Cemix SuperSan Hrubý: Řešení pro sanaci vlhkých zdí

Cemix SuperSan Hrubý je vysoušecí omítka, která je ideální pro opravy vodou nasáklých budov a pro zachování kulturních památek. Tato omítka se vyznačuje vysokou schopností odpařování vody a velmi dobře propouští vodní páru a transportuje vlhkost. Je určena pro vysoušení velmi vlhkých stěn v historických budovách.

Použití a vlastnosti Cemix SuperSan Hrubý

Cemix SuperSan Hrubý je doporučován pro náhradu chemických injektáží v kulturních památkách. Rovněž se používá pro sanaci vlhkých zdí s vysokým obsahem solí, neboť transportuje soli na povrch, kde mohou být následně odstraněny.

Příprava podkladu

Pro aplikaci omítky je nezbytná správná příprava podkladu. Podklad musí vyhovovat platným normám, což znamená, že musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Dále musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý nebo vodoodpudivý. V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách je potřeba plochu navlhčit. Podklad je nutné opatřit celoplošným podhozem vyrobeným z výrobku Cemix 2147. V případě nestandardních podkladů je třeba provést úpravu vhodnou metodou pro dosažení požadovaných vlastností.

Příprava směsi a aplikace

Materiál se připraví vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi se používá pitná voda nebo voda odpovídající normě EN 1008. Smíchání se provádí jedině pomocí bubnové míchačky. V případě přípravy podhozu je míchací čas maximálně 10 minut. Omítka se aplikuje na plochu zednickou lžící nebo jiným vhodným nástrojem. Poté se plocha srovná nahrubo stahovací latí do požadované roviny. Po zavadnutí omítky se povrch porovitě otevře škrabákem.

Doba zrání a ochrana

Minimální doba zrání omítky je 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Omítka tvoří podkladní a vyrovnávací vrstvu pro sanační štuk systému SUPERSAN. Omítka nesmí v žádném případě zůstat dlouhodobě neošetřena v exteriéru, zejména přes zimní období. Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Je nutné chránit ji před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací je třeba nástroje umýt vodou.

Čtěte také: vlastnosti a aplikace sádrové omítky 25 kg

Průběh stavebních prací s důrazem na základy a zdivo

Průběh stavby rozdělujeme do různých fází projektu. V první fázi, tedy v rámci hrubé stavby, jsou dokončeny základy domu, obvodové stěny a střešní konstrukce. Základová jáma je místo, kde se zhotovují základy a suterénní části stavebních objektů. Kvalita půdy a místní stavební předpisy určují typ a druh základu. To vše plánují s předstihem statici v součinnosti s projektanty. Základ budovy totiž vytváří pevný základ pro další stavební prvky a zajišťuje její celkovou stabilitu. Zemina, která je ze základové jámy vykopána, se vyrovnává a případně zhutňuje. Hloubka základů závisí na lokálních klimatických podmínkách. V závislosti na regionu se hloubka může pohybovat mezi 0,80 a 1,20 m tak, aby byla zachována nezámrzná hloubka. Zvlášť se posuzují velmi písčité, měkké nebo vlhké půdy. Pro zvýšení únosnosti podloží se v mnoha případech využívá drenážního systému. Ten odvede přebytečnou vodu pryč a sníží tím hladinu spodní vody. Zlepšení základové půdy představuje především zvýšení její únosnosti, tzn. zvětšení smykové pevnosti, snížení propustnosti, stabilizace či zmenšení stlačitelnosti. Aby se zabránilo úrazu elektrickým proudem, je třeba betonovou desku uzemnit. Uzemnění je vodivé spojení elektrického rozvodu. Za tímto účelem se např. výztuž připojí k desce pro vyrovnání potenciálů a k hromosvodu.

Podkladová vrstva a přípojky

Podkladová vrstva, též nazývaná podkladový beton, je separační vrstva z hubeného betonu (C8/10, X0) o tloušťce 5 cm, která zajišťuje rovný základ budovy. Lze ji použít k vyrovnání nerovností v podloží. Zabraňuje vtlačení výztuže do měkkého podloží a také pronikání vlhkosti do jílovité půdy a s tím souvisejícím snížení stability budovy. Zvyšuje tedy únosnost základové desky. Norma EN 13670 již podkladový beton nepožaduje. Přípojky pro přívodní a odvodňovací potrubí, potrubí pitné a odpadní vody, elektrické a plynové vedení, jakož i pevná síť a internet, by měly být položeny v podkladové vrstvě vždy na správném místě. Odpadní potrubí se pokládá pomocí KG trubek o průměru DN 100 až DN 500 se spádem dvě procenta v závislosti na množství a druhu odpadní vody. Do země se smí pokládat pouze KG potrubí, což je povolený systém venkovního kanalizačního potrubí. Do tohoto systému patří KG trubky různých průměrů a délek. V případě rekonstrukce budovy lze přípojky položit později vysekáním nebo rozříznutím podkladní desky. To vše až po konzultaci s projektantem a statikem.

Izolace základové desky

Před položením obvodové (tzv. perimetrické) izolace se navrch kamenitého nebo štěrkového lože pokládá polyethylenová folie jako oddělovací vrstva, která brání pronikání vody ze základové desky do půdy. Izolace budovy směrem k půdě, tedy izolace vnějších stěn, sklepních zdí a izolace podkladní desky směrem dolů, se nazývá perimetrická izolace (extrudované polystyrenové desky). V praxi to znamená, že se na dokonale rovnou podkladovou vrstvu, lze v plné ploše, položí izolační desky z extrudovaného polystyrenu (XPS), obvykle o tloušťce kolem 8 cm. Tato izolace šetří energii a chrání proti chladu, vlhkosti a vysokým provozním nákladům obyvatele budov i životní prostředí.

Bednění a výztuž

Z fošen nebo bednicích prvků se vytvoří obvodové bednění, které je následně srovnáno do roviny a zafixováno. Pro vytvoření podpěr pro konstrukční výztuž z ocelové kari sítě (jedná se svařovanou síť z ocelových drátů) jsou umístěny distanční podložky, např. betonové bloky. Poté se kari sítě vzájemně spojí drátem, stejně jako výztužné pruty.

Typy základů

Základ rozkládá hmotnost budovy rovnoměrně po zemi. Zajišťuje stabilitu a chrání před vlhkostí a změnami půdy způsobenými teplem nebo chladem. Pro většinu staveb jsou obvyklé plošné základy. Ty musí mít dostatečné rozměry a být vyrobeny z kvalitního betonu, aby zvládly zátěž budovy, rovnoměrně ji rozložily a převedly do země. Dalšími jsou základové pásy, které jsou základem pro budoucí zdivo. Pásy většinou tvoří prostý beton, železobeton či ložný kámen. Pásy nebývají izolovány. Vzhledem k tomu, že na základové pásy se betonuje podkladní deska, jsou rozdíly pro laika sotva patrné. Základové patky jsou betonové bloky, čtvercového nebo obdélníkového půdorysu s možností pro uložení základového trámu. Rozdíl mezi základovými patkami a pásy je v podstatě pouze v jejich druhém rozměru, a to v délce. Jedná se o velmi krátký základový pás s poměrem stran v půdoryse 1:1 až 1:2.

Čtěte také: proč zvolit Cemix Comfort pro moderní stavby

Lití betonu a hutnění

Pro lití betonu se používá tzv. Aby se zabránilo vzniku vzduchových dutin a zajistila pevnost základu, dochází během lití betonu k hutnění pomocí ponorného vibrátoru. Beton musí správně zatvrdnout, což trvá minimálně 28 dnů; pokud jsou chladné teploty, může to dobu zatvrdnutí prodloužit. Po tu dobu je potřeba jej chránit před mrazem a silným slunečním zářením zakrytím. Při výstavbě základové desky musí být izolovány všechny strany: horní, spodní i boční. Jinak je možné, že vlhkost z půdy pronikne do konstrukce a způsobí poškození vlivem vlhkosti a mrazu. K tomuto účelu se používají stěrkové nebo prefabrikované pásové či foliové izolace. Ty jsou na bázi bitumenů (obsahující rozpouštědla a výztužná vlákna), cementů, epoxidů nebo různých polymerů. Po odstranění bednění základové desky se na bok desky aplikuje hydroizolace, například nanesením celoplošné hydroizolační stěrky.

Vlhké zdivo a jeho sanace

U starších budov může nedostatečná izolace způsobit vlhkost v jejím základu nebo zdivu. To může být zapříčiněno tlakem vody nebo kapilárně stoupající vlhkostí. Kapilární vzlínající vlhkost je nepřetržitý, konstantní tok molekul vody, které stoupají ze země do různé výšky ve zdivu. Pokud je nutné udělat izolaci z vnější strany základů, bývá nutné odkrýt zeminu, ale toto řešení v některých případech může být omezené, například prostorem. Jelikož cihly sají vlhkost, je vždy nutné utěsnit prostor mezi zdivem a podkladní deskou. V opačném případě může vzniknout tzv.

Typy zdiva a materiály

Zdi se skládají z vrstev cihel, tedy z cihel spojených maltou. V bytové výstavbě mohou být zdi jednoplášťové nebo víceplášťové. Kromě toho existuje i zdivo s lícovou přizdívkou. Tloušťku zdí určují požadavky pro statiku zdiva či zvukovou a tepelnou izolaci. Cihlářský střep (tzv. cihelné pálené zdivo) je vyrobeno z pálené hlíny. Klinker je vysoce vypálený cihelný materiál. Cihly typu THERM mají svislé otvory, do kterých může být vložen izolační materiál. Vápenopískové cihly (bloky) jsou vyrobeny z vápna, písku a vody. Vysoká hustota materiálu zajišťuje dobrou zvukovou izolaci a regulaci klimatu v místnosti. To umožňuje vytvářet poměrně tenké zdi. Nicméně jsou tyto cihly (bloky) velmi těžké a obtížně se s nimi pracuje. Pórobeton je vyroben z cementu, vápna, písku a hliníkového prášku, následně vytvrzený parou pod tlakem. Je lehký a izolační, což ho činí ideálním materiálem pro mnoho aplikací až po podkroví. Dobré izolační vlastnosti umožňují dodržování izolačních předpisů při poměrně malé tloušťce zdi. Pórobetonové nebo plynobetonové bloky jsou k dispozici v mnoha různých tloušťkách a velikostech. Lze je snadno řezat pilou a jednoduše lepit tenkovrstvým způsobem. Nicméně materiál nasakuje vlhkost a musí být uchováván v naprosto suchém stavu. Vnitřní i vnější povrch vyžaduje nanesení omítky, aby byla zeď chráněna před vlhkostí. Ztracené bednění je forma pro uložení betonu, která se neodstraňuje a zůstává trvalou součástí vybudované základové konstrukce nebo opěrné zdi.

Stropy, schodiště a střešní konstrukce

Stropy neboli stropní konstrukce rozdělují rodinný dům horizontálně, jedná se tedy o konstrukce nosné vodorovné. Existují prefabrikované montované stropy, které jsou dodávány až na stavbu. Schodiště je stavební prvek, který slouží k propojení jednotlivých podlaží. Jedná se o šikmou nosnou konstrukci. Pro schodiště musí být v plášti budovy zřízeny příslušné výklenky. Konstrukce schodiště může být vyrobena z betonu, ale z tohoto materiálu je potřeba schody stavět hned od začátku. Při výpočtech schodiště je důležitá šířka stupnice, výška schodišťového stupně, výška prostoru a tzv. Později mohou být instalována schodiště v jiných provedeních než beton, například dřevěná, kamenná nebo kovová. Stavba střešní konstrukce patří ještě do fáze hrubé stavby, kdežto pokládka střešní krytiny nikoli. Valbová střecha - je tvořena čtyřmi střešními rovinami. Pultová střecha - konstrukce pultové střechy patří mezi nejjednodušší střešní tvary. Plochá střecha - je taková konstrukce, která nemá sklon střešní roviny větší jak 5°. Důležité při každé stavbě střechy je, jaké předpisy stanoví místní územní plán. Komín je nedílnou součástí každé stavby, proto bývá dobrý výběr komínu velmi důležitým rozhodnutím. Správná výška a průřez komína zajistí bezchybnou funkci odvodu spalin a ohřevného zařízení.

Doprava materiálů

Cemix zajišťuje dopravu na Vaši adresu, a to buď autem s čelem, nebo autem s rukou, s dodáním do 5 pracovních dnů.

Čtěte také: Cemix samonivelační stěrky: kompletní návod

tags: #cemix #supersan #hruby

Oblíbené příspěvky:

• výhody nerezových kabelových žlabů
• Stůl z masivních hranolů – návod
• Moderní barové židle
• Jak položit plovoucí podlahu ve tvaru L
• Detaily o parozábraně pod plovoucí podlahy