Porotherm vs. Ytong: Detailní porovnání nákladů a vlastností

Výběr zdicího materiálu je klíčovým rozhodnutím při stavbě domu. Ovlivňuje pevnost, tepelnou izolaci, akustiku, životnost a také provozní náklady budovy. Každý typ materiálu má jiné vlastnosti a hodí se pro odlišné typy staveb. V tomto článku porovnáme vlastnosti pórobetonu s keramikou, přesněji Porothermem Profi 24 s Ytongem P4 500 tl. 250 mm, a probereme jejich vliv na celkovou cenu stavby domu.

Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu

V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.

Nejčastější chybou je výběr jen podle ceny materiálu, bez započtení nákladů na zateplení, práci a doplňkové prvky (malty, překlady, izolace).

Jak nastavit kritéria výběru

Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.

Výroba Porothermu a Ytongu

Začneme tím, jak se oba materiály vyrábějí. Ytong se vyrábí v autoklávech z vápna, písku, vody a nadouvadla (hliníkový prášek). Vytvrzuje se vodní parou o teplotě okolo 200 °C. Porotherm vzniká primárně z hlíny s různými přísadami, záleží na lokalitě výroby a kvalitě hlíny. Proces zahrnuje promísení, vylisování, sušení a následný výpal v pecích při teplotách cca 900 až 1000 °C. Od procesu výroby a výsledné struktury se odvíjejí výhody a nevýhody obou materiálů.

Čtěte také: Kaučuková izolace: Vlastnosti a využití

Detailní porovnání vlastností

Pevnost

Statická únosnost, tedy schopnost zdiva přenášet zatížení, je zásadní. Udává se jako pevnost v tlaku v jednotkách MPa (megapascal).

• Porotherm: Keramické cihly mají pevnost v tlaku obvykle 8-15 MPa.
• Ytong: Pórobetonové tvárnice mají nižší pevnost (2,5-5 MPa) než u keramiky.

Co se týče pevnosti materiálu, tvárnice Porothermu bývají v porovnání s Ytongem většinou dvakrát pevnější. Při stavbě rodinných domů to však nehraje příliš důležitou roli, protože pevnost ytongového zdiva pro stavbu patrových obytných domů stačí (jen pozor na seismické oblasti). Pevnost v tlaku není parametrem, podle něhož by bylo možné se při stavbě rodinného domu přiklonit k jednomu či druhému materiálu. U tohoto typu stavby splní veškeré potřeby oba.

Tepelněizolační vlastnosti

Tepelná vodivost (součinitel λ) udává, jak rychle materiál propouští teplo. Nižší hodnota znamená lepší tepelnou izolaci a menší tepelné ztráty.

• Porotherm: Hodnota součinitele λ se pohybuje kolem 0,20-0,28 W/m·K, u cihel s integrovanou izolací je ještě nižší.
• Ytong: Má výborné tepelněizolační vlastnosti (λ cca 0,09-0,14 W/m·K).

V tepelně izolačních vlastnostech vede zdivo z Ytongu, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Obrovskou výhodou Ytongu je izometrie, tedy ve všech směrech shodné vlastnosti jednotlivých parametrů materiálu. U Porothermu se tepelně technické parametry uvádějí ve směru vodorovném pro exteriér i interiér. Hodnoty pro směr svislý v technických listech Porothermu těžko dohledáme. Ve svislém směru dosahují zhruba pětinové hodnoty a ve směru vodorovném podélně s tvárnicí zhruba třetinové v porovnání s hodnotou 0,85 W/m²K. Tato velmi nepříjemná vlastnost vede ke spoustě detailů, které musíme v projektu vyřešit - např. založení zdiva a příček, osazení oken, zdění štítů a atik.

Měrná tepelná kapacita a akumulace tepla je u obou materiálů velice podobná. Vzhledem k větší objemové hmotnosti tvárnic Porothermu Profi 24 vůči Ytongu P4 500 tl. 250 mm, dokáže první jmenovaný pojmout zhruba o 20 procent více tepla. Nabídne tedy lepší tepelnou setrvačnost.

Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI

Akustika

Zvuková izolace (Rw v dB) je důležitá zejména v husté zástavbě nebo u domů v blízkosti silnic.

• Porotherm: Akustika je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší.
• Ytong: Ve skladbě obvodových stěn nebývají v podstatě žádné problémy s hlukem.

U obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna. Problémem mohou být především vnitřní dělící příčky. Podobnou hlukovou díru představují také vnitřní dveře. Rozvod vody zasekaný v dělící příčce tl. 100 je akustickým neštěstím. Vzhledem k tomu, že se jedná o logaritmickou funkci, znamená rozdíl 3 dB poloviční útlum hluku!

Nasákavost a práce s vlhkostí

Nasákavost je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky. Jedno z největších dogmat o pórobetonu mluví o jeho nasákavosti. Při ponoření do vody nasákne pórobetonová tvárnice méně vody než keramická. Tuto vlastnost opět způsobuje proces výroby. V pórobetonu, jak už napovídá samotný název, najdeme velké množství mikropórů zabraňujících vzlínavosti. Naproti tomu dobře vypálená a zhutněná keramická tvárnice je velmi málo porézní a při ponoření do vody dojde k jejímu velmi rychlému nasáknutí. Tím je také dána lepší mrazuvzdornost tvárnic z pórobetonu vůči keramice.

Zabudovaná vlhkost v Ytongu v okamžiku, kdy dorazí na stavbu, patří k největším nevýhodám tohoto materiálu. V extrémech dosahuje až 40 procent. Vzhledem k procesu výroby dochází u Ytongu ke smrštění, naopak u Porothermu k roztažnosti materiálu. Co se týče následného bydlení, dokáže Ytong výrazně lépe pracovat s vlhkostí v interiéru. Při jejích zvýšených hodnotách umí vlhkost absorbovat, a poté ji zpět do interiéru vracet. U Porothermu dochází velmi často k vysoušení vzduchu v místnostech. Regulace vlhkosti je v případě tohoto materiálu podobně nepříjemná jako při použití betonu. Každý zděný dům je nutné první měsíce intenzivně větrat. U Ytongu to platí dvojnásob. Později však zajistí příjemnější klima pro život.

Pracnost při výstavbě a opracování

Pracnost při stavbě je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.

Čtěte také: jak postavit zdravý dům pomocí systému Porotherm

Ytong nabízí velkou výhodu - bezproblémové drážkování, dořezy, seříznutí atd. Dokonce i složitější prvky jako arkýř, vikýř či rizalit se dají z Ytongu docela pěkně vyzdít. U tvarově jednoduchých domů je rozdíl v použití materiálů minimální. Porotherm pro tl. tvárnic 24 cm nedodává celý sortiment. K sehnání jsou pouze celé tvárnice. Pokud projektant naprojektuje rodinný dům do modulu Porothermu, což se málokdy povede, nikdy na stavbě rozměry nevyjdou úplně přesně. Vzhledem k tolerancím, které jsou ve výrobě keramických tvárnic povoleny, vznikají několikacentimetrové dořezy.

Kotvení předmětů

Kotvení předmětů na stěnu, např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.

Vzduchotěsnost

Vzduchotěsnost se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech. Při použití řízeného větrání (i bez) u rodinného domu vyzděného z keramických tvárnic dochází k velmi nepříjemnému jevu. Jedná se v podstatě o průvan např. v příčkách. Stačí použít netěsnou elektroinstalační krabici a problém je na světě.

Překlady

Problém u Ytongu nastává u překladů při světlosti otvoru nad 1 500 mm, zde jsou cenově srovnatelné a zároveň výrazně únosnější překlady Porotherm. V případě domu z Ytongu s velkými okny se pak na překlady vyplatí použít Porotherm.

Radioaktivita

Častým tématem je v souvislosti s pórobetonem radioaktivita. Za řeč však stojí pouze u šedého pórobetonu vyrobeného z elektrárenského popílku. U Ytongu jsou naměřené hodnoty radioaktivity velice nízké, dle různých studií se pohybují na třetinové hodnotě oproti keramice. Ani míra radioaktivity vás při výběru materiálu nemusí trápit.

Shrnutí rozdílů Porotherm vs. Ytong

Následující tabulka sumarizuje klíčové vlastnosti a rozdíly mezi pórobetonovými tvárnicemi (Ytong) a keramickými cihlami (Porotherm) pro stavbu rodinného domu:

Závěr

Z Ytongu i Porothermu lze postavit dům vynikajících kvalit, které výrazně převýší obvyklé dřevostavby či domy z betonových panelů. Oba materiály mají svá specifika, jež je nutné při stavbě zohlednit. Mnoho detailů stavby se řeší zcela odlišně při použití keramiky nebo pórobetonu. Právě tyto odlišnosti si někteří stavebníci neuvědomují a ke stavbě z obou materiálů přistupují stejně, což je chyba. Každý zdicí materiál má své ideální použití. Porotherm, Leier a KM Beta nabízí univerzální keramické řešení, Ytong a Termalica jsou skvělé pro nízkoenergetické stavby a snadnou práci, lícové cihly Klinker dodají stavbě nadčasový vzhled a plná pálená cihla je nepostradatelná pro rekonstrukce a tradiční zdivo.

V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.

tags: #porotherm #ytong #porovnání #nákladů

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní průvodce izolací potrubí
• jak správně realizovat betonový plot
• přehled malířských nátěrů v Penny
• inovace pro efektivní stavby
• Opravte cokoli s Presto Repair Boxem