Střechy Evropy: Klepáč jako trojmoří a majestát Mont Blancu

A co že má povodí společného s mořem? Asi bychom měli začít vysvětlením pojmů. Rozvodím se nazývá hranice vyznačující oblasti, ze kterých se veškeré vodstvo stéká do jedné velké řeky a ta následně vtéká do moře. Oblastem uvnitř těchto hranic se říká povodí. Česká republika sice nemá moře, ale na jejím území se nachází hned 3 hlavní evropská povodí. Česká republika leží v pomyslném středu Evropy. Je tedy přirozené, že právě na našem území leží hlavní evropské rozvodí. Mnoho řek u nás pramení, žádná velká k nám však nepřitéká a veškerá voda, která u nás naprší nebo vyvěrá, odteče z naší země pryč. Místo, kde se setkávají všechna 3 povodí, se nachází na hoře Klepáč (1144 m. n. m.) v pohoří Králický Sněžník.

Klepáč - Trójmorski Wierch

Klepáč nebo také Klepý je hora v jižní části Malosněžnického hřbetu, v pohoří Králický Sněžník. Klepáč je vysoký 1 143 metrů a na jeho vrcholu, který leží na hranici s Polskem, stojí dřevěná rozhledna. Vody ze svahů Klepáče stékají do tří světových moří. Nejvýstižnější název má ovšem Klepáč v Polštině: „Trójmorski Wierch“. Hora je totiž unikátní tím, že svahy Klepáče náleží do tří úmoří. Tato hora leží na státní hranici s Polskem a v polštině je pojmenována Trójmórski Wierch, polský název je tedy daleko příznačnější než český. Kapky deště, které sem spadnou, se už nikdy nemusí setkat. Jedna může odtéct do Severního moře, druhá do Černého a třetí do Baltského.

Rozdělení vod na Klepáči:

  • Vody ze západních svahů na polské straně stékají do řeky Nysa Kłodzka a končí v Baltském moři.
  • Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok do Tiché Orlice a ta s Orlicí putuje dále Labem do Severního Moře.
  • Pro třetí směr odtoku je zajímavé místo, kde se setkávají všechna 3 povodí, a odkud by voda putovala do Černého moře.

Další zajímavostí Klepáče jsou kamenná moře - velké plochy navrstvených balvanů, které vznikly zvětráváním skal. Odtud pochází název Klepáče - z německého „Klappersteine“. Při chůzi totiž kameny vydávají specifický klapající zvuk.

Rozhledna na Klepáči

Na vrcholu Klepáče stojí na polské straně rozhledna. Zatím je nejmladší rozhlednou masivu Králického Sněžníku. Vyhlídková věž na Klepáči byla dokončena v roce 2010, hned rok na to do ní ale uhodil blesk a poškodil konstrukci, takže se musela opravovat. Rozhledna je dřevěná a vysoká 25 metrů. Z vrcholu Klepáče si můžete prohlédnout masiv Králického Sněžníku. Pod sebou uvidíte cestu po Malosněžnickému hřbenu i český jižní hřeben - Podbělský hřbet se sjezdovkami nad obcí Dolní Morava. Severně se tyčí vrchol Králický Sněžník s nejčastěji udávanou nadmořskou výškou 1 424 metrů nad mořem. Pokud váš pohled bude směřovat k Olomouckému kraji, uvidíte vrcholky Hanušovické vrchoviny a její dominantu, horu Jeřáb.

Přírodní bohatství Králického Sněžníku

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník letos oslaví 25 let existence. Můžete se v ní setkat s přísně chráněnými a ohroženými druhy rostlin i zvířat. Roste tu například pětiprstka žežulník či endemický poddruh prvosenky vyšší nebo zvonek vousatý. V pohoří Králický Sněžník se můžete setkat i s nepůvodním kamzíkem horským, který tam nejčastěji migruje z Jeseníků. V posledních letech ochranáři také učinili pokus vysadit v horách tetřeva hlušce. Z hadů se na Králickém Sněžníku vyskytuje zmije obecná a u pramenů a potůčků například mlok skvrnitý.

Čtěte také: třída ochrany II u elektrospotřebičů

České řeky a jejich úmoří

Vltava, Labe, Odra, Morava a další. Slavné české řeky, které všichni znají, ale málokdo už přesně ví, kde pramení a kde jejich tok končí. Nebo třeba, která z řek je v Česku nejdelší. Pro začátek malé připomenutí. Mezi Černým a Čertovým jezerem na Šumavě, která jsou od sebe vzdálena přibližně jeden kilometr, prochází hlavní evropské rozvodí. Voda z Černého jezera vtéká do Vltavy, následně do Labe a nakonec do Severního moře, zatímco voda z Čertova jezera směřuje do jiného povodí.

