Břečťan na betonový plot: Informace, tipy a využití

Břečťan (Hedera) je oblíbená popínavá rostlina známá svými tmavě zelenými, lesklými listy a schopností rychle pokrýt zdi, ploty nebo jiné povrchy. Věříme, že nejlepší plot je živý plot. Proto byl vytvořen plotový systém, který kombinuje pevnou konstrukci s živými rostlinami, čímž přináší přírodě blízké řešení pro ohrazení vašeho domova, pozemku nebo veřejného prostoru. Základem živého plotu je robustní konstrukce z pozinkované oceli s tloušťkou 4 mm, která zajišťuje dlouhou životnost a stabilitu. Plot je osázen nenáročnou popínavou rostlinou Břečťan (Hedera), která zajišťuje celoroční zeleň a maximální pokrytí celé plochy. Standardní výšky živých plotů jsou 200 cm, s možností zakázkových velikostí až do 350 cm. Šířka každého segmentu je 120 cm, což umožňuje snadnou manipulaci a instalaci. Instalace je rychlá a jednoduchá. Po osazení nosných sloupků se mezi nimi vykopá strouha o šířce 30 cm a hloubce 30 cm, do které se umístí výsadbový koš s kořenovým balem.

I když je břečťan často spojován s opuštěnými zahradami, má mnoho předností. Hmyzáci by doporučili vysadit břečťan, protože jim poskytuje spoustu pylu a nektaru. Květy navíc tvoří nektar od konce léta až do konce podzimu, kdy už je potravy pro hmyz v přírodě i zahradě pomálu. Břečťan má dokonce svoji “vlastní“ včelku samotářku, která je specializovaná na jeho květy. Ptáci by se také přimlouvali za břečťan, protože především ten popnutý do výšky skýtá skvělé útočiště a místo pro stavbu hnízda. Někteří ptáci v něm nocují celoročně. Plody břečťanu dozrávají v jiném období než u ostatních rostlin, v průběhu zimy se na místě květů formují malé zelené bobulky, když nastane správný čas, což bývá na konci zimy, bobule zbarvené do tmavě fialova jsou připravené ke konzumaci. Zahradníci mají rádi břečťan, protože roste i tam, kde vše ostatní selhalo. Jsou to zmiňované stinné kouty, zdi nebo ploty, břečťan se může plazit i po zemi jako půdopokryvná rostlina (živý mulč), čehož se dá při návrhu zahrady také využít.

Využití břečťanu

Břečťan popínavý je ideální volbou pro ty, kteří chtějí vytvořit zelené stěny nebo oživit svou zahradu. Využijete ho jako:

• Živý plot: Z obyčejného drátěného plotu dokáže vytvořit neprostupný živý plot. Pokud váš pozemek lemuje pletivový plot, který neposkytuje příliš soukromí, může být poměrně levnou variantou výsadba břečťanu. Ten roste poměrně rychle a pokud zvolíme dostatečný počet sazenic, bude plot během jedné sezóny pokrytý zeleným “kobercem” z listů.
• Ozelenění fasád: Břečťan lze využít také k ozelenění fasád. Břečťan popínavý vám zateplí starý kamenný či cihlový dům, pokud ho vysadíte ke zdi. Vytvoří krásná romantická zákoutí. Stěny domů a omítky dokonce ochrání před nepříznivým počasím, jelikož sníh či déšť padají dolů po listech a nedostanou se až ke stěně. Výhodou je také tepelná izolace.
• Půdopokryvná rostlina: Břečťan se může plazit i po zemi jako půdopokryvná rostlina (živý mulč), čehož se dá při návrhu zahrady také využít.
• Dekorace: Dále působí dekorativně zapletení do plotů, drátěných sítí atd. V posledních letech se stal břečťan velice oblíbenou součástí okrasných truhlíků. Nejlépe se hodí k převislým rostlinám, mezi jejichž květy se rád proplétá.

Mýty a fakta o břečťanu

Jedním z mýtů je, že břečťan dusí stromy. Zjistilo se již také, že není pravda, že by břečťan ochuzoval strom o vláhu a živiny. Strom je v tomto případě využit čistě jako opora, po které se tato rostlina pne. Pro pnutí nejsou vhodné pouze stromy s křehkým dřevem a staré stromy, zde by hrozilo polámání větví.

Dalším mýtem je, že břečťan poškozuje budovy, po kterých se plazí. Břečťan má vzdušné kořínky, kterými se na fasádě přidržuje, pokud byste měli na domě nějaké škvíry, kořínky by je mohly zvětšit, břečťan tedy fasádu sám nenaruší, ale může zvětšit už vytvořené praskliny. Nutno je však brát zřetel na to, že břečťan není schopen pnout se přímo i po hladkých betonových či cihelných stěnách, popřípadě po plochách opatřených hladkými nátěry. Stejně tak po nových stěnách majících vysokou hodnotu pH. Vhodné jsou tedy především staré cihelné či kamenné zdi, dřevěné stěny nebo různé ploty. Důležité je však také, aby stěna byla v co největším pořádku, tedy nepoškozená. Do sebemenších skulinek v omítce se dostanou příchytné kořínky, které se zde díky vhodnému prostoru dostatečně uchytí a začnou se přeměňovat na vyživující kořeny. Ty se pak rozrostou natolik, že omítku odtrhnou od zdiva. Břečťan tak může nadělat více škody než užitku. Pokud již není možné dále stoupat nahoru, přestane břečťan šplhat pomocí přísavných kořenů a vytvoří starou formu „Arborescens“, která má místo laločnatých listů pouze jednoduché oválné, špičaté listy a je také prodávána samostatně, ale roste pouze jako keř. Při výškách od 6 m se doporučuje použít přítlačnou pomůcku nebo ochranu proti pádu, protože při bouřce nebo křehké staré omítce se mohou uvolnit celé části rohoží. Častou otázkou v souvislosti s renovací fasády a odstraňováním břečťanu je, jak naložit s přísavnými kořeny, které po odtržení zůstávají na zdi: zde pomůže pouze opálení a následné nové natření.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Jednou z obav je také to, že budou po břečťanu do výšky šplhat myši. Myši ale zvládnout vylézt i po fasádě, když je dostatečně hrubá.

Druhy břečťanu (Hedera)

Břečťan (Hedera) je rod obsahující 12-15 druhů popínavých stálezelených rostlin. Existuje mnoho druhů břečťanu, které se liší velikostí, tvarem a barvou listů.

• Břečťan popínavý (Hedera helix): Nejrozšířenější druh břečťanu, známý svými tmavě zelenými listy a schopností růst na zdech a stromech. Vyšplhá se až do výšky 20 m, popř. se velice bujně plazí po povrchu. Listy jsou 4-10 cm dlouhé nahloučené do malých kulovitých okolíků spojených do hroznů.
• Břečťan irský (Hedera hibernica): Tento druh má větší listy než Hedera helix a roste rychleji. Hibernica je rychle rostoucí šplhavá forma, která je často využívána i jako půdopokryvná.
• Břečťan alžírský (Hedera canariensis): Má velké, lesklé listy a je vhodný pro teplejší oblasti.
• Břečťan kolchidský (Hedera colchica): Tento druh má velké, kožovité listy, často panašované. Šplhá do výšky (cca 10-15 m) a tvoří velmi tuhé výhony. Má velké ozdobné listy 10-20 cm, kožovité, matně zelené, takřka nelaločnaté. Oproti břečťanu obecnému vyžaduje teplejší a více chráněné stanoviště. Asi nejčastěji vysazovaná odrůda je ´Dentata Variegata´, která má oproti druhu tenčí, světlé listy po okrajích smetanově bílé.

Vybrané odrůdy břečťanu:

• Arborescens: Patří mezi vzpřímené formy. Tato forma se získává vegetativním množením kvetoucích vzpřímených výhonů.
• Conglomerata: Zakrslá vzpřímená forma vysoká cca 1 m.
• Erecta: Trvale vzpřímená forma dorůstající do výšky 30 až 50 cm.
• Goldheart: Velmi vzrůstná pnoucí forma s trojúhelníkovitými listy, nestejně velkými, uprostřed zlatě-žlutými. U této odrůdy, známé i pod názvem ‘Oro di Bogliasco’, jsou listy úhledné, úzké, trojlaločné. Mají sytě zelenou barvu s nepravidelnou světle žlutou skvrnou ve středu čepele. Mladé výhony jsou zbarveny do růžova. Mrazuvzdorný.
• Woerneri (také ´Remscheid´): Popínavá forma velmi vynikající zimovzdorností.

Pěstování břečťanu

Pěstování břečťanu je jednoduché a nenáročné.

1. Světelné podmínky a stanoviště

Břečťan preferuje stín až polostín, což z něj činí ideální volbu pro severní strany budov nebo místa s minimem přímého slunečního světla. Břečťan může růst na různých stanovištích, což jej činí vhodným pro místa, kde se jiným rostlinám daří méně dobře. Výhodná jsou stinná až polostinná stanoviště, plné slunce rostlinám nevyhovuje (výjimkou jsou některé panašované druhy, které v průběhu dne vyžadují krátkodobý přímý sluneční svit cca 2 hod.).

2. Půda

Břečťan není náročný na půdu, ale preferuje dobře propustné, humózní půdy s dostatkem organických látek. Ideální je místo s ošetřovanou zahradní půdou, na překážku nejsou ani stanoviště hustě prorostlá kořeny stromů, tedy místa, kde se většinou nedaří žádným jiným rostlinám, či hlinitopísčité půdy, ty však musí být dostatečně humózní a přiměřeně zásobené vodou. Břečťan má v oblibě propustnou až mírně zásaditou půdu, avšak je nenáročnou rostlinou, které se daří i v kyselejší půdě.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

3. Zálivka

Břečťan je poměrně odolný vůči suchu, což z něj činí ideální volbu pro místa s nepravidelnou zálivkou. Nemá rád dlouhodobě promočenou vodu. Mladé rostliny je třeba pravidelně zalévat, dokud se jim nevytvoří pevnější kořenový systém. Starší rostliny břečťanu si vystačí s přirozenými srážkami v našich oblastech a jsou odolné i vůči krátkodobému suchu.

4. Hnojení

Hnojení není pro rostlinu životně důležité, pokud ji však pohnojíte, dosáhnete rychlejšího růstu a zelenějších listů. Vhodný čas na hnojení je během roku od jarních měsíců do září. Naopak úplně vynechte hnojení 6 - 8 týdnů po přesazení.

5. Řez

Břečťan může růst velmi rychle a rozšířit se po celé stěně nebo zemi. Pokud jej chcete udržet pod kontrolou a v požadovaném tvaru, je důležité jej pravidelně zastřihovat. Nejlepší doba pro řezání břečťanu je na jaře nebo v létě, kdy rostlina aktivně roste. Při zmlazovacím řezu zkracujeme všechny výhony na jeden metr nad povrch půdy. Následně dochází k rychlému růstu. Rozvětvení břečťanu docílíte tím, že budete zaštipovat mladé výhonky plazící se vzhůru po podpoře. Použijete-li břečťan jako živý plot, tedy k obrůstání pevných plotů ze dřeva či z pletiva, je nutné pouze příležitostně rostliny přistřihnout. Pak již nezbývá než jednou za čas, dle potřeby, břečťan sestřihnout, aby neprorůstal do míst, kde by mohl škodit - okna, okapy, střešní krytina a konstrukce atd.

6. Odolnost vůči škůdcům

Břečťan je obvykle velmi odolný vůči většině škůdců, což z něj činí nenáročnou rostlinu. Pokud se na rostlině objeví mšice nebo jiní škůdci, můžete použít ekologické insekticidy nebo přírodní prostředky, jako je mýdlový roztok.

7. Výsadba a rozmnožování

Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu břečťanu jsou jarní měsíce, kdy se venku oteplí a podmínky dovolují sázet do půdy. Pokud ho chceme pěstovat v truhlících či závěsných květináčích, vysazovat jej můžeme prakticky během celého roku, vyhnout bychom se měli jen zimním měsícům a horku v létě. Sazenice můžeme buďto zakoupit v ověřeném e-shopu nebo si je předpěstovat z mladých řízků, které jsme předtím nechali zakořenit ve vodě. Dále postupujeme klasicky - připravíme si dostatečně velkou jamku, kterou ideálně vysypeme rašelinou smíchanou s hnojivem.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

Rozmnožování břečťanu je opravdu jednoduchou záležitostí. Postačí nám ustřihnout kořenové úponky či odříznout stonkové odřezy. Tyto získané části zasadíme do nového květináče s novým substrátem a pravidelně zaléváme, dokdy se rostlina nechytí. Do jednoho květináče můžeme zasadit po 2 až 5 kusech odřezků. Řízkování je vhodným způsobem množení všech břečťanů. Vytvořte si několik stonkových řízků s jedním listem tak, že z mateřské rostliny odříznete dostatečně silný jednoletý výhon. Za horním listem ostrým nožem odříznete zbytek výhonu, dále odříznete zbytek výhonu pod spodním listem a odříznete i samotný spodní list. Nyní můžete vzniklé jednolisté řízky zasadit do substrátu vhodného pro množení rostlin. Řízek by měl být zapíchnut až těsně pod místo, kde list ústí ze stonku. Podmínky pařeniště vytvoříme zakrytím kořenáčku igelitovým sáčkem, ten je však nutné pravidelně sundávat a řízky odvětrávat.

Břečťan v květináči a bytě

Ano, břečťan můžete pěstovat i v květináči. Je oblíbený jako převislá rostlina v závěsných nádobách nebo truhlících. Pěstování břečťanu v květináči je tedy poměrně běžnou záležitostí a různé druhy břečťanu v květináči s menšími, obvykle zajímavě zbarvenými listy, najdeme v každém hobby marketu či větším zahradnictví. Při výsadbě je důležité pečlivě vybírat rostliny, které do jednoho truhlíku s břečťanem vysadíme. Měly by to být druhy, které také preferují spíše polostín, kyselé pH půdy a mírnou zálivku.

Popínavý břečťan můžete také pěstovat v bytě, tedy ve vnitřních prostorách jako pokojovou rostlinu. Břečťan pokojový je stálozelenou rostlinou, která je velmi oblíbená, protože čistí vzduch v místnosti. Pokud si nejste jisti na jaké stanoviště břečťan umístit, řiďte se barvou jeho listů. Světlé listy potřebují více světla, tmavé listy břečťanu nemají vysoké nároky na světlo. Pěstování břečťanu v bytě vyžaduje podobná pravidla jako venku - do květináče dáme rašelinový substrát, zálivka je spíše mírná, stanoviště s dostatkem rozptýleného světla.

Jedovatost a léčivé účinky břečťanu

Břečťan je taková rostlina “dvou tváří” - říká se o něm totiž, že je léčivý i jedovatý. Výtažky z této rostliny totiž můžeme najít dokonce v sirupech proti kašli. Celá rostlina břečťanu je jedovatá, nejvíce však jeho plody. Mezi hlavní příznaky otravy patří žaludeční problémy a zvýšená teplota. V případě podezření na požití břečťanu vyhledejte lékaře. Pozor byste měli dát zejména tam, kde jsou malé děti, které si mohou bobulové plody břečťanu natrhat. Břečťan je jedovatý i pro psy či ptáky, které mohou sníst jeho bobulovité plody. Obsahuje toxiny, které vyvolávají zvracení, průjmy a při nadměrné konzumaci až šok či smrt.

Přestože jsou čerstvé listy a plody toxické, v léčitelství se užívá snad od nepaměti. Podporuje léčbu astmatu, chronických bronchitid i zánětů dýchacích cest. Obklad z drcených listů břečťanu působí protizánětlivě a odstraňuje otoky. Keltové ho uctívali, zdobili se jím bohové i svatebčané. Břečťan (Hedera) je léčivý, dokonce čistí ovzduší od benzenu, a to velmi rychle: během jediného dne pohltí až 90 % škodlivin.

Tabulka: Shrnutí pěstebních nároků břečťanu

Další popínavé rostliny na plotě

Pokud vás myšlenka živého plotu zaujala, mezi další oblíbené rostliny, které se používají při výsadbě živého plotu, patří také bobkovišeň, tuja, tis, ptačí zob či habr.

• Psí víno (Loubinec pětilistý): Popínavá rostlina, kterou nalezneme nejčastěji na zdech domů nebo kamenných zídkách. Listy jsou podobné vinné révě, odtud název "víno". Loubinec je dekorativní popínavka zejména listem, který se na podzim před opadem zbarvuje výrazně do červena. Dorůstá až do výšky 8-15 m. Loubinec má úpony s přísavnými destičkami, kterými se dokáže přichytit i na hladkém povrchu. Ploty s porůstáním loubince nemívají vcelku velký problém, pouze dřevěné ploty nejspíš časem klesnou pod jeho tíhou.
• Popínavé růže: Pnoucí růže se nevinou po zdech nebo plotech jako jiné popínavé rostliny, ale musí být vyvazovány k opoře. Na těchto růžích je zajímavé, že některé kultivary kvetou pouze jednorázově, jiné opakovaně. Pokud bychom chtěli pnoucí růže vyvazovat k plotu, měli bychom zvolit pevný plot, který váhu růží unese.
• Akébie (Akebia): Je rod liánovitých rostlin, který zahrnuje 5 druhů. Její původní domovinou je Asie, zejména Čína, Japonsko a Korea. Má jedlé plody, které ale nemají příliš zajímavou chuť. Okrasné popínavé akébie udělají velkou parádu na pergolách, okrasných zídkách a zdech.
• Lichořeřišnice (Tropaeolum): Mezi nejkrásnější popínavé letničky rozhodně zařadíme lichořeřišnici, která je stejně krásná jako léčivá, a navíc chutná rostlina. Lichořeřišnice neboli kapucínka je jednoletá popínavka, některý z kultivarů je i trvalkou. Celá bylina je poživatelná. Na plotech se bude vyjímat bohatstvím květů a stane se ozdobou vaší zahrady.
• Hrachory (Lathyrus): Hrachor je jednoletá, ale i vytrvalá popínavá bylina, rozšířená prakticky po celé zeměkouli. Pnoucí hrachor je předurčen k vedení po pergolách, plotech a jiných oporách. Někdy se používá k řezu. Tato popínavka je schopna vytvořit efektivní zelené stěny.

tags: #brectan #na #betonovy #plot #informace

Oblíbené příspěvky:

• Řešení pro zpevněné zelené plochy
• Jak optimalizovat půdorys cihlového domu?
• kvalitní ochrana fasády od HASIT
• Spolehlivá izolace Kaiflex ST
• mramorových obkladech