Betonový věžový vodojem v Sedlici: Klíčový prvek zásobování Blatenska pitnou vodou

V roce 2004 byla uvedena do provozu stavba Zásobení Blatenska pitnou vodou, která umožnila dodávku pitné vody z VSJČ pro celou tuto oblast.

Historie a koncepce projektu

Součástí stavby měl být původně zemní vodojem na lesním pozemku nad Sedlicí. Vodojem nebyl realizován, protože nedošlo k dohodě s vlastníkem pozemku. Bylo proto rozhodnuto postavit vodojem na jiném místě, na pozemku jiného vlastníka u okraje lesa blíže k Sedlici.

Vzhledem k výškovým poměrům, s ohledem na budoucí přivaděč do Mirotic a zásobování Sedlice, bylo nutno řešit vodojem jako věžový. Příprava stavby byla zahájena v souvislosti s přípravou stavby Zásobení Blatenska pitnou vodou, poté, co bylo zřejmé, že se nepodaří realizovat původně navrhovaný zemní vodojem.

Dokumentaci pro územní řízení, stavební povolení i zadávací řízení zpracovával Aquatis Brno a.s.

Konstrukce a funkce vodojemu

Hlavním objektem stavby je věžový vodojem, který byl navržen ze železobetonu. Vodojem se skládá ze dříku válcového tvaru a z nádrže v podobě kužele. Vodojem byl napojen přívodním a zásobovacím řadem na výtlak do VDJ Dubina v propojovací šachtě.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Po zprovoznění vodojemu se část původního výtlaku z čerpací stanice Drhovle do vodojemu Dubina stala gravitačním - zásobním řadem. Vodojem slouží hlavně jako ovládací prvek pro čerpání vody z čerpací stanice Drhovle. Po uvedení stavby do provozu byl na vodojem napojen městys Sedlice.

Zásoba vody ve vodojemu (500 m3) je pro provoz všech navazujících zařízení nedostačující.

Financování a realizace

Stavba, jako nezbytný doplněk již realizovaného vodovodu, byla zařazena do dotačního programu MZe ČR - pomoc při odstranění následků povodně z roku 2002. Rozhodnutí o přidělení dotace bylo vydáno v říjnu 2003. Smlouva o dílo byla podepsána v květnu 2004, práce byly zahájeny v červenci 2004.

Dodavatelem stavby byla společnost Hochtief VSB Praha, divize 1. Celkové náklady na stavbu dosáhly 25,5 mil. Kč, z čehož 17,3 mil. Kč představovala dotace.

Vývoj železobetonových věžových vodojemů v České republice

Železobeton jako materiál užitý na výstavbu věžových vodojemů k nám oproti ostatním evropským zemím dorazil s jistým zpožděním. Počátky železobetonu ve stavebnictví obecně klademe do poloviny 19. století, kdy celá řada vynálezců zkoušela beton za účelem zlepšení vlastností kombinovat s různými ocelovými prvky. První železobetonové stavby na našem území pak můžeme datovat na přelom 19. a 20. století. Následná popularizace železobetonu a jeho rozšíření zasáhly také oblast výstavby věžových vodojemů.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Železobeton se jako materiál na výstavbu věžových vodojemů začal na našem území uplatňovat krátce po začátku 20. století. Do první světové války se pevně zařadil mezi do té doby tradiční materiály. Jeho užití v počátcích najdeme především v průmyslových závodech či objektech občanské vybavenosti, později pak pronikl i na stavbu městských a obecních vodovodů.

Na rozdíl od zahraničí, kde se v počátcích nástupu užívání železobetonu postupně tvořily a ověřovaly podmínky a možnosti pro jeho použití na stavbu věžových vodojemů, bylo u nás možné tyto získané zkušenosti rovnou převzít a začít je implementovat do jednotlivých konstrukčních řešení.

Nejstarší užití železobetonu u nás tak bylo roku 1905 hned na celou konstrukci vodojemu (nosná část i nádrž). Za dosud nejstarší užití železobetonu pro nosnou konstrukci i nádrž považujeme stavbu věžového vodojemu v Holešicích z roku 1905 (projekt 1904).

Nejstarší dodnes dochované vodojemy s nosnou konstrukcí i nádrží ze železobetonu najdeme v Pardubicích z roku 1907 a v Heřmanově Huti z roku 1909. V tuzemských podmínkách výjimečný věžový vodojem z roku 1905 se dochoval v Chrastavě, kde je železobetonová nádrž uložená na zděné nosné konstrukci bez jakéhokoliv opláštění akumulačního prostoru.

Příklady raných železobetonových vodojemů

V následujícím textu je popsána pětice vybraných staveb věžových vodojemů na našem území z doby počátku užívání této technologie. Čtveřice z popisovaných věžových vodojemů dodnes stojí, jeden byl v šedesátých letech 20. století odstraněn.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Vodojem v Holešicích (1904-1905)

Historie vzniku našeho nejstaršího železobetonového věžového vodojemu byla po dlouhá léta zahalena trochu tajemstvím. Jeho existenci a užitou technologii potvrzovala drobná zmínka (doplněná dobovou fotografií) Františka Kloknera a Jaroslava Fidlera v jejich práci Vyztužený beton z roku 1909. Jelikož byla stavba odstraněna v šedesátých letech 20. století, bylo možné o ní hovořit jen v historických souvislostech.

Vodojem byl postaven někdy mezi lety 1904 a 1905 v areálu koksovny společnosti Wesselner Coks- und Kaumacit-Werke, který bezprostředně přiléhal k areálu dolu společnosti Britannia, se kterým koksovna později splynula v jeden areál. Stavbu zrealizovala renomovaná vídeňská společnost Rella & Neffe. Železobetonová válcová nádrž o objemu 100 m3 byla po svém vnějším obvodu nesena šesticí pilířů čtyřhranného půdorysu a pilíři, které byly zapuštěny do středového dříku.

Vodojem v Chrastavě (1905)

V údolí meliorované řeky Nisy nechala v roce 1905 postavit firma Feigl & Widrich podle návrhu liberecké architektonické kanceláře Gustav Sachers Söhne velkou barevnu a apreturu textilu. Jeho nosnou konstrukcí tvoří šestice zděných pilířů vycházejících ze zdiva přízemní budovy a spojených pod nádrží klenbami. Ve výšce 11 m nad zemí je železobetonová deska s ochozem podepřená obloukovými konzolami a na ní je umístěna nádrž ze železobetonu obdélníkového půdorysu o vnějších rozměrech 10,9 × 4,5 m. Při výšce vodního sloupce 2 m pojala nádrž 85 m3 vody. Železobetonové konstrukce továrny prováděla firma Ed. Ast & Co.

Vodojem v Pardubicích (1907)

Nejstarší dochovaný věžový vodojem postavený celý ze železobetonu najdeme v areálu krajské nemocnice v Pardubicích. Původně byl součástí městského vodovodu a jeho stavba byla dokončena roku 1907. Vodojem postavila pražská betonářská firma Hrůza & Rosenberg podle architektonického návrhu Františka Sandery.

Nosnou konstrukci tvoří 56 (!) nosných pilířů umístěných vždy po čtrnácti do čtyř soustředných kružnic. Krajní pilíře jsou součástí vnější nosné železobetonové stěny, pilíře u středu stavby pak tvoří středový válec procházející celou stavbou ze sklepní armaturní komory až do střešní lucerny a přenáší se na něj část zatížení střešní konstrukce.

Válcová nádrž s celkovou kapacitou 860 m3 je rozdělena stěnou na dvě samostatné části, což umožňuje provádět čištění a opravy bez přerušení dodávky vody. Stěna nádrže je přímo v akumulačním prostoru ve dvou výškových úrovních spojena dvanácti příčnými nosníky se stěnou středového válce. Čtyři týdny po omítnutí vnitřní stěny nádrže třemi vrstvami cementové malty byla naplněna do výšky 5 m vodou a ukázala se jako vodotěsná. Další zkouškou prošel vodojem záhy, kdy krátce po dokončení stavby prověřila jeho stabilitu vichřice. Vodojem je i po 114 letech stále v provozu a dodnes pohled na něj budí respekt. Jeho nádrž byla svým objemem přes 800 m3 na svou dobu u věžových vodojemů na našem území nevídaná.

Vodojem v Dobřanech (1907)

Velkolepě koncipovaný rozsáhlý areál Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech vystavěný v letech 1876 až 1883 podle plánů architekta Josefa Benischka měl od počátku vlastní vodovod. Jeho součástí byl věžový vodojem situovaný v severní části areálu. Léčebna se však průběžně rozrůstala, a tak bylo na počátku 20. století nutné rozšířit rovněž i vodovod.

Vybudovány byly nové jímací studny, čerpací stanice dostala plynové motory a v jižní části areálu byl v roce 1907 postaven pražskou firmou Karel Herzán a spol. nový věžový vodojem. Ten jednak doplňoval nedostačující kapacitu původního vodojemu, jednak zásoboval nové výše postavené budovy ústavu.

Nosná konstrukce vodojemu byla zděná (ale po výšce s vloženými železobetonovými stropy) a ze železobetonu byla vystavěna stěna kolem nádrže a střešní konstrukce. Kromě toho byla však z betonu provedena také nádrž, jejíž konstrukční řešení bylo na našem území použito patrně poprvé. Nádrž nebyla na nosné konstrukci uložena na samotném okraji kruhového dna, ale úložný prstenec se posunul blíže ke středu. Dno bylo od úložného prstence směrem do středu provedeno jako vzhůru kopulovité se středovou průleznou šachticí. Vnější část dna za prstenecem pak byla provedena kuželovitě.

Vodojem v Heřmanově Huti (1909)

Nejstarší dochovaný věžový vodojem s částečně otevřenou nosnou železobetonovou konstrukcí se nachází v katastru Dolních Sekyřan v dnešní Heřmanově Huti. Roku 1909 jej postavila pražská betonářská firma Hrůza & Rosenberg. Vodojem byl proveden ze železobetonu kompletně celý.

Nádrž o objemu 35 m3 je po vnějším obvodu nesena šesticí šestibokých pilířů, uprostřed je pak podepřena dříkem doplněným o tři pilíře. Pilíře jsou ve dvou výškových úrovních spojeny příčnými trámy - jednak po vnějším obvodu, jednak s pilíři u dříku. Dřík sloužil díky ocelovému žebříku jako komunikační průlezná šachtice vedoucí až na střechu vodojemu a zároveň jím vedlo potrubí. Vodojem prošel po dlouhých letech svého odstavení z provozu přestavbou a v současnosti slouží jako rozhledna.

Charakteristika raných železobetonových vodojemů

Z počátku se používal také pro obvodové stěny dříku (toto řešení bylo realizováno u vodojemů v Pardubicích a Chrudimi, avšak brzy od něj bylo upuštěno). První použití železobetonu na stavbu věžových vodojemů u nás zaznamenáváme v průmyslových areálech či areálech občanské vybavenosti. V nich také minimálně do první světové války tento materiál převažoval, přestože v prvních letech použití najdeme i případy, kdy byl železobetonový vodojem součástí městských vodovodů.

První železobetonové vodojemy u nás objemem nádrží nijak nevybočovaly z tehdy běžných objemů ocelových nádrží. Např. věžové vodojemy v Holešicích či Chrastavě nesly skutečně jen malé nádrže, objemem postačující patrně pro použití technologické vody ve svých areálech.

Zkušenosti společnosti AKVAEL, s.r.o. s vodojemy

Společnost AKVAEL, s.r.o. díky své činnosti ve vodárenství pomáhá úspěšně plnit hlavní funkce, ke kterým jsou vodojemy určeny. Slouží jako zásobníky na vodu nebo na udržování potřebného tlaku ve vodovodní síti. Výstavbě vodojemů - věžových i zemních, se AKVAEL, s.r.o. věnuje už více než 20 let. Jsme předním dodavatelem nejen ve sféře jejich výstavby, ale i v servisu již postavených vodojemů. V České republice i na Slovensku si dobré jméno budujeme již od roku 1990. Důkazem úspěchu je množství realizovaných zakázek a spokojených klientů.

Vodojemy jsou stavby postavené převážně z oceli nebo železobetonu. Je to architektonické dílo, jehož tvar se blíží ke kruhovému válci.

Vybrané projekty společnosti AQUA-STYL spol. s r.o.

Společnost AQUA-STYL spol. s r.o. se podílela na mnoha projektech v oblasti vodárenství, včetně výstavby a rekonstrukce vodojemů a úpraven vody. Zde je přehled některých z nich:

tags: #betonovy #vodojem #sedlice

Oblíbené příspěvky:

• Fasádní obklady ze dřeva
• Vrtání do dlažby
• Jaké šrouby do dřeva?
• Praktické zásuvkové lišty do kuchyně
• Vyšetřování podvodů v asfaltovém průmyslu