Vliv tvrdosti vody a cementových prvků na rostliny

Voda je pro rostliny životodárnou tekutinou, bez níž by nepřežily. Každá rostlina má jiné nároky na zavlažování, některé milují časté zalévání, jiné vyžadují jen mírnější zálivku. Pro zdravý růst rostlin a bohatou úrodu je klíčová kvalita vody, zejména její tvrdost a přítomnost některých látek. V zahradě se často snažíme o přirozené doplňky jako dřevo a kameny, ale ani beton, který je přírodní materiál složený z cementu, štěrku a vody, není vyloučen. Jeho vlastnosti a potenciální vliv na okolní prostředí, včetně rostlin, je však důležité pochopit.

Tvrdost vody a její vliv na rostliny

Co je tvrdost vody?

Tvrdost vody určuje obsah rozpuštěných minerálů, zejména vápníku a hořčíku. Tyto látky se do vody dostávají při průchodu podzemím přes vápencové a dolomitické horniny. V malém množství jsou pro rostliny prospěšné - vápník podporuje růst buněčných stěn a hořčík je součástí chlorofylu. Tvrdost vody se měří ve stupních tvrdosti nebo v miligramech uhličitanu vápenatého na litr. Voda s hodnotou nad 15 °dH (německých stupňů tvrdosti) se považuje za tvrdou, přičemž v některých oblastech dosahuje i více než 25 °dH.

Dopady tvrdé vody na půdu a rostliny

Při dlouhodobém zalévání tvrdou vodou se minerály postupně hromadí v půdě. Tento proces se nazývá alkalizace - půda se stává zásaditější a její pH roste. Většina zahradních rostlin preferuje mírně kyselou až neutrální půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Zvlášť citlivé na vysoké pH jsou rostliny jako rododendrony, azalky, jalovce nebo borůvky. Tyto kyselomilné druhy při zalévání tvrdou vodou postupně žloutnou, zpomaluje se jejich růst a mohou dokonce odumřít.

Poškození způsobené tvrdou vodou se vyvíjí postupně, často během několika sezón. Nejčastěji se projevuje žloutnutím listů, které začíná mezi žilkami - tento jev se nazývá chloróza. Na povrchu půdy se mohou objevit bílé krystalické usazeniny - jde o vysrážené soli z tvrdé vody. Tyto nánosy jsou obzvlášť patrné v květináčích a záhonech, kde se voda rychle odpařuje.

Jak zjistit tvrdost vody a jak ji změkčit?

Tvrdost vody si můžete ověřit několika způsoby. Buď se informujte u vodárny nebo obce, anebo využijte osvědčený zahradnický trik: oroste listy pokojovky a pokud uvidíte kroužky vápníku, vaše voda je polotvrdá. V případě, že zůstanou celé listy bílé, jedná se o tvrdou vodu a budete ji muset změkčit.

Čtěte také: Informace o cementové omítce Weber

Nejjednodušším a zároveň nejekologičtějším řešením je sběr a využívání dešťové vody. Déšť je přirozeně měkký a rostliny ho milují. Pokud nemáte možnost sbírat dešťovou vodu v dostatečném množství, můžete tvrdou vodu změkčit přidáním kyseliny octové. Na 10 litrů vody stačí jedna polévková lžíce bílého octa - tento jednoduchý trik sníží pH vody a neutralizuje část minerálů. Složení vody i její tvrdost dokáže změnit důkladné převaření.

Pro dlouhodobé řešení zvažte úpravu půdy přidáním kyselých materiálů. Rašelina, kompost z jehličnatého odpadu nebo speciální hnojiva pro kyselomilné rostliny dokážou snížit pH půdy a zlepšit dostupnost živin. Pokud máte podezření na extrémně tvrdou vodu nebo pozorujete vážné problémy na zahradě, doporučuje se nechat otestovat kvalitu vody i půdy. Laboratorní testy ukážou přesnou tvrdost vody, její pH a obsah jednotlivých minerálů.

Pro náročnější zahrádkáře existují také technická řešení, jako jsou změkčovače vody určené speciálně pro zavlažování nebo systémy reverzní osmózy. Reverzní osmóza funguje na principu membrány, která zachytí až 99 % nežádoucích látek - od vápníku a hořčíku až po dusičnany, chlor nebo zbytky pesticidů. Změkčovače vody pracují na jiném principu - pomocí iontové výměny odstraňují z vody vápník a hořčík, hlavní původce tvrdosti. Takto upravená voda nezatěžuje půdu, chrání zavlažovací systém před usazováním vodního kamene a prodlužuje jeho životnost. Je důležité si uvědomit, že tvrdá voda sama o sobě není škodlivá - problém vzniká až při jejím dlouhodobém a intenzivním používání. Mnoho rostlin si s ní poradí bez větších potíží a některé minerály pro ně mohou být dokonce přínosné. Ať už se rozhodnete pro jednoduchý sběr dešťové vody nebo investujete do technického řešení, vaše rostliny se vám odmění zdravějším růstem a bohatší úrodou.

Další typy vody pro zalévání rostlin

Všeobecně se za nejlepší vodu na zalévání rostlin považuje voda dešťová, protože je nejpřirozenější. Dešťová voda je navíc měkká a nemá tudíž negativní vliv na pH rostlin. Mnoho z vás jistě potěší i fakt, že je dostupná téměř zdarma. Stačí si pořídit sud nebo jinou nádrž (třeba i podzemní), do které budete vodu zachytávat. Nádrž s vodou pak nezapomínejte zakrývat, abyste zamezili tomu, že budou ve vodě žít organismy, které mohou způsobit její zahnívání.

Kohoutková voda bývá v porovnání s dešťovou tvrdší a také obsahuje chlor, který rostlinám škodí. Pokud jste si na léto na zahradě napustili bazén, můžete vodou z bazénu zalévat trávník nebo rostliny, ale je potřeba přestat včas chlorovat a nechat chlor co nejvíce (ideálně úplně) vyprchat. Podobně jako v případě bazénu, můžete vodu z vířivky použít jen v případě, že jste z vody nechali vypařit veškerý zbytkový chlor. Zalévání chlorovanou vodou výrazně nedoporučujeme, protože tím uškodíte nejen rostlinám, ale i živočichům žijícím v půdě.

Čtěte také: Moderní řešení pro podlahy

Mýdlovou vodu z mytí nádobí nebo praní, pokud ji jednou za čas vylijete do trávy, s největší pravděpodobností se jí nic nestane. Destilované vody dosáhnete jejím převařením a následnou kondenzací par. Taková voda sice neobsahuje nečistoty a nehromadí toxické látky, ale zároveň nenese ani žádné živiny, které rostliny vyžadují. Za označením šedá voda se skrývají splaškové odpadní vody, které neobsahují fekálie a moč. Pro zalévání zahrady můžete šedou vodu využít ve chvíli, kdy projde domácí čistírnou odpadních vod.

Rýžová voda je bohatá na vitamíny a minerály, ale abyste s ní mohli zalévat, nesmí obsahovat sůl. Voda z brambor je zase chudá na vápník a taktéž obsahuje cenné živiny, které rostliny ocení. Při vaření těstovin se do vody vyloučí řada mikroživin jako fosforu, dusíku, vápníku, ale i železa a vitamínu B. Tyto živiny podpoří zdravý růst vašich rostlin a také jejich sílu.

V neposlední řadě si dejte pozor ale i na teplotu vody, kterou budete rostliny zalévat. Platí to primárně pro vodu ze studně, která bývá velmi studená, což rostlinky nerady.

Vliv cementu a betonu na životní prostředí a rostliny

Co je beton a cement?

Beton je směs cementu, jemného štěrku nebo jiných drobných kamínků a vody. Cement je směs anorganických surovin, zejména oxidu vápenatého a křemičitého. Nejedná se tedy o nic toxické či škodlivé. Můžete přimíchat další suroviny a tím ho přizpůsobit vašim potřebám a danému účelu. Beton je téměř bezúdržbový materiál s vysokou odolností a dlouhou životností. Můžete ho ponechat napospas venkovním vlivům a s ním to v podstatě ani nehne. Skvěle poslouží jako květináče, pítka pro ptáčky, různé zídky, schody, ale i jako obklad domu nebo plnohodnotný venkovní nábytek. Velkou předností je zdravotní nezávadnost, protože neobsahuje žádné toxické složky. Je tedy šetrný také k životnímu prostředí. Jedinou nevýhodou je asi jenom jeho vyšší hmotnost. Na druhou stranu pro venkovní nábytek a jako nádoby na vodu a rostliny to oceníte, protože při vichru rozhodně nebude nic z toho lítat po okolí. Kam to postavíte, tam to i po bouřce najdete.

Využití betonu v zahradě

Praktické využití oceníte například při obkládání domu. Můžete ho využít pro dodekorování venkovních zdí, případně spodní části domu. Z betonu můžete vytvořit také celé zídky, zdi nebo předěly mezi zahradou a chodníkem vysypaným štěrkem. Můžete vylít celý chodník, podlahu terasy nebo si vyrobit jednotlivé tvárnice podle svých potřeb a vyskládat terasu či chodník. Díky variabilitě, kterou si sami určujete, si můžete vytvořit také tvárnice různých tvarů a dekorů a pracovat pak s více barvami, případně si vytvořit jednodušší mozaiku. Z betonu lze vytvořit i podpůrnou zeď pro zpevnění svahu. Pokud použijete betonové truhlíky, můžete vyskládat kaskádovou nebo přímo vertikální zahradu, čím využijete další prostor. Tuto možnost oceníte také v malé zahradě či přímo u domu. Vysázet pak můžete kvetoucí rostliny, keře, bylinky nebo také jahodník. Betonová dekorace tak zároveň poslouží jako samostatná zahrádka. Skvělým a praktickým zahradním doplňkem z betonu je také zahradní nábytek. Může být jednoduchý, ale také specifický, různě dekorovaný a vyzývavý.

Čtěte také: Jak chránit vodovodní potrubí cementem

Voda v procesu vzniku a života betonu

Voda patří spolu s cementem a kamenivem k třem základním složkám, bez nichž beton nemůže vzniknout. Voda plní tři úlohy v procesu vzniku betonu: umožňuje hydrataci cementu, umožňuje zpracovatelnost čerstvého betonu a slouží i k ošetřování betonu po dobu nezbytnou k nabytí potřebných fyzikálně-mechanických charakteristik. Kromě pitné vody, která je použitelná bez omezení, avšak pořizovací náklady na ni jsou ze všech typů nejvyšší, je potřeba při použití ostatních typů (v ČR hlavně podzemní vody z vrtů a studní nebo povrchové vody z vodotečí či vodních nádrží) složení vody vyzkoušet a pravidelně kontrolovat. Ve vodě podzemní i povrchové se mohou vyskytnout náhlá zvýšení koncentrace látek nepříznivě působících na vlastnosti betonu. Mohou to být látky jak anorganického (chloridy, sírany, alkálie, těžké kovy), tak i organického (cukry, humusovité látky, řasy apod.) původu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat i vodě získané při recyklaci v betonárně. Tam se do jímek na recyklovanou vodu dostává voda z procesu rozplavování zbytků betonu vráceného ze stavby zpět na betonárnu, voda z oplachů autodomíchávačů a z výplachu míchaček při jejich čištění. V této vodě se vyskytují stopová množství přísad, jemné částice zhydratovaného cementu a jemné podíly z použitého kameniva. Je žádoucí tuto vodu použít k výrobě betonu na stejné betonárně (kompatibilita s používanými materiály, zejména přísadami), a pokud možno ji zpracovat v co nejkratším časovém úseku.

Při výrobě betonu je potřeba voda k hydrataci cementu a voda k zajištění konzistence. Vlastní hydrataci cementu zajišťuje dávka vody v množství cca 25 % hmotnosti cementu. Celková potřebná dávka vody pro výrobu betonu (bez použití ztekucujících přísad) se pak může pohybovat v závislosti na obsahu cementu, maximálním zrnu kameniva a požadované konzistenci od 150 kg do 300 kg. Je třeba mít na paměti, že množství vody ovlivňuje i konečné vlastnosti betonu, kterými jsou především odolnost a pevnost, a současně celkovou hutnost betonu související s jeho porozitou. Velmi zjednodušeně lze říci, že čím je v betonu více vody v poměru k cementu (vyšší vodní součinitel), tím je vyšší porozita, nižší hutnost a tím je i nižší odolnost a pevnost betonu.

Po uložení do konstrukce se beton nachází v tzv. raném stáří a je potřeba neprodleně zahájit jeho ošetřování po dobu nezbytně nutnou. Mezi nejčastější prostředky ošetřování betonu patří v celé jeho historii prokazatelně voda. Když se betonová konstrukce ocitne v provozu, nezbaví se působení vody, a to jak příznivého, tak nepříznivého. Zejména konstrukce vystavené vnějšímu prostředí se setkávají s přímým působením vody v různých formách, jakými jsou mlha, déšť, odstřiky, zemní vlhkost, tlaková voda, proudící voda, led či mořská voda. Na to je třeba dbát ve fázi projektu betonové konstrukce i při volbě a specifikaci použitého betonu. Voda je transportní médium pro ionty či sloučeniny, transportní médium pro částice způsobující mechanické poškození betonu (obrus) a médium pro nastartování korozivních procesů v betonu.

Pěstování rostlin ve vodě (hydroponie)

Výhody a příprava hydroponie

Pokud se zapomínáte o rostliny starat a zalévat je, můžete vyzkoušet pěstování ve vodě. Sice neporostou tak rychle jako v zemině, ale je téměř nemožné je zlikvidovat. Zásoba vody vám umožní vzdálit se z domova na delší dobu, aniž by se jim něco stalo. U pěstování ve vodě nemusíte hlídat, které rostliny chtějí méně vody a které více. Zalévání řešíte pouze jednou za čas, a to pouze, když je potřeba doplnit vodu. Rostliny pěstované ve vodě také nemusíte přesazovat. Nádoba, ve které je pěstujete, jim vystačí prakticky napořád. Její prostor se bude postupně zaplňovat kořeny, ale nehrozí, že by přišla chvíle, kdy budete muset rostlinu dát do jiné nádoby. Ideální jsou na pěstování pokojovek ve vodě skleněné lahve. Úzké hrdlo drží rostlinu na jednom místě. Kořeny se budou moct rozrůst a proplést po zbytku prostoru lahve.

Pro pěstování ve vodě budete potřebovat jakoukoliv vodotěsnou nádobu. Skleněné nádoby jsou efektní, protože v nich vidíte i samotné kořeny rostlin a rychle rostou. Jsou ale také náchylné k růstu řas v důsledku vystavení světlu a stojaté vody. Jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je použití neprůhledné plastové nebo keramické nádoby. Do vody můžete také přidat práškové uhlí nebo několik kousků dřevěného uhlí. Tím zabráníte růstu řas. Přestože rostliny ve vodě snadno zakoření, budete potřebovat hnojivo, ale méně silné hnojivo než pro rostliny rostoucí v půdě.

K pěstování ve vodě můžete použít odřezky z dospělých rostlin nebo do vody umístit rostlinu, která už byla zakořeněna v půdě. Základem je správná nádoba. Můžete použít vázu, velkou sklenici nebo jinou skleněnou nádobu. Čiré či barevné sklo nejenže vypadá nejkrásněji, ale též vám umožní mít přehled o kořenovém systému rostliny a zároveň i o čistotě vody. Častou chybou jsou nádoby s úzkým hrdlem, protože kořenový systém se rozrůstá a můžete mít později problém vybrat ji. Nepoužívejte ani nádoby vyrobené z mědi, mosazi nebo olova. Vhodnou nádobu naplňte do poloviny květinářskou pěnou, rozdrobeným polystyrenem, štěrkem, perlitem, kamínky, pískem nebo jiným podobným materiálem. Přidejte špetku práškového nebo rozdrceného kousku dřevěného uhlí, aby voda zůstala čistá a voněla.

Péče o rostliny v hydroponii

Rostlinám, které pěstujete ve vodě, zajistěte potřebné požadavky na světlo. Některé rostliny prospívají na slunném místě, jiné mají rády stín. Pro pěstování ve vodě jsou ideální rostliny, které nepotřebují hodně světla. Pokud je světla málo, použijte pěstební LED lampy. Médium, jako je keramzit nebo perlit, zajišťují kořenům lepší provzdušnění. Pomáhají i pěstební nádoby s otvory na bocích, které snižují riziko hniloby kořenů. Dbejte na to, aby voda v nádobě zůstala při pokojové teplotě, protože rostliny nemají rády studenou vodu.

K hnojení používejte hnojivo COMPO ORGANIC GRANUPLANT®. Tekuté organické hnojivo pro rostliny a byliny v rostlinných granulích je bez zápachu a nezpůsobuje změnu barvy použitých granulí. Každé 1-2 týdny vodu zcela vyměňte, aby se zabránilo vzniku řas a bakterií. Řasám také zabráníte použitím dekorativních neprůhledných nádob. Když se v nádobě objeví řasy, rostlinu vyberte, nádobu důkladně vyčistěte a naplňte čistou vodou, do které rostlinu opět vložíte. Vodu vyměňujte každé dva až čtyři týdny a pokojovou rostlinu přihnojujte každé čtyři až šest týdnů.

Při použití vody z kohoutku se na médiu časem vytvoří usazeniny soli. Během adaptace na nové médium je normální, že staré kořeny částečně shnijí. Shnilé části jednoduše odstraňte a médium vyvařte nebo použijte nové. Zdravé kořeny udržíte pravidelnou výměnou vody. Každých 14 dní vylijte všechnu vodu a vyčistěte dekorativní nádobu. Médium i kořeny opláchněte pod vlažnou tekoucí vodou, aby se odstranily nečistoty a usazeniny soli. Po vyčištění rostlinu vraťte do čisté nádoby a dolijte čerstvou vodu s hnojivem. Při každé výměně vody opláchněte i kořeny a médium v nádobě.

Pěstování ve vodě od začátku

Odřezky z dospělých rostlin se provádí snadno: odřežete osm až deset centimetrů ze stonku mateřské rostliny. Odřezek vložte do čisté nádoby naplněné čerstvou vodou z vodovodu tak, aby žádný z listů nebyl ponořený, a umístěte ho na místo s jasným, ale ne přímým slunečním zářením mimo jakýkoliv průvan. Pokojová teplota by měla být kolem 21 °C. Vodu vyměňte alespoň dvakrát týdně, aby byla čistá a okysličená. Kořeny se obvykle objeví do tří až čtyř týdnů.

Před přesazením rostliny do hydroponického systému rostlinu opatrně vyjměte z květináče a důkladně očistěte kořeny od veškeré půdy. Kořeny opláchněte pod vlažnou tekoucí vodou a odstraňte zbytky nečistot. Médium (např. keramzit nebo pemzu) několikrát opláchněte a na 24 hodin namočte do měkké vody nebo směsi vody a hnojiva. Vyberte pěstební nádobu vhodné velikosti s dostatečnými drenážními otvory na dně. Ideální je průhledná nádoba s otvory i na bocích, která umožní sledování stavu kořenů. Pro estetiku zvolte také dekorativní nádobu o velikost větší, která nepropouští světlo, čímž omezíte růst řas. Na dno květináče nasypte několik centimetrů média a umístěte rostlinu. Kořeny rozprostřete, aby zabraly co největší prostor květináče. Nalijte vodu s hnojivem do výšky, kde začínají kořeny. Po několika týdnech, kdy se objeví nové kořeny směřující ke dnu nádoby, můžete vodu dolít až k vrcholu. To umožní rostlině vytvořit vodní kořeny dříve, než budou úplně ponořeny.

Zdravé kořeny jsou bílé a pevné. Pokud kořeny zhnědnou, začnou zapáchat nebo slizovatět, okamžitě odstraňte všechny shnilé části a rostlinu přesaďte do čerstvého média. Pro přesné nastavení světelného režimu využijete časovač. Aby rostliny prospívaly, je důležité pravidelně kontrolovat pH živného roztoku pomocí pH metru. Každý den zkontrolujte hladinu živného roztoku. Pravidelně kontrolujte pH živného roztoku a upravujte ho podle potřeby. Vodu pak doplňujte tak, aby hladina byla vždy v optimálním rozmezí. K zalévání používejte dešťovou nebo filtrovanou vodu.

Drenáž a její význam pro rostliny

Co je drenáž?

Drenáž (někdy také označovaná jako „odvodnění“) odvádí přebytečnou vodu. Jedná se tedy o odvodňovací nebo drenážní opatření. Drenážní materiály, jako je keramzit, pemza nebo dokonce úlomky rozbitých hliněných květináčů, se obvykle umisťují jako spodní vrstva do květináče nebo truhlíku. Zajišťují, že přebytečná voda může odtékat drenážními otvory v květináči. Některé materiály mají také schopnost zadržovat vodu, takže i tímto způsobem regulují vlhkost v květináči. Nemá váš květináč žádný otvor? Drenážní vrstva je pak nezbytná pro zachycení přebytečné vody a zabránění hnilobě kořenů. Ještě lepší je, když raději vyvrtáte otvory i do dna květináče.

Různé drenážní materiály

Při hledání vhodného materiálu pro odvodnění rostlin narazíte na nejrůznější alternativy. Jaká drenáž je však pro váš květináč nebo okenní truhlík nejlepší?

• Keramzit: Skládá se z jílu, který se používá ve formě granulí pro odvodnění. Drenážní kuličky se získávají vypalováním jílu při velmi vysokých teplotách, při kterém se rozkládají organické složky jílu a uvolňuje se oxid uhličitý. Hlína se při tomto procesu rozpíná a napouští se jemně pórovitou strukturou. Výhodou jílového granulátu je, že je vysoce propustný a neplesniví. Často se také uvádí, že má dobrou schopnost zadržovat vodu - ta je však ve skutečnosti poměrně nízká. Mnoho lidí také nezvažuje výrobní proces, který se bohužel ukazuje jako extrémně náročný na emise CO2.
• Pemza: Kdo hledá udržitelnou alternativu ke keramzitu, doporučujeme podívat se na pemzu. Pemza je porézní vulkanická lávová hornina, která je napuštěna jemnou nepravidelnou strukturou. To umožňuje vynikající provzdušnění půdy prostřednictvím pemzového štěrku. Další výhodou je, že pemzová zrna fungují jako zásobárna vody a podle potřeby ji odvádějí ke kořenům. Na rozdíl od keramzitu není při výrobě pemzového granulátu nutný žádný proces sušení nebo zahřívání. Surovina zůstává zcela přírodní a produkuje o více než 90 % méně emisí CO2 než běžný keramzit. Přírodní pemza absorbuje vodu a podle potřeby ji odvádí ke kořenům. Tím poskytuje vašim rostlinám vynikající ochranu před přemokřením a s ním spojenou hnilobou kořenů. Díky vysoké vodivosti a schopnosti zadržovat vzduch je COMPO ORGANIC GRANUPLANT® vhodný také pro hydroponii.
• Hliněné střepy: Umístěné na dně květináče vytvoří spoustu dutin, kterými může voda snadno odtékat. Je to také dobrý způsob recyklace rozbitých květináčů. Jelikož je však k vypálení hliněných květináčů zapotřebí velmi vysokých teplot, je výrobní proces poměrně energeticky náročný. Hliněné střepy z vašich rozbitých květináčů však mohou být použity k tomu, aby byl odtokový otvor čistý.
• Štěrk nebo drť: Zvyšují propustnost substrátu a zabraňují hromadění vody v květináči. Mějte však na paměti, že na rozdíl od jiných materiálů oblázky nemohou zadržovat vodu. Kromě toho jsou prázdné prostory menší než například u keramzitu nebo pemzy. Občas také podceňujeme hmotnost kamenů.
• Písek: U písku je nejdůležitějším faktorem velikost zrn písku: Velmi jemný písek je pro odvodnění méně vhodný, protože mezi zrnky nemůže odtékat dostatečné množství vody. Hrubý písek je vhodnější, protože dutiny jsou větší. Měl by však být smíchán s jinými, většími drenážními materiály, aby byl zajištěn dostatečný odtok vody. Stejně jako štěrk nebo drť má písek tu nevýhodu, že je velmi těžký, zejména když je vlhký.
• Dřevěná štěpka: Tu lze použít jak na vyvýšených záhonech, tak v květináčích. V porovnání s jinými materiály, jako je štěrk nebo písek, jsou dutiny výrazně větší, takže dochází k dobrému provzdušnění půdy a ochraně před hnilobou kořenů. Kůrový mulč lze pro drenážní vrstvu použít pouze v kombinaci s hrubými organickými materiály, protože sám o sobě není dostatečně hrubý a poměrně rychle hnije.

Srovnání keramzitu a pemzy

Jak vytvořit odvodňovací systém v květináči?

Při použití na běžnou drenážní vrstvu nasypte drenážní materiál, například COMPO ORGANIC GRANUPLANT® Drenážní a sázecí granule, jako spodní vrstvu do květináče při přesazování. Pokud používáte květináč s drenážním otvorem, je nejlepší na otvor předem položit hliněný střep, aby granule nepropadávaly otvorem. Doporučujeme naplnit květináč drenážním granulátem do čtvrtiny až třetiny. Zbytek květináče pak vyplňte vhodným substrátem pro výsadbu, například zeminou pro květináče COMPO Univerzální substrát bez rašeliny, v závislosti na druhu rostliny. Mezi drenáží a zeminou v květináči nemusí být vloženo rouno (jak je obvyklé například u velkoplošné drenáže na zahradě). Pokud zjistíte, že jste to se zaléváním mysleli až příliš dobře a zemina i kořenový bal jsou nyní mírně zatuchlé a vlhké, můžete se pokusit rostlinu zachránit přesazením do čerstvé zeminy.

Jaké rostliny potřebují drenáž?

Pro pokojové a balkonové květiny vysazené v květináčích nebo balkonových truhlících se obecně doporučuje odvodnění, zejména pokud je rostlina na chladném a stinném místě. Tehdy hrozí největší riziko přemokření a může rychle dojít i ke hnilobě kořenů.

Drenáž se používá nejen pro pokojové a balkonové rostliny, ale také pro zahradní rostliny, celé záhony nebo trávníky: Pokud trávník vypadá spíše jako rybník a záhon jako bažina, je to často proto, že dešťová voda nemůže odtékat. Bohužel odvodnění v takovýchto obtížných případech není snadné a musíte být připraveni vykopat hluboké příkopy, položit drenážní trubky a poté je zasypat velkým množstvím štěrku. V takových případech je také nutné dodržovat zákonné předpisy pro vsakování a ochranu podzemních vod. Pokud je podmáčení vaší zahrady omezené nebo se týká pouze malých ploch, můžete být úspěšní i díky pravidelnému okopávání a přimíchávání drenážních materiálů. Pokud máte problémy s podmáčením trávníku, je dobrým protiopatřením jeho provzdušnění a následné posypání pískem.

tags: #vliv #cementové #vody #na #rostliny

Oblíbené příspěvky:

• proč zvolit stůl z epoxidu
• Šroubovaná montáž WPC
• Modely staveb a obydlí: Československý kontext
• Izolace s HORNBACHem: Parotěsné fólie a pásky
• Vše o balkánské rula dlažbě