Komplexní průvodce ptačími budkami: Od výběru po údržbu

Ptáci jsou nepřehlédnutelnou součástí naší fauny a nezanedbatelné množství našich ptačích druhů hnízdí v dutinách stromů. Bohužel právě staré stromy, v nichž se přirozené hnízdní dutiny nacházejí nejčastěji, z krajiny rychle mizí a tím jsou omezovány i hnízdní možnosti dutinových druhů ptáků. Nedostatek přirozených dutin ale může být poměrně snadno kompenzován právě vyvěšováním ptačích budek. Naše pomoc se jim bude hodit, neboť v naší intenzivně obhospodařované krajině i v zahradách s anglickými trávníky to opeřenci nemají vůbec jednoduché. Jeden problém představuje chudá potravní nabídka a druhý nedostatek přirozených hnízdních možností.

Ptačí budky nahrazují dutiny ve stromech, kterých je v přírodě stále méně. Budky jsou často vyvěšovány i z důvodu přilákání ptáků na určité místo, a to i v zimním období, kdy ptáci nocují v hustých větvích, keřích či jiných závětrných místech. Část z nich uvítá i vyvěšenou ptačí budku. To platí zejména pro sýkory, nejhojnější návštěvníky krmítek. Sýkory nejenže v budkách rády přespávají, na jaře v nich také zahnízdí.

Typy ptačích budek

Ptačích budek existuje několik typů, charakterizovaných především rozměry a velikostí vletového otvoru. Rozlišujeme sýkorník, lejskovník, špačkovník, kavkovník, sovník a další. Jmenované typy mají „základní“ kvádrový tvar a jejich velikost se odvíjí od druhu ptáka; zároveň však platí, že neslouží pouze jednomu druhu.

Vedle zmiňovaných „základních“ typů budek existují i další. Většinou se jedná o speciální budky určené pouze jednomu ptačímu druhu a neodpovídající základnímu kvádrovému tvaru (orientovanému na výšku) s jedním vletovým otvorem uprostřed čelní stěny. Mezi ně patří například šoupálkovník pro šoupálky, kteří obvykle hnízdí za vychlípnutou kůrou, a tak se vletový otvor nachází těsně u kmene stromu a budce chybí zadní stěna. Dále můžeme narazit na podlouhlé rorýsovníky, umisťované ke střechám budov tak, aby nahradily mizející hnízdiště v nezateplených střechách. Běžně vyvěšovanou skupinu ptačích budek tvoří i takzvané polobudky, které mají pootevřený vchod. Jejich vnitřní rozměry činí cca 12-14 cm, přičemž vletový otvor zabírá čtvrtinu až polovinu plochy přední stěny.

Různé typy ptačích budek:

Čtěte také: Prostorná voliéra pro ptáky

• Univerzální budka pro pěvce s kulatým a oválným otvorem
• Větší a menší polobudka pro pěvce
• Budka pro kulíška
• Budka pro poštolky
• Budka pro středně velké sovy
• Budka pro sýce rousné

Doporučené rozměry a vletové otvory

Důležité je dodržet rozměr vletového otvoru, aby se ptáci dovnitř dostali a v otvoru se nezaseknout - hrozí úhyn. Dále je důležitá jeho výška od podlahy budky (správná výška předchází sežrání mláďat kočkami a nebo kunami, tzv. antipredační ochrana).

Pro sýkory, brhlíka, vrabce, lejsky a netopýry jsou optimální vnitřní rozměry takové: dno 10x10 až 12x12 cm, výška 20 cm, kruhový vletový otvor 3,2 cm umístěný 3 cm od střechy (ne níže!). Menším druhům sýkor vyhovuje otvor 2,6 cm. Špaček, dudek, brhlík, rehek zahradní i sýkory obsadí větší budku: dno 15x15, výška 25-30 cm, vletový otvor o průměru 5 cm. Pro sovy rovněž rády zavítají do klidných zahrad, potřebují větší budku se vstupním otvorem o průměru 10 cm.

Pokud se vám to bude hodit s ohledem na použitý materiál, nemusíte se bát rozměry trochu zaokrouhlit. Větší budka není problém, u zmenšování to však nepřehánějte - budka by neměla být příliš stísněná.

Materiál pro ptačí budky

Většinu ptačích budek lze vyrobit z minimálně dva centimetry silných dřevěných desek. Pro ptačí budku si neumíme představit lepší materiál než je dřevo. Můžete použít dřevěné řezivo (je snadno dostupné, avšak pracuje a budka má tendence praskat) i další materiály jako jsou OSB desky, případně dřevotříska nebo překližka (problémem bývá odolnost a vysoká hmotnost). Pokud děláte jednu, dvě budky domů na zahradu a nemáte problém v tom je případně za pár let opravit nebo předělat, materiál bych příliš neřešil a vrhnul se do výroby s tím, co budu mít po ruce. U tvorby většího množství budek už bych volil uvážlivěji - ať nestrávíte opravami zbytečné množství času a financí. Materiál na výrobu budky je tedy rovněž důležitý moment, kde šetřit není namístě. Volíme kvalitní smrková prkna, tzv. coulky. Tenčí často praskají, což nahrává nenechavému strakapoudovi.

V obchodech specializujících se na ptačí budky ovšem můžete narazit i na budky dřevocementové nebo plastové. Budky je možné vyrábět i z plastu případně různých cementů. Pro dravce a sovy se využívají jako alternativní materiál i čisté plastové kanystry. Ornitologové dřevocementové budky doporučují, jelikož jsou v podstatě nezničitelné a ptáci je využívají stejně rádi jako budky dřevěné. U plastové budky je nutné nějak vyřešit odvětrávání kvůli zapaření budky. Budky se obvykle navrtávají pod úhlem směrem ven tak, aby dovnitř netekla voda, ale zároveň mohly větrat. U drobných ptáků mi plast nebyl doporučen, protože je odvětrávání s ohledem na její malý vletový otvor problematické a budka příliš nevětrá. Plastové budky pro kalouse nebo poštolky jsou na tom výrazně lépe, protože jsou polootevřené a díky tomu dobře větrají.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Použití dnes často reklamovaných překližek nedoporučuji. Určité složky použité k jejich výrobě lákají veverky, zřejmě z důvodu nedostatku některých živin. Některé budky jsou okousány tak moc, že během pár let se staly nepoužitelnými.

Detaily konstrukce ptačí budky

Samotná budka (základního typu) se skládá z šesti dílů: střechy, dna, dvou bočních stěn, zadní stěny a přední stěny s vletovým otvorem; zapomenout ale nesmíme ani na antipredační zábranu, případně zadní lištu. Vnitřní stěny budek je nutno dělat z nehoblovaných prken, po kterých se ptáci snáze dostanou ven. Pokud tedy použijeme hladké dřevo, je nutno nožem či hřebíkem vyrýt pod otvorem žebříček, aby netopýr mohl vylézt.

Spojovací materiál

Na jednu budku potřebujeme 35-40 hřebíků či vrutů. Počítejte s tím, že budka může dle použitého materiálu postupně odehnívat a hřebíky mohou mít tendenci povolovat. Záleží ale na použitém materiálu a vámi očekávané životnosti budky.

Střecha

Střecha by měla zabránit zatékání vody dovnitř budky (hrozí promočení materiálu hnízda a podchlazení snůšky nebo mláďat). Je však vhodné zajistit i to, aby střecha vodu zbytečně nevedla na stěny budky - tuto vlastnost mívají často designové budky. Pokud neteče voda přímo dovnitř, ptáky to neohrozí. Ale může se to nepříznivě projevit na životnosti budky - často pak dochází k odehnívání stěn a nebo odpadání spodní části. Ponechte kvůli tomu u střechy raději ze všech stran mírný přesah a sklon střechy volte tak, aby vedl vodu směrem od kmene (budky) pryč. Střechu je nutno zkosit dopředu, nikoliv dozadu, a to právě z důvodu rizika predace kunou. Na střechu dáme dle možností plech nebo alespoň staré linoleum, aby dřevo tak rychle nedegradovalo.

Dno budky

Dno musí být vsazené mezi stěny budky - nemůže potom tak snadno odpadnout případně odehnít. Do dna je dále dobré vyvrtat malou díru (zhruba 5 mm), kterou bude moci odtéct případná vlhkost. Otvor nedělejte příliš velký.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Zdrsnění budky

U některých budek narazíte na zdrsnění „cesty“ od podlahy k vletovému otvoru. U pěvců je to trochu zbytečné - ptáci obvykle u běžných typů dřevěných budek nic takového nepotřebují - do vletového otvoru dokáží vyskočit a nechodí po stěně. Zdrsnění stěny pod vletovým otvorem se používá u třeba u budek pro dutinové druhy kachen, aby se vylíhlá káčata mohla snadno zachytit a vyšplhat k vletu.

Bidýlko

Tyčka u vletového otvoru je dalším ze zbytečných „designových“ prvků. Ptáci si mohou sednout i na větve v okolí budky, bidýlko je tak v praxi zbytečné a může naopak posloužit kunám a dalším predátorům, kteří se o něj mohou při snaze dostat se dovnitř budky pohodlněji opřít. Jedná se o jeden z největších hříchů při sestrojování ptačí budky.

Oplechování otvoru

Oplechování vletového otvoru ochrání budku i její obyvatele před útokem ze strany datlovitých ptáků. Strakapoud velký je náš nejhojnější datlovitý pták, a stal se jím snad i proto, že jako jediný z této čeledi se věnuje plenění hnízd v dutinách a budkách. Čím výše budku umístíme, tím častěji je predována strakapoudem, který zhusta rozšíří vletový otvor, neváhá však prosekat se vedle plechové ochrany nebo z boční strany.

Antipredační zábrana

Ptáci mají mnoho nepřátel (i pokud pomineme člověka). Především v urbanizovaném prostředí, tedy v zahradách, městských parcích a lesích, se stávají snadnou kořistí koček a kun. Nejjednodušší ochranu představuje malá destička uvnitř budky, upevněná těsně pod vletovým otvorem - kočka či kuna tak nedosáhne až na dno budky. Další varianty antipredačních zábran mají vždy stejný princip - aby predátor nedosáhl na dno budky k mláďatům. Lze tedy konstruovat různé dvojité přední stěny či tunýlky. Výrobci budek však na antipredační zábrany obvykle nemyslí, a tak si je dodatečně k ptačím budkám doděláváme sami. Stačí rozřezat kousek prkénka a dvěma vruty jej připevnit na vnitřní stranu přední stěny. Zamezit kuně dosáhnout na spícího nocujícího ptáka či samici s mláďaty docílíme tím, že těsně pod vletový otvor z vnitřní strany umístíme hranolek, který kuně zabrání směrovat tlapku dolů. 1 cm pod otvor instalujeme dovnitř asi 3 cm široký hranolek ze stejného důvodu.

Výroba nebo koupě?

Pokud máte přístup k nářadí a nějakému materiálu, může být výroba vlastní budky příjemná zábava pro vás případně i mladší členy rodiny. Budky můžete také někde zakoupit, obvyklé ceny se pohybují v rozmezí cca 300 - 600 Kč za budku pro pěvce (sýkorník).

Umístění ptačí budky

Ptačí budky se nejčastěji vyvěšují na stromy do výšky dvou až čtyř metrů. Budku je ideální umístit do klidné části zahrady, alespoň dva metry nad zemí, mimo přímé slunce a silný vítr. Budku lze připevnit na boční stěnu domku nebo na strom v jeho blízkosti, přičemž vletový otvor by neměl směřovat přímo na jih. Směrování vletového otvoru na světové strany není podstatné, důležitější je, aby byla budka na slunci jen pokud možno ráno, ale nemusí být vůbec, celodenní stín ptákům nikterak nevadí.

Nejelegantnější a nejšetrnější způsob spočívá v zavěšení budky na větev pomocí drátu. K budce se musí ze strany našroubovat kovová očka, za která se přichytí drát. Musíte k tomu však mít vhodné silné větve. Další variantou je zavěsit budku pomocí drátu za jeden hřebík či háček na kmeni stromu. Velmi jednoduchým a oblíbeným způsobem je dále přitlučení zadní lišty pomocí hřebíků. Jedná se na první pohled o poměrně agresivní způsob, nicméně vniknutí hřebíku do stromu pro něj nepředstavuje vážné zranění. Populární je i uchycení na lištu, osobně nejsem příznivcem protože mají tendenci s růstem stromu zarůstat, praskat a odehnívat. Zároveň musíte do stromu bouchat větší počet hřebíků.

Aby střecha a zadní stěna nepodléhaly tak rychle zkáze, tj. povětrnostním podmínkám, kdy zejména déšť stékající po kmeni a následný mráz dřevo rychle znehodnocuje, musíme budku od kmene odsadit. To se týká zejména budek na buku, habru, javoru a dubu. Odsazení budky dosáhneme tak, že do spodní části zadní stěny zatlučeme krátké hřebíky, na kterých budka leží jako na krátkých (1,5 až 2 cm dlouhých) nožkách a po mokrém kmeni stékající voda ji proto nezasáhne. Výstelka tak zůstává suchá, takže mláďata přežijí i v relativně chladném počasí.

Je zažitou představou, že čím výše budku umístíme, tím lépe. To platí jen do určité míry a jen pro některé druhy. Týká se to zejména rorýsů, kteří potřebují k prvnímu rozletu dostatečnou výšku, aby neskončili na zemi, kde se jich snadno zmocní predátoři. Rorýsi mají velmi krátké nožky a z trávy se nevznesou. Budky pro tyto neúnavné letce proto umisťujeme na budovy od osmi metrů výše s výletem do volného prostoru, rádi uvítají třicetimetrový věžák, kde budou navečer v hejnu létat s nezaměnitelným hvízdáním. Ve větší výšce zahnízdí i špačci, ti jsou však velmi přizpůsobiví a nevadí jim ani budka ve výši ramen. Tuto výšku můžeme považovat za standardní pro většinu ptáků, protože i v přírodě, např. v dutinách po strakapoudech, se hnízdí ve dvou až čtyřech metrech.

Je-li budka vyčištěná, mohou do ní sýkory, ale také vrabci, brhlík či strakapoud chodit přespávat bez rizika, že na ně slídící kuna dosáhne.

Rozestupy budek

Bývá častou chybou, zejména u zahrádkářů, umístit více stejných budek na jeden strom, většinou bývá obsazená jedna či dvě, zbytek zůstane prázdný kvůli teritoriálnímu chování ptáků. V úživném dubovém lese můžeme budky dávat 20 metrů od sebe, ve smíšených porostech asi 40 metrů, v jehličnatých 60 metrů. Dáváme-li budky hustěji, zvyšuje se procento neobsazených. Ideální je umístit budky do mladých porostů po probírce, kde nejsou žádné přirozené dutiny.

Péče a údržba budky

Vyvěšením ptačí budky ale vše teprve začíná. Pokud chceme, aby v budkách každý rok někdo zahnízdil, snažíme se o jejich pravidelnou údržbu a čištění, zejména kvůli velkému množství parazitů, které v hnízdě může zůstat po předchozích obyvatelích. Již při konstrukci tak musíme myslet na pravidelné čištění.

Otevírání budky pro čištění

Pro účely čištění, ale i evidence průběhu hnízdění, fotografování apod. děláme střechu či přední stěnu otevírací. Existují dva nejčastěji používané způsoby otevírání budek: buď vyklopením přední stěny a vyhozením starého hnízda; v tom případě musí být přední stěna upevněna jedním hřebíkem (či vrutem) z každé strany a zajištěna proti náhodnému otevření obrtlíkem přibližně ve výšce vletového otvoru. Nebo pomocí sundávací střechy, vhodné především u velkých ptačích budek (sovince). Odklápěcí část musíte vždy nějak zajistit, aby se samovolně neotevřela. Krom různých háčků a jiných pojistek postačí i jednoduché řešení ve formě zahnutého hřebíku zasunutého do předvrtaných otvorů (otvory vrtejte raději tak, aby vyžadovalo zasunutí resp. vysunutí trochu síly a hřebíky nevypadávaly).

Čištění budky

Pokud k vymetení starého hnízda nedojde, úspěšnost zahnízdění se každoročně snižuje v řádu desítek procent. Zatímco vyvěšovat ptačí budky můžeme v kterékoliv roční době, jejich čištění necháváme na podzim či zimu, kdy už mláďata vylétla a ptáci nehnízdí. S čištěním tedy začínáme obvykle během října a končíme nejpozději v březnu. Vždy volíme budku, kde jsou odnímatelné díly. Spodní nebo boční díl vytáhneme a odstraníme nepořádek po hnízdění. Budku můžeme i lehce opláchnout. Ale vždy bez jakýchkoliv chemikálií!

Taková stará hnízda jsou však plna parazitů, která ptáky od hnízdění druhým i třetím rokem po prvním hnízdění od obsazení obvykle odrazují. A je-li nečištěná ptačí budka zaplněná po otvor výstelkou (mechem), stávají se ptáci častou kořistí kuny, která na ně potom snadno dosáhne. Budky proto musíme čistit, nejlépe v říjnu až listopadu. To už jsou pryč sršně či vosy, které také budku často obsadí. Hnízdní parazité, jako blechy, kloši, roztoči aj. jsou už málo aktivní a vyčištění budky lze provést bez většího rizika. Ale i tak musíme být obezřetní, pro starou výstelku nesaháme rukou, na vytažení hnízda lze použít klacík, drát či špachtli. Do vyhozené výstelky také nešlapeme, nejlepší je hned staré hnízdo na zahradě spálit, případně zaházet listím. Ptačí blechy bývají aktivní i na podzim a na nohavice často přeskočí.

Ochranný nátěr

Vyrobené budky je vhodné ošetřit nátěrem, který prodlouží jejich životnost. Doporučit lze tmavé odstíny, aby budka v přírodním prostředí „zapadla“. Budky natíráme pouze zvenku a střechu, která degraduje jako první, můžeme ošetřit dvěma nátěry, případně na ni připevnit nějaký nepromokavý materiál. Jako ochranný nátěr používáme na akcích Hnutí Brontosaurus nejčastěji dřevní tér zředěný s lněným olejem v poměru 1:1. Jedná se o čistě přírodní produkt, s jehož pomocí dosáhneme poměrně kvalitní ochrany dřeva. Budky je vhodné natřít krycí barvou, ideálně palisandrem. Zvýší se tím životnost a budky nejsou v lese tak nápadné.

Je lépe udělat méně budek, ale kvalitních, pravidelně kontrolovaných a čištěných, než v jednorázové akci pověsit desítky budek a víc se o ně nestarat. Pomáhat ptákům není jen zimní záležitost. Pokud jim nabídnete správně umístěné ptačí budky, vhodná krmítka a celkově přívětivé prostředí, mohou u vás najít zázemí po celý rok.

tags: #boudka #pro #ptaky #strecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• jak vytvořit dokonalou oázu klidu
• Vše o betonových podlahách a jejich pokládce
• výběr podlahového polystyrenu EPS 100
• Více o dlažbě Fineza Brick Europe Sunset
• o minerálním koberci v interiéru