Cementové mléko a cementové pěny: Vlastnosti a použití ve stavebnictví

Cementové mléko a cementové pěny nacházejí široké uplatnění ve stavebnictví. Tento článek se zaměří na jejich použití, vlastnosti a specifika. Cementové mléko je tekutá homogenní betonová směs. Neobsahuje kamenivo, jedná se tedy spíše o betonovou maltu. Může se vyrábět přímo na stavbě v mobilním zařízení: je zapotřebí míchačka, šnekové čerpadlo a tlakové hadice. Obsahuje vodu, cement, polystyrenové kuličky a přísady.

Cementové mléko v podlahových konstrukcích

Jedním z klíčových prvků dlouhé životnosti podlahy je správná povrchová úprava. Bez ní může být beton křehký, náchylný k prasklinám a rychlému opotřebení. Důležitou součástí tohoto procesu je cementové mléko, které se aplikuje na betonový podklad a vyplňuje jeho póry. Díky tomu dochází k lepší přilnavosti dalších vrstev a výsledná podlaha je pevnější a odolnější. Cementové mléko při aplikaci podlahy má několik klíčových výhod. Pomáhá totiž minimalizovat riziko vzniku mikrotrhlin a zajistí, že materiál bude rovnoměrně rozložen po celé ploše. Zároveň se díky cementovému mléku vytváří hladký povrch, který nejen dobře vypadá, ale také usnadňuje údržbu.

Typy průmyslových podlah a cementové mléko

Pokud hledáte podlahu, která vydrží roky a odolá každodennímu zatížení, pak jsou průmyslové podlahy tou správnou volbou. Lité podlahy s cementovým mlékem se skvěle osvědčily i v kancelářích, obchodních prostorech nebo v obytných domech. I tam je důležité, aby podlaha byla odolná a zároveň vypadala dobře, a právě tyto podlahy splňují oba požadavky.

• Epoxidové podlahy: Výborně odolávají chemikáliím, mechanickému namáhání i vysokým teplotám. Jsou ideální pro sklady, výrobní prostory a dílny.
• Polyuretanové podlahy: Oproti epoxidovým jsou pružnější a lépe zvládají teplotní výkyvy. Často se využívají v potravinářském průmyslu.
• Lité podlahy: Tvoří dokonale rovný povrch bez spár a prasklin, což usnadňuje údržbu a zvyšuje jejich estetickou hodnotu.

Každý typ podlahy má své specifické vlastnosti, a proto je důležité vybrat takový materiál, který bude odpovídat konkrétním požadavkům daného provozu. Díky kvalitním materiálům a možnosti přizpůsobení různým úpravám a barvám nabízí lité podlahy s cementovým mlékem širokou škálu možností. Taková podlaha je ideální volbou pro každý prostor, který potřebuje kombinaci odolnosti, vzhledu a dlouhé životnosti.

Fabiony - důležitý detail pro snadnější údržbu

Při realizaci podlahy je důležité myslet i na detaily, které mohou výrazně zlepšit funkčnost i vzhled. Jedním z nich jsou fabiony, což jsou plynulé přechody mezi podlahou a stěnou. Díky nim se v rozích nehromadí nečistoty, což výrazně usnadňuje údržbu. Fabiony jsou často používané v provozech, kde je kladen důraz na hygienu, například v potravinářském nebo zdravotnickém sektoru.

Čtěte také: Lepidlo na dřevo a cement

Cementové mléko pro lehčený a tepelně izolační beton (IZO-BALL)

IZO-BALL je základní hmota pro snadnou a rychlou přípravu lehčeného a tepelně izolačního betonu, tzv. polystyrenbetonu. IZO-BALL jsou obalované polystyrénové kuličky standardní velikosti do cca 6 mm. Doslova každá kulička je podrobena přísné selekci, tak, aby nedocházelo ke shlukům a byla dodržena zásada její max. velikosti. IZO-BALL dokáže velmi dobře držet vodu.

Příprava polystyrenbetonové směsi s IZO-BALL

Celkový postup přípravy polystyrenbetonové směsi z IZO-BALLu je velice jednoduchý: vodu s cementem smísíme na cementové mléko, do kterého postupně přidáváme předepsané množství IZO-BALLu a písku. Celý proces míchání musí být dostatečně dlouhý, aby došlo ke správnému spojení všech složek. Materiál, který naše společnost využívá jako pojivo polystyrenových kuliček s vodou, cementem a pískem, odpovídá náročným technologickým požadavkům pro přípravu kvalitní betonové směsi. Tímto materiálem je speciální pojivo, které má jedinečnou a velmi podstatnou vlastnost: dokáže na sebe velmi dobře vázat vodu. Díky této vlastnosti se výsledná betonová směs jeví jako suchá, a proto je skvěle manipulovatelná, tvarovatelná i čerpatelná. Tato sací vlastnost pojiva navíc dokáže naprosto eliminovat následky lidské chyby v případě přelití vodou.

Spotřeba a manipulace s IZO-BALLem

Spotřeba IZO-BALLu při přípravě polystyrenbetonové směsi je přibližně 1:1, tedy právě tolik, kolik má být výsledný objem. To proto, že IZO-BALL jsou kuličky, mezi nimiž je tzv. mezikuličkový prostor, a právě tento volný prostor vyplní cement a písek.

Příklad výpočtu potřebného množství IZO-BALLu

Pro místnost o délce stěn 5 x 5 metrů (25 m²) s vrstvou polystyrenbetonové směsi 20 cm bude potřeba přibližně 5 m³ IZO-BALLu, dle zvolené objemové hmotnosti. Výpočet: 25 m² x 0,20 m = 5 m³ výsledné polystyrenbetonové směsi.

Polystyrenbetonová směs z IZO-BALLu se snadno tvaruje, přenáší, rozhrnuje, upravuje a manipuluje. Lze ji pokládat ručně nebo za pomoci čerpadla.

Čtěte také: Výběr nástrojů pro řezání cementových desek

Cementové pěny PORIMENT pro spádové vrstvy střech

Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky.

Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střešní plochy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, to ale není vždy vhodné nebo možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.

Výroba a aplikace cementových pěn PORIMENT

Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost. Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí.

Srovnání s jinými materiály

Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.

Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické. Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %.

Čtěte také: Cementová lepidla na polystyren: komplexní průvodce

Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m³ je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m³). Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami.

Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m³ nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m^-1.K^-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství. Využitím cementových pěn lze výrazně ušetřit náklady na dopravu materiálu. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě.

Varianty cementových pěn PORIMENT

U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.

Výhody cementových pěn v spádových vrstvách

Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton. Cementové pěny proti nim navíc patří k řešením cenově nejvýhodnějším.

ZAPA BUBBLE: Vysoce provzdušněné cementové mléko

ZAPA BUBBLE je vysoce provzdušněné cementové mléko vyráběné na stavbě pomocí speciálního zařízení, které zároveň slouží jako čerpadlo hotové směsi. Autodomíchávačem je na stavbu dopravováno cementové mléko, které se v mísícím zařízení na stavbě smíchá se speciální stabilní pěnou a tak vzniká hotový produkt o požadované objemové hmotnosti.

Tepelná izolace podlahy a cementové mléko

Abyste se vyhnuli tepelným ztrátám, dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy přes 150 - 200 mm pro nízkoenergetické až po 200 - 300 mm pro pasivní domy. Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků, jako jsou například izolace na terénu, se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren. Tyto materiály mají při celoplošném zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost tj. při běžném zatížení mají malé stlačení i při velkých tloušťkách izolace.

Statika podlahové konstrukce

Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave" na měkkém podkladě. Ze statického hlediska se jedná o působení tenké Kirchhoffovy izotropní desky na pružném Winkler-Pasternakově podkladě. Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m² tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50 - 60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm). Výztuž ukládáme osově do středu desky.

Trvalé zatížení podlahové konstrukce rodinných domů by nemělo přesáhnout 2 000 kg/m² (0,02 MPa).

Doporučení pro pokládku tepelné izolace

Je vhodné použít jednu vrstvu tepelné izolace dostatečné tloušťky. Lepení EPS desek na sebe nedoporučujeme. Pod desky EPS nepoužívejte podsyp s větším zrnem. Velká zrna podsypu by působily jako nečistoty pod pokládkou a způsobovaly bodové zatížení. Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100) vzniká největší dotvarování zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení pak nepřenáší izolační deska celoplošně, ale bodově pouze v místech, kde se podkladu dotýká. Typickým případem je pokládka na asfaltové hydroizolační pásy, kde se na každém metru nachází spoj pásů s vyvýšením cca 3 mm. Pokud nedojde k vyrovnání nerovností před aplikací desek, budou následně podepřeny pouze z cca 20 %. Podobně působí případné dutiny mezi jednotlivými vrstvami izolačních desek, které vznikají z titulu tolerancí tlouštěk desek, jejich pokládkou na nečistoty na spodní vrstvě apod.

Doba vysychání cementového potěru

Potěr je vyrobený z cementu (cementové matrice), písku nebo kameniva a vody. Cement vyžaduje určité množství vody, aby mohla proběhnout hydratace a potěr následně vytvrdl. V průběhu vysychání se část vody odpaří, dojde ke zmenšení objemu a uvnitř potěru nastane fyzikální jev známý jako „hydrometrické smršťování“. Použije-li se větší množství záměsové vody, než je potřeba, třeba za účelem zlepšení zpracovatelnosti směsi a rychlejší aplikace, míra „hydrometrického smrštění“ se zvýší. Pokud nalepíme nášlapnou vrstvu podlahy na potěr dříve, než se přebytečná voda odpaří nebo před dokončením fáze smršťování, přenese se pnutí z potěru do krytiny a/nebo dojde k následnému vzniku smršťovacích trhlin v podkladu a je zde reálné riziko, že dojde k jejímu oddělení od podkladu. Obecně také platí, že čím vyšší je obsah záměsové vody, tím delší je doba vysychání.

Zatímco se voda odpařuje, proniká spárami v dlažbě ve formě vodních pár a v nejlepším případě vytvoří pouze nevzhledný solný výkvět. Ještě větším rizikem je, že páry mohou zůstat pod krytinou podlahy a v případě materiálů, které jsou zvláště citlivé nebo dokonce nepropustné (dřevo, PVC), mohou způsobit oddělení této vrstvy. Přestože výsledné vlastnosti potěru ovlivňuje mnoho faktorů, správně připravený a zhotovený cementový potěr může být obecně považován za rozměrově stálý a dostatečně vyzrálý po 28 dnech a lze na něj instalovat podlahovou krytinu, která není citlivá na vlhkost. Tuto dobu zrání však lze použitím speciálních pojiv nebo hotových směsí (jako je TOPCEM nebo MAPECEM od firmy Mapei) nebo použitím vhodných přísad ke snížení vodního součinitele ve směsi.

Odstranění cementového mléka a cementové lazury

Vrstva jemných částic z kameniva a slabého, nestabilního cementu se nazývá cementové mléko. Vlhkost se v betonu pohybuje v důsledku nadměrného míchání vody, což vede k transportu těchto materiálů do vyšších vrstev. Při nadměrném opracování betonu nebo nadměrné manipulaci na povrchu, nesprávném dokončení nebo vystavení pracovnímu pohybu se množství cementu a jemných částic (vrstva cementového mléka) zvyšuje. Kromě toho hraje při vzniku cementového mléka roli i nedostatečné zpevnění povrchu. Aby materiály, jako jsou barvy a laky, dobře přilnuly k podlaze, je třeba odstranit cementové lazury.

Metody odstranění cementového mléka a lazury

1. Tryskání: Je považováno za rychlou a účinnou metodu odstraňování cementového lazitu. Spočívá v rychlém vypálení abrazivních materiálů na povrch betonu. Kromě toho lze tryskáním metodou vyčistit nejméně 1000 metrů čtverečních za jediný den. Vzhledem k tomu, že během tryskání lze pokračovat v práci na podlaze v jiných částech místnosti, je skutečnost, že se jedná o suchý postup, výhodná.
2. Hoblování betonu (mechanické hoblování): K odstranění silnější cementové lazury.
3. Pneumatické nástroje: Tato metoda zahrnuje použití pneumatických nástrojů, které vibrují proti betonovému povrchu. Používá se na hrany a menší plochy.
4. Leptání kyselinou: Tato technika se používá pro neporézní nebo mírně porézní povrchy a extrémně tenké cementové lazury. Kyselina napadá a rozbíjí horní povrch, jedná se o vysoce účinnou techniku. Použijte ji až po vyčerpání všech ostatních možností.
5. Abrazivní čištění: Zahrnuje pískování nebo použití abrazivních desek.

Součástí procesu odstraňování je také tlaková voda a kyselé chemické čištění. Cementové podklady upravte mechanicky pomocí abrazivního tryskání nebo frézování / skarifikace, aby se odstranilo cementové mléko. Před aplikací tenkovrstvých pryskyřic odstraňte vyvýšená místa broušením. K vyrovnání povrchu nebo k vyplnění prasklin, vzduchových otvorů a dutin použijte výrobky řady Sikafloor®, Sikadur® a Sikagard®.

Cementové mléko pro tvořivé účely

Cementové mléko můžete využít i pro tvoření. K tomu budete potřebovat tkaninu (nejlepší jsou staré hrubé hadry, ale postačíte si i s nepotřebným rozstříhaným svetrem, nebo jiným kusem oblečení), kterou hodláte ponořit do cementového mléka. Tuto látku vložte do prázdné nádoby a v nádobě si označte, kolik cementu budete muset vytvořit, aby byl hadr celý ponořený. Vyjměte tkaninu a do nádoby nalijte vodu po vyznačenou rysku. Za stálého mixování do vody přidávejte cement, dokud nezískáte konzistenci mezi obyčejným mlékem a zakysanou smetanou. Když máte cementové mléko hotové, ponořte do něj látku a nechte ji směs pořádně nasát. Vyjměte látku z nádoby a opatrně ji zavěste na převrácený kbelík. Takto jednoduše můžete vytvořit krásné květináče různých tvarů i velikostí.

tags: #cementové #mléko #použití #a #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Výhody modulových domů z betonových desek
• moderní dům se šikmou střechou
• Konstrukční vruty s talířovou hlavou TORX: Detailní průvodce
• flexibilní spárovací hmota Knauf
• Informace o plastových palubkách na Kladensku