Přehled hlavních českých řek a jejich úmoří:

  1. Vltava - Je naše nejdelší řeka, kdy její tok protíná 420 kilometrů území Česka. Pramení v katastru obce Pěkná, což je část Nové Pece na Prachaticku. „Řeka Vltava pramení jako Teplá Vltava na úbočí Černé hory na Šumavě ve výšce 1172 metrů nad mořem. Pramen je sveden do jámy obložené kameny. K pramenu se nejlépe dostanete na kole z Kvildy. Cesta je dobře značená, vede po asfaltce po modré turistické značce. Soutok Vltavy a Labe u Mělníka pak patří ke krásným panoramatům. Ústí do Labe, které směřuje do Severního moře.
  2. Labe - „Pramen vyvěrá v nadmořské výšce 1387 metrů nad mořem v rašeliništi na Labské louce. Čechy Labe opouští v Národním parku České Švýcarsko u Hřenska ve výšce 115 metrů nad mořem a dále už putuje jen Německem. Ústí do Severního moře.
  3. Morava - Třetí nejdelší řekou v Česku je Morava. Její tuzemská délka činí 269 kilometrů, celková délka pak 353 kilometrů. „Samotný pramen je chráněn obezdívkou, před níž je v zemi uměle vytvořena kamenná studánka s výtokovou strouhou. Česko řeka Morava opouští kousek od Břeclavi směrem na Slovensko. U Bratislavy se pak vlévá do Dunaje. Jde opět o velmi zajímavé místo, které lze vidět z krásného výhledu hradu Děvín. Zatímco Dunaj má barvu zelenomodrou, Morava hnědou. U Moravy za tím stojí skutečnost, že protéká zemědělskou krajinou, takže se do ní dostává hodně hlíny. Ústí do Dunaje, který směřuje do Černého moře.
  4. Odra - Na 12. místě je pak Odra a u této řeky se ještě zastavme. Jde totiž o tok, který končí v Baltském moři nedaleko Štětína. „Prameniště je tvořeno několika stužkami, které jsou zřetelné v době dešťů či tání jarního sněhu. Podle kroniky města Odry z roku 1830 kronikáře F. X. Území ČR opouští pod Bohumínem u Kopytova pod soutokem s Olší. Asi osm kilometrů tvoří i vytyčuje státní hranici. Fakticky tak jde po Labi o druhou nejdelší českou řeku. Ústí do Baltského moře.

Další významné české řeky podle délky toku:

  • Ohře - 247 kilometrů
  • Sázava - 226 kilometrů
  • Dyje - 196 kilometrů
  • Jihlava - 180 kilometrů
  • Svratka - 168 kilometrů
  • Jizera - 167 kilometrů

Mont Blanc - střecha západní Evropy

ŠVÝCARSKÉHO přírodovědce Horace Bénédicta de Saussura (1740-1799) přitahoval impozantní masiv, který je nyní známý jako Mont Blanc, už od dětství. Nedostupnost tohoto alpského obra ho tak fascinovala, že vypsal odměnu pro prvního odvážlivce, který na jeho vrchol ležící ve výšce 4 807 metrů vystoupí. První plánovaný pokus o zdolání hory se uskutečnil už v roce 1741. Ale vrchol Mont Blanku byl pokořen až v srpnu 1786, kdy na něm stanuli dva obyvatelé francouzského městečka Chamonix, hledač křišťálů Jacques Balmat a lékař Michel-Gabriel Paccard. O rok později na nejvyšší horu západní Evropy vystoupal společně s vědeckou expedicí i sám Saussure. Ten se v roce 1788 dostal také do horského sedla Col du Géant, kde pak strávil 17 dní.

V roce 1855 se skupině vedené italským horským vůdcem podařilo vylézt na Mont Blanc jinou, obtížnější cestou. A pouhých devět let poté byl vrchol dobyt i z italské strany. Tehdejší odvážní průkopníci lezli po horách bez dnešního moderního vybavení, měli jen hole s železnou špičkou. Geograf Giotto Dainelli říká: „Zdolat nějakou horu [v té době] znamenalo vyjít z údolí a stoupat po zcela neznámých cestách. Ve starověku zůstával Mont Blanc neprobádaným územím, přestože leží v samém středu Evropy. Nejstarší dochovaný dokument, který se o něm zmiňuje, pochází z roku 1088 n. l. Je to mapa, na níž je zakresleno pozemkové vlastnictví benediktinského řádu v Chamonix. Mont Blanc je na ní označen jako rupes alba, což znamená „bílá hora“. Po staletí mu ale místní lidé říkali Prokletá hora, protože tam podle legend přebývali démoni a draci. Zdá se, že název Mont Blanc byl poprvé použit v roce 1744 na jedné kresbě.

Charakteristika masivu Mont Blancu

Celý masiv Mont Blanku je možné spatřit pouze z letadla. Rozkládá se na ploše asi 600 kilometrů čtverečních a jeho hřeben, který leží na hranicích Itálie, Francie a Švýcarska, měří víc než 50 kilometrů. Několik jeho vrcholů se tyčí do výšky přes 4 000 metrů. Masiv je tvořen krystalickou břidlicí a žulou, které vznikly hluboko v zemské kůře. Z geologického hlediska je považován za mladíka - jeho stáří se odhaduje na „pouhých“ 350 milionů let.

I když Alpy jsou jednou z nejmladších stavebních jednotek evropského povrchu, mají za sebou dlouhý vývoj, jenž bývá zjednodušeně vysvětlován kolizí africké litosférické desky s deskou evropskou: srážka desek vyvolala vyvrásnění mohutných vrstev mořských uloženin a ty pak čekal výzdvih při následném podsouvání africké desky pod Evropu. Ve skutečnosti toto drama v zemské kůře probíhalo daleko složitěji, Alpy se vyvíjely v několika etapách, jejichž průběh je dnes možné rekonstruovat jen v hlavních obrysech. Od konce druhohor totiž prošly několikerým procesem zarovnávání, který vždy přerušilo oživení tektonických pohybů. Přitom často docházelo k přesunům rozlehlých horninových komplexů, někde i na stokilometrové vzdálenosti, takže výsledkem vrásnění bylo pásemné pohoří s komplikovaným fundamentem, jehož výzkum býval v minulosti pro geology často hotovým hlavolamem.

Čtěte také: Význam kročejové izolace

Dostupnost a turistika

Centrální část masivu si mohou zblízka prohlédnout i ti, kdo se mezi zkušené horolezce nepočítají. V roce 1958 totiž zahájila provoz lanovka, jež končí pod vrcholem štítu Aiguille du Midi, který se tyčí do výšky 3 842 metrů nad mořem. Z hlediska topografů už Mont Blanc neskrývá žádné tajemství. Stále však nabízí nádhernou podívanou, a to zvlášť při úsvitu a soumraku, kdy sluneční paprsky zbarvují střechu Evropy do všech odstínů červené.

„Vidím dvě údolí, ve kterých se mluví stejným jazykem a kde žije stejný lid. Nastane den, kdy bude pod Mont Blankem postavena cesta, a tato dvě údolí se spojí.“ Trvalo celá dvě století, než se tato vize Horace Bénédicta de Saussura uskutečnila. První žádost o vybudování tunelu sice obdržel král Piemontu a Sardinie už v roce 1814, ale s pracemi se začalo až v roce 1959. V roce 1965 byl tunel dokončen. Ve středu 24. března 1999 začal v tunelu hořet kamion, což způsobilo katastrofu. Teplota dosahovala až 1 000 stupňů Celsia a desítky aut skončily v plamenech. Třicet devět lidí se udusilo a asi třicet dalších bylo zraněno. Po ročním vyšetřování se začalo s rekonstrukcí. Pro kamiony byl tunel znovu otevřen 25. června 2002, a to navzdory protestům ochránců přírody a místních obyvatel, kteří upozorňovali, že hustá kamionová doprava znečišťuje životní prostředí.

Přestože Mont Blanc je doménou zkušených horolezců, obdivovat jeho krásu mohou i ti, kdo vysoko v horách nikdy nebyli - mohou totiž putovat po jeho okolí. Navíc, ty nejlepší fotografie nějaké hory většinou nepořídíte z jejího vrcholku, ale z dálky. A Mont Blanc je obklopen mnoha vyhlídkovými místy, která nabízejí tak nádherné pohledy, až se z nich tají dech. Fyzicky zdatní milovníci přírody mohou využít 130 kilometrů turistických stezek. Takzvaná Tour du Mont Blanc vznikla spojením několika z nich. Tato okružní trasa vás zavede do Francie, Itálie a Švýcarska. Je rozdělena do deseti tří- až sedmihodinových túr, během nichž můžete obdivovat překrásné výhledy. Pomník H. B.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

tags: #co #znamena #strechy #evropy

Oblíbené příspěvky: