Bituminózní břidlice sapropelit: Vznik, vlastnosti a historické využití
Co je sapropelit (švartna)?
Co je vlastně švartna (sapropelit)? Jedná se o druhohorní usazeninu, která vzniká jako slupka nadloží černouhelné sloje. Základem sapropelitu je sapropel, což je organický kal (bahno), který se hromadí na dně vodních nádrží v redukčním prostředí.
Tento kal je bohatý na organické látky, zejména tuky a bílkoviny, pocházející převážně z vodních organismů, jako jsou řasy, bakterie a plankton, ale také z některých vyšších rostlin. Zpevněný sapropel je pak označován jako sapropelit. Bituminozní břidlice jsou horniny s vysokým obsahem živice, které vznikly převážně ze živočichů. Sapropelity s jílovou příměsí jsou hořlavé břidlice.
Největší ložiska této suroviny se v naší republice nacházejí v kladensko - rakovnické oblasti a jsou jezerního původu. Proto také středočeská švartna v sobě obsahuje pozůstatky po rostlinách a živočiších.
Vlastnosti a charakteristika sapropelitu a břidlic
Sapropelit, jakožto druh břidlice, sdílí některé obecné vlastnosti s tímto typem horniny. Břidlice patří mezi nejoblíbenější přírodní kameny. Tyto usazené, částečně přeměněné horniny mají velmi jemnou zrnitost, za kterou vděčí svému původu v sedimentech jílovců a prachovců. Vyznačují se také svým hedvábným leskem.
Barva a celkový vzhled břidlice závisí na velikosti zrna a minerálním složení. Přítomnost grafitu nebo organických látek vede k šedočernému až černému zabarvení, což je typické i pro sapropelit. Textury bývají obvykle plošně paralelní nebo břidličnaté, s foliaci. Typickým rysem je odlučnost podél hladkých paralélních ploch.
Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin
Sapropelit není moc tvrdý, a proto ho bylo možné řezat, což bylo klíčové pro jeho historické využití. Minerály v břidlicích jsou rozlišitelné pouze mikroskopicky. Slídové minerály a chlority zvýrazňují foliační plochy. Plošně paralelní orientace slíd podmiňuje dokonalou břidličnatost.
Ve formacích břidlic se shromažďuje metan, jehož těžba se v posledních letech stala významným zdrojem výroby zemního plynu. Zejména v USA jeho důležitost neustále narůstá.
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti sapropelitu:
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Původ | Druhohorní usazenina, vzniká jako slupka nadloží černouhelné sloje. Zpevněný sapropel (organický kal z vodních organismů a rostlin). |
| Složení | Vysoký obsah organických látek (tuky, bílkoviny), živice. Obsahuje pozůstatky po rostlinách a živočiších. S jílovou příměsí tvoří hořlavé břidlice. |
| Ložiska | Největší v kladensko-rakovnické oblasti (jezerního původu). |
| Barva | Černá až šedočerná (díky přítomnosti grafitu a organických látek). |
| Textura/Struktura | Plošně paralelní, břidličnatá, foliace. Jemnozrnná. Typický rys je odlučnost podél hladkých paralelních ploch. |
| Tvrdost | Není moc tvrdý, lze ho řezat. |
| Další | Vyznačuje se hedvábným leskem. Ve formacích se shromažďuje metan. |
Historické využití: Keltské náramky
Švartna, neboli sapropelit, si velice oblíbili Keltové a často se jimi zdobili, což dokládají i hroby zemřelých tohoto dávného etnika. Právě Kelti byli totiž hlavními výrobci černých kruhů, které v období 4. - 2. století před Kristem zdobily ruce žen a dětí.
Surovinu Keltové získávali především z povrchu, ale možná je i její těžba v hlubinných štolách. Ty však nejsou pro toto období doložené. Hlavní výrobní dílna se nacházela v Mšeckých Žehrovicích ve středních Čechách, kde bylo nalezeno přes 20 000 úlomků této suroviny.
Čtěte také: Průvodce břidlicovými obklady v Loužnici
Středové výřezy ze Zlivi mohou poukazovat na výrobu sapropelitových náramků na území Jičínska a tím také na keltské osídlení. Švartna ze Zlivi pochází podle petrografického určení z oblasti středních Čech. Je otázka, zda se tato surovina dostala do našeho regionu obchodem během doby laténské nebo až později.
Výroba švartnových náramků
Výroba jednoho náramku trvala od 4 do 8 hodin. Materiál není moc tvrdý, a proto ho bylo možné řezat. Základním polotovarem byl kruh, ze kterého byl vyřezaný střed. Kruh byl dále broušen a hlazen na pískovcových brusech až do konečné podoby černého lesklého kroužku o různých průměrech. Šířka náramků byla 1 - 1,5 centimetru.
Náramkům se přisuzovala magická či ochranná hodnota. Nošen byl většinou na levé ruce v počtu jednoho kusu.
Čtěte také: Více o mastkové břidlici
tags: #co #je #bituminozni #bridlice #sapropelit

