PergolyPamátky Královéhradecka: od pravěkých rondelů po válečné monumenty
Královéhradecký kraj je na památky všeho druhu velmi bohatý. Dovedli byste ale z velkého množství památných míst a objektů vybrat národní kulturní památky? Ty tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa a vyhlašuje je Vláda České republiky. Poznejte široké spektrum národních kulturních památek, které se v Královehradeckém kraji nachází.
Pravěké rondely v Hradci Králové
Archeologové v západní části Hradce Králové objevili další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou takovou kruhovou stavbu, která pochází z doby pátého tisíciletí před naším letopočtem. Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo. Taková koncentrace je v Čechách výjimečná, komentoval čerstvý objev vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Rondely jsou kruhové areály obehnané jedním až třemi příkopy a palisádami z dřevěných kůlů. Rondel měl zpravidla čtyři vstupy, které nejsou vždy orientovány přesně podle světových stran, ale spíše reagují na postavení vesmírných těles v konkrétních částech roku. Původně to zřejmě byly rituální stavby, které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit. Novější zjištění naznačují také jejich využití v astronomii.
„Ve spolupráci s ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně a se souhlasem hospodáře obdělávajícího zdejší pozemky se podařilo geofyzikálně změřit nejen už dříve známý kuklenský rondel, o kterém víme od roku 2015 z leteckých snímků, ale najít druhý, dosud neznámý, navíc zcela neporušený. Rondely jsou od sebe vzdáleny pouhých 200 metrů,“ přiblížil Novák. Podle něj by takto významný objev měl být zohledněn v územním plánu města i plánované zástavbě. Ani jedno z nalezišť zatím nebylo klasicky archeologicky prozkoumáno.
Čechy v době před sedmi tisíci lety
Objev naznačuje, že právě zde leželo jedno z center osídlení z období neolitu na Královéhradecku. S dvojicí rondelů pravděpodobně souvisí osídlení ze stejného období objevené už v 19. století směrem k nedalekému Malému labskému náhonu, který patrně odpovídá tehdejšímu labskému břehu.
Čtěte také: Porovnání Cihlových Obkladů a Zeleného Obkladového Kamene
„Rondely (časově) řadíme do závěru kultury s vypíchanou keramikou, tedy do přelomu mladší a pozdní doby kamenné. Rondel objevený před deseti lety má v průměru asi 145 metrů a patří v regionu k největším a tvarově nejzajímavějším. Ten nově objevený je pravidelnější a měří v průměru kolem 90 metrů. Jsou součástí sídelní aglomerace z neolitického období na labské terase na pravém břehu Labe, která se táhla od dnešního Hradce Králové na sever k Jaroměři,“ vysvětlil Novák.
Na pravobřeží Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří už archeologové vědí o třinácti rondelech z pozdní doby kamenné - včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji vědí zatím o asi 25 pozůstatcích těchto staveb. „Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v rámci tuzemska, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí,“ upozornil archeolog. Pro srovnání - celkem experti vědí po celé Evropě o asi 150 rondelech.
Rondely se podle Nováka budovaly na území Česka po tři až čtyři století, v období o několik staletí předcházejícím známé megalitické památce Stonehenge a prvním pyramidám v Egyptě. „Pokud bych měl význam rondelu přenést do současnosti, tak by mohlo jít o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí. Těžko říci, jestli oba rondely fungovaly současně, ale spíše ne,“ míní Novák. Podle nedávné hypotézy pražských archeologů se mohlo jednat také o dějiště her, které mívaly formu rituálu. Pokud by se teorie potvrdila, mohlo by jít o nejstarší doklady herních aktivit u člověka.
Podle Nováka jsou objevy z Kuklen pozoruhodné i tím, že jde o nálezy učiněné v městském prostředí. „Těžko uvěřit, že jsme rondely objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Rondely známe spíše z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají, nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu města bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch,“ nastínil.
Plánovaná komunikace
Pokud by plánovaná komunikace měla naleziště zničit, musel by tomu předcházet náročný záchranný archeologický výzkum. Podle něj by bylo lepším řešením využít turistického potenciálu těchto monumentů nebo je alespoň šetrně překrýt ochrannou vrstvou zeminy. Plánovaná komunikace, takzvaná radiála Nová Zelená, souvisí s chystaným developerským projektem nákupního centra Nová Zelená právě ve čtvrti Kukleny.
Čtěte také: Skladování energie pomocí cihel
Památník padlým v 1. světové válce ve Svinarech
První světová válka se do života obyvatel obce Svinary zapsala velmi intenzivně. Povoláno bylo přes padesát mužů a čtrnáct z nich ve válce zahynulo. Po vzniku první Československé republiky se začalo diskutovat o vystavění památníku válečným obětem. Po mnoha shromážděních obecního zastupitelstva byl zvolen komitét pro realizaci pomníku. Komitét následně hledal vhodné místo pro pomník. Vybrán byl pozemek manželů Škarytkových vedle čp. 39. Na dalším obecním zasedání se hovořilo o představách o pomníku, konkrétně o tom, co tamější obyvatelé chtěli pomníku vdechnout － šlo o ideál svobodné republiky, touhu po svobodě, ale zároveň i smutek po svých padlých mužích a synech a současně vyzdvihnout jejich sílu a hrdinství.
Škoda pomník navrhl jako postavu francouzského legionáře na stráži na mohutném soklu, hledícího do budoucnosti a opírajícího se o husitskou pavézu s nápisem v gotickém řezu: „Na přední stráži statečně vždy, věrný Čechu, stůj.“ Na přední straně podstavce se nachází československý státní znak s dvouocasým lvem a po stranách jsou umístěna jména padlých z 1. světové války: „Fišer Josef, Fišer Václav, Kubín Alois, Kubín Karel, Kupka Josef, Mencl František, Novotný Alois, Rufr Václav, Slezák Josef, Smotlacha Václav, Střemcha Jan, Šrámek Jaroslav, Veverka Josef a Novotný Josef.“ Zadní část pomníku nese text: „Našim padlým 1914 ‒ 1918 věnují jejich spoluobčané. Zhotovil V. Škoda, sochař. V Hradci Králové 20. 5. Pomník byl slavnostně odhalen dne 29. května roku 1921. Slavnost byla zahájena velkým průvodem, po kterém měl proslov tehdejší starosta obce. Následně byla na řadě báseň „Tatíček nejde“, kterou přednesl jeden ze sirotků. Poté promluvil nadporučík Oto Bartl, osvětový referent 4. pěší divize z Hradce Králové. Slavnost byla zakončena koncertem na zahradě Jana Nováka z domu čp. 19.
Na realizaci pomníku i jeho slavnostní odhalení byly uspořádány dvě dobrovolné sbírky, ty vynesly 1 576 Kč a 522 Kč. Na rozhodnutí obecního zastupitelstva ze dne 25. května roku 1935, byl pomník opatřen železným polychromovaným plotem ve státních barvách, s brankou se státním znakem a datací 1914 - 1918. Ten byl proveden firmou J. Během nacistické okupace Československa byl pomník připraven o všechny státní symboly. To však tehdejším německým pohlavárům nestačilo, čímž bylo rozhodnuto o jeho odstranění. Pomník naštěstí nebyl zničen, ale zakopán do země, aby byl schován na dobu, která mu bude příslušná. Tomu se tak stalo dne 28. června roku 1945, kdy se konala slavnost znovuodhalení, při které byli se slávou oficiálně přivítáni zdejší osvobození vězni z koncentračních táborů, kterými byli: podplukovník Bohumil Jan Šrámek, jednatel okresní hasičské jednoty Josef Janeba a místní občan židovského původu Emil Hamáček. Následně byla přidána do přední části pomníku deska s nápisem: „1939 ‒ 1945, František Heyduk Pplk. V roce 2012 byl památník restaurován MgA.
Památník osvobození města Rudou armádou v Hradci Králové
Památník osvobození města Rudou armádou v Hradci Králové byl slavnostně odhalen 8. května 1949 a 3. května 1958 byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Podobně jako další památníky tohoto typu sloužil jako místo setkání při oslavách významných výročí jako květnové výročí konce 2. světové války, či výročí Velké říjnové socialistické revoluce 7. Autorem památníku byl ing. arch. František Chudoba. Ten umístil sovětský tank T-34 s číslem 559 na zešikmený podstavec, jehož obklad tvořily nahrubo opracované pískovcové kvádry. Jižní straně podstavce dominovala mohutná pěticípá hvězda, pod ní se nacházela deska s datem 9. 5. 1945, obojí bylo vyhotoveno taktéž z pískovce. Na bočních stranách podstavce se nacházely pískovcové desky s vytesanými nápisy JACHNOVKA 1943 a DUKLA 1944. Prsť ze zmíněných bojišť byla však do podstavce památníku vložena až roku 1967. Památník byl zejména po srpnové okupaci roku 1968 terčem různých útoků. Památková ochrana památníku byla zrušena 13. května 1991 a odstraněn byl 5. Památník se nacházel na volném prostranství uprostřed dnešního Náměstí Osvoboditelů (od 1949 Náměstí Rudé armády, od 1950 Stalingradské náměstí a od r. 1963 Náměstí Osvoboditelů). V místě svého určení se památník již nenachází, jeho stávající umístění není známo.
Další významné památky Královéhradeckého kraje
Královéhradecký kraj charakterizuje bohatství i různorodost památkového fondu. Broumovsko vyniká souborem barokních kostelů stavěných podle návrhů architektů Dientzenhoferů i klasicistními venkovskými usedlostmi. Pro Podkrkonoší je typická roubená lidová architektura s bohatě zdobenými lomenicemi, v nížinných oblastech převládla zděná architektura 19. a 20. století. Svébytné jsou tzv. barokní krajiny; jako první vložil do krajiny své záměrně uspořádané stavby Albrecht z Valdštejna na Jičínsku, následován např. Šliky na Kopidlensku nebo hrabětem F. A. Šporkem v Kuksu a okolí. Díky ložiskům kvalitního pískovce jsou v kraji bohatě zastoupena kamenosochařská umělecká díla významných sochařů, především Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáka Jiřího Františka Pacáka, ale i neškolených zručných kameníků.
Čtěte také: Zvyšte hodnotu vašeho domova s obkladovými pásky Terca
- Hospital Kuks: Naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck - 1662 - 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral. Inundační (záplavový) kamenný klenutý most z konce 18. století překlenuje zátopové území u řeky Labe. Propojuje obec Kuks se schodištěm špitální terasy a je dokladem technické zdatnosti své doby.
- Muzeum východních Čech v Hradci Králové: Sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou.
- Pevnost Dobrošov: Je jednou z nejznámějších a největších předválečných vojenských pevností na území České republiky. Nachází se nedaleko města Náchod v Královéhradeckém kraji, na kopci Dobrošov, v nadmořské výšce přibližně 620 metrů.
- Zámek Humprecht: Z dálky viditelný a svým tvarem zajímavý zámek Humprecht stojí na kopci Palánku u Sobotky. Největší zajímavostí zámku je zcela určitě 16 metrů vysoký sál s jedinečnou akustikou a 6-8vteřinovou několikanásobnou ozvěnou.
- Broumovské barokní kostely: Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce.
- Dřevěnka v Úpici: Nejstarší památkou Úpice je dřevěnka z poloviny 16. století. V podobě z roku 1620 se dochovala dodnes.
- Městské muzeum v Jaroměři: Budova městského muzea, dříve obchodního domu A. Wenke a syn, byla postavena v letech 1910 - 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Je památkově chráněna, neboť patří k významným památkám moderní evropské architektury.
Královéhradecký kraj je na památky všeho druhu velmi bohatý.
tags: #cihlovy #pamatnik #kralovehradecky
