Betonový plot s tújemi: Průvodce výsadbou a péčí

Zvědavé pohledy sousedů nebo kolemjdoucích z ulice nejsou jistě nic příjemného. A to platí nejen když se chcete v létě na zahradě v klidu vykoupat, popř. večer posedět u krbu s přáteli. Neprůhledný plot je v takových případech ideální řešení. Betonové oplocení se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. Nahrazují pevné betonové oplocení. Chceme-li si živý plot vysadit, je třeba se v prvé řadě rozhodnout, zda bude z listnáčů nebo použijeme klasické túje.

Proč zvolit túje pro živý plot?

Túje patří mezi otužilé stromy s vyšší odolností proti mrazu a mají rády vlhčí stanoviště. Dobře rostou na slunci i v polostínu a na kvalitu půdy nejsou náročné, nevadí jim ani vyšší obsah vápníku. Navíc poměrně dobře snášejí znečištěné ovzduší, takže se výborně hodí do městských aglomerací. Živý plot z tújí je nejpopulárnější a nejvhodnější na údržbu. Túje patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Živý plot z tújí nevyžaduje velkou údržbu a daří se mu téměř v jakýchkoli podmínkách.

Druhy tújí vhodné pro živý plot

Existuje mnoho druhů tújí, které se liší svým tvarem a velikostí. Zde je několik populárních:

Kdy sázet túje: Jaro nebo podzim?

Nejlepší termíny pro výsadbu jsou časné jaro (březen-duben) a pozdní podzim (září-říjen). Výsadba tújí na jaře, hned po odeznění mrazů, umožňuje rostlinám dobře se usadit před začátkem vegetačního období. Naopak podzimní výsadba dává tújím možnost zakořenit před zimním obdobím klidu. V chladnějších regionech tak kořeny mohou růst během podzimu i zimy, což pomáhá rostlině získat pevnější základ pro zdravý start na jaře. Pamatujte, že ideální termín výsadby se může lišit podle konkrétní polohy a klimatu.

Jak sázet túje?

Výsadba tújí je vcelku jednoduchá, ale je důležité dodržovat správné kroky, aby byl zajištěn úspěch a zdravý vývoj rostlin.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

• Výběr stanoviště: Túje mají obvykle rády slunné stanoviště, ale jsou schopny růst i v částečném stínu. Preferují dobře propustnou půdu.
• Příprava půdy: Půda by měla být kyprá, proto ji dobře zryjte. Túje mají rády kvalitní a dobře propustnou půdu.
• Vykopání jam: Začněte s výsadbou tújí vykopáním jam pro konkrétní rostliny. Jedna díra by měla být o několik centimetrů hlubší a širší než kořeny rostliny. Do vytvořeného rigolu v jedné řadě (sponě) se vysazují do výživné půdy na 1 bm (běžný metr) 3 - 4 ks dřevin.
• Umístění sazenic: Jednotlivé rostliny umístěte do jam tak, aby byly ve stejné hloubce, jako je úroveň půdy.
• Zalévání: Po výsadbě túje hojně zalívejte.

Pro zasypání vysazovaných tůjí můžeme použít Zeminu pro konifery. Ta je vytříděna na středně jemné zrno, má nízkou objemovou hmotnost, vysokou nasákavost, díky příznivým fyzikálním vlastnostem udržuje vzdušnost prostředí, je neslévavá, nezasolená a prostá plevelů a původců chorob i škůdců. Pro úpravu povrchu kolem vysázených tújí doporučujeme Mulčovací kůru. Ta nejen zkrášluje prostředí, ale také zabraňuje klíčení a růstu plevelů, čímž umožňuje nahrazení užívání chemických herbicidů, které negativně působí na vlastnosti půdy. Dále udržuje půdní vlhkost zabraňováním odparu vody z půdy, chrání před mrazivým počasím a před extrémně vysokými teplotami v letním období. Zároveň je zdrojem budoucího půdního humusu.

Jak daleko od sebe sázet túje?

Vzdálenost mezi jednotlivými tújemi závisí na několika faktorech - především na odrůdě, účelu výsadby, požadovaném vzhledu a velikosti prostoru, který máte k dispozici.

• Pokud plánujete kompaktní živý plot, sázejte túje blíž k sobě - obvykle ve vzdálenosti 50-60 cm.
• U volnější výsadby nebo pokud chcete, aby každá rostlina vynikla, můžete odstup mezi nimi zvětšit na 80 cm až 1 metr.
• Smaragdy rostou pomaleji a mají štíhlejší tvar, proto se běžně vysazují 60-80 cm od sebe. Smaragdy se vysazují 0,7-1 m od sebe. Thuja occidentalis 'Smaragd', Golden Smaragd', rostou cca 30 cm za rok. Při hustých výsadbách si konkurují a bojují o živiny, nemají dostatek místa pro růst a také růst kořenů.
• Brabanty jsou bujnější a rychlejší, takže potřebují více prostoru - ideálně 80-100 cm.
• Nízký plot 30-50 cm od sebe, vysoký 50 cm od sebe. Při výšce plotu nad 3 m, je třeba vytvořit větší rozestupy cca 0,7-1m.
• Jak daleko od plotu byste měli túje zasadit, závisí především na tom, pro jakou odrůdu jste se rozhodli. Obvykle se doporučuje vysazovat túje u plotu ve vzdálenosti ne menší než 50 cm.

Právní aspekty sázení stromů u hranice pozemků

Nový občanský zákoník, platný od ledna 2014, přináší nová pravidla pro sousedské soužití, včetně sázení stromů. Paragraf 1017 uvádí: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.“

Pojem „rozumný důvod“ není zákoníkem blíže specifikován, ale autoři zákoníku uvádějí příklady, jako je obava z ohrožení podzemní vláhy nebo zastínění zemědělského pozemku. Soudy budou v konkrétních případech posuzovat, zda je daný důvod rozumný, a to na základě konkrétní situace (druh stromu, rozmístění staveb, účel staveb apod.). Paragraf 1017 zmiňuje i místní zvyklosti, které budou posuzovány na základě dlouhodobé praxe většího počtu vlastníků.

Péče o vysazené túje

Zálivka

Mladé túje vyžadují zvýšenou péči, především v prvním roce po výsadbě. Túje milují vlhkost, proto je důležité je zalévat, hlavně ze začátku, když je zasadíme. Zejména v zimním období je třeba dbát na dostatečnou zálivku, aby túje nevyschly. Místo s vysazenými tújemi udržujeme i v zimě dle možností ve vlhkém stavu.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Hnojení

Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Používejte univerzální hnojiva nebo speciální hnojiva určená pro jehličnany, případně hnojiva přímo na túje. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Výživu dodáváme vysazeným tújím až na jaře od května. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu. Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv, jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Pokud starší túje začnou žloutnout nebo hnědnout, může to být hlavně kvůli nedostatku hořčíku.

Stříhání a tvarování

Součástí péče je také prořezávání. Pravidelným řezem udržíte túje v požadovaném tvaru a podpoříte jejich hustší růst.

Proč je jarní řez důležitý?

Zima může na vašem živém plotu zanechat následky - polámané větve, vysušené části nebo oslabené výhony. Jarní řez pomáhá:

• Odstranit poškozené a suché části, které by mohly zpomalovat růst
• Podpořit hustší větvení, aby byl plot kompaktní a plný
• Omladit starší porost, který už ztratil vitalitu
• Tvarovat živý plot, aby působil esteticky upraveně

Kdy provádět první střih živého plotu?

Ideální doba pro první střih živého plotu je brzy na jaře, obvykle v březnu nebo dubnu, než začne plný růst. Důležitý je řez provedený po výsadbě živého plotu, díky kterému si rostliny zvyknou na pravidelné zmlazování a tvarování. První stříhání provádíme až v době, kdy jsme si jisti, že túje dobře zakořenila (při podzimní výsadbě zhruba koncem května až v červnu následujícího roku). Nejdříve zastříhneme jenom špičku, to aby se rostlina dále bohatě větvila. To samé provedeme i další rok. Túje se obvykle stříhají dvakrát ročně. Poprvé na jaře, kde stačí mírnější řez, a podruhé na podzim.

Jak správně ostříhat živý plot?

Při stříhání živého plotu je důležité dodržovat několik zásad:

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

• Zvolte správné nářadí:
  • Ruční zahradnické nůžky - vhodné pro detailní střih menších keřů.
  • Plotové nůžky (elektrické nebo akumulátorové) - ideální pro větší plochy.
  • Pilka na větve - pro starší nebo silné větve, které nejdou snadno odstranit nůžkami.
• Určete správný tvar: Túje má tvar jehlanu, čili nahoře by měly být větve o něco kratší než vespod. Udržujte tvar mírně lichoběžníkový (dole širší, nahoře užší), aby spodní část plotu měla dostatek světla. Nízký živý plot můžete tvarovat do rovnoměrného obdélníku. Živý plot ze smrků je lepší stříhat jemně, aby se předešlo holým místům. Větve se stříhají pod mírně šikmým úhlem. Vrch túje se pak může zastřihnout buď naplocho, nebo jej ořezat tak, aby byl oblý. Túje, které se stříhají minimálně dvakrát ročně, rostou lépe, daří se jim a mají krásně zelené a vyživené větve. Navíc jim stříháním dáváte tvar, díky kterému lépe odolávají silnému větru a také sněhu, který po nich při správném střihu sklouzne a větve nezatíží. Pokud je plot po celé délce či výšce málo hustý, paradoxně je potřeba jej častěji stříhat. Alespoň do chvíle, než se vám ho podaří zahustit. Stačí vzít vždy jen okrajové části větví. Takto zastřihávat můžete na jaře i v létě i každý měsíc. Jestli je plot odspodu málo hustý a rezne či opadává, na vině je špatný tvar plotu.
• Nepřehánějte radikální střih: U celoročně zeleného živého plotu, jako jsou túje, je dobré odstranit maximálně jednu třetinu délky větví. U rychle rostoucího živého plotu můžete střih provádět vícekrát do roka, ale vždy s ohledem na jeho schopnost regenerace.

Ochrana před mrazem

Na zimu dbejte na ochranu před mrazem. Mladé sazenice zakryjte agrotextilií, u větších rostlin je vhodné kolem kořenů rozprostřít vrstvu mulče, například kůry nebo suchých listů.

Ochrana před chorobami a škůdci

Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.

• Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte.
• Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají.
• Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné.
• Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu.
• Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.

Tipy pro rychlejší růst živého plotu

Chcete, aby váš živý plot rostl rychleji a byl hustší? Zde je několik tipů:

• Dostatečná zálivka - zejména v suchých jarních dnech je důležité pravidelné zalévání.
• Přihnojování - speciální hnojiva pro živé ploty podpoří růst a zdraví rostlin.
• Mulčování - pomůže udržet vláhu v půdě a chránit kořeny před výkyvy teplot.
• Správný střih - pravidelným stříháním povzbudíte větvení a zesílení plotu.

Alternativní dřeviny pro živé ploty

Vytvoření soukromí a esteticky příjemného prostoru v zahradě nemusí nutně znamenat stavbu betonových bariér či vysazování tradičních tújí. Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Zakryjí nehezká místa, výškově dokáží rozdělit zahradu, opticky ji zmenšit i zvětšit. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. Samozřejmě, nic není zadarmo. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit. Pokud máte malou zahradu, nedělejte živý plot z tújí, ale uvažujte o kombinaci různých keřů, které vám vytvoří zajímavou barevnou stěnu.

Je velmi mnoho možností, jak vytvořit živý plot. Je třeba si jen položit otázku, jaký chcete, aby byl. Stálezelený, kvetoucí, opadavý, smíšený.... Zde je seznam dřevin na živé ploty podle výšky i s pomůckou jak daleko od sebe vysazovat pro získání požadovaného efektu.

• Vavřínovec: je jednou z nejpopulárnějších dřevin pro živé ploty. Jeho rychlý růst a husté zelené listy vytvářejí vynikající ochranu před zvědavými pohledy. Tato dřevina je nenáročná na péči a snáší různé podmínky. Dobře roste i v náročných podmínkách a patří k velmi odolným rostlinám.
• Blýskavka: je dalším skvělým kandidátem pro živý plot. Tato dřevina roste velmi rychle a snadno se tvaruje, což z ní činí ideální volbu pro vytvoření formálního živého plotu. Kromě soukromí se postará i o barevnou proměnu v zahradě. Tato dřevina vytvoří krásný stálezelený rychle rostoucí živý plot, který se po celý rok různě zbarvuje.
• Ptačí zob: je další rychle rostoucí dřevina, která se skvěle hodí do živého plotu. Své jméno získal díky svým plodům, které jsou oblíbenou potravou pro ptáky. Tato dřevina má lesklé listy a roste do výšky až dvou metrů. Je to opadavý živý plot, který roste velmi rychle - až 1 metr za rok.
• Cypřišovec: je vhodnou volbou pro ty, kteří hledají rychle rostoucí dřevinu s výrazným vzhledem. Jeho jehlicovité listy vytvářejí hustý a kompaktní porost, který poskytuje dobrou ochranu a soukromí. Cypřišovec preferuje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Aby vám nepřerostl přes hlavu do nežádoucí výšky - může dosahovat až 12 či 15 m - vyžaduje si pravidelný řez. Živý plot z cypřiše bude velmi elegantní ozdobou vašeho dvora.
• Habr obecný: je další výbornou volbou pro živé ploty. Tato dřevina roste poměrně rychle a její husté listy poskytují skvělou ochranu. Habr je velmi odolný a dokáže se přizpůsobit různým podmínkám, včetně městského prostředí. Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu.
• Zimostráz: Můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot.
• Cesmína: Velmi přizpůsobivý živý plot - cesmína patří mezi stálezelené dřeviny.
• Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný.
• Hlohyně: Je to bodlinatý, stále zelený keř, který je na dotyk horší než žiletkový drát, přitom pěkně kvete a ještě se obaluje „prémiovými“ červenými koulemi.

Můžete kolem plotu vysázet jen břečťan, ten zabere opravdu jen úzký pruh pozemku. Pokud živému plotu můžete věnovat širší prostor (dva až tři metry), je to skvělé, protože je na něj pěkný pohled. Skoro ho nestříháte a on parádně mění barvu, může kvést i nést plody.

tags: #betonovy #plot #s #tuji

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o fasádním polystyrenu 5 cm
• Správný kulatý stůl z masivu
• Průvodce betonováním podlah
• Použití struh na dřevo
• Jak vybrat správnou tloušťku masivního dřeva