Cihlový gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

Opavská konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je monumentální stavbou nacházející se na Rybím trhu v centru města. Tato dominanta města s 66 metrů vysokou jižní věží byla postavena ve stylu slezské cihlové gotiky a je dnes všeobecně považována za zdejší nejvýznamnější historickou památku. Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie si zaslouží pozornost nejen pro svou nepřehlédnutelnost, s níž dominuje oblasti kolem Horního náměstí, ale i z jiných důvodů. Je to jediná konkatedrála u nás a také největší, a podle mnohých rovněž nejkrásnější, ukázka slezské cihlové gotiky, slohu, který v naší zemi není příliš zastoupen.

Historie a počátky stavby

Celá historie tohoto chrámu je spojena s Řádem německých rytířů, jehož blíže nespecifikované majetky v Opavě mu potvrdil král Přemysl Otakar I. už v roce 1204. Krátce poté zřejmě začala výstavba menšího románského kostela, předchůdce toho dnešního, o jehož vzhledu ale nic nevíme. Největší církevní stavba a dominanta Horního náměstí, původně farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, je jednou z nejvýznamnějších památek dokládajících typické rysy slezské cihlové gotiky. Vznik svatostánku je pevně spjat s Řádem německých rytířů, který v Opavě začal působit od roku 1204. Z listiny krále Václava I., datované rokem 1237, víme, že „rytíři s černým křížem“ měli v Opavě v držení faru.

Chrám byl založen ve 13. století. První zmínka o kostele pochází z roku 1216. Nejstarší částí dnešní mohutné cihlové stavby s dvěma věžemi v západním průčelí je nižší severní věž zakončená cimbuřím, která byla postavena ještě v době existence románského kostela. Jižní věž vznikla krátce po ní jako samostatná stavba financovaná městem. Ke konci 13. století byla nejprve postavena masivní hranolová věž. Na počátku 14. století pak byla vybudována vyšší jižní věž. Byla postavena z popudu samotného města zřejmě jako městská věž a teprve později byla podstoupena chrámu.

Zhruba ve 20. letech 14. století byla zahájena stavba nového kostela presbytářem. Původně měl být ještě podstatně větší, než jak ho vidíme dnes. Jenže jakmile se stavba dostala nad výšku 20 m, začaly se objevovat kvůli nestabilnímu podloží problémy s její statikou a zdi se „rozjížděly“. Stavba nového farního kostela probíhala rovněž z iniciativy městské rady, která v následujících obdobích soupeřila s řádem o rozhodující vliv v chrámu. Nejprve byl vystavěn dlouhý a poměrně vysoký presbytář, jehož váha musela být podepřena masivními opěrnými oblouky. Zatímco jižní se dodnes dochoval, severní se později zřítil a strhl část nároží kostela.

Jižní pochází z konce 13. století, presbytář, sakristie, jižní kaple a severní věž z poloviny 14. století. Až kolem poloviny 14. století bylo dokončeno trojlodí přimykající se ke starším věžím.

Čtěte také: Porovnání Cihlových Obkladů a Zeleného Obkladového Kamene

Význam konkatedrály

Onen zvláštní výraz konkatedrála znamená doslova „spolukatedrála“ a mohli bychom ho nahradit také lépe znějícím spojením „druhá katedrála“. Ačkoli povýšení farního kostela na konkatedrálu je událostí mladou (došlo k němu v roce 1996), jeho příčiny musíme začít hledat už o více než 200 let dříve. Když bylo v roce 1777 povýšeno olomoucké biskupství na arcibiskupství, měla v oblasti jeho působnosti vzniknout dvě sufragánní biskupství, jedno v Brně a druhé v Opavě. Zatímco brněnská diecéze tehdy opravdu vznikla, opavská nikoli. K vytvoření druhé diecéze došlo až ve zmiňovaném roce 1996, přičemž za její sídlo byla zvolena Ostrava, která tak získala rovněž sídelní kostel biskupa - katedrálu.

Důležitým mezníkem byl pro kostel rok 1996, kdy se v souvislosti se vznikem ostravsko-opavské diecéze stal druhým biskupským chrámem - konkatedrálou. Od roku 1996 je chám konkatedrálou nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Architektonické úpravy a umělecké prvky

Po dokončení stavby trojlodí začaly interiér vyplňovat oltáře, financovány mnohdy v hojné míře i místními bohatými měšťany. Ke kostelu byla rovněž přistavěna sakristie na severní straně presbytáře a k jižní lodi pak kaple městské rady. K jižní zdi presbytáře přibyla kaple dotovaná bohatým patriciem Rejnčkem. Později byla přebudována a vybavena deskovým obrazem Nejsvětější Trojice z roku 1452 měšťanem Mikulášem Dreymandelem. Tento obraz byl dochován do dnešních dnů. V druhé polovině 15. století nechala městská rada přistavět k severu presbytáře předsíň, která byla zároveň slavnostním vstupem do kostela pro její členy. Ze stejné doby pocházel také monumentální hlavní oltář, jeden z největších a nejkrásnějších v tehdejších českých zemích. Od druhé poloviny 16. století postupně vznikaly v interiéru kostela renesanční malby a kamenné náhrobní desky s postavami zemřelých. Dnes lze některé z náhrobníků spatřit v západní a jižní předsíni. Renesanční ostění a okenní kované mříže ve staré sakristii při severní zdi presbytáře jsou rovněž dochovány.

Středověký ráz si na rozdíl od své venkovní podoby neuchoval vnitřek kostela, který byl zničen pádem hořící střechy při velkém požáru Opavy v roce 1689. Nezbytné úpravy interiéru nejprve provedli stavitelé G. Hausrucker a J. Zeller, kteří snesli gotické klenby a nahradili je novým barokním zaklenutím. Po požáru v roce 1689 prošel interiér chrámu barokní přestavbou. Na sochařské výzdobě interiéru se podílel moravský sochař Jan Schubert, na obrazové Ignac Raab, F. I. Leichert a opavský malíř Ignác Günther. Za zmínku stojí také epitaf pro Karla Lichtenštejnského z roku 1767 od J. G.Lehnerta z Řezna.

Roku 1686 vznikla nová osmiboká barokní nástavba jižní věže (věž je celkem 66 m vysoká - nejvyšší ve Slezsku a stejně vysoká jako věž olomoucké katedrály). Kostel roku 1758 vyhořel. Poté byl zaklenut výrazně nižšími klenbami (v presbytáři valená klenba s výsečemi, v trojlodí české placky: gotické klenby zachovány v severní a západní předsíni a v presbytáři kaple sv. Anny). Renovování v barokním stylu následovalo po dalším požáru roku 1758, kdy městský stavitel J. G. V posledních desetiletích 18. století pokračovala obnova již v klasicistním duchu, kdy bylo přestavěno trojlodí a k němu připojena na severní straně půlkruhová kaple sv. Jana Nepomuckého. Obraz Jana Nepomuckého z konce 17. století, dnes umístěný v kapli sv. Anny, je nejstarším zobrazením tohoto světce na území českého Slezska. V presbytáři lze spatřit epitaf knížete Karla z Lichtenštejna od opavského sochaře J. G. Lehnera. Dílem Josefa Schuberta je dnešní hlavní oltář baldachýnového typu s šesti korintskými sloupy, které nesou korunu s křížem a sochami Nanebevzetí Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Jiří. Tento umělec vytvořil rovněž šest dalších oltářů pro boční kaple. Z dodnes dochovaného vybavení interiéru lze také obdivovat mramorovou křtitelnici s plastikou Křtu Páně, taktéž dílo Josefa Schuberta, či klasicistní kazatelnu. Oltářními a dalšími obrazy od F. I.

Čtěte také: Skladování energie pomocí cihel

Cihlová gotika a její význam

Tato asi největší stavba slezské cihlové (červené) gotiky v českém Slezsku je dominantou města snad ze všech stran. Jedná se o ukázku severoněmecké gotiky pálených cihel, kde je patrný vliv Wroclavi.

Opavský kníže Vilém založil roku 1452 při kostele kapli Božího hrobu. Řád německých rytířů kostel Nanebevzetí Panny Marie roku 1540 postoupil městu Opavě, což roku 1542 potvrdil císař Ferdinand I. s podmínkou, že fara bude obsazována katolickými faráři, a to s vědomím olomouckého biskupa. Roku 1555 město dosadilo katolického faráře, roku 1565 však luterského a v letech 1570-1603 se zde konaly jen luterské bohoslužby, znovu se jej luteráni zmocnili roku 1604 a 1619. Roku 1619 byl kostel odevzdán jezuitům (1626 vypuzeni Dány, roku 1627 navrácen).

Opavská konkatedrála v současnosti

V závěru 19. století v důsledku zvýšeného zájmu o nyní již proboštský chrám vznikl plán na jeho radikální přestavbu do původní středověké podoby. Z návrhu architekta von Hauberissera však nakonec pro nedostatek financí a odmítavý postoj nastupující generace památkářů sešlo a v první čtvrtině 20. století proběhly pouze dílčí úpravy. Podobně jako mnohé z opavských staveb byl chrám na konci druhé světové války poškozen a postupně během dalších desetiletí opravován.

Konkatedrála je součástí projektu Otevřené chrámy a vy se tak můžete podívat dovnitř a nechat se provést průvodcem, nebo jen poznávat její krásy o samotě.

Zajímavosti o věži

V dnešní podobě s osmibokou barokní nástavbou dosahuje jižní věž výšky 102 m, a je tak vůbec nejvyšší věží v českém Slezsku. V době jejího vzniku šlo o typickou městkou věž s reprezentační a hlásnou funkcí, osazenou navíc orlojem, neboli vlastně o předchůdce pozdější Hlásky.

Čtěte také: Zvyšte hodnotu vašeho domova s obkladovými pásky Terca

tags: #cihlový #gotický #kostel #Opava #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce zastřešením bazénu
• Dřevěná vrata z masivu: výroba na míru
• Inspirujte se pro letní posezení pod střechou
• materiály pro obložení prostoru mezi okny
• Řešení vlhkosti vnější stěny