Komplexní průvodce cihlami Heluz a volbou zdiva pro váš dům

Při stavbě domu je jedním z klíčových rozhodnutí volba stavebního materiálu a řešení fasády, které ovlivní nejen vzhled, ale především energetickou náročnost a komfort bydlení. Mnozí stavebníci se ocitají bezradní při rozhodování, zda zateplovat moderní cihly, či spoléhat na jejich vlastní izolační vlastnosti. Postavili jsme přízemní domek z cihel Heluz thermo STI 44 broušená a nyní řešíme, jakou na domku udělat fasádu. Názory se různí, a proto je důležité se v problematice zdiva a izolace dobře zorientovat.

Jednovrstvé zdivo a jeho potenciál

V minulých dekádách se domy z plných cihel a bez jakéhokoliv zateplování stavěly běžně, z pohledu izolačních vlastností si ale moc dobře nevedly. Protože však výrobní technologie pokročily, je jednovrstvé zdění opět v kurzu. Moderní cihly (keramické tvárnice) jsou rozměrově přesné, lepí se na tenkou vrstvu malty a uvnitř mají dutiny, které mohou být plněné minerální vatou či polystyrenem.

Proč vůbec v době, kdy jsou na trhu osvědčené zateplovací systémy, zvažovat výstavbu rodinného domu z jednovrstvého zdiva bez dodatečného zateplení? Jedním z důvodů je výsledná tloušťka pálené cihly pro jednovrstvé zdění, která bude menší než při kombinaci pálené cihly / pórobetonové tvárnice a izolantu. Díky tomu budou interiéry prostornější, a to při využití stejné zastavěné plochy. To je důvod, proč má jednovrstvé zdění velký význam zejména u staveb na menších parcelách, kde hraje každý metr důležitou roli a kde jsou hranice stavby jasně určené. U jednovrstvého zdiva zcela odpadá krok dodatečného zateplování. Tím se výstavba urychlí až o několik týdnů. Řešit pak nemusíte ani objednání a dopravu izolačních systémů, domluvu s izolatérskou firmou nebo související úklid a likvidaci zbylého izolačního materiálu.

Pro stavbu jednovrstvého obvodového zdiva jsou určené keramické tvárnice. Ty jsou samy o sobě ekologické - vyrábí se pálením směsi jílu, vody a dalších přísad. Při stavbě vzniká minimum odpadu. Zbytky cihel, které zůstanou na staveništi, můžete využít i na podsypy a další práce. Likvidace zbytků polystyrenu je složitější, a platí to nejen při výstavbě, ale i případné demolici. Omítnuté obvodové zdivo z cihel je samozřejmě odolnější než omítnutý izolant. Náraz ostrého předmětu nebo klování ptáků poškodí nanejvýš omítku, a to jen lokálně.

Úskalí jednovrstvého zdiva

Pokud nad stavbou domu z jednovrstvého zdiva uvažujete, měli byste vědět o souvisejících nevýhodách. Stavby z jednovrstvého zdiva se u nás stále realizují méně často než obvodové zdivo se zateplením. S tím souvisí i menší zkušenost stavebních firem a riziko nedodržení správných technologických postupů. A pokud se nedodrží, můžou být izolační schopnosti cihly značně omezené. Jakákoliv nepřesnost dokáže způsobit vznik tepelných mostů, tedy i úniky tepla. Omítka na jednovrstvém zdivu musí být dostatečně silná a dvouvrstvá. Tloušťka tepelněizolační jádrové omítky by se měla pohybovat kolem 3 cm. Až na ni se po vyzrání, které trvá přibližně měsíc, nanáší finální pohledová vrstva.

Čtěte také: Trámové závěsy pro bezpečné spoje

Zateplené zdivo a jeho význam

Kontaktní zateplovací systémy se u novostaveb i rekonstrukcí používají už desítky let. Stavební firmy mají s jejich realizacemi bohaté zkušenosti. Mnohé systémy nejsou ani příliš náročné na přesnost, a tak jsou vhodné i pro svépomocnou realizaci. Cihly Heluz thermo STI 44 v této chvíli těsně vyhovují požadavku současné normy a izolují asi 4x lépe než půl metru silná cihlová zeď, z níž je postaveno mnoho starých domů. To znamená, že i bez zateplení v domě určitě nezmrznete. Z tohoto hlediska je správný názor, že cihly se zateplovat nemusí. Nicméně, pokud chcete důkladně izolující zeď, pak byla chyba použít cihly tloušťky 44 cm. Cihla typu Heluz thermo izoluje asi 4x hůře než polystyren nebo minerální vata. Proto je lepší použít v domě co nejméně cihel (z konstrukčního hlediska stačí obvykle tloušťka do 30 cm) a zeď doplnit izolací.

Nejhorší, co můžete udělat, je zateplit vaši zeď 5 cm polystyrenu. Z toho důvodu je nezbytné pro zeď použít zateplení minimálně 10 cm, ale běžně se používá 18 cm. Když z ceny zateplení odečtete náklady na venkovní omítku, nebude konečná cena tak vysoká. Pro konečnou úpravu kontaktního zateplovacího systému se používají tenkovrstvé fasádní omítky.

Tepelněizolační parametry a součinitel prostupu tepla (U)

Doposud jsme záměrně nezmiňovali přímo izolační vlastnosti systémů, konkrétně důležitý součinitel prostupu tepla (U). Cihla pro jednovrstvé zdivo musí být vždy silnější než cihla pro následné zateplení, ale v součtu tloušťky s izolantem může být zeď tenčí. U jednovrstvého zdění budete například pro dosažení požadované hodnoty U muset použít cihlu o tloušťce 50 cm. U klasické vrstvené konstrukce by vám stačila levnější 30cm tvárnice. Abyste ale dosáhli totožných hodnot součinitele prostupu tepla, čeká vás zateplování polystyrenem o síle 26 cm.

Pokud se rozhodnete jít cestou jednovrstvého zdiva, musíte vybírat v kategorii tvárnic s hodnotou U = 0,21 W/m²K a méně. Cenově nejdostupnější keramickou tvárnicí, která této hodnotě odpovídá, je Porotherm 38 EKO+ Profi. Pokud byste se chtěli dostat na výrazně lepší hodnotu U, musíte volit z kategorie speciálních cihel vyplněných minerální vatou. Příkladem jsou cihly Porotherm 38 T Profi, u kterých dosáhnete hodnoty až U = 0,16 W/m²K. Jsou tak vhodné i pro stavbu domů v pasivním standardu. Broušené cihly FAMILY mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti na trhu v porovnání s ostatními materiály pro jednovrstvé zdivo bez vyplněných dutin. Dosahují součinitele prostupu tepla U až 0,14 W/m²K a jsou nákladově optimální variantou pro nízkoenergetické i pasivní domy.

Pro přehlednost uvádíme srovnání orientačních hodnot součinitele prostupu tepla (U) pro vybrané typy zdiva a konstrukcí:

Čtěte také: estetické oplocení s vzhledem cihel

Vlhkost, kondenzace a prodyšnost zdiva

V každé stěně dochází během zimy ke kondenzaci vlhkosti. Cihlová zeď bez zateplení během léta obvykle vyschne. Pokud je zateplená, pak je vysychání pomalejší a může se stát, že voda se bude během let v konstrukci hromadit. Nemusí to vést k poruše zdi, ale rozhodně to zhorší tepelně-izolační parametry zdiva. Zateplení je proto třeba zvolit tak, aby oblast kondenzace byla ve vrstvě zateplení, kde nevadí. Trochu paradoxně, čím lépe izoluje cihlová zeď, tím větší tloušťku izolace potřebujete.

Zjednodušeně si to můžete představit tak, že pokud je uvnitř +20°C a venku -10°C, pak někde ve zdi musí být 0°C a tam voda určitě zkondenzuje. Když na zeď Heluz thermo STI 44 přidáte jen málo izolace, místo kde je 0°C bude pořád v cihle. Pokud vlhkost kondenzuje v cihlách a na rozhraní zdiva a zateplení, v mezeře mezi cihlou a polystyrenem běžně roste plíseň. To sice není vidět, dokud zateplení nesundáte, ale spóry plísní mohou pronikat do domu spárami ve zdivu. Zdivo bude navíc vlhnout a ztrácet izolační schopnost. S trochou nadsázky: zateplením 5 cm si dům zničíte!

Nejlepší je vodu do fáze kondenzace vůbec nepustit. To znamená udržovat teplotu a další fyzikální parametry ve zdivu natolik příznivé, aby nenastal rosný bod všude, kde se voda ocitne. Takže buďto jí zabraňte do zdiva vůbec vstoupit (nátěry, obklady, parozábrana atd.), nebo udržujte zeď na takové teplotě, aby neklesla teplota v ní pod cca 13°C při normálním tlaku a vlhkosti atd. To je dosažitelné jen ve vícevrstevných konstrukcích s vnější tepelněizolační vrstvou, která udrží zdivo teplé, protože v jednovrstevném zdivu vždycky jednou teplota sklesá na teplotu vnějšího prostředí, a kdykoli bude venku méně, než těch 13°C, může docházet ve zdivu ke kondenzaci.

Rosný bod v cihlách Family určitě nastává v případech zmiňovaných, ale kondenzace není fatální, pokud dochází k jejímu hromadění na málo škodlivých místech a průběžnému odpařování. Kdybyste bydlel v domku z hlíny, asi byste zvýšenou vlhkost v průběhu roku ani nepocítil, protože jíl vlhko skvěle a ve velkém objemu nasává a dobře jej vydává ve chvíli, kdy se změní vnější vlivy. Stejně tak pálená plná cihla, kámen nebo beton. Jsou přírodní, s propustnou pórovitou strukturou a mají velkou nasákavost. Jakýkoli subtilní a moderní materiál je na tom podstatně hůře. Nevýhodou vlhkého zdiva je i za situace, že nevlhne na vnitřním povrchu, dramatické snížení tepelného odporu. Takže v případě kondenzace do Family bloků bychom se asi trochu báli toho, že při kondenzaci dojde k zaplavení voštin s polystyrenem, vatou, perlitem a kdoví čím dalším, co tam různé výrobci dodávají, a v té chvíli ztrácí zasažené komůrky svou tepelně izolační schopnost. Keramika tvořící stěny voštin je samozřejmě v tu chvíli propustná pro teplo také a je jen otázkou, jaké množství komor se takto zaplaví.

Obava z "uzavření" domu je neopodstatněná. Pokud chcete dům otevřený, nedávejte do domu okna a dveře! Pokud vám někdo tvrdí, že dům by měl větrat skrze stěny, ať si jde bydlet do stanu. V každém domě je třeba větrat, zejména při použití moderních těsných oken. Nejjednodušší je otevírat okna, spolehlivější a komfortnější je vybavit dům větracím systémem. Při dostatečném větrání máte v domě zdravý vzduch, nehrozí růst plísní. Pokud se v domě větrá, je jedno jestli jsou stěny "uzavřené" nebo ne. Pokud se nevětrá, žádná venkovní omítka ani cihly to nezachrání!

Čtěte také: dekorativní obklady jako designový prvek

Akustická cihla HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená

Cihelný blok HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená významně přispívá ke zvýšení akustického komfortu v interiérech. Je určený především pro zdění příček mezi místnostmi v rodinných domech, ale i mezibytové příčky. Jedná se o kompaktní cihelný blok složený ze dvou cihelných tvarovek spojených přes minerální vlnu bez dalších mechanických spojů. Zdicí blok HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená je určený pro zdění nenosných konstrukcí - dělících stěn nebo příček. Díky vložené minerální vlně jsou zajištěny jejich výborné zvukově izolační vlastnosti (vzduchová neprůzvučnost Rw = 57 dB) a významně je redukován i přenos konstrukčního hluku.

Mezi další důležité vlastnosti tohoto zdicího bloku patří tloušťka stěny, která je oproti tradičnímu řešení menší o 4 cm, bez povrchových úprav činí pouhých 210 mm. Cihla HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená tak šetří zastavěnou plochu a vytváří větší užitnou plochu v interiéru. Nižší je naopak plošná hmotnost stěn a tedy statické zatížení vodorovných konstrukcí. Uplatnění nachází HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená v mnoha situacích. Ideální řešení představuje pro příčky v rodinných domech - např. pro odhlučnění klidových zón, jako je ložnice, či pro eliminaci sanitárního zvuku z koupelny, ruchu v dětském pokoji, garáží nebo dílně. Vhodná je přitom pro bungalovy i patrové domy.

Montáž stěny z cihel HELUZ AKU KOMPAKT 21

Montáž stěny se provádí pomocí systémových materiálů. Je důležité, aby hotová stěna byla pružně oddělena od ostatních konstrukcí. Pro stavbu stěn se používá výhradně technologie zdění na PU tenkovrstvé lepidlo (HELUZ pěna) včetně systémového řešení konstrukčních detailů pro napojení na přiléhající konstrukce. Maximální výška stěny je omezena na 3,5 m.

1. Asfaltový pás: Na podlahu se položí těžký asfaltový pás tloušťky minimálně 3,5 mm.
2. Minerální vlna s pěnou: Na ostění stávajících stěn se připevní tuhá minerální vlna tloušťky 20 mm a šířky cca 22 cm.
3. První řada s pěnou: Vyzdí se první řada cihel. Zdivo se vyzdívá na systémovou PU pěnu HELUZ (černá kartuše). Nanáší se celkem dva pruhy pěny. Přířezy a malé mezery ve styčných spárách se vyplňují PU pěnou, ale pouze na šířku jedné cihelné tvarovky, nikoliv přes celou tloušťku stěny.
4. Kotvy podlepené pěnou: Do každé druhé ložné spáry se použijí dvě nerezové kotvy podlepené pěnovou páskou pro připevnění ke stávajícím stěnám. Při vkládání kotev do ložné spáry je třeba cihelné tvarovky mírně zbrousit - vytvořit drážku pro kotvu, aby nedošlo k rozevření ložné spáry. Kotva se ke stávající stěně připevní pomocí hmoždinky.
5. Vyzdění do stropu a vyplnění: Vyzdí se stěna až ke stropu. Mezi stropem a stěnou se ponechá mezera vysoká přibližně 20 mm. Spára mezi stropem a zdivem se vyplní protipožární PU pěnou TYTAN B1 (červeno-černá kartuše). Tloušťka spáry může být max. 3 cm.
6. Oříznutí vaty: Před omítáním se odstraní přesahující materiály.
7. Omítání: Celá stěna se kompletně omítne.
8. Proříznutí: Čerstvá omítka se prořízne zednickou lžící, špachtlí nebo nožem až na minerální vlnu v ostění a na PU pěnu pod stropem podél přiložené latě. Vznikne spára tloušťky cca 2 cm.
9. Vyplnění: Vzniklá spára se vyplní systémovým protipožárním akrylovým tmelem TYTAN QSA 141. Čerstvý tmel se zapraví stěrkou.

tags: #cihla #s #mineralni #vatou #heluz #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vyberte si správnou hranu: ABS nebo HPL pro vaši pracovní desku?
• Návod na montáž kuchyňské lišty k pracovní desce
• Kvalitní řešení pro zateplení domova
• Organizujte kabely s Kopos LV
• Využití a těžba lithia