Certifikace a požární ochrana deskových obkladů

Existuje velké množství norem a povinných certifikací, které musí výrobky splňovat, aby je bylo možné používat v souladu s evropským právem. Na této stránce najdete všechny potřebné certifikáty a prohlášení. Všechny naše výrobky mají označení CE a splňují požadavky příslušných evropských směrnic.

Zákonné a nepovinné certifikace

Certifikátů, které lze pro deskové materiály vystavit, je celá řada. Rozlišujeme především povinné certifikace dle legislativy daného trhu, na který chce výrobce svůj výrobek dodávat, a nepovinné certifikace, které vypovídají o přístupu výrobce a jeho ekologické a společenské odpovědnosti, nebo jsou požadovány odběratelem (např. společností IKEA).

Certifikace desek pro stavebnictví - CE certifikace

Uvádí-li výrobce na trh EU desky pro stavební účely, má za povinnost nechat svůj výrobek posoudit podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 z 9. března 2011 (CPR). Podle deklarace konečného použití desky se aplikuje příslušný systém posuzování výrobku:

  • Systém 3 - pro desky nenosné; oznámený subjekt ověří vlastnosti výrobku a vydá Protokol o zkoušce typu výrobku s platností na tři roky.
  • Systém 2+ - pro nosné desky; oznámený subjekt provede počáteční inspekci řízení výroby a vydá Osvědčení o shodě řízení. Následně provádí průběžný dozor nad systémem řízení výroby s četností dvakrát ročně.
  • Systém 1 - pro nosné i nenosné desky s protipožární úpravou; oznámený subjekt provede zkoušky reakce na oheň, počáteční inspekci řízení výroby a vydá Osvědčení o stálosti vlastností.

Na základě výše uvedených posouzení vydá výrobce Prohlášení o vlastnostech a připojí k výrobku označení CE. Důležité je, že Prohlášení o vlastnostech vydává výrobce, nikoli oznámený subjekt. Oznámený subjekt je instituce, která je pověřena Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) k posuzování výrobků uváděných na evropský trh.

Certifikace EPA a CARB

Certifikaci, kterou využívají i nadnárodní řetězce typu IKEA, celosvětově řídí instituce EPA (US Environmental Protection Agency) a CARB (California Air Resources Board). Ty přikročily k razantní změně podmínek, které začaly plošně platit ode dne 22. března 2019. Dopadem těchto změn je především výrazné zvýšení požadavků na jednotlivé certifikační autority a také větší provázanost na národní akreditační orgány. Cílem je dosažení souladu s americkou legislativou a celkové posílení důvěry v certifikační systém, jehož primárním cílem je ochrana zdraví spotřebitelů (např. při nákupu nábytku).

Čtěte také: Kompletní systém HELUZ

Oba typy certifikace jsou principiálně velmi podobné:

  • Certifikace CARB se provádí podle standardů Airborne Toxic Control Measure (ATCM) - FRO 93120 a byla zavedena již v roce 2008.
  • Certifikace EPA se provádí podle standardů Toxic Substances Control Act (TSCA) Title VI - 40 CFR Part 770 a byla zavedena v roce 2017.

Oba typy certifikace zahrnují počáteční inspekci v místě výroby a zkoušky výrobku na únik formaldehydu dvěma metodami (komorová metoda dle ASTM 6007-14 a perforátorová metoda dle EN ISO 12460-5 pro DTD a MDF). Certifikační orgán na základě kladných výsledků inspekce a zkoušek vydá certifikát a následně provádí čtyřikrát ročně dohled.

V celé Evropě mohou nyní certifikační orgány získat akreditaci pro posuzování deskových materiálů dle požadavků EPA pouze v pěti zemích. Do-brou zprávou pro tuzemské výrobce a obchodníky je, že mezi certifikační orgány s touto akreditací patří i Dřevařský ústav v Praze (Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s. p.), který je jediným schváleným certifikačním orgánem v ČR.

Certifikace IKEA

Výrobci deskových materiálů, které jsou součástí finálních výrobků dodávaných do řetězce IKEA, musí splnit kritéria stanovená v IKEA specifikaci IOS-MAT-0003. Dřevařský ústav kontroluje kvalitu deskových materiálů dodávaných výrobci nábytku (např. IKEA). Jedná se o velice přísnou kontrolu emisí a obsahu formaldehydu obsaženého v těchto materiálech.

Certifikace obalového materiálu

Společnost má zavedený systém zpětného odběru obalového materiálu. Zákazníci mohou obalový materiál - řádně roztříděny a neznečistěný, vrátit zpět do závodu, kde bude převzat. Pro zajištění využití odpadu má společnost uzavřenu Smlouvu o sdruženém plnění, se společností Eko-kom a.s., pro Českou republiku. Společnost je zaevidována pod číslem EK- F 06020136. Pro Slovensko je oběh obalů řešen ve spolupráci se společností Natur-pack, a.s.

Čtěte také: Průvodce výběrem a instalací trezoru

Certifikát PEFC o původu vstupního materiálu

Materiál pro výrobu ThermoWood® ve finském závodě v Iisalmi je zajišťován z trvale udržitelných obhospodařovaných lesů. Účelem certifikace lesů v systému PEFC je dosáhnout trvale udržitelného hospodaření u všech vlastníků lesů. Prostřednictvím certifikace spotřebitelského řetězce (C-o-C, „chain of custody“) je možno zaručit, že konečný výrobek pochází z certifikovaných a kontrolovaných lesů s certifikátem PEFC. Každý zpracovatel v řetězci od vlastníka lesa, přes těžební, zpracovatelské, výrobní, obchodní společnosti až k zákazníkovi musí získat certifikát podle požadavků PEFC. To je zárukou původu dřeva ve výrobku a ujištěním zákazníka o původu materiálu.

Certifikace lesů systémem FSC

Certifikace spočívá v důkladné a pravidelné kontrole hospodaření a nakládání s lesem a lesním majetkem. Jedná se o kontrolu terénním šetřením, pohovory s lesními hospodáři, dělníky a také prověřování dokumentace. Audit provádí pouze certifikační firma, která získala akreditaci.

Protipožární ochrana deskovými obklady

Požární odolnost stavebních nosných konstrukcí ve smyslu platné ČSN 73 0810 je dána 3 základními mezními stavy: stabilitou (R); celistvostí (E); a limitní teplotou na neohřívaném povrchu (I). I když existuje řada konstrukcí a stavebních materiálů, které splňují požadované požární limity pro konkrétní aplikaci samy o sobě, většina stavebních konstrukcí se obvykle musí proti požáru chránit dodatečnými úpravami.

Protipožární ochrana ocelových konstrukcí dřevěnými deskami

Ocel je sice nehořlavý materiál, avšak při teplotách nad 400-600 °C rychle ztrácí své mechanické vlastnosti a vyžaduje účinnou ochranu před požárem. Standardně se k ochraně ocelových prvků využívají požární nátěry, obklady nebo nástřiky, které omezují přestup tepla. Méně obvyklým, ale technicky zajímavým řešením je pak ochrana oceli pomocí dřevěného obkladu. Přestože dřevo samo podléhá tepelné degradaci a může přispívat k rozvoji požáru, při správném návrhu tloušťky a upevnění může paradoxně posloužit jako účinná požární ochrana.

U dřeva je klíčový proces pyrolýzy - vznik zuhelnatělé vrstvy, která funguje jako tepelná izolace, zpomalující další degradaci a ohřev ocelového jádra. Studie ukazuje, že dřevěné obklady, ač samy podléhají hoření, mohou díky tvorbě zuhelnatělé vrstvy paradoxně zpomalit ohřev oceli a prodloužit dobu její odolnosti vůči požáru. V rámci experimentu byly testovány nosníky s různým typem OSB obkladu a výsledky prokázaly, že vícevrstvé opláštění zvyšuje požární odolnost o desítky minut oproti nosníku nechráněnému.

Čtěte také: Odolnost a bezúdržbovost střech KERAL

Myšlenka chránit ocel dřevem může na první pohled znít paradoxně. Přesto se už v 70. letech ukázalo, že tento přístup může mít své opodstatnění. V roce 1974 nizozemští vědci Twilt a Witteveen publikovali studii, která se dnes označuje za průlomovou. Zjistili, že i relativně tenký obklad z měkkého dřeva - tloušťky pouhých 35 mm, dokáže ochránit ocelový nosník natolik, že jeho požární odolnost vzroste až na 60 minut. Přitom samotný nechráněný profil ztratil únosnost prakticky okamžitě.

Účinnost dřevěného obkladu jako ochranné vrstvy je však podmíněna kvalitním konstrukčním návrhem. Klíčová je především pozornost věnovaná detailům - správnému kotvení, vrstvení materiálu, těsnosti spár a celkové mechanické stabilitě systému. Z hlediska návrhu se jako výhodnější ukazuje použití vícevrstvých skladeb - například dvou vrstev o tloušťce 15 mm namísto jedné 30mm desky. Tato skladba lépe reaguje na teplotní namáhání, snižuje riziko deformací a vzniku souvislých trhlin, a tím zvyšuje celkovou celistvost systému. Navíc, pokud dojde k lokálnímu selhání nebo odpadnutí jedné vrstvy v důsledku požáru či mechanického poškození, druhá vrstva nadále poskytuje alespoň částečnou ochranu - čímž se zachovává základní funkčnost systému. V některých případech lze dřevěné obklady doplnit o další prvky ochrany, například kombinací s intumescentními (zpěňujícími) nátěry.

Typy protipožárních obkladů a nástřiků

Způsoby užití jednotlivých typů protipožárních ochran jsou závislé na požadovaném stupni požární odolnosti, druhu a statickém zatížení chráněné konstrukce, požadavcích na vzhled, odolnosti proti povětrnostním nebo agresivním vlivům a řadě dalších parametrů. Z toho důvodu je volba vhodných protipožárních systémů pro každou konstrukci značně specifická. Skutečně dlouhodobé požární odolnosti stavebních konstrukcí lze dosáhnout především pomocí protipožárních tepelně izolačních nástřiků a obkladů. Tyto materiály, vesměs formulované na bázi anorganických hmot, stárnou jen velmi pomalu, nepodléhají příliš vlivům prostředí a jsou obvykle i mechanicky dostatečně odolné proti zásahům zvnějšku.

Deskové obklady

Až donedávna byl pod pojmem »protipožární obklad« chápan deskový obklad nosného tyčového prvku - ocelové nosné konstrukce, tedy zabezpečení stability konstrukce (R). Z hlediska materiálu a způsobu aplikace lze obklady rozdělit na obklady deskové, jejichž základem jsou tvrdé, mechanicky upevňované desky - podle typu buď přímo na chráněnou konstrukci, případně na tzv. podkonstrukci, tj. na pomocný kovový rošt. Vedle toho v poslední době nacházejí stále větší uplatnění obklady lepené, tj. obklady z materiálů, které se na konstrukci nalepují přímo.

Funkci deskového protipožárního obkladu ovlivňuje několik základních faktorů:

  • tepelně izolační schopnost desky a způsob upevnění desek na konstrukci (I)
  • ustálená vlhkost a kolísáním této vlhkosti v desce a její homogenita (E)

Požární odolnost obkladu vzrůstá s počtem jednotlivých desek, vrstvených na sebe. Jinými slovy - dvě desky o tloušťce 12,5 mm jsou při stejné požární odolnosti vždy (funkčně) vhodnější než 1 deska o tloušťce 25 mm. Prodlužuje se totiž interval od okamžiku, kdy dojde k trhlině v první desce, do okamžiku, kdy přestane být celý obklad funkční.

Pod obkladem se velmi rychle vytváří stabilní mikroklima, které může mít negativní vliv na korozní odolnost ocelových prvků, zvláště ve vlhkém či agresivním prostředí. Před aplikací deskových obkladů na OK je proto nutno předem pečlivě zvážit způsob antikorozní ochrany chráněné konstrukce.

V současné době je na našem trhu velká řada nejrůznějších deskových materiálů, které jsou průkazně odzkoušeny zejména pro protipožární obklady ocelových a dřevěných nosných konstrukcí. Sem patří např. všechny typy u nás prodávaných sádrokartonů, dále většina sádrovláknitých desek a to bez ohledu na jejich vnitřní strukturu (namátkou např. FIREBOARD, RIDURIT, FERMACEL), třískocementové desky CETRIS, třísko-vermikulitové desky GRENAMAT B, desky na bázi čistého vermikulitu THERMAX (nezaměňovat s nástřikem stejného jména) a v neposlední řadě i vápenosilikátové desky PROMATECT a PROMACLAD - vesměs s ověřenou požární odolností až do R 180.

Rozdíly jsou pouze v ceně a počtu desek, přičemž je třeba vždy uvažovat nejenom s cenou desek samotných, ale i s celkovou pracností obkladu. Často může být pro obklad výhodnější i dražší materiál, pokud vyžaduje pro shodnou požární odolnost nižší počet desek. Cenové rozdíly se mohou projevit i v technologii upevňování obkladu.

Pro přímou aplikaci na svislé železobetonové konstrukce, vazníky, trámy nebo stropy nenabízí kupodivu průkazně zkoušené deskové obklady žádný výrobce na našem trhu. Zvýšení požární odolnosti cihlových nebo železobetonových stěn, které ovšem samy o sobě musí mít nejméně EI 30 D1 nebo D2, je možné přímým obkladem pouze u desek CETRIS, jehož výrobce tuto možnost ve svém katalogu přímo uvádí. Samozřejmě - stejného efektu je možno dosáhnout (při vyšší pracnosti) předsazenými stěnami, které nabízí celá řada výrobců.

Příklad desek pro protipožární ochranu:

  • Fermacell Aestuver: Protipožární desky Aestuver jsou cementem pojené desky z lehčeného betonu vyztužené skelnými vlákny, určené k vysoce kvalitní požární ochraně. Tyto desky nabízí řešení požární ochrany pro stěny/stropy, obklady sloupů/nosníků, elektrotechniku a vzduchotechniku, jakož i pro speciální konstrukce. Jsou mimořádně odolné proti povětrnostním vlivům, mrazu a vodě. Lze je tak bez problémů použít k řešení požární ochrany pro prostředí s vysokými klimatickými nároky na stavební konstrukce. Jejich hladký povrch navíc umožňuje dobré přilnavé spojení s lepidly a povrchovými úpravami. Ve vnitřních prostorách s normálním klimatem nebo s vlhkým prostředím doporučuje jejich výrobce pro protipožární ochranu používat desky fermacell Aestuver, fermacell Firepanel A1 i standardní sádrovláknité desky fermacell. Ve venkovních prostorách, chráněných proti povětrnostním vlivům, je možné kromě desek Aestuver použít i Firepanel A1 nebo desky fermacell, v nechráněných venkovních prostorách jsou už poslední dva typy materiálů nevhodné a je proto potřeba se spolehnout na protipožární desky fermacell Aestuver.
  • PackWall: PackWall je skutečně cirkulární materiál, jehož 96,1 % hmotnosti tvoří recyklovaný materiál (hlavně nápojové kartony). Odpadní kartony jsou v LCA hodnoceny jako waste with zero burden, což znamená, že výroba nezačíná ekologickou zátěží z těžby surovin. To zásadně snižuje environmentální stopu oproti běžným deskovým materiálům. PackWall má velmi příznivou uhlíkovou bilanci, s velkou částí biogenního uhlíku (uložený uhlík z papíru). V modulu D vzniká environmentální kredit díky energetickému využití na konci životnosti. Z toho vyplývá, že PackWall má výrazně lepší uhlíkovou stopu než OSB, MDF i sádrokarton. Navíc je zdravotně bezpečný pro interiéry, neuvolňuje nebezpečné látky do vzduchu, vody ani půdy, má nízké VOC emise a je plně recyklovatelný.

Protipožární nástřiky

V podstatě existují - podle složení - čtyři základní skupiny protipožárních nástřiků.

  1. Za nejlepší a z hlediska funkce nejúčinnější a nejstabilnější lze považovat tepelně izolační omítky na bázi vermikulitu. Tyto nástřiky lze aplikovat v poměrně tenkých vrstvách, nástřiky bývají soudržné a dají se povrchově upravovat podobně, jako běžné druhy vápeno-cementových omítek. Mohou (ale nemusí) obsahovat i ztužující minerální vlákna a většinou odolávají i povětrnostním vlivům. V současné době již však tento druh omítek u nás nabízen není, protože vermikulit se do ČR dováží a jeho cena podstatně snižuje konkurenceschopnost těchto nástřiků v porovnání s levnějšími typy na bázi experlitu.
  2. Dalším typem protipožárních nástřiků byly vláknité systémy na bázi azbestu, případně jejich obdoba na bázi speciálně upravovaného skla. Nástřiky obchodní značky LIMPET, dovážené anglickou firmou J. W. % azbestových vláken, pojených zvláště upraveným pojivem, se nanášely speciálním stříkacím zařízením. Po funkční stránce byl tento systém velmi účinný a již při tloušťkách okolo 15 - 20 mm dosahovala požární odolnost ocelových nosníků až 180 minut. Českou obdobou se skleněným vláknem byl ve stejné době i nástřik METIZOL-P, vyráběný kolínským závodem n.p. Stavební izolace Praha. Nástřik měl sice poněkud horší vlastnosti, požadavky tehdy platných norem však splňoval a jeho tehdejší aplikace v poměrně zachovalém stavu dodnes přežívají na řadě velkých staveb v ČR.
  3. Nejrozšířenějším typem tepelně izolačních omítkovin na našem trhu jsou v současné době nástřiky na bázi expandovaného perlitu. Vedle vápna a cementu obsahují tyto nástřiky jako hlavní složku experlit, event. další plniva, přídavek disperze a jako armující složku i minerální nebo skleněná vlákna. V posledních deseti letech však český trh zcela ovládly modernější systémy, nabízené pod obchodními názvy PORFIX, TERFIX a v modifikované formě i THERMO. Modernější a jednodušší je především zpracování hmoty na stavbě. Experlitové tepelně izolační omítky jednoznačně vítězí i v porovnání výkon/cena, a proto jsou také dosud nejrozšířenějšími nástřiky na našem trhu. Z čistě technického hlediska jsou pro aplikaci vhodnější nástřiky na vápenocementové bázi, protože tyto nástřiky nejsou příliš citlivé na zpracování a mohou se aplikovat delší dobu.
  4. Dalším a poněkud ojedinělým typem v ČR užívaných nástřiků je tepelně izolační nástřik opět na bázi experlitu, kde je však jako pojiva užito síranu vápenatého. To umožňuje mírné zlepšení požárních vlastností systému, protože sádra při požáru m.j. ztrácí vodu a ochlazuje tak plamen, přičemž s ohledem na armující složky si nástřik dlouhodobě zachovává svoji tepelně izolační funkci.

Při aplikaci protipožárních nástřiků je nutno upozornit, že každá hmota má vlastní dimenzační tabulku, vypočtenou na základě vlastních průkazných zkoušek a jejich vlastnosti nejsou vzájemně zaměnitelné. Nástřiky PORFIX, TERFIX i THERMO byly průkazně odzkoušeny jako protipožární ochrana ocelových a železobetonových konstrukcí podle ČSN 73 0851 až do požární odolnosti R(EI) 180 minut. Stejně tak byla funkce nástřiků TERFIX a PORFIX podle stejné normy průkazně odzkoušena i pro dřevěné tyčové prvky až do R 90. Všechny tři materiály byly řádně certifikovány podle zákona 22/97 Sb. a NV 178/97 Sb.

Výhody a nevýhody deskových obkladů

Výhodou prakticky všech deskových obkladů je především jejich dlouhodobě prokázaná funkce, ve většině případů dobré fyzikálně mechanické vlastnosti, estetický vzhled a možnost dalších povrchových úprav.

Jejich nevýhodou je poměrně značná pracnost - protipožární konstrukce vyžadují většinou odlišné montážní technologie proti běžným nepožárním aplikacím a nelze je tedy s nimi cenově porovnávat - v některých případech nízká odolnost proti vodě a vlhkosti a u některých typů desek velké tvarové dilatace a vysoká objemová hmotnost, což znamená i vyšší statické zatížení chráněné konstrukce.

Obecně lze shrnout, že ve srovnání s protipožárními nástřiky a dalšími způsoby protipožárních ochran jsou deskové obklady při stejné požární odolnosti téměř ve všech případech nákladnější. Z pohledu dlouhodobé spolehlivosti se jeví nejlepším řešením obklady, které navíc dokážou nabídnout i další přidané hodnoty - akustickou pohodu, mechanickou odolnost nebo atraktivní vzhled. Dřevěné obklady jsou pak ideální volbou tam, kde architekti pracují s přírodními materiály a kladou důraz na estetiku i udržitelnost. Nátěry se hodí tam, kde je důležitá štíhlost konstrukce, ale je potřeba počítat s velmi pečlivými podmínkami nanášení a častější kontrolou v průběhu životnosti. Nástřiky pak najdou své místo především tam, kde je prioritou co nejvyšší požární odolnost a na vzhledu tolik nezáleží - typicky v technických prostorech nebo v průmyslových halách.

Volba systému by měla být výsledkem vyváženého rozhodnutí mezi bezpečností, estetikou, údržbou a ekologickou stopou. V případě volby méně obvyklých či tzv. hybridních skladeb nebo nových materiálů pro požární ochranu, přestává být návrh požárně odolného systému jednoduchý. V takových případech nestačí vycházet z tabulek nebo jednoduchých výpočtů. K ověření správné funkce návrhu je nutné využít požární zkoušky nebo pokročilé počítačové modely.

tags: #certifikace #deskovych #obkladu

Oblíbené příspěvky: