Betony podle ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404: Komplexní přehled

V posledních dvou letech prošla vývojem řada norem v oboru betonového stavitelství a byly vydány i nové normy, zejména v oblasti zkušebních postupů. Cílem je poskytnout ucelenou informaci o systému technických norem v ČR a jejich vazby na legislativu, včetně legislativy EU.

Základní výrobková norma ČSN EN 206+A1

Dále se seznámíme se systémem norem v oboru beton, počínaje základní výrobkovou normou ČSN EN 206+A1, včetně předpisů platných v místě použití v ČSN P 73 2404 a dalších resortních předpisů. Informace bude rozšířena i o návazné normy pro materiály používané pro výrobu betonu a pro zkoušení jeho vlastností, včetně nových zkušebních postupů pro testování odolnosti betonu. V rámci školení budou zmíněny i normy pro testování betonu v konstrukcích a vyhodnocení získaných dat.

Po dlouhém ohlašování a očekávání byla s více než dvouletým zpožděním dokončena a na podzim 2013 vydána EN 206 a v létě 2014 dorazila do Česka v podobě ČSN EN 206. Od předchozí EN 206-1 se v zásadě liší jen mírně, s výjimkou nových koncepcí pro použití příměsí.

Formální postup při tvorbě evropských norem

Evropské technické normy zpracovává a vydává CEN (Evropská komise pro technickou normalizaci). Jednotlivé dokumenty jsou připravovány odbornými komisemi, pracovními týmy. Technologií čerstvého i ztvrdlého betonu a jeho složkami se zabývá komise CEN/TC104 Beton a odpovídající výrobky. Pokud komise dokončí nějakou normu, včetně vypořádání připomínek, proběhne v CEN formální hlasování o jejím přijetí či nepřijetí. Je-li norma přijata, je vydána v angličtině, francouzštině a němčině. Členské země, včetně České republiky, jsou pak povinny v předem daném termínu, obvykle dvanácti měsíců, normu zavést do svých národních systémů, a to buď přímým převzetím, tzn. v původním jazyce, nebo překladem. Konečným cílem by mělo být zavedení evropské normy, kterou může vhodně doplnit národní příloha nebo jiný dokument „platný v místě použití betonu“, jak ho přímo definuje EN 206.

Původní plán pro EN 206 a nepříjemnosti s jeho nedodržením

ČSN EN 206 měla původně vyjít v roce 2012 společně s ČSN EN 197-1 ed.2 (cement) [2]. Společný termín vydání byl logický vzhledem k úzké provázanosti obou dokumentů. Komplikovaná jednání v komisích CEN se stala příčinou opožděného vydání EN 206 až před koncem roku 2013, na rozdíl od zmíněné ČSN EN 197-1 ed. 2. Obecně (ČSN) EN 206 spojuje původní (ČSN) EN 206-1 [2] a (ČSN) EN 206-9 [3]. Nová norma se tedy věnuje i samozhutnitelným betonům. Bere na vědomí existenci vláknobetonů, aniž by se jimi podrobně zabývala.

Čtěte také: vše o vrtání do betonu s korunkou 150 mm

Některé nové pojmy

  • Předpisy platné v místě použití (provisions valid in the place of use) jsou národní předpisy uvedené v Národní předmluvě, Národní příloze ČSN EN 206 nebo se jedná o doplňkové národní normy ČSN EN 206, platné v místě použití betonu [5].
  • Regenerované prané kamenivo (reclaimed washed aggregate) znamená kamenivo získané praním čerstvého betonu [5].
  • Regenerované drcené kamenivo (reclaimed crushed aggregate) znamená kamenivo získané drcením ztvrdlého betonu, který nebyl dříve použit v konstrukci [5].
  • Recyklované kamenivo (recycled aggregate) znamená kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci [5].
  • Polymerová vlákna (polymer fibres) jsou rovné nebo deformované kousky protlačeného a nařezaného materiálu, které jsou vhodné k homogennímu zamíchání ve směsi betonu [5].
  • Ocelová vlákna (steel fibres) jsou rovné nebo tvarované kousky za studena taženého ocelového drátu, rovné nebo tvarované kousky vláken z nařezaného plechu, vlákna získaná tavením, hoblováním z drátů za studena tažených, nebo frézovaná vlákna z ocelových bloků, která jsou vhodná k homogennímu zamíchání do betonu [5].

Příměsi

Největší změna se týká příměsí (kapitola 5.2.5 EN 206). Podle (ČSN) EN 206 je možné použít tří koncepcí, které se primárně týkají trvanlivosti betonu:

  • k-hodnota (k-value) - (ČSN) EN 206 uvádí k-hodnoty pro popílek a křemičité úlety. Pro mletou granulovanou vysokopecní strusku se odkazuje na předpisy platné v místě použití.
  • Koncepce ekvivalentních vlastností betonu (equivalent concrete performance concept - ECPC - EN 206, odstavec 5.2.5.3) umožňuje měnit mezní složení betonu, např. vodní součinitel w/c, pokud k tomu opravňují výsledky zkoušek trvanlivosti betonu nově navrhovaného a referenčního, tedy pokud jsou výsledky zkoušek trvanlivostí u obou betonů stejné. Tato koncepce se nejčastěji řídí předpisy platnými v místě použití betonu.
  • Koncepce ekvivalentních vlastností kombinací (equivalent performance of combinations concept - EPCC). Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o úvahu, která říká, že beton vyrobený z cementu vyhovujícího normám pro cement a splňujícího požadavky na trvanlivost platné v místě použití bude mít rovněž odpovídající trvanlivost. Jestliže kritéria pro kombinaci cementu a příměsi splňují podobné požadavky, pak takto vyrobený beton bude také mít adekvátní trvanlivost, pokud splňuje ekvivalentní kritéria pro beton stanovená pravidly platnými v místě použití pro daný typ cementu, tj. s maximálním poměrem W/C nahrazeným maximálním poměrem W/(C + A) a minimálním obsahem cementu C nahrazeným minimálním obsahem (C + A), kde C je cement a A je příměs.

Dvě nové koncepce (ECPC a EPCC) umožňují vykročení mimo tabulku F.1 (Doporučené mezní hodnoty pro složení betonu) [5], která popisuje některé parametry složení betonu ve vztahu k trvanlivosti. Cenou za to je povinnost prokázat ekvivalentní trvanlivost navrženého betonu jako u referenčního vzorku.

Vzhledem k výše uvedenému je k diskusi postup certifikačních orgánů v ČR, které pokračují v zavedené praxi vydávání certifikátů systému řízení výroby dle § 6 NV 163/2002 Sb. buď s přílohami, kde striktně uvádějí pevnostní třídy betonu, nebo tyto třídy přímo vypisují na první stranu certifikátu. Tím je fakticky aplikována doplňující formální překážka v obchodu. Jde o českou specialitu, která je na západ od našich hranic nemyslitelná. V případě, kdy na sebe výrobce podle § 6 NV 163/2002 Sb. bere plnou odpovědnost za parametry výrobku a předem je ověřuje počátečními zkouškami typu, je tento postup přinejmenším diskutabilní.

Česká cesta k přijetí EN 206

Zavedení revidované normy je jednou stránkou legislativy, druhou pak české předpisy související se zákonem č. 22/1997 Sb. [6]. Vydáním ČSN EN 206 a okamžitým zrušením platnosti předchozí ČSN EN 206-1, včetně jejího „určení“ bez přechodného období, vznikla v jediném okamžiku situace, kdy přestaly platit certifikáty výroby podle ČSN EN 206-1 a ještě nebyly zavedeny certifikáty dle ČSN EN 206. Po několika dotazech a urgencích ohledně této situace přišla vstřícná reakce od náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Koliby a zaměstnanců ÚNMZ, která vedla k opětovnému vyhlášení ČSN EN 206-1 jako normy „určené“ ve Věstníku ÚNMZ 9/2014 na přechodné období dvanácti měsíců. V současnosti je tedy možno po omezenou dobu vyrábět beton podle ČSN EN 206-1 i ČSN EN 206.

K zamyšlení může vést i jeden z možných způsobů vydávání evropských norem, a to jejich převzetím v originále, tedy v angličtině. Lze si jen těžko představit, jak jsou tisíce techniků a obchodníků ve stavebnictví, tzn. i na stavbách, schopny domlouvat se nad anglickým textem normy a řešit problematiku parametrů betonu, požadavků systémů kontroly apod. Nedorozumění vznikají i nad normami v českém jazyce. Představa možných komplikací v komunikaci nad anglickým textem evokuje příběh o babylonském zmatení jazyků. Zajisté si všichni přejeme, aby české betonové stavitelství uspělo lépe. Bylo by tedy vhodnější, aby se v budoucnosti důležité technické normy vydávaly rovnou v češtině, byť se zpožděním několika měsíců za termínem stanoveným Bruselem, zejména nehrozí-li za zpoždění žádná sankce.

Čtěte také: Inovace brankářských betonů CCM

Národní příloha versus předpis platný v místě použití

Od počátku roku 2013 ÚNMZ, správce a vydavatel technických norem, uplatňuje nový formální přístup k řešení tzv. „národních příloh“ k evropským normám. Pro ČSN EN 206-1 byly národními přílohami Změna Z1 až Změna Z4. V současnosti ÚNMZ není ochotno vydávat „národní přílohy“, ale pouze tzv. „zbytkové normy“, které však mohou velmi dobře doplnit evropské normy ve smyslu předpisů platných v místě použití.

ČSN P 73 2404: Doplňující informace

ČSN P 73 2404 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace z května 2024 se mění takto: Do Národní předmluvy do článku Upozornění na používání této normy se doplňuje tento text: S účinností od 2028-03-31 se nahrazuje ČSN P 73 2404 z prosince 2021, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou. ČSN P 73 2404 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda - Doplňující informace z prosince 2021 se mění takto: Do Národní předmluvy do článku Upozornění na používání této normy se doplňuje tento text: Souběžně s touto normou platí ČSN 73 2404 ed.

Obsah ČSN EN 206 a tohoto předpisu by měl být velmi podobný obsahu původní ČSN EN 206-1 včetně Změny Z3 a Z4. Obě Změny prošly několikaletým ověřením v praxi a technická veřejnost se je naučila používat. Mít dokument doplňující EN 206 je praxe zavedená ve všech zemích CEN. Zúročují se tak dlouholeté „lokální“ zkušenosti typické pro dané regiony.

Další předpisy

Na ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404 navážou resortní předpisy Ministerstva dopravy (TKP 18), Správy železniční dopravní cesty (TKP 17) a Ředitelství vodních cest ČR (TKP 1). Ty budou specifikovat dodatečné požadavky na beton z titulu správců veřejných finančních zdrojů, tzn. vytvoří nadstavbu ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404.

Specifikace betonu

Specifikaci betonu podle ČSN EN 206 + ČSN P 73 2404 si můžete sestavit na portálu ebeton www.ebeton.cz/specifikace.

Čtěte také: Dětské brankářské betony: správná velikost a ochrana

tags: #betony #podle #csn #en #206 #a

Oblíbené příspěvky: