Požární bezpečnost provětrávaných fasád: Nová pravidla a výzvy

V dnešní době se kromě zlepšení tepelně izolačních vlastností staveb klade stále větší důraz na ochranu zdiva proti vlhkosti, bojuje se proti hluku a je viditelná snaha zlepšit estetický vzhled objektů. V obytných a administrativních budovách je ve vytápěných prostorách relativní vlhkost 60% a je tlačena k vnějšímu povrchu zdiva, kde vodní páry kondenzují. Tím se zvyšuje tepelná vodivost zdiva, voda ve zdivu zmrzne, tím zvětší svůj objem a poškodí omítku. V interiérech pak mohou vznikat plísně.

Diskusi o požární bezpečnosti větraných fasád uspíšil tragický požár bytového domu Grenfell Tower v Londýně. V České republice i v EU chybí jednotná definice termínu „fasáda“, který se používá ve spojení s povrchem obvodových stěn, obklady apod. V souvislosti s fasádami se vede široká diskuze k požární bezpečnosti ETICS, ale jen omezená diskuze pro jiné typy fasád (nekontaktní systémy, LOP), s čímž souvisí i stručnější požární požadavky v ČSN.

Právní a technický rámec požární ochrany staveb

Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Požadavky požární ochrany na stavby jsou zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech.

V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb. nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb. Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.

V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné. Kmenové normy pro požární bezpečnost staveb jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804.

Čtěte také: Cetris vruty: Ideální řešení pro dřevěné konstrukce

Současné znění ČSN 73 0810 nestanoví podmínky použití provětrávaných fasád a jejich aplikace. Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti. Norma ČSN 73 0810:2016 přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Zjednodušuje klasifikaci budov, nerozhoduje již rok kolaudace. Zároveň se významně zvyšují požadavky na požární bezpečnost fasád.

Klasifikace materiálů a zkušební metodiky

Důvodem omezené diskuze k jiným typům fasád než ETICS je, že v EU dosud chybí jednotná metodika velkorozměrových požárních zkoušek a jejich hodnocení. Je to poslední chybějící zkouška, která by měla doplnit zkoušky a klasifikace požární odolnosti, reakce na oheň a reakce na oheň pro střechy. V projektu „Vývoj evropské metodiky pro hodnocení chování fasád při požáru“ z letošního roku se uvádí konečný návrh uzpůsobit 2 stávající zkušební metodiky založené na přístupu Německa (DIN 4102-20) a Velké Británie (soubor BS 8414).

Třídy reakce na oheň

• Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
• Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
• Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu.

Metodiky zkoušení

• Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku.
• Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Protože tato zkouška nebyla doposud implementována do systému českých norem, chyběla i hodnotící kritéria.

Požadavky na požární bezpečnost fasád podle ČSN 73 0810:2016

Nová ČSN 73 0810 sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb a sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři.

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. Za užitná podlaží se nepovažují např. podkroví v šikmé střeše se světlou výškou 1,6 m, neumožňující chůzi.

Čtěte také: Obklady stěn CETRIS: Průvodce

Nová úprava definuje čtyři pásma požární výšky:

Další obecné požadavky a detaily

• Zateplení pod terénem a na soklu: Pod terénem lze ve všech případech zateplovat systémem s tepelnou izolací třídy reakce na oheň E a připouští vytažení takového systému na sokl až do výšky 1 až 1,5 m. V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.
• Založení ETICS: V případě založení ETICS nad terénem pomocí zakládací lišty je nutno eliminovat riziko vstupu požáru do tepelně izolační vrstvy zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Tento pruh je nutno instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
• Zateplení již zatepleného domu: Nové zateplení musí odpovídat citovaným požadavkům dle požární výšky s tím, že pásy třídy reakce na oheň A1 nebo A2 musí být provedeny v celé tloušťce systému, tedy i v původním zateplení. Nový zateplovací systém musí být celý kotven do původní podkladní konstrukce.
• Změna užívání stavby: V případě požadavku na zateplení systémem s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 plynoucího ze změny užívání stavby, se musí stávající zateplení demontovat a provést nové A1 nebo A2, případně lze provést nové zateplení A1 nebo A2 přes stávající, nové zateplení kotvené do původního podkladu.
• Vyústění technologického zařízení: Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení apod. by měl mít třídu reakce na oheň nejhůře A2. Od této úpravy lze upustit, pokud je nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm.
• Bleskosvody: Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády.
• Stříšky a markýzy: Stříšky a markýzy např. nad vchody s přesahem více než 0,3 m musí být zatepleny minerální vlnou. Umístění jiných konstrukcí na obálce objektu, jakými jsou např. zábradlí balkonů nebo stříšky, řeší článek 5.4.10 ČSN 73 0810 a v zásadě odpovídá výše zmíněným požadavkům na třídu reakce na oheň ETICS, respektive tepelného izolantu.
• Kombinace tepelných izolantů: Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch. První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2).

Požárně nebezpečný prostor (PNP) a požární otevřenost fasády

Požárně nebezpečný prostor je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti.

S rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“. Tedy, zda množství hořlavého tepelného izolantu neuvolňuje při svém hoření nadlimitní množství tepla. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

Příklad:

Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3).
Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha
Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha

Čtěte také: Jak správně vybrat vruty pro CETRIS a sádrokarton?

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením, kdy se uvažuje nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Fasádní konstrukce provedená podle ustanovení ČSN 73 0810 nesmí ležet v požárně nebezpečném prostoru jiného požárního úseku. Pokud je zateplení v požárně nebezpečném prostoru jiného objektu, musí být celé ze systému třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Pokud je zateplení v požárně nebezpečném prostoru stejného objektu (např. kouty budovy apod.), nejsou na zateplení formulovány jiné požadavky.

tags: #cetris #odvetravana #fasada #pozarni #bezpecnost

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a design bukové lavice
• Právní aspekty ochranných pásem kanalizace
• Vše o nosnosti sádrokartonových hmoždinek
• Optimalizace telefonu Android
• Výběr trámů na pergolu