PergolyCihlový hrad ve Dvoře Králové a historie hradu Malbork
Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález. Historikové se shodují, že městský hrad měl stávat v místech dnešních domů čp. 105 - 108, jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele. Indiciemi je hlavně zástavba, komunikační prostory a vztah k náměstí. Vodítkem je i pomístní název "Podhradské předměstí". Kdy došlo ke zchátrání stavby, můžeme jen spekulovat. Zcela jistě byl rozebrán měšťany na stavby domů.
Historie Dvora Králové
Zmínky o samotném Dvoru sahají již k roku 1270, kdy je latinsky uveden jako "Curia", později v roce 1316 německy "Hof", česky však až v roce 1421 jako "Dwuor". Zde asi již šlo o pojmenování knížecího dvorce, jak míní historikové. Je však možné, že šlo o dvorec podobající se spíš už městskému hradu. Snad s nějakou kamennou obytnou budovou navazující na severní opevnění města. Od kterého roku patřil mezi královské zboží však nevíme, stejně tak o dataci povýšení osady mezi města. Město samotné bylo součástí manské zástavy spolu s Trutnovem, a to ve 14. století. V roce 1392 se Dvůr vrátil do královského majetku. Roku 1400 král Václav IV. zapsal Dvůr manželce Žofii Bavorské. Tím se stalo věnným městem a získalo přídomek Králové.
Hrad Malbork - Cihlový gigant
Hrad Malbork, založený Řádem německých rytířů na severu Polska, potkala řada historických zvratů, na chvíli se dostal dokonce do českých rukou. Posledních 200 let prochází rekonstrukcí a od roku 1997 je na seznamu UNESCO.
Vznik Řádu německých rytířů a cesta do Pruska
Řád německých rytířů vznikl ve 12. století v Jeruzalémě kvůli boji s pohany. Postupně byl však vytlačen konkurenčními řády johanitů a templářů, takže si začal hledat jiné působiště. Ve 13. století se usadil v Benátkách, načež byl králem Ondřejem II. Uherským pozván do Sedmihradska bránit východní hranici. Brzy byl však vyhnán, když začal na Uhersku usilovat o územní autonomii. Následně přišla pozvánka polského knížete Konráda I. Zalesněné bažinaté Prusko obývaly baltské kmeny včetně pohanských Prusů, které ohrožovaly místní obchodní trasy. Co se německým rytířům nepodařilo v Uhersku, vyšlo v Polsku více než úspěšně. Řád požíval hojné podpory ze západu. Císař Svaté říše římské Fridrich II. křižákům legalizoval zábory území, které měl posvětit i papež Řehoř IX. Směřoval k nim stálý přísun dobrovolníků lačných po bojových zkušenostech a kořisti. Stát Řádu německých rytířů byl dobře organizovaný, prosperující, s rozvinutou infrastrukturou tvrzí a hradů, které stavěli netypicky, a snad i kvůli nedostatku jiného stavebního materiálu, z cihel.
Stavba a uspořádání hradu Malbork
Kolem roku 1274 si v Pomořansku vybudovali vládní sídlo Malbork. Na ploše přes 250 tisíc m2 postavili obrannou tvrz ze tří částí: Podzámčí, Středního a Vyššího hradu. V sousedství vznikla osada, která už roku 1276 získala městská práva. Nejstarší částí hradu je Podzámčí, které sloužilo s baštami a zbrojnicemi jako součást obranného systému. Patřily tam ale i obytné domy, nebo kaple sv. Vavřince. Střední hrad sloužil reprezentativním účelům, zahrnoval velmistrův palác s přijímací síní, rytířské sály a ubytování pro hosty.
Čtěte také: Porovnání Cihlových Obkladů a Zeleného Obkladového Kamene
Historické zvraty a rekonstrukce
Udržovat tak rozsáhlý areál nebylo snadné, a když se v první polovině 15. století přestalo Řádu dařit na bitevním poli a ztratil schopnost vyplácet žold, musel jej dát do zástavy hejtmanovi posádky Oldřichovi Červenkovi. V 15. století získal stavbu od Řádu do zástavy český hejtman Oldřich Červenka místo výplaty za služby své žoldnéřské armády. Ten hrad v roce 1457 prodal polskému králi Kazimírovi IV. Jagellonskému a křižáci jej tak nenávratně ztratili. Nový majitel začal komplex upravovat vlastním potřebám. Vyšší hrad našel využití jako skladiště, vojenská i úřednická posádka se usídlila ve Středním hradě. Ani Poláci však neshromáždili potřebné zdroje, a tak začal hrad chátrat. Od poloviny 17. století se o něj starali jezuité, kteří tam po polovině 18. století přistavěli obří kolej.
Po prvním dělení země v roce 1772 Malbork připadnul Prusku a dokonce hrozilo, že bude celý rozebrán. Prusové k Malborku zaujali pragmatické stanovisko a začali jej přestavovat, místně dokonce rozebírat, protože se jim cihly hodily na novou výstavbu. Postavili kasárna, z hlavního refektáře vytvořili jízdárnu, založili přádelnu. Už na sklonku 18. století se objevily veřejné iniciativy k zachování historické krásy hradu a zastavení přestavby. Přesto dal Fridrich Vilém III. zelenou kompletní přeměně, při níž byly zlikvidovány téměř všechny gotické dekorativní prvky včetně vitráží a kleneb, kaple sv. Bartoloměje padla za oběť nové sýpce.
Záchrana a obnovení Malborku
Zlom přinesl v roce 1803 populární článek v berlínských novinách od mladého básníka Maxe von Schenkendorfa, po němž se nová vláda rozhodla hrad začít chránit jako památku. Do poloviny 19. století se rekonstruovalo až příliš kreativně, stavěly se prvky, které neměly vždy předlohu v historii komplexu. Snad nejlepší práci na obnově odvedl mladý architekt Conrad Emmanuel Steinbrecht, jenž vycházel výhradně z historie a ducha památky, podařilo se mu objevit některé původní kamenické prvky a vrátit je na své místo. Rekonstrukci Malborku vedl skoro 50 let. Do začátku 20. století se podařilo dokončit základní práce na Vyšším hradě, včetně renovací interiérů chrámu požehnané Panny Marie, kaple sv. Práce na Středním hradě pokračovaly do roku 1918, znovu se postavilo východní křídlo kaple sv. Bartoloměje, ošetřovna, východní křídlo velkého refektáře. Interiér paláce velmistra byl zrekonstruován už v první polovině 19. století.
Malbork ve 20. století
Nástup nacistů v Německu nenechal Malbork bez povšimnutí. Už v roce 1933 zavlála na hlavní věži vlajka třetí říše, Malbork byl ustaven národně socialistickým řádovým hradem a odehrávaly se v něm různé oslavy a recepce. Během druhé světové války tam skládali přísahu noví členové Hitlerjugend nebo vojáci směřující do bojů na východní frontě. Závěr války se na tvrzi podepsal obzvlášť krutě. Poválečné období se ukázalo být pro Malbork neméně kritické. V 50. letech se památka místo oprav začala rozebírat, cihly směřovaly do zničené Varšavy a zdálo se, že Malbork definitivně zmizí. Nakonec tento osud potkal pouze přilehlé městečko a samotný hrad opět odolal. Začala se o něj znovu zajímat veřejnost a rostoucí počty turistů oživily snahu o rekonstrukci. Ta probíhá postupně až do dnešní doby.
Přehled staveb a jejich historie
- Pardubický zámek se nachází na místě panského sídla ze 13. hradu ze 14. století.
- Hrad a zámek Staré Hrady je renesanční zámecký komplex, ve stejnojmenné obci u Libáně. Byl přistavěn k původnímu gotickému hradu ze 14. století.
- Zámek Častolovice, vystavěný na místě tvrze z poloviny 13. století.
- Zámek Úpou, proslavený románem Boženy Němcové, Babička. Zámek vznikl v 16. století.
- Zámek byl postaven v 17. století.
- Stojí stejnojmenný empírový zámek z první poloviny 19. století.
- Zámeček ze 17. století, jehož historie sahá až do počátku 15. století. Tehdy tady byla vystavěna tvrz, v 16. století.
- Zámek byl vystavěn na konci 16. století.
- Hrad Valdštejn byl vystavěn v polovině 13. století.
- Hrad byl vystavěn v polovině 14. století.
Čtěte také: Skladování energie pomocí cihel
Čtěte také: Zvyšte hodnotu vašeho domova s obkladovými pásky Terca
