Břidlice z Litovle a její význam

Břidlice patří mezi nejoblíbenější přírodní kameny a je sedimentární horninou. Tyto usazené, částečně přeměněné horniny mají velmi jemnou zrnitost, za kterou vděčí svému původu v sedimentech jílovců a prachovců. Vyznačují se také svým hedvábným leskem. Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin tak dlouho, až se vytvoří samotné vrstvy břidlice.

Vlastnosti a barva břidlice

Břidlice má širokou barevnou škálu - od černé přes šedou, zelenou až po cihlovou. Obsahuje minerály biotit, muskovit a andalusit, které zaručují vynikající žáruvzdorné vlastnosti a výbornou rovinnou štěpnost. Břidlice u nás je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně najdete často i odstíny žluté až cihlové barvy. I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů.

Těžba a zpracování břidlice

Díky svým vlastnostem se břidlice velmi jednoduše opracovává a tvaruje do tenkých desek, které slouží k výrobě obkladů, dlaždic a střešních krytin. Břidlice se štípe v průměrné tloušťce kolem 5 mm. Velikosti desek bývají různé, zpravidla mívají rozměry od 20x15 cm do 60x30 cm. K těžbě břidlice se využívá speciálních strojů a technik, pomocí kterých oddělují/rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, resp. horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy.

Historie a rozšíření těžby břidlice

Krajina břidlice se rozprostírá v oblasti Budišovska, Vítkovska a Oderska, zasahuje tak do dvou turistických oblastí. Ačkoliv od září roku 2010 definitivně skončila těžba břidlice v celé oblasti Nízkého Jeseníku, zůstává tato hornina typická pro Opavsko a neměla by být zapomenuta. V dolinách i na kopcích se lesknou hladiny jezírek zatopených lomů, mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou, ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Krása a zvláštnost pozorovatelná v každém pohledu je často dílem přírody skloubeným s dílem člověka. Jednou z největších zvláštností Nízkého Jeseníku je tajemství země.

V malém se břidlice těžila odjakživa, ale masivní hlubinné i lomové dobývání odstartoval až císařský požární patent v roce 1836. Ten nařídil na nové budovy dávat výhradně nehořlavou krytinu. Kromě plechu a cihlových tašek jmenuje také břidlici. "Břidlice historicky byla nevyhrazený nerost, který si může majitel pozemku těžit jak chce i bez svolení panovníka nebo státu." Prochází tudy ložiskový pruh břidlice, který lemují pozůstatky těžby. Do ložiska se téměř současně zakousli Lichtenštejnové, rod Arc von Vasek a olomoucká těžařská firma Maxe Machánka. Všude přibývaly haldy, odvaly, parní stroje a podobné jevy průmyslové revoluce, popsal Petr Zahnaš zlatý věk břidlicové těžby. Je až překvapivé, jak bezproblémově zde těžba břidlice koexistovala s lázeňstvím. První útlum těžby nastal, když za války museli muži na frontu. Břidlici neměl kdo těžit. Pak přišel poválečný odsun, takže nejzkušenější odborníci na břidlici, kteří mluvili německy, z regionu navždy zmizeli jinam. Dosídlenci s těžbu břidlice neměli zkušenost. Navíc se objevil eternit a další krytiny, které odsunuly břidlici na vedlejší kolej. Ještě chvíli ze setrvačnosti se tu břidlice těžila pro opravy památkově chráněných objektů, ale nakonec zavřel i poslední důl.

Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin

Využití břidlice

V poslední době se do módy znovu dostávají břidlicové střechy. Břidlice ovšem zdaleka neslouží jen jako střešní krytina, dlažba či obklad. Lze z ní vyrobit i nejrůznější střešní detaily, jako jsou komíny, vikýře nebo štíty. V dřívějších dobách se z ní vyráběly školní psací tabulky, desky pro kulečníkové stoly nebo břidlicové brousky. Historicky se břidlice používá už tisíce let. Nejčastěji jako stavební kámen při stavbě zdí, budov, jako krytina střech nebo také jako obklad a dlažba. Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři. Břidlice je vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál. Z břidlice se tak stavěly nejen zídky, ale dokonce celé zdi domů nebo hradů. Používala se jako podlahová krytina nebo po úpravě do tvaru střešních tašek/šindelů také jako střešní krytina. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.

Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech - nejčastěji jako obkladový kámen pro fasády a interiéry, jako dlažba, šlapáky, solitéry v zahradě nebo může sloužit třeba i jako nábytek z kamene. Naši zákazníci si břidlice oblíbili hlavně pro její trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a její atraktivní tmavý povrch. Právě její neutrální, tmavě šedá až černá barva, z ní dělá ideální doplňkový kámen k ostatním druhům kamene a v zahradě se dá velmi dobře kombinovat například s naším Lulečským kamenem.

Břidlicové expozice a naučné stezky

Vyrazte na cestu po naučných stezkách, které vás důmyslně provedou všemi místy poznamenanými těžbou břidlice. Na této volně přístupné přírodní expozici o celkové délce téměř 60 km si prohlédnete staré břidlicové haldy, štoly, lomy a další související stavby. Hlavní spojovací a naučnou síť tvoří Břidlicová stezka s centrem v Budišově nad Budišovkou, která přibližuje převážně dobývání břidlice a prochází mnoha krásnými lokalitami bývalé těžby. Další na ni navazující stezky najdete v Zálužné, Vítkově a Odrách. Páteřní síť je značena bílými rozcestníky s popisem. Přivedou vás ke starým štolám, břidlicovým lomům, technickým památkám a na krásná přírodní zákoutí. Všechny trasy naučné stezky Krajiny břidlice najdete na www.mapy.cz a jejich podrobný popis na www.krajinabridlice.cz.

V současné době můžete navštívit Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou a na Vítkovsku bude opět otevřeno Imaginárium břidlice v Mokřínkách s novými úpravami expozice. Poklady hlubin země vydá Raabova štola v Zálužném, nebo Flascharův důl u Oder. K pěším i cyklo výletům jsou připraveny všechny naučné stezky. V průběhu roku připravujeme otevření nové rozhledny Halaška na kopci Kopřivná u Budišova nad Budišovkou. Samoobslužné Imaginárium břidlice v Mokřinkách na Opavsku se poprvé otevřelo návštěvníkům v sobotu 20. května od 10 hodin. Průvodce nepotřebujete. Běžná platební karta otevírá temnou komoru v rekreačním středisku Bílá Holubice. Pohyb světel už napoví, kam se koukat. Práci dávných horníků, těžařů a štípačů břidlice v imagináriu ukazuje hraný dokument na obrazovce, panely s fotografiemi a exponáty. Také sluch si přijde na své. Obrazotvornost probouzí audio nahrávky důlních strojů, jízdy v těžní kleci, ozvěny vláčku v důlních chodbách nebo cinkání hornických signálů. "Imaginace je představivost. Imaginárium břidlice je expozice založená na představách, co prožívají lidé v podzemí. Nápad nahrávat zvuky na poslední funkční šachtě, než ji navždy zavřou, vznikl v souvislosti s mým cyklem dokumentárních filmů na téma břidlice."

Geologické studie v oblasti Litovle

Spraš lze charakterizovat jako světle žlutohnědý nezvrstvený dokonale vytříděný sediment s průměrnou velikostí zrna 0,02-0,05 mm. Spraše jsou tvořeny především křemenem a dále živci a slídami. Charakteristický je vyšší obsah CaCO3, který se často soustřeďuje do konkrecí, tzv. cicvárů. Vzniká akumulací prachu navátého větrem, který záhy podléhá souboru pedogenních procesů, označovaných jako loesifikace (zesprašnění) a které vedou k rychlému zpevnění eolického materiálu i změně původního minerálního složení. Sprašo-půdní komplexy, čili několik sprašových pokryvů nad sebou, oddělených fosilními půdami, představují neocenitelný zdroj informací o změnách kvartérního klimatu v kontinentálním prostředí. V obdobích příznivých pro pedogenezi jsou spraše vhodným půdotvorným substrátem. Z charakteru spraší a půd je možné odhadnout teplotní, srážkové i jiné vlastnosti klimatu, jako například informace o směru a síle větru.

Čtěte také: Průvodce břidlicovými obklady v Loužnici

Sprašo-půdním komplexům na Olomoucku nebyla dosud věnována velká pozornost. Tato studie srovnává petrofyzikální data (magnetická susceptibilita, spektrální fotometrie, laserová granulometrie) s údaji o celkovém chemismu (EDXRF) spraší a fosilní půdy na lokalitě v blízkosti města Litovle. Interpretace získaných proxy-dat přináší informace o klimatických podmínkách v Hornomoravském úvalu a stratigrafii fosilní půdy. Studovaná lokalita se nachází v severní části Hornomoravského úvalu, poblíž styku Prostějovské pahorkatiny se Středomoravskou nivou.

Metodika výzkumu

Výzkum byl proveden v bývalém hliníku, jižně od centra Litovle. Ve východní, cca 6 m vysoké stěně, byly začištěny čtyři dílčí rýhy, které byly následně sloučeny do 480 cm mocného integrovaného profilu. Profil se kryje s místem dřívějšího odběru vzorku na OSL datování. Podle něj je stáří svrchního sprašového pokryvu 21,45 ± 2,02 ka BP. Na lokalitě byl po pečlivém začištění profilu proveden detailní litologický popis. Zrnitostní analýzy byly prováděny na laserovém granulometru Fritsch ANALYSETTE 22 NanoTec. Magnetická susceptibilita (MS) byla měřena na laboratorním kapamůstku KLY-4S s citlivostí 3 × 10-8 SI. Následně byla MS přepočítána na hmotnostně specifickou magnetickou susceptibilitu (HSMS) [m3kg-1] pomocí vztahu χ = K × 10/m/1000, kde K je magnetická susceptibilita [SI] a m je hmotnost vzorku [g]. Index červenosti [%] byl vypočten podle vztahu a/b × 100, kde a je odraznost v červeném pásmu (635-700 nm), b je odraznost ve viditelném světle (400-700 nm). Chemické složení vzorků bylo stanoveno energiově-disperzním rentgenovým fluorescenčním (EDXRF) spektrometrem Delta Premium Innov-X. Poměry prvků fungují jako zavedená proxy-data, indikující intenzitu zvětrávání a pedogeneze (K/Al, Rb/K, Rb/Sr, Sr/Ca) nebo zrnitostní změny (Al/Si).

Výsledky výzkumu

Na povrchu profilu byla zjištěna holocenní tmavě hnědá jílovitohlinitá půda. Od hloubky cca 80 cm postupně přechází do vrstvy spraší, která sahá až do hloubky 298 cm. V její svrchní části se vyskytují drobné cicváry, které od hloubky 190 cm mizí a začínají se objevovat několikamilimetrové tmavé bročky. Posledních cca 30 cm spraše nese znaky slabého pseudoglejení, projevující se mírně našedlou barvou, mramorováním a hojnými bročky. Vrstva spraší je ostře oddělena od pedokomplexu, který se skládá z několika půdních horizontů oddělených cca 30 cm mocnou vrstvou spraše. Svrchní a spodní půdní horizont mají shodně tmavě hnědou barvu. Pod svrchním půdním horizontem byl pozorován rezavě hnědý horizont o mocnosti cca 30 cm. Od hloubky 465 cm pokračuje profil do podloží vrstvou fluviálního jemnozrnného štěrku s jílovito-prachovitou matrix. Střední velikost zrna ve vrstvě spraší je 25 μm. Obsah písčité frakce se pohybuje mezi 1,5 hm. % a 15 hm. % (průměrně 5,6 hm. %) a jílová frakce je zastoupena mezi 17-25 hm. %. Ve srovnání se sprašemi vykazují hnědé horizonty fosilní půdy mírně vyšší obsah jílové frakce a nižší obsah písčitých frakcí.

Hodnoty HSMS se na profilu pohybují v rozsahu od 0,63 × 10-7 do 2,55 × 10-7 m3kg-1. Průměrná hodnota je 1,73 × 10-7 m3kg-1. Holocenní půda má hodnoty v úzkém rozmezí 2,16 × 10-7-2,55 × 10-7 m3kg-1. Průměrná hodnota je mírně vyšší než u spraší 2,32 × 10-7 m3kg-1. Ve spraších lze pozorovat rozptyl hodnot od 0,63 × 10-7 do 2,49 × 10-7 m3kg-1, s průměrem 1,82 × 10-7 m3kg-1. Směrem do nadloží byl ve spraši zaznamenán mírný, ale kontinuální nárůst hodnot HSMS. Hodnoty ve fosilních půdních horizontech se pohybují mezi 0,84 × 10-7 až 2,21 × 10-7 m3kg-1, s průměrem 1,49 × 10-7 m3kg-1. Štěrk na bázi profilu má hodnoty od 0,63 × 10-7 do 0,85 × 10-7 m3kg-1.

Křivka parametru CIE L* (jas) je rozkolísaná (hodnoty mezi 66 až 69), ale výraznější výkyv (73), korelovatelný s litologickou změnou je pouze na hranici půdního komplexu a podložních štěrků. Hodnoty parametru CIE a* (červeno-zelená osa) se na profilu pohybují mezi 3 až 7. V holocenní půdě, vrstvě spraší i svrchní části fosilního pedokomplexu je křivka téměř uniformní. Výraznější výkyv lze zhruba korelovat s přítomností rezavě hnědého horizontu. Poté se hodnoty parametru do podloží postupně snižují.

Čtěte také: Více o mastkové břidlici

Průměrný obsah K ve studovaném profilu je 1,6 %. Litologické změny průběh křivky K téměř neovlivňují. Mírný pokles hodnot lze pozorovat v horizontu pseudoglejené spraše a svrchního půdního horizontu fosilního pedokomplexu. Koncentrace Ca ve spraších se pohybují v rozpětí 4,5-6,0 %. Ve fosilním pedokomplexu nepřesahují koncentrace Ca 1 %. Naopak, koncentrace Fe jsou ve spraších poměrně nízké (průměrně 2,4 %), ale ve svrchní části fosilního pedokomplexu narůstají na téměř 4 %. Postupně obsah Fe do podloží opět klesá a na hranici pedokomplexu a štěrku dosahuje svého minima (1,3 %). Křivka poměru Fe téměř dokonale kopíruje křivku poměru Al/Si. Hodnoty poměru se pohybují mezi 0,12 až 0,23 a spraše se vyznačují nižšími hodnotami než fosilní pedokomplex. Hodnoty poměru Rb/K a Rb/Sr spolu dobře korelují a u obou pozorujeme ve fosilním pedokomplexu obecně vyšší hodnoty než ve spraších. Zvýšení hodnot obou poměrů lze korelovat s rozhraním spraš a pseudoglejená spraš. Snížení v rámci pedokomplexu odpovídá přítomnosti rezavě hnědého horizontu a v případě křivky Rb/K také hranice pedokomplex/štěrk. Podobně i v případě poměru Sr/Ca se hodnoty zvyšují na hranici spraš/pseudoglejená spraš. Nejvyšší hodnoty poměru byly zjištěny na rozhraní fosilní pedokomplex/štěrk.

Interpretace dat a paleoklimatické podmínky

Na povrchu studovaného profilu je vyvinuta holocenní půda. Výsledky korespondují s přítomností luvické černozemě (CEl), pro kterou je typický dobře vyvinutý humusový orniční horizont Ap, zvýšené hodnoty HSMS a nízké hodnoty CIE L*. Geochemicky se holocenní půda neliší od podložní spraše, což bylo pozorováno i na jiných českých a moravských lokalitách. Litologický charakter spraše v Litovli, hodnoty kolorimetrických parametrů i koncentrace Ca odpovídají typické vápnité spraši. Makrofosilie nebyly pozorovány na výchozu ani v rozplavených laboratorních vzorcích. Avšak, na základě téměř totožných hodnot HSMS, kolorimetrických parametrů i geochemických proxy-dat lze tento horizont korelovat se 17 km vzdáleným sprašovým profilem Hlásnice u Šternberka, kde se hojně vyskytují plži rodu Pupilla a Succinella. Ložek (2001) na základě jejich výskytu interpretuje klima jako chladné tundrové, avšak relativně humidní s výskytem křovinaté stepi.

Na bázi sprašového pokryvu lze pozorovat makroskopické známky pseudoglejení. Vyznačuje se mírně našedlou barvou, nízkými hodnotami HSMS, K/Al a nízkými koncentracemi Ca a vyššími hodnotami koncentrací Fe a vyššími poměry Al/Si a Rb/K. Pseudoglejení mohlo být způsobeno stagnací srážkové vody na méně propustném (jílovou frakcí nabohaceném) illimerizovaném podložním pedokomplexu. Fosilní pedokomplex je tvořen několika horizonty. Ve svrchní části se vyskytuje hnědě zbarvený horizont, který byl interpretován jako půdní sediment, vzhledem k ostrému ohraničení vůči okolním vrstvám, nepřítomnosti bioturbace a slabé soliflukci. Spodní hnědě zbarvený horizont je nejspíše autochtonní, protože geneticky vychází ze svého podloží. Podle zvýšeného obsahu jílu a nízkého obsahu Ca lze usuzovat na Bv horizonty luvické. Spodní část půdního sedimentu je silně vybělená, což ukazuje na vyloužení Fe a dalších prvků, které se pak hromadí v níže položeném rezavě hnědém horizontu. Podle barvy, nízkého obsahu jílu, slabé inkrustace a kompaktní struktury lze tento horizont interpretovat jako iluviální horizont Bt. Přítomnost těchto dvou horizontů je typická pro hnědozem. Illimerizační proces se v případě Litovle neprojevuje makroskopicky nijak výrazně, což je pro půdní typ hnědozem typické.

Fosilní půdní komplex v Litovli by mohl stratigraficky odpovídat PK I na jiných moravských lokalitách. Hlavním argumentem je OSL datování báze svrchního sprašového pokryvu v Litovli do doby cca 21 500 let BP. V Dolních Věstonicích byla svrchní část PK I datována radiokarbonově na 26 000-29 000 let BP, což odpovídá teplotně průměrnému interstadiálu denekamp. Stejně jako v Litovli je PK I na většině tuzemských lokalit interpretována jako slabě vyvinutá illimerizovaná hnědozem. Kolorimetrické parametry ve fosilní půdě v Litovli odpovídají hodnotám, které byly naměřeny v PK I v Dolních Věstonicích. Starší pedokomplexy se vyznačují výrazně nižšími hodnotami CIEL. Zrnitostně se fosilní půda v Litovli podobá PK I v Zeměměších, Dobšicích i Dolních Věstonicích, kde se obsah jílu pohybuje mezi 20 až 30 % a obsah velmi jemnozrnné písčité frakce klesá blízko 0 %. Na stejných lokalitách je poměr Rb/Sr v PK I jen mírně vyšší než ve spraši a pohybuje se okolo 1, což odpovídá zjištěním v Litovli. Nízké obsahy Ca ve fosilní půdě v Litovli odpovídají dekalcifikaci slabě vyvinutých interstadiálních půd.

PK I se na většině tuzemských lokalit vyznačuje jen mírnou pozitivní (některé části PK I dokonce žádnou) odezvou v křivkách magnetické susceptibility, na rozdíl od starších pedokomplexů s výraznými pozitivními výchylkami. Hodnoty HSMS ve fosilním pedokomplexu v Litovli jsou srovnatelné (rezavě hnědý horizont I) nebo dokonce nižší (fosilní půdní sediment i půdní horizont Bt) než v nadložním sprašovém pokryvu. Tento jev by bylo možné vysvětlit kombinací několika faktorů. Působení chladného boreálního až arktického klimatu způsobilo zpomalení pedogenetických změn a nižší obsahy oxi/hydroxidů Fe v PK I v Litovli. Současně, relativně humidní klima, mohlo dále přispět k vyloužení těchto minerálů Fe z půdních horizontů. Hlavní výkyvy v křivce HSMS ve fosilním pedokomplexu (300-400 cm) jsou pravděpodobně způsobeny intenzitou destrukce oxi/hydroxidů Fe, vyloužením železa a jeho následné krystalizace v podobě jiných minerálů (sulfidy, křemičitany, fosfáty, atd.) v souvislosti s pedogenetickými procesy.

Břidlicový plyn

Ve formacích břidlic se shromažďuje metan, jehož těžba se v posledních letech stala významným zdrojem výroby zemního plynu. Zejména v USA jeho důležitost neustále narůstá. Protože ložiska břidlice obsahují také nahromaděný metan, často se v místech dobývání těží také břidlicový plyn pomocí hydraulického štěpení (tzv. frakování).

Dostupné frakce břidlice

Břidlici najdete v každé hlavní kategorii našeho sortimentu. Konkrétně je to celkem 6 různých druhů břidlice v různých velikostech, tvarech a variantách, které můžete bez obav kombinovat nejen s naší drobou (resp. Lulečským kamenem):

  • Břidlice - Černá štěpka
    • velikost 16/32 mm
    • velikost 32/63 mm
    • velikost 63/200 mm
  • Břidlice - Solitér
    • váha 0,3/1,3 t
  • Břidlice - Zídkový kámen plochý
    • velikost 20/70 mm
  • Břidlice - Obklad
    • velikost 100/250 mm
  • Břidlice - Dlažba
    • velikost 150/450 mm
  • Břidlice - Šlapáky
    • velikost 250/450 mm
    • velikost 450/850 mm
    • velikost 850/1300 mm

Břidlici máme k dispozici snad ve všech možných velikostech - od nejmenších břidličných drtí až po velké plotny břidlice.

Filtrace vody v Olomouci a okolí

Nejčastějším problémem olomoucké vodovody je její chlórová chuť a senzorické vlastnosti, jako je rezavá barva a občas zápach. I když je tato voda nezávadná, většině našich zákazníků to vadí. Chlór ve vodě je však nezbytností, bez které by voda byla hygienicky závadná a nepitná. Chlór, zápach a zabarvení lze z vody velmi lehko odstranit, a voda může být velice snadno chutná a křišťálová.

Dalším problémem je tvrdá voda. I když vodovoda v hanácké metropoli nepatří mezi extrémně tvrdé, ale jen tvrdé, tak může časem poškodit spotřebiče jako jsou kotel, pračka, myčka nádobí, rychlovarné konvice a vodovodní baterie. Oblast Hané je známá intenzivním zemědělství a to se projevuje i ve vyšších hodnotách dusičnanů v pitné vodě. Zejména v oblastech s intenzivně využívanou půdou, mohou být parametry blízko mezních hodnot nebo i překračovány. I některé zdroje pro Olomouc je nutné upravit denitrifikovat - snížit tak obsah dusičnanů, jakost Vám garantuje vodárenská společnost, která řad provozuje, u privátních studní si toto musí majitel hlídat sám. Těžké kovy, antibiotika, hormony, mikroplasty, environmentální zátěže jsou slova a obavy slyšené od zákazníků, kteří mají obavu o kvalitu své vodovody, stále častěji.

tags: #bridlice #elite #z #litovle #informace

Oblíbené příspěvky: