Cementy pro zdění: Vše, co potřebujete vědět

Cement je důležitou složkou betonů i malt, kde slouží jako pojivo. Řadí se k tradičním materiálům, které se ve stavebnictví začaly využívat už v období starověkého Říma. Moderní technologie umožňují výrobu mnoha typů cementů s požadovanými vlastnostmi, které se hodí pro různé stavební činnosti.

Základní typy cementů a jejich vlastnosti

Cement je hydraulické pojivo. Jejich tuhnutí a tvrdnutí je založeno na hydratačních reakcích hydraulických, latentně hydraulických a pucolánových složek cementu. Používají se nejčastěji pro výrobu betonů a betonových výrobků. Požadavky na tyto cementy jsou stanoveny v normě ČSN EN 197-1, ed.

V současné době jsou nabízeny cementy portlandské, portlandské s vápencem a vysokopecní cementy. Cementy se rozdělují podle jejich složení na druhy a podle dosahovaných pevností na třídy.

Portlandský cement

Základním typem cementů je portlandský, který se skládá především ze slínku. Vyznačuje se rychlým hydratačním procesem a uvolňuje velké množství hydratačního tepla, a tak umožňuje práci i při nižších teplotách (do 5 °C). Vyrábí se buď jako šedý, nebo bílý, který obsahuje příměs sádrovce. Šedý portlandský cement se využívá při stavbách rodinných domů a obytných budov, průmyslové výstavby i oblasti veřejné infrastruktury.

Pokud portlandský cement obsahuje doplňkové materiály se zlepšujícími vlastnostmi, řadí se do kategorie CEM II. Ta je poměrně obsáhlá, protože zahrnuje cementy s různými typy přísad. Nejčastěji na trhu narazíte na portlandský cement s vápencem, existují však i typy s popílkem, kalcinovanou břidlicí či pucolánem.

Čtěte také: Výroba cementu a vápna: Klíčové milníky

Vysokopecní cement (např. CEM III/A 42,5 N)

Cementy se liší podle složení na 5 základních typů. Vyznačuje se velkým podílem vysokopecní strusky, která zvyšuje odolnost vůči agresivnímu prostředí. Tento typ cementů se využívá například při betonáží namáhaných konstrukcí, kde dochází ke styku se zeminou. Protože je přírůstek hydratačního tepla malý, využívá se při betonování v parných dnech.

CEM III/A 42,5 N je práškové pojivo vyráběné společným semletím složek a přísad specifikovaných v článku 5, ve složení dle tabulky 1 technické normy EN 197-1. CEM III/A 42,5 N je vhodný pro betony vyšších a běžných pevnostních tříd.

Složení CEM III/A 42,5 N:

  • Portlandský slínek (K)
  • Granulovaná vysokopecní struska (S)
  • Síran vápenatý
  • Doplňující složka
  • Přísady

Použití CEM III/A 42,5 N:

Používá se pro betonové, železobetonové stavební konstrukce, kde nejsou požadovány vysoké počáteční pevnosti a rychlý nárůst pevností. Tento cement je vhodný pro betonáže masivních objektů a pro betonáže v letním (teplém) období z důvodu nižšího vývinu hydratačního tepla. Betony s vysokopecním cementem mají zvýšenou odolnost proti agresivnímu prostředí a jsou méně náchylné na vznik výkvětů. U betonu s tímto cementem dochází k pokračování nárůstu pevností i po normou stanovené době 28 dnů proti konstantním pevnostem u portlandských cementů.

Ostatní typy cementů

Díky pucolánu, velmi jemného popílku, je cement vodotěsný a vyznačuje se výraznou odolností vůči agresivním odpadním vodám. Využívá se pro méně namáhané konstrukce. Spadá do nejnižší pevnostní třídy a nemá jasně stanovený poměr jednotlivých surovin.

Hlinitanový cement na rozdíl od předchozích druhů cementů neobsahuje portlandský slínek. Jeho tvrdnutí je založeno na hydrataci kalciumaluminátů. Hlinitanový cement se pro svou odolnost vysokým teplotám používá pro výrobu žáruvzdorných materiálů.

Čtěte také: kvalitní stavební materiály z betonárny ve Vyškově

Portlandský směsný cement CEM II/C-M a směsný cement CEM VI jsou výrobky podobné cementům pro obecné použití. Oproti cementům pro obecné použití mají nižší pevnosti v tlaku a většinou obsahují i provzdušňovací přísady pro zajištění požadovaných vlastností připravovaných malt.

Kromě zařazení do kategorie je důležitým parametrem také pevnostní třída cementu. Udává se v MPa a označuje pevnost po 28 dnech.

Cement pro zdění Unimalt 14

Unimalt 14 je cement pro zdění MC 12,5, vyrobený semletím křemičitanového slínku s dalšími přísadami, které upravují provzdušnění a schopnost zadržet vodu. Unimalt 14 je vyráběn v souladu s EN 413-1. Je to hydraulické práškové pojivo vyráběné společným semletím portlandského slínku, regulátoru tuhnutí na bázi síranů a dalšími složkami a přísadami, které upravují výsledné vlastnosti malt. Unimalt 14 nahrazuje cement a vápenný hydrát (vápno) v klasicky vyráběných maltách.

Unimalt 14 je cement pro zdění MC 12,5, vyrobený semletím křemičitanového slínku s dalšími přísadami, které upravují provzdušnění a schopnost zadržet vodu. Je určen k výrobě malty pro zdění a omítání. Unimalt 14 je hydraulické práškové pojivo určené pro výrobu malt pro zdění a omítání.

Charakteristické vlastnosti Unimalt 14:

  • Středně rychlý nárůst pevnosti
  • Vyšší konečné pevnosti
  • Vyšší provzdušnění, než u klasických malt

Použití Unimalt 14:

Unimalt 14 je používán pro výrobu malt pro zdění ze zdících prvků a bloků a pro vnitřní a vnější omítky, kde je požadována vyšší pevnost. Lze použít pro staveništní i průmyslovou výrobu maltových směsí, které splňují požadavky ČSN EN 998-1,2. Není vhodný pro výrobu betonu! Cementové pojivo Unimalt 14 je speciální směs s rychlým náběhem pevnosti. Vhodné pro zpevnění podkladů, výrobu vyrovnávacích směsí i sanace.

Čtěte také: Cement: Podrobný průvodce

Příprava malty s Unimaltem 14

Navrhování, přípravu a provádění vnitřních a vnějších omítek popisuje norma EN 13914-1 a EN 13914-2. Navrhování zděných konstrukcí, volbu materiálu a provádění zdiva popisuje EN 1996-2.

Pro míchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu vyhovující ČSN EN 1008. Pokud teploty během přípravy a tuhnutí poklesnou až k + 5 °C, doporučuje se přidávat teplou záměsovou vodu. Doba hydratace a tvrdnutí se při nižších teplotách prodlužuje. Písek použijte nejlépe praný, neznečištěný cizorodými látkami.

Nepoužívat, pokud teploty během přípravy a tuhnutí směsi poklesnou pod 0 °C. Upozornění: v případě, že k Unimaltu 14 přidáte další příměsi, příp.

Unimalt doporučujeme míchat s pískem frakce 0-2 mm v poměru 1:2. Vhodný pro vyrovnání starých nerovných podlah nebo jako podklad pod finální vrstvy.

Výroba cementu

Proces výroby cementu je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Skládá se z řady dílčích kroků, během nichž se směs vápence a jílů promění ve slínek, který se namele na jemný prášek.

  1. Základními surovinami pro výrobu cementu jsou vápenec a jíl. Těží se v lomech, kde se odstřelují výbušninou.
  2. Lomový kámen se dopraví do odrazového kladivového drtiče, ve kterém se drtí na frakce o velikosti kolem 4 cm.
  3. Rozdrcené a smíchané suroviny se společně rozemelou na moučku.
  4. Nejdůležitější částí výrobního procesu cementu je výpal na slínek. Surovinová moučka se nejprve předehřívá a poté putuje do obří rotační pece. Ta je uložená ve sklonu a pomalu se otáčí, a tak se moučka postupně posunuje k hořáku a ohřívá se až do teploty cca 1450 °C.
  5. Vyrobený slínek vypadává z pece do chladiče se studeným vzduchem. Po ochlazení se materiál rozdrtí na kusy o velikost kolem 4 cm a dávkuje se do cementových mlýnů. Zde se rozemílá (buď samostatně, nebo s dalšími přísadami) pomocí ocelových koulí různých velikostí. Rozemletý prášek ze slínku a dalších přísad je finálním produktem - cementem.

Skladování cementu

Ať už si pro výrobu betonu nebo malty pořídíte jakýkoliv typ cementu, zaměřte se na jeho správné skladování. Pytle s cementem chraňte před působením vody a vysoké vlhkosti vzduchu. Cement je dodáván buď volně ložený v cisternách nebo paletovaný.

tags: #cement #pro #zdeni #informace

Oblíbené příspěvky: