i z hlediska materiálů. Je celý betonový. Spodní část byla betonována in-situ, tedy mícháním betonu přímo na staveništi. Zvláštním způsobem bednění pak vznikl dojem hrubých stěn. Horní patra jsou už z hladkého ekologického betonu, vylitého mimo staveniště a v panelech dovezeného na místo. Hladký lesklý povrch prosvětluje interiér a spáry vytvářejí plastičtější dojem. Interiér, který vidíte na fotografiích, ještě není vybavený. Drsný pocit z betonu tu změkčuje schodiště, které je ze světlého dřeva. Vodorovné zábradlí pak skrývá rozměrné skříně.

Systém Durisol pro hrubou stavbu

Pro hrubou stavbu je možné zvolit stavební systém Durisol. Pro obvodové zdi se používá varianta 3,5 deska, 15cm beton, 15cm greywall polystyren a 3,5cm deska. Důvodů, proč jít do tohoto systému, je několik. Především je to rychlá, na údržbu nenáročná stavba, která bude sloužit po mnoho let, bez nutnosti větších zásahů. Tyto vlastnosti beton, polystyren a dřevoštěpkové desky splňují. Dalšími kritérii jsou tepelně izolační vlastnosti, uzavřená obálka a takřka nemožnost popraskání zdí ve spárách tvárnic. Také tepelná setrvačnost betonového jádra není zanedbatelnou vlastností celého systému. Další, velice kladnou vlastností, je i to, že když potřebujete něco pořádně upevnit, nemusíte vymýšlet složité řešení. V 99% postačí zatloukací hmoždinky do betonu, a tedy nemusíte řešit různé chemické kotvy, což zjednoduší a zrychlí následné úpravy/stavbu.

Napříč všech kladných vlastností má tento systém také svá úskalí. Mezi asi nejdiskutovanější a pro odpůrce tohoto systému nejzásadnější jsou vyšší pořizovací náklady oproti konvenčním stavebním systémům a také často diskutované ocelové spony. Dnešní systém již využívá desky s vyfrézovanými drážkami pro usazení spon. Díky tomu se zvýšila flexibilita a možnost použití finálních povrchových úprav, kde dříve byla ve hře pouze klasická jádrová omítka. Po založení první řady to jde docela rychle. Zanedlouho je postavené celé spodní patro. Následně dojde na zalití stropu a nosných zdí betonem. Dále se pokračuje se stavbou druhého patra.

Podzemní bunkry: Ochrana a přežití

Potřeba útočiště v nejistých časech

Zombie apokalypsa zřejmě nikdy skutečně nenastane, ale následky jaderného spadu jsou reálné víc než dost. Asi jen těžko totiž někdo dokáže odhadnout, jestli se jednou válka mezi Indií a Pákistánem nepovede pomocí červených tlačítek a nukleárních hlavic nebo se Severní Korea nerozhodne dokázat světu, že svůj jaderný program myslí skutečně vážně. Konec světa, tak jak ho známe, je ze strany survivalové a prepperské skupiny označován různě. Na západ od nás jde o „SHTF“ nebo „TEOTWAWKI“, u nás se vžil kratší výraz „VP“ - „Velký Problém / Průšvih“. Je ale jedno, jak si jej označíme, faktem je, že rizika moderní civilizace rostou každým dnem. Ať by již šlo o globální ekonomický problém, vpád skrze naše hranice, nukleární výbuch poblíž, terorismus, ... To vše jsou rizika, jejichž hrozba nikdy nebyla vyššího rázu.

Chcete-li se skrýt před nebezpečím, existují v podstatě dvě možnosti: buď zaplatit za prostory v komplexu vybudovaném developerem, nebo si nechat postavit bunkr na vlastním pozemku. Dobře zbudovaný podzemní bunkr pro vás a vaši rodinu poznáte snadno - nebudí pozornost a je speciálně zkonstruovaný takovým stylem, aby vám i vaší rodině poskytl ochranu před věcmi, jenž nastaly / teprve se blíží. Ideálně by měl být na vašem pozemku nebo přímo pod vámi ve sklepě. Atomovou explozi určitě nepředběhnete. Jediná cesta, jak se můžete vy a celá vaše rodina vypořádat a ochránit se, je být připravený a to na vše, co se může stát. Určitě nemůžete spoléhat na to, že se autority zastaví, aby udržely pořádek právě u vás, když budou mít dost starostí na to, starat se samy o vlastní rodiny. A asi jen těžko to vše přežijete bez úhony ve svém tradičním domě. Nebo přežijete, ale ne moc dlouho. Musíte být připravení. A to zahrnuje i to, že musíte rodině zajistit neproniknutelný a bezpečný bunkr / přístřeší, co se dá hladce ukrýt a bránit. Je tedy čas myslet i na podzemní bunkry.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Luxusní útočiště Oppidum

Do první kategorie, tedy komplexů vybudovaných developerem, patří obří areál Oppidum nedaleko Českého Brodu. Máte-li dost peněz a hledáte v tuzemsku útočiště před řáděním viru či jinou katastrofou, sotva si můžete vybrat lepší základnu. Oppidum se nachází na někdejším vojenském pozemku, kde už v roce 1984 začal vznikat armádní bunkr. Šlo o období pozdní studené války a představitelé východního i západního bloku se stále ještě chystali na nukleární apokalypsu. Objekt proto dostal do vínku schopnost přečkat dokonce blízký jaderný výbuch. Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který při stavbě působil jako poradce, dodává: „Jde o jedno z nejbezpečnějších míst v Česku vůbec.“

Nadzemní část českého projektu pro bohaté nazvaného Oppidum zaujímá asi 3 600 m². Uvnitř by se pak měly nacházet přepychové obytné prostory, ale také třeba bazén. Podobná situace panuje také jinde ve světě - dokonce i v prepperském ráji za Atlantikem vznikají podobné „Noemovy archy“ v místech někdejších raketových sil či podzemních základen. Nicméně dnes nemá Oppidum s armádou nic společného, ale představuje nedobytnou pevnost pro nejbohatší Čechy. Obklopují ho stromy, z jedné strany se táhne široké pole a uprostřed areálu se nachází nadzemní část o rozloze 3 600 m². Za nezvyklým projektem stojí investor Jakub Zamrazil, který se o aktuálním stavu objektu z bezpečnostních důvodů do médií příliš nevyjadřuje. Celkové náklady na přestavbu armádního komplexu v luxusní útočiště se odhadují na neuvěřitelných sedm miliard korun.

K dispozici máme pouze počítačové vizualizace, jež prezentují hotový a zabydlený kryt. Pro nadzemní část se podle uvedených snímků počítalo s přepychovým resortem, který zahrnuje tenisové kurty, přistávací plochu pro vrtulník a nejrůznější ochranné systémy. Spodní část měla nabídnout pohodlný život bez nutnosti kontaktu s vnějším světem: V praxi by šlo o volnočasové prostory jako lázně, bazén, kino, knihovnu či zahradu se simulovaným přirozeným světlem. Své pracovní záležitosti by obyvatelé řešili v kancelářích, zdravotní potíže v ošetřovně. Jádro podzemních prostor pak tvoří byty o rozloze 160-630 m², přičemž celkově bunkr údajně pojme asi 50 osob.

Stavba vlastního podzemního bunkru

Nárůst zájmu o útočiště z oceli a betonu zaznamenávají i české firmy, které se věnují projektování a stavbě bunkrů pro jednotlivé rodiny. Jde například o společnost Survival Company, jejíž kryty se prodávají pod značkou Logic Shelters. Pokud se pro takové řešení rozhodnete, je třeba si uvědomit, že nejde o záležitost hotovou za pár týdnů. Zástupce společnosti Jaroslav Vrba doplňuje: „Pořízení bunkru je komplexní projekt, který má svá pravidla a vyžaduje čas, stejně jako stavba domu.“ Zrod každého bunkru začíná analýzou klientových požadavků, na niž navazují projekční práce. Následuje povolovací řízení, realizace samotné stavby a nakonec její předání majiteli. Podzemní bunkry mívají podobu vyztuženého železobetonového tělesa, které se zakopává pod zem jako celek. Každá firma v oboru má vypracovány postupy, jak zajistit, aby se o budování opevněného hnízdečka nedozvěděli sousedé či zvědavé okolí. Podle konkrétní situace zákazníka se pak volí nejlepší strategie. Také je třeba zařídit, aby znalost umístění krytu nezneužil někdo ze subdodavatelských firem, třeba dělníci. Každou fázi proto zpravidla zajišťuje jiná společnost. Nikdo ze subdodavatelů nezná parametry celého projektu, jen zkrátka odvede svůj díl a předá štafetu dalšímu. Totéž platí o dopravních firmách dovážejících materiál. Survival Company uvádí, že po ukončení projekčních prací trvá budování krytu přinejmenším tři měsíce. Samozřejmě záleží na náročnosti konkrétního projektu - přece jen každý bunkr představuje originál na míru.

Obecně platí, že kryty zmíněné značky odolají rázovým vlnám při explozích, stejně jako jaderným, chemickým a biologickým útokům. Statickou část podzemních bunkrů Logic Shelters tvoří železobetonová konstrukce s pláštěm o tloušťce minimálně 300 mm. Každý kryt se člení na ubytovací sekci a technické zázemí, tedy prostory se záložním zdrojem elektrické energie a jednotkou vzduchotechniky. Vstupní modul má podobu monolitického betonového dílce tvarovaného podle okolního terénu. Zatímco do některých bunkrů se vchází přímo z domu, do jiných z přilehlého pozemku.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Další česká společnost Tebrix Safety zaznamenala v době pandemie především zvýšenou domácí poptávku po filtračních jednotkách vzduchu. Její jednatel Michal Terendy doplňuje: „Nárůst zájmu o naše kryty tak výrazný není, dosud největší boom jsme zaregistrovali během uprchlické krize před několika lety.“ Tebrix Safety přitom nenabízí jen hotové podzemní bunkry, ale projektuje a staví též panikové místnosti pro únik před kriminálníky. Takový kryt splňuje české normy pro stavby civilní ochrany, takže odolá průmyslovým haváriím, živelným pohromám i bombardování. Anebo v něm přečkáte blackout a ochrání vás i v případě sociálních nepokojů. Menší „obrněný sklep“ dokáže poskytnout zázemí celé rodině asi na měsíc. A pokud disponujete sklepními prostory o větší rozloze, kam se vejde náročnější technické zajištění, můžete pod svým domem přežívat i mnohem déle.

Důležité faktory při plánování bunkru:

  • Kolik lidí ve vašem bunkru bude standardně?
  • Jaký je důvod existence tohoto podzemního bunkru? Před čím se zde chcete uchránit?
  • Jak dlouho plánujete, že všichni v bunkru zůstanete?

Když postavíte podzemní bunkr na zahradě, je potřeba dopředu promyslet všechny detaily, jelikož jakmile se jednou postaví, tak se těžce bude něco měnit. Lidé, co staví podzemní bunkry, to dělají z různých důvodů. Někteří lidé chtějí místo, kam jít v případě, že dojde k rozpadu vlády a po celé zemi dojde k chaosu, rabování a panice. Další zase staví přístřeší, aby zde přečkali v místě hrozící obvyklé přírodní pohromy. Podzemní bunkry vás také mohou uchránit před jaderným spadem a před tím nejhorším z radiace. Ve všech těchto případech je konstrukce a vybavenost bunkru klíčová a kritická a musí se vše udělat dokonale správně, jinak bunkr neposlouží svému účelu. Jedno z těch nejzákladnějších měřítek je to, kolik lidí zde budete chránit před následky a jak dlouho musíte v bunkru zůstat. Když plánujete třeba bunkr, co je bezpečným přístřeším po 90 dní, tak musíte mít dost místa jednak pro osoby samotné a pak i zásoby na 90 dní.

Musíte u svého bunkru také pamatovat na vlastnění vodovodního systému s tekoucí vodu a filtraci vody. Nakonec, budete pod zemí a žádné dveře nebudou otevřené, takže i vzduch sem musí být filtrován. Také zde musíte mít přístup k čisté pitné vodě i přesto, že máte již standardně vodu uschovanou někde. Také musíte promyslet otázku sanitace, včetně místa ke sprše a koupelnu nějakou. I když máte suché nebo kempařské WC, stále se musíte nějak zbavovat odpadu. Další krok potom celou tuto věc bere dále - před čím se vlastně chcete ochránit? Je to nukleární bunkr, zimní bunkr nebo jen místo, kam se dá v případě napadení pozemku utéct? Samozřejmě, existuje celá řada stavebních technik, co se musí zvážit pro jeden každý typ bunkru. Přitom je bunkr nukleární zcela na vrcholu náročnosti, jelikož ten vyžaduje mnoho dalších mezi-vrstev protekčních: musíte udržet radiaci od vás a zásob za každou cenu. Ještě před tím, nežli ale někde bunkr postavíte, bude potřeba se rozhodnout, kde přesně bude váš bunkr lokalizován a na jakém typu země jej stavíte. Když je hlína a půda suchá, tak se nemusíte obávat vody z okolí a záplav. Když jste ale v oblasti, kde je sníh a voda v objemu nemalém, tak musíte zohlednit, aby i váš nový úkryt toto splnil stran své odolnosti. Jinak může dojít k záplavě, propadu, setrvale bahnitému podloží a tedy ideálnímu podhoubí pro houby a bakterie.

Konstrukce a maskování

Prvním krokem podobného bunkru je to, určit, jakou velikost asi tak budete potřebovat. A pak si pro něj vyberte na pozemku optimální lokaci. Mnozí z lidí si staví bunkry sami, ale když chcete něco opravdu masivního, tak dodavatel této zakázky asi bude nejlepší volba. I když většina lidí stavících si bunkr bezpochyby bude raději bez toho, aniž by to kdokoliv věděl (včetně státu), v případě, že budete stavět něco většího a přes třetí stranu, bude to bezpochyby chtít vyřídit i veškeré papíry okolo. Dokonce i tehdy, když stavíte hluboko v lesích, stále je nutné věci udělat správně, aby třeba nikdo ze sousedů neměl zbytečné otázky. Pakliže vás představa nutnosti vyřizování padesáti papírů příliš neláká, zvažte, zda pro vás nebude nejlepší řešení pořádně si vyztužit vlastní sklep v domě a proměnit ten na skryté kvazi-podzemní přístřeší. Je to určitě nejlepší cesta, jak nenechat prakticky žádné stopy. Můžete tvrdit okolí, že si tam stavíte soukromou posilovnu apod. Vynikajícím zdrojem informací toho typu jsou internetové končiny (a speciálně prepperské kanály a rady na YouTube zde, v angličtině samozřejmě). Určitě to bude chtít nejprve nalít cementové základy. Pak můžete začít klást cihly a stavební bloky v rámci stavby. Nejpevnější a nejvhodnější věci na stavbu bunkru jsou stejné materiály, z jakých máte i vy svůj dům. Jako oddělovací materiály použijte kov (zase drahé) a ne dřevo (podlehne dříve vlhkosti).

Poté, co je váš bunkr postaven, tak nadešel čas jej ukrýt. Dejte nahoru rostliny anebo postavte kolnu / altán / besídku, ať sem zbytečně nelijete vodu a zdálky to vypadá na běžnou stavbu a ne bunkr. Nic by nemělo indikovat, co zde doopravdy je. Také se ujistěte, že je přímý vchod mimo vizuální linii okolí. Neuškodí ale i tak nějaký zabezpečovací systém, aby vám tam někdo nevlezl omylem (soused) i schválně (zloděj). Postavení podzemního bunkru, to je určitě věc (kterou když uděláte správně), tak vám i vaší rodině radikálně zlepší šance na přežití v případě doslova jakýchkoliv problémů.

Rizika použití nákladních kontejnerů

Ještě před tím, nežli se vrhnete na samotnou stavbu, je na čase zmínit se o nákladních kontejnerech jako relativně levné a rychlé náhradě vlastního konstruování zcela od začátku. Základní problém se všemi bunkry je ten, že jsou to poměrně velmi klaustrofobická místa, a to dokonce i ve svých největších luxusních variacích (co jsou navíc astronomicky drahé). Jste zde také odkázáni po celé dny, týdny a měsíce, nežli se přežene to nejhorší, na svoji vlastní zábavu. Když děláte vlastní výzkum na téma následné stavby bunkru, tak bezpochyby časem narazíte na nápad, použít namísto tradiční stavby ocelový nákladní kontejner jako hlavní budovu bunkru. Celá idea je velmi přímá - zkrátka vykopete masivní díru, umístíte do ní kontejner a pak již nainstalujete vybavení. Teoreticky vynikající nápad, ale je zde nemálo případných problémů, jenž jsou s tím spojené, o kterých je nutné vědět dopředu.

Ukládací a distribuční kontejnery se dnes staly poměrně populárním materiálem pro stavbu konstrukcí nad zemí. Když přijde na stavbu z distribučních kontejnerů nad zemí, pak je to (úžasná) věc jedna, zcela jiná ale, když se zase bavíme o podzemí. Vykopat masivní díru v zemi, to také nebývá problém. A i základní potřeby a vybavení se dají nainstalovat prakticky kdekoliv. Ale distribuční kontejnery mají svá nemalá omezení. Jednak, je zde pouze jediný vchod ven i dovnitř, což může být problém, když potřebujete rychle zmizet a vchod je zatarasen. Další problém je spojen s vahou hlíny nad kontejnerem. Po čase to může způsobit propad stropu, ba dokonce zřícení. Když jste také v místech, kde je mnoho vody, tak ta se může jako naschvál držet v oblasti se stropem (velká rovná plocha stropu se propadne, čímž vytvoří jezero stále větší) a poruší to integritu stropu ještě rychleji. Vzhledem k tomuto typu bunkru je také nutné myslet na věci, kudy budou jezdit nad ním auta nebo že mu trosky z okolí zablokují vchod (balvany nad ním poté co se propadne střecha nebo sám bunkr).

A když už tak mluvíme o kontejnerech, musíte zmínit i to, že jsou náchylné na rez, speciálně pod zemí. Musíte proto promyslet i to, jak to ovlivní právě ten váš distribuční kontejner. Určitě musíte zjistit pak, jak je na tom celé jeho okolí s vlhkostí. Svědčí jim více suché pouště jako vlhké a stále mokré země severu. Eroze je další problém a stejně tak jsou i chemikálie v nástřiku. Nemálo z nich používá v nástřiku dalších aditiv, aby vše výše řečené udrželo na uzdě. Po čase to ale může váš bunkr udělat neobyvatelným z důvodu uvolňování a přítomnosti jedovatých chemických látek. V mnoha případech lidé mají z distribučních kontejnerů postavené neuvěřitelné bunkry a obydlí, nad zemí i pod zemí. Problém ale je, že na to nejsou navrženy - speciálně na to, být pohřbeny pod vrstvou zeminy. Mnoho lidí s nimi narazilo na podobné problémy totiž. A to poslední, co potřebujete, tak je vyrazit v případě nouze k bunkru a zjistit, že se mu propadl strop a všechna ta námaha a investice byla na nic. V tomto jsou distribuční kontejnery velmi riskantní loterií, protože jsou navržené na stavby nad zemí, ne pod zemí. Když i přesto stále vsadíte na podobný typ bunkru, pak doporučujeme takový, co má vyztužené stěny a zohledněn fakt, že v něm budou bydlet lidé. I ten nejlepší bunkr je stále závislý na věcech zvenku: musíte odněkud brát čerstvý vzduch, odvádět odpad a musíte mít někde průduch pro generátory / místo pro doslova baterie auto-baterií a dobíjet solárně / větrem. V případě silného nebo snad lokálního EMP úderu se ale váš bunkr může stát neobyvatelný, protože mu všude odejde elektřina.

Typ bunkru/domu Materiál Klíčové vlastnosti Příklady
Architektonický dům Beton, dřevoštěpkové desky, polystyren Splynutí s krajinou, odolnost, energetická účinnost, moderní design House X, Londýnský dům s podzemní částí, Domy s Durisol systémem
Luxusní podzemní útočiště Železobeton, ocel Odolnost proti jaderným útokům, komfortní vybavení (bazény, lázně, kina), dlouhodobý pobyt Oppidum (Česká republika), bývalá raketová sila v USA
Rodinný podzemní bunkr Železobeton (min. 300 mm tloušťka pláště) Odolnost proti jaderným, chemickým, biologickým útokům a rázovým vlnám, filtrační systémy vzduchu, záložní zdroje energie, individuální řešení Logic Shelters (Survival Company), Tebrix Safety kryty
Paniková místnost/obrněný sklep Beton, ocelové prvky Ochrana před kriminálníky, průmyslovými haváriemi, živelnými pohromami, blackoutem, krátkodobý pobyt (měsíce) Tebrix Safety panikové místnosti, vyztužené sklepy

tags: #betonovy #dome #bunker #informace

Oblíbené příspěvky: