Revitalizace Bubny-Zátory: Budoucnost moderní čtvrti s důrazem na zelené střechy a adaptaci na klimatické změny

Území Holešovice Bubny-Zátory jsou územím Prahy, které neslouží už desítky let svému původnímu účelu. Zatímco dříve zde bylo nákladové nádraží a překladové haly, dnes je tato lokalita vnímána jako místo pro vznik nové moderní čtvrti. Nedílnou součástí území je také záměr výstavby Vltavské filharmonie, která je symbolem proměny této části Holešovic a která by se zároveň měla stát prvním koncertním sálem pro symfonickou hudbu vzniklým v Praze v posledních 100 letech.

Holešovice - Bubny-Zátory je pražským brownfieldem s řadou nej. Jedná se o transformační území o velikosti 110 hektarů, což je jen o něco méně než rozloha Starého Města. V území mezi dvěma stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice jsou nyní dlouhodobě opuštěné drážní plochy a řada relativně samostatných areálů s víceméně provizorním využitím (skladové prostory ad.). Diskuse o transformaci tohoto lukrativního území se vyvíjí už více než dvacet let.

Jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů se stane domovem pro 25 000 obyvatel v 11 000 bytech. Pořizovatelem Územní studie je Magistrát hl. m. Prahy, pro který jej zpracovává Institut plánování a rozvoje.

Historie a současný stav

Území Bubny-Zátory se nachází na katastrálních územích Holešovice a Bubeneč na Praze 7. Leží ve středu holešovického meandru, mezi Bubenským a Holešovickým nábřežím. Provoz nádraží Praha - Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 - 1873. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 - 1958 a v roce 2000 byl provoz ukončen.

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. V minulosti byl areál prohlášen kulturní památkou České republiky a vztahovala se na něj památková ochrana. V roce 2008 však byla zrušena a majitel pozemku se ve spolupráci s developerskou společností CPI Property Group rozhodl nádražní budovy zbourat. Proti demolici se postavila veřejnost, městská část i někteří zástupci hlavního města Prahy. Demolici se bohužel zabránit nepodařilo a z areálu nádraží zbyla jen hlavní nádražní budova a pár dalších ve vlastnictví Správy železniční dopravní cesty, které developer slíbil zakomponovat do budoucí výstavby.

Čtěte také: Praktické rady pro renovaci

Na celé území brownfieldu se však vztahuje stavební uzávěra, která společnosti CPI jakoukoliv novou výstavbu znemožňuje. Výjimka ze stavební uzávěry byla udělena pouze Památníku ticha a plánované revitalizaci bubenské nádražní budovy. Realizátorem projektu revitalizace nádraží Bubny je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o. p. s., která získala od Správy železniční dopravní cesty nádražní budovu do dlouhodobé správy. Projekt má za cíl nejen revitalizaci nádraží Bubny, ale také vytvoření stálé expozice budoucího Památníku ticha, jehož součástí budou výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. V roce 2015 byla na nádraží Bubny odhalena plastika s názvem „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi, která bude součástí Památníku ticha.

Územní studie a plány rozvoje

Územní studie je podrobný územně plánovací podklad, který stanoví strukturu území (tedy, kde budou stát domy, kudy povedou ulice a jaká budou veřejná prostranství, např. náměstí a parky; také určí maximální velikosti budov a definuje jejich funkce). Na základě územní studie bude pořízena změna územního plánu a studie sama se stane neopomenutelným podkladem pro povolování staveb. Územní studie ale neřeší přesný vzhled budov.

Současná studie ostatně vznikla mimo jiné na základě nesouhlasu MČ Praha 7 s předchozí územní studií, dokončenou v roce 2014. V roce 2019 podala MČ k aktuální územní studii celkem 97 připomínek, některým však nebylo vyhověno. MČ proto v roce 2021 zpracovala dokument shrnující vypořádání připomínek k čistopisu územní studie a z něj důsledně vycházela při formulaci připomínek v dalším kroku - změně územního plánu. Těch městská část podala celkem 27. Týkají se především velikosti plánovaného obchodního centra, zastoupení parků a další zeleně a přesného vymezení ploch pro výstavbu nových škol, školek a další veřejné vybavenosti.

Hlavní město spolu s Institutem plánování a rozvoje (IPR) v únoru 2018 vytvořilo zadání územní studie, které přemýšlí o tomto území jako o příležitosti vytvořit svébytnou novou čtvrť, která přirozeně naváže na své okolí. Zhotovitelem územní studie, která byla veřejnosti předložena v srpnu 2019, se stalo Sdružení Pelčák a partner architekti - Müller Reimann Architekten. Ti ve spolupráci s dalšími odborníky identifikovali nejrůznější problémy, jež je třeba v lokalitě Bubny-Zátory v rámci přeměny území vyřešit. Návrh nové koncepce územní studie se zaměřuje především na propojení jednotlivých čtvrtí Prahy 7 a vytvoření jednotného území, které bude začleněno do zbytku hlavního města.

Mezi hlavními investory v oblasti je společnost CPI Property Group, dalším významným vlastníkem je EP Real Estate, spadající pod Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. CPI již připravuje kroky pro zahájení výstavby a v případě, že územní plán projde, hodlá začít projektové práce a povolovací procesy. Projekt počítá s vytvořením velkého šestihektarového parku ve středu čtvrti, kolem něhož budou obytné domy. Podél Argentinské ulice vzniknou administrativní budovy a obchodní centrum. U nádraží Bubny a Holešovice je v plánu náměstí a zachování historických budov, jako je nádraží, vodárna a elektrárna. Důležitou součástí projektu je i nová dopravní infrastruktura, včetně dočasné pěší stezky, která od září 2024 spojuje Letnou s Holešovicemi, a budoucí tramvajová trať.

Čtěte také: Funkční střechy: BIVAK TOP

„Pro to, aby se mohlo v Bubnech zásadně stavět, bude muset Praha provést zásadní investici, konkrétně vybudovat stoku, jež bude odvádět kanalizaci. Velkým tématem, které také na magistrátu řešíme, je zásobování teplem,“ upozornil Petr Hlaváček, pražský náměstek pro územní rozvoj.

Hlavní rezidenční částí bude jižní polovina území s výškovou hladinou přibližně 6-8 podlaží. Podobný počet podlaží mají například části Smíchova nebo Vinohrad z počátku 20. století. V severní části území vznikne mix administrativních budov a obytného území. Odhaduje se, že severní část pojme přes 10 tisíc pracovníků. Administrativní budovy budou mít dle územní studie základní hladinu podobnou, jako jižní část, tedy 6-8 podlaží. V některých bodech může hladina věží dosáhnout až 18-21 podlaží.

Chronologie plánování Bubny-Zátory

  • 1991: Mezinárodní Workshop s účastí předních evropských architektů. Předmětem workshopu bylo získání názorů a nápadů na toto území.
  • 1992: Rada zastupitelstva HMP ve spolupráci s MČ P7 vypsala urbanistickou veřejnou anonymní soutěž s mezinárodní účastí. První cena nebyla udělena.
  • 1999: Začíná platit nový územní plán a stavební uzávěra na celé území podle vyhlášky č. 33/1999 Sb. hl. m. Prahy.
  • 2007 (2008): Pořizovány dílčí developerské studie pro severní část (NAVATYP) a jižní část (ORCO), v nichž se však nepodařilo najít společné celkové řešení.
  • 2012: Zadání podkladové studie. Záměr pořídit studii, nad kterou by byla dosažena shoda v území.
  • 2013: Zadání územní studie na základě zpracované podkladové studie. Zpracovatelem je CMC Architects.
  • 2014: Odevzdána územní studie, MČ P7 vyjadřuje nesouhlas se studií s uvedením řadu nových připomínek.
  • 2016: Odbor územního rozvoje hl. m. Prahy (ÚZR MHMP) schvaluje zadání územní studie pro Holešovice Bubny - Zátory.
  • 2018: IPR Praha pořídil odborné posudky lokality, sloužící jako podklady pro budoucí změnu územního plánu Bubnů-Zátor.
  • 2019: Územní studie byla veřejnosti předložena v srpnu 2019. MČ P7 podala celkem 97 připomínek.
  • 2021: MČ Praha 7 zpracovala dokument shrnující vypořádání připomínek k čistopisu územní studie.
  • 2022: Proběhlo veřejné projednání změny územního plánu (28. 2.-28. 4. 2022).
  • 2024 (plánováno): Nová čtvrť by měla začít vznikat.

Adaptace na klimatické změny a zelené střechy

Území, které je nyní pustým brownfieldem, je cenným městským prostorem, na kterém může hlavní město ukázat nejen schopnost přemýšlet o budoucí podobě Prahy, ale také má jedinečnou příležitost reagovat na klimatické změny negativně ovlivňující obyvatele hlavního města a dostát „Strategii adaptace na klimatickou změnu“, kterou vydalo a k níž se zavázalo. Autoři územní studie tuto strategii Prahy neopomenuli, jak v dokumentu zdůrazňují: „Návrh je v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (Adaptační strategie). Snaží se maximálně potlačit negativní projevy zástavby na mikroklimatické podmínky v území, potažmo celé Praze. A to jak návrhem parku a dvouřadých uličních stromořadí, tak požadavkem realizace zelených extenzivních i intenzivních střech na všech novostavbách v řešeném území. Veškeré zelené prvky (park, stromořadí, zelené střechy) je třeba chápat víceúčelově. Navržené zelené plochy jsou zapojeny do celoměstského systému zeleně a propojují dosud nespojité úseky.“

Odborníci Arniky jsou ovšem přesvědčeni, že způsob řešení i objem adaptačních opatření by ve studii měl být velkorysejší. Výstavba 21. století v době klimatických změn si žádá naprostou prioritizaci klimatických opatření, ať už se jedná o ochlazující a izolační zelené prvky, anebo nízkoemisní konstrukce budov.

Nejvýznamnějším opatřením k adaptaci na změnu klimatu, které nová územní studie navrhuje, je centrální městský park, umístěný na východ od železnice v prostoru bývalého nádraží Bubny. V návrzích má park rozlohu přibližně 6 hektarů a měl by se stát místem propojujícím Letnou s Dolními Holešovicemi. Park může sloužit nejen k rekreaci obyvatel Holešovic, ale také jako významný ochlazovací prvek v jinak zastavěném území a oáza pro rostlinné i živočišné druhy žijící v této lokalitě.

Čtěte také: Prodej substrátů GREENDEK Frýdek-Místek

Další nutnou změnou na území Bubny-Zátory je revitalizace nábřeží, doposud využívaných výhradně k dopravním nebo průmyslovým účelům. Nová územní studie navrhuje kompletní revitalizaci v podobě nových parkových a rekreačních ploch. Nivní půdy na březích Vltavy jsou velmi cenné pro efektivní zasakování vody (dešťové i říční v případě povodní) a jejich vlhké prostředí umožňuje zachování mokřadních ekosystémů. Územní studie navrhuje výsadbu stromů a výsev lučních porostů, které mají vysokou ekologickou i rekreační hodnotu. Zeleň by také umožnila propojení s centrálním parkem a liniovými koridory uvnitř území, což by napomohlo k zpřístupnění vody živočichům.

V jižní části území se pak nachází Bubenské nábřeží, které je výrazně omezeno dopravou. Studie zde navrhuje vytvoření náplavky s omezeným prostorem pro vegetaci. V této oblasti je také naplánována výstavba nové budovy filharmonie, v jejímž okolí by dle našeho názoru bylo vhodné umístit několik stromů a vodních prvků, jako je například fontána nebo pítko. Tato opatření umožní alespoň minimální vsakování vody, ochlazování zastavěného území s hustou dopravní sítí a také poskytnou veřejné prostranství pro obyvatele Holešovic.

„Zelené střechy zaznamenávají boom i díky přirozené poptávce. Na území Česka jich v loňském roce vyrostlo o polovinu více než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m2. Většina investorů je zatím soukromá,“ komentuje tuto pasáž Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

V Implementačním plánu Adaptační strategie hl. m. Prahy schváleném pražskými radními jsou klíčové body pro adaptaci na klimatické změny:

  • Zelené střechy.
  • Snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha, včetně obnovy koryt vodních toků a využívání dešťové a odpadní vody.
  • Snížení energetické náročnosti města a využití technických prvků, solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov.
  • Zlepšení připravenosti metropole v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení.
  • Edukační aktivity.

Parky a zeleň: Ve středu území vznikne centrální park o rozloze 6 hektarů. Park má být srdcem území a novou tváří Holešovic. Úloha parku by měla být multifunkční a měl by tak nabízet Pražanům možnosti různých sportovních a rekreačních aktivit. Park by také měl poskytnout zelené propojení břehů Vltavy na jihu, nové čtvrti, Výstaviště a Stromovky. Ulice lemované stromořadím, lokální zasakování všude, kde to bude možné a také zelené střechy budov patří mezi další prvky adaptace na klimatickou změnu, se kterými územní studie počítá.

Zapojení veřejnosti a budoucí výzvy

Veřejnost měla možnost se ke změně územního plánu vyjádřit a připomínkovat ji, a to v období 28. 2.-28. 4. 2022. Následně budou připomínky vypořádány a studie bude předána Zastupitelstvu hl. m. Prahy ke schválení. IPR Praha připravil pro veřejnost informační kontejner ve dvou lokalitách blízko řešeného území, kde se veřejnost měla možnost dozvědět, jaký je plán proměny území, jak podat připomínku, nebo se prostřednictvím dotazníku vyjádřit k určitým částem území.

„Bubny a Zátory řeší Praha už téměř 30 let. Je to dlouhá doba, ale není neobvyklá. Například londýnské nádraží King´s Cross, celosvětově uznávaný úspěšný příklad revitalizace brownfieldu, se připravoval na transformaci od počátku 90. let a dokončení je plánováno na rok 2020. Přitom King’s Cross má „pouhých“ 27 hektarů, což je 4x menší plocha než naše Bubny,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

tags: #bubny #holesovice #uhi #revitalizace #zelene #strechy

Oblíbené příspěvky: