Komplexní pohled na hygienické požadavky na pitnou vodu a vnitřní vodovody v České republice

Pitná voda je voda z libovolného přírodního zdroje, která vyhovuje zdravotnickým i technickým požadavkům a která je využívána člověkem. „Je zdravotně nezávadná, při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, její smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“ (Podle definice pitné vody, která je obdobně zakotvena i v zákoně 258/2000 Sb. Rozlišujeme vodu podzemní a povrchovou. Pitná voda nesmí být prostředím, v němž se šíří patogenní mikroorganismy a paraziti. Musí mít vyhovující organoleptické vlastnosti a vhodné složení z pohledu zastoupení mikroelementů a makroelementů. Kvalita dodávané pitné vody je kontrolována v souladu s platnou legislativou až ke kohoutku zákazníka.

Legislativní rámec a směrné hodnoty

Požadavky na pitnou vodu jsou stanoveny vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška prošla řadou změn (vyhlášky č. 187/2005 Sb., č. 293/2006 Sb., č. 83/2014 Sb. a č. 70/2018 Sb.) a nakonec byla novelizována s platností od 27. 4. 2018. Novela mění rozsah testovaných parametrů, některé limity pro pitnou vodu a přináší silnou provázanost s vyhláškou č. 448/2017 Sb. o podmínkách a povinnostech pro testování surové a vyrobené vody.

Zavedení směrné hodnoty pro některé nerelevantní metabolity do vyhlášky č. 252/2004 Sb. nemá za cíl snížit požadavky na kvalitu pitné vody. Naopak, zavedení směrných hodnot pro tyto ukazatele bylo reakcí na žádost Hospodářské komory ČR, aby provozovatelům vodovodů/studní odpadla povinnost oznamovat nálezy pod směrnou hodnotou orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ). Dojde tedy v řadě případů ke snížení administrativní zátěže pro provozovatele i OOVZ. Směrná hodnota se do vyhlášky 252/2004 Sb. dostala na základě transpozice směrnice EU 2020/2184. Je definována jako „indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik“ a povahou se nalézá někde mezi nejvyšší mezní hodnotou a doporučenou hodnotou. Nicméně je to hodnota primárně legislativou vyžadovaná a pokud orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) nestanoví rozhodnutím (dle § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb.) konkrétnímu provozovateli jiný limit, provozovatel se jím musí řídit.

Pokud se stanovuje jen metabolit (např. 2,6-dichlorbenzamid), ale ne jeho mateřské látky (např. dichlorbenil a fluopikolid), je nutné na protokolu uvést jen naměřenou hodnotu, ale nelze uvádět směrnou hodnotu (1,5 μg/l), protože ji nelze vyhodnotit. V takovém případě se provozovatel vodovodu/studny ocitá v situaci, kdy ve vodě nalezl látku neupravenou vyhláškou (nemá stanoven limit, resp. nelze ho vyhodnotit) a musí proto její nález oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví (OOVZ), aby rozhodl o limitu. OOVZ si v takovém případě vyžádá stanovení obou mateřských látek. Tento postup platí i pro ostatní nerelevantní metabolity, které byly jako ukazatele se směrnou hodnotou zařazeny do novely vyhlášky.

Typy hodnot a jejich význam

• Hygienický limit: Hodnota stanovená v přílohách vyhlášky č. 252/2004 Sb., jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné. Příkladem jsou zdravotně rizikové ukazatele jako NO2−, Pb, Hg, E. coli.
• Mezní hodnota: Hodnota ukazatele jakosti pitné vody, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko, ale snižuje vyhovující jakost vody. Příkladem jsou méně zdravotně rizikové ukazatele.
• Směrná hodnota: Indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik. Nachází se mezi nejvyšší mezní hodnotou a doporučenou hodnotou a je legislativou vyžadována.
• Doporučená hodnota: Hodnota pro látky s bezprahovým účinkem (pozdní účinky). Překročení vylučuje použití vody jako pitné.

Dále rozlišujeme ukazatele, kterými je určena biologická hodnota vody a které nejsou pro výrobce závazné.

Čtěte také: Cetris vruty: Ideální řešení pro dřevěné konstrukce

Monitoring kvality vody

Vyhláška č. 252/2004 Sb. v platném znění (Vyhláška č. 70/2018 Sb.) v závislosti na množství rozváděné nebo vyráběné vody a počtu konzumentů předepisuje typy a minimální počty povinných rozborů za rok - viz Příloha č. 4.

Pro kontrolu pitné vody pro veřejné zásobování jsou předepsány dva typy analýz:

• Krácený rozsah analýzy: Stanovení max. 23 parametrů, tj. organoleptické (senzorické) parametry, vybrané fyzikálně-chemické parametry a mikrobiologické ukazatele. Intestinální enterokoky by měly být nyní součástí každého kráceného rozboru. Vedle E. coli jsou jediným (mikrobiologickým) pravým indikátorem fekálního znečištění a poskytují tak důležitou doplňující informaci o případném fekálním znečištění.
• Úplný rozsah analýzy: Celkově 65 parametrů, tj. 22 parametrů uváděných v kráceném rozsahu doplněných zejména o další typické představitele toxických kontaminantů. Nové ukazatele jako bisfenol A, halogenoctové kyseliny a PFAS suma je nutné v rámci úplného rozboru začít stanovovat již od roku 2024 (s přihlédnutím k podmínkám stanoveným ve vysvětlivkách). Limitní hodnoty tyto ukazatele v Příloze 1, části B stanoveny mají, ale jejich platnost je odložena do 12. 1. 2026. Aby však provozovatel věděl, jaké hodnoty se mu ve vodě vyskytují a zda je nutné přijmout ke splnění limitu nějaké opatření, musí začít tyto ukazatele monitorovat s předstihem. Ministerstvo zdravotnictví vydalo dne 21.2.2024 stanovisko k otázce stanovení těchto tří nových ukazatelů v rámci úplného rozboru od 4. ledna 2024, kde připouští finanční náročnost jejich stanovení, a proto uvádí, že je v letech 2024-2025 lze stanovovat se sníženou četností, která je ve stanovisku přesně definována.

Požadavek na mez stanovitelnosti (MS) pro sumu 20 PFAS je ≤ 30 ng/l. Protože ale mez stanovitelnosti (MS) nemůže být stanovena pro sumu látek, ale jen pro jednu každou konkrétní analyzovanou látku, znamená to, že pro každou z 20 látek (uvedené ve vysvětlivce 30 v příloze 1) platí MS cca či průměrně ve výši 1,5 ng/l (20 x 1,5 = 30). Součet reálně dosažených MS všech 20 látek PFAS v konkrétní laboratoři nesmí přesáhnout 30 ng/l. Požadavek MS cca ve výši 1,5 ng/l přibližně odpovídá i ve vyhlášce uvedenému požadavku na MS sumy čtyř vybraných látek PFAS (PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS) se směrnou hodnotou 10 ng/l. V příloze 9 je u tohoto ukazatele uvedena poznámka, že požadavek na MS ve výši 20 % limitní hodnoty, což je 2 ng/l, platí pro každou jednotlivou látku.

Nejistota měření a hodnocení shody

Pro porovnání výsledku analýzy s limitní hodnotou uvedenou v příslušné vyhlášce se nebere v úvahu nejistota stanovení. Tuto problematiku řeší vyhláška č. 252/2004 Sb. v příloze č. 6, část B, kde je nad tabulkou s požadavky na meze stanovitelnosti a nejistoty měření uvedena věta: "Nejistota měření uvedená v následující tabulce nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnocení shody naměřené hodnoty s limitní hodnotou ukazatele stanovené v příloze č. 1."

Clostridium perfringens

Hlavní účel zařazení Clostridium perfringens (C.P.) mezi ukazatele pitné vody je ověření funkce úpravy vody, jak je schopná odstranit/inaktivovat rezistentní formy mikroorganismů. C.P. není bakterie, která by se během cesty potrubím od úpravny ke spotřebiteli mohla někde pomnožit (je to výživově náročný anaerob) a kterou by proto bylo potřeba vedle výstupu z úpravny sledovat ještě někde v síti. Teoreticky může k nějaké vnější kontaminaci v distribuční síti dojít (vzdušnou cestou do vodojemů nebo průsakem do prasklého potrubí při poklesu tlaku), ale na to by při kontrole kvality přišlo především díky koliformům, ne díky C.P.

Čtěte také: Obklady stěn CETRIS: Průvodce

Posouzení a řízení rizik

Dalším zásadním faktorem je zavedení provedení a aktualizace analýzy rizik mezi povinnosti provozovatele vodovodů (Příloha č. 7). Z této rizikové analýzy pak mohou vyplynout další parametry k monitorování, pokud jsou relevantní. Nová koncepce řízení jakosti pitné vody od povodí ke spotřebiteli, která se v praxi uplatňuje prostřednictvím tzv. plánů pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou (Water Safety Plans), vede ke změně pohledu na zabezpečení nezávadnosti pitné vody. Namísto kontroly konečného produktu (pitné vody), doporučuje Světová zdravotnická organizace přenést důraz na kontrolu celého procesu výroby pitné vody (a pomocí rizikové analýzy a následných nápravných či kontrolních opatření dostat pod kontrolu všechna riziková místa systému).

Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy vnitřního vodovodu a přípojky a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k nápravě a předcházení nepřijatelným rizikům; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příloha č. 9 vyhlášky č. 252/2004 Sb. I pro provozovatele ubytovacího zařízení s kapacitou nad 50 osob platí termín 2028 pro zavedení posouzení a řízení rizik. U nového objektu je navíc užitečné dělat posouzení rizik na legionely až po nějaké době provozu.

V případě vodárenských systémů, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, provede se v rámci posouzení a řízení rizik také validace této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce. Takový popis jako „Zajištění nezávadnosti dodávané vody je zajištěno ve vodojemu dávkováním chlornanu sodného, který je běžným dezinfekčním činidlem, které je standardně používáno pro zabezpečení pitné vody.“ nelze považovat za validaci (účinnosti) dezinfekce.

Požadavky na vnitřní vodovody

V roce 2012 byla do soustavy ČSN zavedena poslední část evropské normy pro vnitřní vodovody EN 806 (ČSN EN 806-5). Účelem revize národní normy pro vnitřní vodovody ČSN 73 6660 bylo uvést ji do souladu s evropskými normami (především ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717) a vytvořit k nim zbytkovou normu, která by obsahovala požadavky, jež nejsou v evropských normách zpracovány dostatečně podrobně nebo vůbec. Při revizi byly odstraněny články, které byly duplicitní s články v evropské normě. Byly ponechány články, které zůstávají aktuální a v souvislosti s vývojem v oboru zdravotně technických instalací byly některé články změněny a doplněny články nové. Do textu normy byly včleněny dříve zpracované změny Z1, Z2 a Z3 ČSN 73 6660 a byla doplněna kapitola o prevenci mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů.

V nové ČSN 75 5409 se používají termíny a definice uvedené v ČSN EN 806-1, ČSN EN 1717 a ČSN 06 0320. Definice vnitřního vodovodu byla uvedena do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. Pro vnitřní vodovody se v České republice přednostně používá instalace typu A podle ČSN EN 806-1 zásobovaná přímo z vodovodní přípojky nebo automatické tlakové čerpací stanice. Instalace typu B podle ČSN EN 806-1 zásobovaná gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže se používá pouze ve výjimečných případech.

Čtěte také: Jak správně vybrat vruty pro CETRIS a sádrokarton?

Technické požadavky na materiály a instalaci

• Potrubí vnitřního vodovodu se navrhuje na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa a životnost nejméně 50 let.
• Armatury vnitřního vodovodu se navrhují na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa.
• Trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny.
• Aby byla po 30 sekundách od úplného otevření výtokové armatury zajištěna požadovaná teplota teplé vody podle ČSN 06 0320, nesmí mít potrubí teplé vody v trase mezi ohřívačem a nejvzdálenější výtokovou armaturou objem větší než 3 litry.
• Při vedení potrubí v neprůlezných instalačních kanálech nebo drážkách nesmí být potrubí studené pitné vody vedeno společně s potrubím ústředního vytápění, parovody nebo horkovody.
• Potrubí pro nepitnou vodu musí být vždy označeno barevnou samolepicí páskou umístěnou na trubkách nebo na tepelné izolaci nebo barevným nátěrem.
• Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobujícího pouze odběrní místa požární vody a potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno.
• Beztlaké (přepadové) ohřívače vody se u instalace typu A smí navrhovat jen pro jedno odběrné místo.
• Zvyšovací tlakové stanice pro bytové domy, hotely, internáty, vysokoškolské koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné (neplatí pro rodinné domy), musí mít alespoň jedno náhradní čerpadlo, které se musí v provozu střídat s ostatními čerpadly.

Zkoušení, proplachování a dezinfekce

Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba. Tlaková zkouška potrubí vodou se provádí podle ČSN EN 806-4. Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem se provádí zkušebním přetlakem 250 kPa. Konečná tlaková zkouška se provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován.

Proplachování potrubí se provádí podle ČSN EN 806-4. Dezinfekce před uvedením vnitřního vodovodu do provozu (zahájením odběru vody) podle ČSN EN 806-4 se provádí po úspěšném provedení tlakových zkoušek a proplachování. U vnitřních vodovodů pitné vody s počtem odběrných míst menším než 35 se dezinfekce provádět nemusí. Dezinfekce vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody se provádí samostatně pro vnitřní vodovod studené vody a vnitřní vodovod teplé vody (včetně cirkulačního potrubí, zařízení pro přípravu teplé vody, zásobníků teplé vody apod.).

Provoz a údržba

Provoz a údržba vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN EN 806-5 a pokynů výrobců jednotlivých zařízení. Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník. Vnitřní vodovod musí být stále pod přetlakem vody. Přerušování provozu cirkulačního čerpadla se nedoporučuje. Přerušovací nádrže musí být nejméně jednou za rok vypuštěny a vyčištěny. Při čištění se provede oplach a následně dezinfekce vnitřního povrchu nádrže. Z přerušovací nádrže se musí dvakrát za rok odebrat vzorek na krácený rozbor.

Ochrana proti znečištění pitné vody

Norma ČSN EN 1717 pojednává o prostředcích, které se používají na ochranu proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a o všeobecných požadavcích na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem. Ke zpětnému průtoku může dojít při podtlaku v potrubí. Ochrana proti zpětnému průtoku se provádí ochrannou jednotkou, což je armatura nebo zařízení zabraňující zpětnému průtoku. Druh ochranné jednotky se volí podle třídy tekutiny, která by prostřednictvím připojené výtokové armatury nebo zařízení mohla přijít do styku s pitnou vodou ve vnitřním vodovodu.

Třídy tekutin

• Třída 1: Voda určená k lidské spotřebě odebíraná přímo z veřejného vodovodu nebo jiného zdroje pitné vody.
• Třída 2: Tekutina, která nepředstavuje žádné ohrožení lidského zdraví.
• Třída 3: Tekutina, která představuje určité nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických látek (LD50 < 200 mg/kg).
• Třída 4: Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických nebo velmi toxických látek nebo jedné či více radioaktivních, mutagenních, nebo karcinogenních látek (LD50 ≥ 200 mg/kg).
• Třída 5: Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti mikrobiologických látek a virů.

Nejspolehlivější ochrannou jednotkou je volný výtok tvořený vzduchovou mezerou mezi výtokovým otvorem a nejvyšší hladinou vody, resp. horním okrajem zařizovacího předmětu. Norma se dále zabývá také oddělením závadné tekutiny (např. topné vody) od pitné vody jednoduchou nebo dvojitou stěnou a zákazem přímého propojení potrubí pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu s potrubím pro vodu z jiného zdroje.

Hygienické požadavky na pitnou vodu jsou komplexní a neustále se vyvíjejí s ohledem na nové poznatky a evropskou legislativu. Zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody vyžaduje pečlivý monitoring, řízení rizik a dodržování technických norem po celou dobu životního cyklu vodovodního systému.

tags: #cetris #betonova #norma #pitna #voda

Oblíbené příspěvky:

• jak využít žlutozelenou barvu Primalex Plus v interiéru
• antikorozní ochrana střechy
• Řešení pojezdových ploch
• Vše o rozměrech a instalaci soklu a závěsného WC
• Rektifikovaná vs. Kalibrovaná dlažba: Co zvolit pro váš interiér?