Izolace kolem komína a kouřovodů: Bezpečnost a efektivita

Komín patří mezi velmi důležité součásti domu a na jeho stavbu jsou tudíž kladeny ty nejvyšší nároky. Úkolem komínové techniky je odvést spaliny nad střechu, kde jsou rozptýleny do ovzduší tak, aby se zamezilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domů. Systémy pro odvod spalin jsou extrémně namáhanou částí staveb, konstrukce komínů musí být proto naprosto bezpečná a funkční pro širokou škálu všech tepelných spotřebičů i topných médií.

Význam a vývoj komínové techniky

Zvyšující se požadavky mají souvislost s klesající teplotou spalin. V minulosti se stavěly převážně jednovrstvé komíny. Díky vysokým teplotám spalin spotřebičů se při provozování komínů nevyskytovaly téměř žádné vady. S rostoucím používáním spotřebičů zejména na plynná paliva se začaly na komínech objevovat poruchy. Kondenzační kotle, využívající kondenzační teplo obsažené ve spalinách, vykazují velmi nízké teploty spalin. Jsou-li spaliny ochlazovány natolik, že jejich teplota klesne pod rosný bod, začne v kouřovodu i v komíně docházet ke kondenzaci. Nízké teploty spalin, klesající množství spalin a s tím spojený výskyt kondenzátu a kyselin v komíně, vedou k provlhání a promáčení komínů.

Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán požadavky na racionální využití energií a na ochranu životního prostředí, měl za následek i nový technický vývoj v oblasti komínů. Pro komíny se zpřesňují a tvoří nová doplňující pravidla, aby byl provoz při všech podmínkách, které mohou nastat, funkční a bezpečný.

Materiály pro izolaci komínů a kouřovodů

Minerální vata

Minerální vata kolem komína je speciálně navržený izolační materiál určený pro bezpečné a účinné zateplení a ochranu komínů a komínových průchodů. Vata kolem komína poskytuje vynikající tepelnou izolaci, což zabraňuje nežádoucím tepelným ztrátám a přehřívání okolních stavebních materiálů. Tento materiál je navržen tak, aby odolával mechanickému namáhání a vlhkosti, což zajišťuje dlouhodobou stabilitu a výkon izolace kolem komína.

Kamenná vlna

Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou. Bezpečnost při hoření uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouřovodu, nevhodně zvoleného spotřebiče, špatné kvality dřeva, apod.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomůckami. Časem pak může dojít i k nekontrolovanému samovznícení sazí v komíně. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1 000 °C.

Čtěte také: Jak vybrat pásek na lamino?

Objemová hmotnost materiálu pro tepelněizolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být nižší než 90 kg/m3. Tento požadavek vychází z faktu, že při teplotách uvnitř izolace nad 150 °C dochází k odpaření pojiva a izolace s příliš nízkou objemovou hmotností by mohla začít sesedat. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Tím je nepřímo řečeno, že se smí použít výhradně izolace z kamenné vlny, která má teplotu tání v rozmezí 1 200-1 400 °C. Nejedná se však o klasický bod tání, jak jej známe u jiných látek. Při postupném zvyšování teploty se nejdřív vypálí organická pryskyřice, od 250 do 600 °C začnou vlákna měnit barvu, pak zešednou a zkřehnou, při doteku se rozpadají, ale k vlastnímu tavení nedojde. Kamenná vlna se ani po dosažení takto vysokých teplot nestane tekutou.

Nedoporučené materiály

Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sesedají (tím vznikají nežádoucí tepelné mosty s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují.

Tloušťka a typ izolace

Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu. Navrhnout vhodnou tloušťku izolace proto vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí správnou funkčnost komína. Bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou.

Systémový komín se nabízí jako celek, tj. včetně izolace. Výše zmíněné kroky jsou v tomto případě provedeny při hodnocení shody v souladu s odpovídající normou výrobku. Zahrnují počáteční zkoušku, zajišťovanou výrobcem, jakož i další zkoušení typu včetně kontroly řízení výroby. Vhodný typ prefabrikovaného komína je možné na základě okrajových podmínek velmi snadno odečíst z tabulek výrobců.

Komínová izolace O160mm je vyrobena z kvalitní minerální vlny - tepelná odolnost 600°, ve formě rohoží se zpevňující tkaninou. Komínová izolace zajišťuje dilataci komínového průduchu od komínového pláště a vynikající tepelné vlastnosti komína, umožňuje rychlé ohřátí komína po zatopení a tím zvyšuje účinnost spotřebiče.

Čtěte také: Krycí lišta kuchyňské linky

Specializované izolace

Specializovaní výrobci technických izolací tzv. „vyřezávači“ pro výrobce systémových komínů vyrábějí izolace komínových vložek z bloků Orstech Block. Může se jednat o vložky speciálních rozměrů daných výrobci těchto komínových tvárnic, izolačních pouzder nebo se vyrábí desky s vyfrézovanými drážkami pro přesnou a snadnou aplikaci do systémových komínů.

Pro nesystémové dodatečné zaizolování starých cihelných komínů pro případ zahoření v komínu (snížení rizika požáru u starých budov) nebo kvůli požadavku na zvýšení teploty spalin na výstupu z komínového tělesa se při požadavku vzhledu standardně omítnutého komína používá tepelná izolace vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. Vhodnější jsou desky s kolmou orientací vláken ISOVER NF 333, které lze snadno zbrousit v případě nerovností komína a výhodou je také nižší množství nutných kotvících prvků, tedy i menší narušení komínového zdiva, než v případě použití desky s vodorovnou orientací vláken ISOVER TF PROFI. Pro kotvení se kromě lepidla používají ocelové fasádní hmoždinky. Povrchová úprava se provádí stejně, jako na kontaktním zateplovacím systému - přebroušení celé plochy, nanesení stěrkové hmoty, vložení výztužné tkaniny (perlinky), penetrace a nanesení fasádní omítky. Pro vyšší teploty se používají technické desky Orstech 100, které mají nižší obsah pojiva, než výše uvedené fasádní desky. V případě, že investora v půdním prostoru nezajímá vzhled komína, lze použít i rohože na pletivu Orstech DP 80.

Izolace kouřovodů

Dále se mohou vyskytovat kouřovody samostatné, společné a kouřovody plnící funkci komína. Samostatný kouřovod delší než 2 m se má tepelně izolovat. Doporučuje se však izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy. Navrhnout vhodnou izolaci a její tloušťku vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí, že v komíně nedojde ke kondenzaci vlhkosti ze spalin. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C. Dále nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1, příloha A, tabulka A.6 - 70 °C pro kov, 80 °C pro beton a 85 °C pro pálenou keramiku). Minimálně se navrhuje 40 mm izolace, pokud to však prostor dovolí, je vhodnější použít tloušťky vyšší.

Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů

Minimální vzdálenost hořlavých konstrukcí od povrchu komínového pláště komína je dána zatříděním komína dle ČSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hořlavých materiálů v mm). Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány ČSN 731701 "Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí". Komínová konstrukce nesmí být propojena ani namáhána se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci. Při prostupu stropy je předepsán 30 mm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komína. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem (např. deskou Orstech 100 nebo ISOVER FireProtect® 150).

Z hlediska provozní bezpečnosti spalinové cesty je jedním ze zásadních kritérií splnění podmínek pro dodržení její bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Zvýšením tloušťky konstrukce (přidané vrstvy), kterou těleso komína prochází, stoupá teplotní gradient v okolí prostupu a zde může dojít k situaci, kdy původně bezpečná vzdálenost již není dostatečná. Jeden z mylných názorů, s nímž se v praxi setkáváme, je: „odstup hořlavých konstrukcí od komína musí být vždy 50 mm“. Je třeba si ovšem uvědomit, že toto pravidlo splňuje víceméně pouze případ, kdy komín prochází konstrukcí s plně provětrávanou mezerou po celém obvodě. Bezpečná vzdálenost mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem bude závislá na konstrukci komína (skladba a tepelný odpor), teplotě spalin (exaktně teplotní třídě), průměru komína a na tloušťce konstrukce, kterou komín prochází. Na rozdíl od situace komína ve volném prostoru, kde můžeme předpokládat relativně konstantní teplotu v jeho okolí, se při těsném průchodu stropem jedná o neustálený stav, kdy při dlouhodobém přenosu tepla dochází ke zvyšování teploty povrchu pláště a jeho okolí v čase.

Čtěte také: Dlažba k bazénu: Vše, co potřebujete vědět

Systémové vs. individuální komíny

Pokud se jedná o systémový komín, měla by být situace relativně jednoduchá, neboť povinnost určit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů ukládají výrobcům komínových systémů harmonizované technické normy. Bezpečná vzdálenost v milimetrech (tzv. požární bezpečnost zevniř ven) je dnes deklarována zpravidla již několika hodnotami podle toho, jakým způsobem je komínové těleso zabudováno ve stavbě a jaké jsou parametry průchodu komína konstrukcí. Zodpovědný výrobce k tomu na základě termických zkoušek publikuje potřebné podklady formou detailů, schémat, montážních návodů, technických listů apod., a tím umožní srozumitelnou interpretaci požadavků potřebné vzdálenosti pro konkrétní případ.

Složitější situace nastane při posouzení bezpečné vzdálenosti u nesystémového, tzv. individuálního, komína. V tomto případě nejsou k dispozici výsledky termických zkoušek, ze kterých by bylo možno jednoznačně vycházet, otázkou může být i fyzický stav konkrétního komínového tělesa. Bezpečná vzdálenost od pláště systémového komína musí být stanovena jeho výrobcem formou technických podkladů, a to v závislosti na typu komína, jeho průměru, teplotní třídě a mocnosti prostupu.

Izolace pod podlahou a program Nová zelená úsporám light

Podcenění rizika vzniku požáru od komínu při dodatečném zateplení podkroví v rámci programu Nová zelená úsporám light se může vymstít. Rizika a doporučení by měli respektovat i ti, co si izolaci zhotoví sami. I dodatečné zateplení podkroví vyžaduje odborný přístup. Zjednodušení může skončit požárem.

Program Nová zelená úsporám light, zásadním způsobem usnadňuje získat dotaci na některá opatření, která sníží energetickou náročnost stávajících rodinných domů a tím také úsporu energie na vytápění. Záměrem programu je podpořit rychle realizovatelné zateplení, s maximálním efektem a přiměřenými náklady. Cílí na opatření, která eliminují případy nejčastějších úniků tepla. Často to bývají nekvalitní stará okna a vchodové dveře. K nežádoucím tepelným ztrátám dochází nedostatečně zateplenou fasádou, střechou, stropy a podlahami. K podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci tohoto programu není v rámci zjednodušení vyžadována projektová dokumentace, předkládá se pouze Odborný posudek o navrhovaných opatřeních, potvrzený členem místní akční skupiny ČR („MAS“), nebo pracovníkem energetického konzultačního a informačního střediska („EKIS/M-EKIS“).

Pojďme se zaměřit na programy, které se týkají zateplení střechy, stropu nad půdou a podlahy nad nevytápěným prostorem a položit si otázku, zda zde může dojít k situaci, která je potenciálně nebezpečná ve vztahu k provozu stávajícího komína. Tepelná izolace se obvykle zhotoví po celé ploše podlahy, stropu, střechy, a ne vždy se zohlední podmínky pro bezpečný provoz komínu, který tepelně izolační vrstvou prochází. A co když závada není odborně odhalena a později bude příčinou požáru v domě?

Pro dodatečnou tepelně izolační vrstvu mohou být použity materiály s různou klasifikací podle reakce na oheň. Jako nehořlavé je možno označit pouze materiály třídy A. Pouze u těchto materiálů není třeba se zabývat bezpečnou vzdáleností od komínového pláště, mohou k němu přiléhat. V případě, že jsou pro tepelnou izolaci použity plošně materiály hořlavé, je nutno v nebezpečné oblasti okolo komínového tělesa tyto materiály nahradit jiným, nehořlavým materiálem. Takovým způsobem může být provedena i následná oprava. V případě, kdy nevyhovuje vzdálenost dřevěného nosného prvku v konstrukci, je nutno provést stavební úpravu.

Legislativní rámec a kontrola

Bezpečnost spalinové cesty není dána jen jejím technickým návrhem, konstrukcí a provedením, ale také tím, že bude trvale kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu. Obecné podmínky provozní bezpečnosti spalinových jsou dány zákonem č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky se změnami: 183/2017 Sb., 51/2021 Sb. Zákon definuje základní podmínku pro splnění provozní bezpečnosti a to takto: „Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.“ Podmínky provádění těchto úkonů stanoví prováděcí právní předpis. Komínové těleso je v místě prostupu opatřeno novou tepelnou izolací. Podle výše citovaného zákona č. 320/2015 Sb. programu Nová zelená úsporám light si jistě, vzhledem ke své jednoduchosti, získá řadu příznivců a na jeho základě bude realizována řada kvalitních opatření ke snížení energetické náročnosti. Realizace vlastních úprav bude na druhé straně probíhat do značné míry živelně, proto je zde na místě upozornit na případná rizika, která mohou na výsledném díle nastat. Jedním z možných rizik se proto také zabývá tento článek.

Z obecně platných a závazných předpisů vyplývá, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mj. požární bezpečnost a bezpečnost při užívání.

Tepelná třída a objemová hmotnost izolace pro komíny

tags: #izolace #kolem #komína #pod #podlahou #materiál

Oblíbené příspěvky:

• Podélné řezání motorovou pilou
• Vše o smrkových palubkách
• Vše o utěsnění garáže
• Průvodce PVC podlahami o tloušťce 3,2 mm
• Kvalitní střešní tašky KM BETA