PergolyBudovy s rovnou střechou a sochami v architektuře
Tradiční architektura má v posledních letech zelenou. Především v zahraničí se velmi dbá na to, aby v malé vesničce mezi tradičními domky nevyrostl kanadský srub či středomořská vila, které tam architektonicky nepatří. I přes tento trend se však prosazují moderní stavby s plochou střechou, které nabízejí řadu výhod a jedinečný design.
Patrový dům s plochou střechou
Patrový dům s plochou střechou se stal ikonickým symbolem moderní architektury. Jedním z nejvýraznějších prvků patrového domu s plochou střechou je jeho design. Jeho čisté linie, minimalistický vzhled a moderní estetika představují zcela novou úroveň elegance v architektonickém světě.
Výhody ploché střechy
- Užitný prostor: Plochá střecha poskytuje praktické výhody, které se staly přitažlivými pro majitele nemovitostí. Tento typ střechy umožňuje vytvořit užitný prostor na střeše domu, který může sloužit k relaxaci, zahradničení nebo instalaci solárních panelů.
- Energetická účinnost: Dalším významným faktorem, který přispívá k rostoucí oblibě patrových domů s plochou střechou, je jejich schopnost být energeticky účinnější.
- Flexibilita: Moderní trend směřuje k funkčním a flexibilním domům, které lépe vyhovují změnám v životním stylu. Patrový dům s plochou střechou zaujímá v architektonickém světě pevné místo díky svému modernímu designu, praktičnosti a udržitelnosti.
- Racionální využití prostoru: S plochou střechou racionálněji využijete prostor v domě, protože „neukousává“ místo v patře jako krovy sedlové střechy, a tak si nesnižujete využitelnou plochu místnosti. S tím vám odpadá i starost shánět nábytek na míru.
- Architektonická svoboda: Rozhodnete-li se pro složitější, atypický půdorys, a tedy individuální projekt rodinného domu, je plochá střecha rozumnější volbou. Architekt tak při kreslení moderního domu získá svobodu pro plnění vašich vysněných představ.
- Pohled a osvětlení: Z oken vidíte víc než jen oblohu a zároveň se v místnosti kvůli střešním oknům neupečete, když jsou venku vedra.
- Nezaměnitelný design: Koho by neuchvátil ten neotřelý, půvabný design ploché střechy?
- Další možnosti: Není problém vybudovat terasu v 1. patře, ze střechy můžete mít terasu i zahradu - vegetativní a pochůzné zelené střechy. Na střeše „nestraší“ fotovoltaické panely, solární kolektory, antény - střecha má totiž atiku („ohrádku“) a zespodu tedy technika není vidět.
Kvalita provedení
Montáž ploché střechy však nenáleží „rodinným řemeslníkům“. Pro jistotu neochvějné kvality byste její realizaci měli přenechat stavební firmě. Právě jejich zkušenost je to, co boří bájný mýtus o ploché střeše.
Mýtus o plochých střechách
Plochá střecha je v našich socialismem poznamenaných končinách mnohými odsouzena k zatracení. Na svých ramenou si nese tíhu zažitých předsudků a jednoho bájného mýtu: „Do ploché střechy teče.“ Tato pravda žila hlavně v režimově nestálém 20. století. Přežila paneláky i nevkusné krychle vznikající do 80. let téhož století. Poté však vlivem moderní techniky začala skomírat, až padla úplně. Ne však v myslích široké veřejnosti a tabulek stavebních úřadů.
Ploché střechy ale komunistická éra tak úplně nevyplodila. Začaly se hojně objevovat už u staveb proslulé výtvarné školy Bauhaus, vzniklé na začátku 20. století, která propojila umění s technikou v jeden celek. Dnes řada těchto funkcionalistických domů patří mezi architektonické skvosty. Můžeme říct, že plochá střecha je výsadou domů s trvalou vizuální hodnotou.
Čtěte také: projekt Transformačního centra
Není moudré hned z jara plochou střechu z principu odsuzovat. V této době vám, hlavně díky kvalitním materiálům (hydroizolační pásy, fólie…) a dalším systémovým prvkům, při poctivém provedení do ploché střechy zkrátka nepoteče. Proto je sedlová střecha v tomto směru vcelku neprávem vyzdvihována.
Tradiční architektura s moderním interiérem: Dům na Amelandu
Majitelé malého pozemku ležícího v dunách na holandském ostrově Ameland se ocitli v situaci, kdy na tomto krásném ostrově s 30 km dlouhou velkolepou pláží je výstavba omezena spoustou nařízení. Stojí zde pouze tradiční vily a domky, pro které je typické černé dřevěné obložení, tradiční došková střecha a tvar obdélníku se samostatnou verandou a vchodem. Majitelé tak měli jasně určeno, jak bude jejich budoucí obydlí vypadat zvenku. A i když mají tradiční formy architektury rádi, věděli, že jejich interiér moc tradiční nebude.
Charakteristika doškové střechy
Došková, čili slaměná, střecha, kterou mají všechny domy na ostrově, není zrovna nejekonomičtější. Její položení vyžaduje hodně manuální práce a dnes už existuje jen málo řemeslníků, kteří umí udělat dobrou a kvalitní doškovou střechu. Protože toto řemeslo už téměř zmizelo, najít řemeslníka bylo asi nejtěžším úkolem. Došková střecha je na začátku větší investicí, je dražší než střecha klasická, ale je mnohem odolnější a vyžaduje méně údržby, tzn. méně časté opravy. Při dobré a pravidelné údržbě bez problémů vydrží 40 až 60 let. Na výrobu doškové střechy potřebujete slámu, rákos či orobinec, což nejsou drahé materiály. Většinu ceny zaplatíte za práci.
Majitelé za jejich doškovou střechu zaplatili 120 EUR/m2 (cca 3000 Kč/m2), u nás se taková střecha dá pořídit už od 1500 Kč/m2.
Interiér inspirovaný minimalismem
Domek, který je zvenku podobný ostatním domkům na ostrově, stojí na vrcholu duny pouhých 500 metrů od nádherné pláže. Kromě tradiční slaměné střechy je obložen dřevem v nezbytné černé barvě. Ze stejného dřeva i barevného nátěru, který odolá nepřízni mořského podnebí, je vyrobený veškerý venkovní nábytek. S barvou domku kontrastuje světlá terasa, která vede kolem celé stavby a přes léto slouží jako druhý obývací pokoj s jídelnou.
Čtěte také: Estetické řešení pro farmy
Zatímco exteriér je v souladu s tradiční ostrovní architekturou a naznačuje, že se jedná o běžný jednoduchý domek, jakých stojí na ostrově desítky, interiér každého návštěvníka překvapí. A milovníky minimalistického designu nadchne. Vnitřek nabízí spoustu designových prvků, které si můžete užívat a objevovat. Otevřený obývací prostor v přízemí má díky velkým oknům a světlým barvám svěží a stylový vzhled a na první pohled dělá dojem prázdninového plážového domu, ve kterém každý obyvatel nalezne klid a odpočine si. Krb, který svou černou barvou dominuje místnosti, v zimě navodí atmosféru útulnosti a pohody. Všechny místnosti v domě jsou vybaveny v duchu skandinávského minimalismu. Hlavní barvou je bílá. Bílé jsou stěny, schody, jídelní stůl i židle. Dokonale ladí se světle šedou, která byla použita na podlahy, koupelny či pohovku. Ve světlých barvách jsou nejen obývací pokoj a jídelna, ale také všechny čtyři ložnice a dvě koupelny. Jediné, co se vymyká minimalistickému pojetí, je suterén domku. Ten návštěvníky překvapí asi nejvíce.
Dům Kalich v Litoměřicích: Renesanční stavba s vyhlídkovou bání
Jednou z dominant města Litoměřic je jehlancová střecha vrcholící vyhlídkovou bání, která korunuje mohutný měšťanský dům č.p. 15 vévodící jižní frontě hlavního náměstí. Dům, kterému se podle jeho střechy říká Kalich, je do dnešní doby dochován v částečně pozměněné renesanční podobě.
Dvoupatrový průjezdní dům na hloubkové parcele se do náměstí otevírá dvěma půlkruhovými arkádami loubí a šestiosým pravidelným průčelím s mohutným trojúhelným štítem, kryjícím sedlovou střechu. Na místě dnešního štítu původně stávalo třetí atikové patro, zakončené čtyřmi drobnějšími štíty, které pokračovaly i na dalších stranách domu. Dům je vybaven řadou renesančních architektonických prvků a bohatou uměleckou výzdobou. Vstup z náměstí zajišťuje půlkruhový saský sedátkový portál s figurální a erbovní plastickou výzdobou. Pravoúhlé pilířky nesoucí hřebínkové klenby interiéru jsou často zakončeny pískovcovými hlavicemi s čabrakou, plochým vlysem a profilovanou římsou. Ve druhém patře se nalézají bohatě malované záklopové trámové stropy a zbytky nástěnné vymalby.
Historie a konstrukce
Dům byl jako reprezentační rodové sídlo vystavěn Janem Samuelem Mrázem z Milešovky, hlavním představitelem významné, původně měšťanské litoměřické rodiny. Stavitelem byl Ambrož Balli, který v Litoměřicích pracoval již na více stavbách. Na základě písemných pramenů mělo k základní výstavbě dojít před rokem 1576, kdy Ambrož Vlach, označovaný Balli, zemřel. Podle historiků se však dokončování včetně střechy s bání mělo protáhnout až do let 1578 nebo 1584.
Výjimečným podnikem je charakteristické řešení střechy domu. Za předloženým loubím je nad střední částí objektu vyzdvižena stanová střecha v podobě osmibokého komolého jehlance. Z jejího vrcholu pokračuje osmiboká věž členěná dvěma prstencovými římsami, nesoucí polygonální báň, zakončenou špicí s knoflíkem a osazenou osmi čtvercovými vikýři se sedlovými stříškami.
Čtěte také: Tipy pro montáž sádrokartonu na palubky
Základem celé konstrukce je polygonální krovová stolice, založená na prahovém roštu vyzdviženém na čtyři pilíře vyzděné nad střední nosnou zdí objektu. Stolici stabilizují z každé světové strany samostatné konstrukce, nesoucí zároveň jakési podesty. Uprostřed stolice probíhá hrotnice, tvořící středové vřeteno dřevěného točitého schodiště stoupajícího jejím vnitřním prostorem. Plášť jehlancové části střechy nesou samostatné krokve. V části stolice vystupující nad stanovou střechu jsou jednotlivé sloupy po obvodu spojeny ondřejskými kříži.
Ve vrcholu jsou sloupy převázány trámovým roštem nesoucím báň. Konstrukce báně je tvořena skružovými ramenáty, které jsou propojeny rozpěrami, na nichž je v každém poli vztyčena jednoduchá rámová konstrukce vikýře. Ramenáty se po opsání nepravidelné křivky sbíhají ve vrcholu u hrotnice, kterou zároveň vzpírají. Hrotnice vrcholí plechovým knoflíkem a okovanou špicí. Vnitřní prostor báně, jejíž stavba nápadně připomíná lodní žebrovou konstrukci, vytváří dojem klášterní klenby s žebry sbíhajícími se v kruhovém svorníku. V každém klenebním poli je otevřena jedna okenní luneta, zajišťující komfortní osvětlení i pohodlný výhled ven.
Krov sedlové střechy je úspornou hambalkovou konstrukcí krokevního systému. Podélné vázání zajišťuje vyspělá ležatá stolice. Pozoruhodným nálezem jsou velmi časté zbytky vorařských houžví, dokládající, že surové dřevo použité na stavbu tohoto krovu bylo do Litoměřic dopraveno po Labi svázané ve vorech.
Datování a význam
Z popisu obou konstrukcí a porovnání s ikonografickými prameny vysvítá, že obě krovové konstrukce nepocházejí ze stejné doby. Zatímco stanová střecha s bání je zobrazována stále stejně, sedlové zastřešení doznalo v minulosti pravděpodobně několika změn a dnešní konstrukce není původní. Tento předpoklad potvrdil dendrochronologický průzkum, který datoval skácení dřeva použitého na krov sedlové střechy do přelomu let 1832/33 a 1833/34. Naproti tomu zajímavější výsledky přinesl dendrochronologický průzkum u stanové střechy s bání, kde i přes zprávy písemných pramenů, udávající poměrně rozsáhlé opravy a výměny prvků, nezvratně prokázal, že konstrukce je původní a že dřevo použité na trámy bylo skáceno na přelomu let 1568/69. Datace potvrdila hodnotu věže jako autenticky dochované konstrukce a zároveň upřesnila výstavbu celého domu, kterou posouvá hlouběji již do šedesátých let 16. století.
Důvodem pořízení takové vyhlídkové báně byla nepochybně renesanční aristokratická reprezentace stavebníka - nejvýznamnějšího patricijského rodu Litoměřic. Nesporným vzorem umělecko architektonické formy litoměřické střechy i přes domácí tradici stanových střech Benedikta Rieda a jeho žáků a její starší obdobu nad radnicí v Pardubicích, byla oblast sousedního Saska a území na sever podél toku Labe. Nejpřímější tvarovou analogií byla věžní báň korunující v 16. století věž zvanou Hasenturm na vévodském zámku Hartenfels při Torgau nad Labem. Věž však v roce 1599 vyhořela a již nebyla obnovena. Obdobná byla také nedochovaná báň nad nárožní věží zámku v Drážďanech. Dosud existuje i rozměrná, téměř kulová, báň nad polygonálním rizalitem zámecké kaple Hinterglauchau u Saské Kamenice.
Prvotním místem vzniku v té době módních a výlučných rozměrných vyhlídkových bání, ale byla západní Evropa. Objevují se na šlechtických sídlech ze začátku 16. století v Nizozemí a v Belgii v okolí Bruselu, nebo na městských stavbách v Mechelen, Antverpách a Lovani. Tato forma zastřešení byla v těchto oblastech oblíbená a poměrně běžná. Její rozšíření východním směrem však bylo výjimečnější a vyskytuje se pouze ojediněle na solitérních honosných stavbách.
O to více stoupá význam litoměřické báně jako nejvýchodněji autenticky dochovaného zástupce. Spojením se svým stavebníkem navíc dokládá jeho vysoké aristokratické ambice, neváhající pro svou reprezentaci zvolit stavbu v Čechách výjimečnou a v širším okolí vyhrazenou pouze nejvyššímu šlechtickému prostředí. Litoměřický Kalich proto dokládá nejen pozici města a jeho předních představitelů ve druhé polovině 16. století.
Rodinný dům „Černá skála“
Autorům domu „Černá skála“ se podařilo vytvořit zajímavý vztah mezi lidským a přírodním výtvorem. Pozemek leží na svahu hory. I proto „Černá skála“ není kvádr, kostka, a už vůbec ne klasický dům se sedlovou střechou. Je abstraktní mnohostrannou hmotou bez zjevného členění na stěny a střechu. „Speciální hodnoty, které vyplynuly z kontextu místa, jsme použili na vybudování vlastního jedinečného architektonického jazyka. Výsledkem tohoto procesu je architektura, která je nejen funkční, ale i fascinující a zajímavá.
Z jižní slunečné strany se dům otevírá do zahrady a přináší výhled na Beskydy. Tato stěna je vysoká, zahrnuje prosklení, terasu a lodžii, které poskytují panoramatický výhled. Severní zeď je naopak nízká a uzavřená. Z větší části ji tvoří střecha, která se sklání téměř až po samotnou hranici pozemku. Poklesu střechy si můžete všimnout i na východní straně domu. „Půdorys domu jsme vzhledem ke svahu upravili tak, aby celé přízemí leželo nad povrchem země. Kvůli přírodnímu terénu je půdorys rozčleněn horizontálně na dvě části: vstupní zóna s garáží a doplňkovými místnostmi je na jiné úrovni než obývací pokoj, kuchyně a jídelna. Vytvořili jsme mezipodlaží, takže celý obytný prostor je přímo spojen s terasou a zahradou. Vícestupňová střecha a její sklony vyplývají z funkčního uspořádání a dispozičního řešení stavby. Samozřejmě též z přizpůsobení se vnějšímu prostředí a designu krajiny. Výsledkem je stavba geometrií přímo „zabudovaná“ do topografie hory, což výrazně ovlivňuje strukturu domu a jeho konečnou dynamickou podobu. Na pohled vystupují z horského svahu ostré, špičaté balvany, černá břidlice nebo čedičové hrudky.
tags: #budova #s #rovnou #strechou #se #sochami
