Dimenzování čtyřhranných žlabů: Klíč k efektivnímu odvodnění

Pokud jste někdy řešili výběr odvodňovacích žlabů, určitě jste stáli před otázkou, podle jakých parametrů odvodnění zvolit. Mnoho projektantů, stavebních firem, ale i norem samotných řeší pouze třídu zatížení a jmenovitou šířku žlabu. Volba správného typu žlabu je alfou a omegou trvanlivého odvodnění. Zaměříme se ale na ty faktory, které jsou možná ještě důležitější a často nejzásadněji ovlivní funkčnost a životnost celého odvodňovacího systému. Správná funkce střešního systému není jen otázkou kvalitní krytiny, ale také efektivního odvodu dešťové vody. Střešní žlaby hrají v tomto procesu klíčovou roli, protože zabraňují hromadění vody a minimalizují riziko poškození konstrukce domu. Výběr správné velikosti a typu žlabu je proto zásadní.

Faktory ovlivňující dimenzování žlabu

Velikost střešní plochy

Základním faktorem je velikost střechy, protože určuje množství vody, které bude žlab muset odvádět. Pokud je žlab příliš malý, voda může přetéct a způsobovat poškození fasády, základů nebo dalších částí domu. Naopak příliš velké žlaby mohou být zbytečně nákladné a esteticky nevyhovující.

Sklon střechy

Strmější střechy odvádějí vodu rychleji, což může zvýšit okamžitou zátěž na žlaby a svody.

Intenzita dešťových srážek

V některých oblastech bývají srážky intenzivnější, což klade vyšší nároky na kapacitu žlabu.

Průměr svodů

Velikost svodů musí odpovídat kapacitě žlabů, aby byl zajištěn plynulý odvod vody.

Čtěte také: Průvodce vzduchotechnickým potrubím pod omítku

Na trhu jsou k dispozici různé velikosti žlabů, nejběžnější mají rozvinutou šířku mezi 250-330 mm. Délky okapových žlabů závisí na několika faktorech, včetně typu a materiálu žlabu, klimatických podmínek a konstrukce střechy. Obvykle se minimální délka žlabu pohybuje kolem 2 metrů, zatímco maximální délka může dosáhnout až 6 metrů.

Dimenze žlabů je u některých systémů až o 20 % vyšší než u jiných konkurenčních produktů na českém trhu. Proto je možné použít v některých případech okapy SATJAM NIAGARA 125 místo standardně prodávaných žlabů s průměrem 150 mm.

Typy žlabů

Kulaté žlaby

  • Mají kulatý průřez.
  • Tento systém dodává střeše měkčí a elegantnější vzhled.
  • Obvykle je snadnější na instalaci, jelikož jsou často jednoduché a rychlé na spojení.
  • Obecně lépe odvádí dešťovou vodu díky svému tvaru, což snižuje riziko zadržování vody v porovnání s hranatým systémem.
  • Méně náchylný k ucpávání a snadněji se čistí díky plynulému tvaru.
  • Často bývá cenově dostupnější, díky jednodušší výrobě a montáži.

Čtyřhranné žlaby

  • Mají obdélníkový průřez.
  • Tento systém může poskytnout modernější a rovnější estetičtější vzhled, který lépe ladí s některými architektonickými styly.
  • Instalace může být trochu složitější, zejména v případě, že vyžaduje přesné tvarové zpracování a úpravy.
  • Může mít problémy s odvodněním, zejména pokud není správně instalován, jelikož mohou být náchylnější k ucpání.
  • Může vyžadovat častější údržbu, zejména v rozích a na spojích, kde se snadněji hromadí nečistoty a listí.
  • Může být dražší, zvláště pokud jsou potřeba složitější komponenty a úpravy.

Materiály žlabů

Kromě velikosti je důležitý také materiál žlabu:

  • Pozinkované lakované žlaby - jedná se o vyšší třídu klasických pozinkovaných okapů.
  • Titanzinkové žlaby - titanzinek nevyžaduje žádné ochranné nátěry, časem pouze ztrácí lesklou barvu.
  • Měděné žlaby - estetické a odolné, ale dražší varianta okapového systému.
  • Hliníkové žlaby - lehké, odolné vůči korozi, snadno se instalují.

Okapový systém SATJAM Niagara je vyroben z pozinkovaného ocelového plechu nebo hliníkové slitiny a je opatřen přímo z výroby finální povrchovou vrstvou, která nepotřebuje další nátěr či jinou údržbu. Okapy SATJAM Niagara vám budou bezpečně a spolehlivě sloužit po celou dobu životnosti střechy. Barevné odstíny povrchových úprav byly vybrány s ohledem na co nejsnadnější sladění okapového systému se střešní krytinou i s barvou fasády. Jsou zde zahrnuty odstíny užívané jak na stavbách pro bydlení, tak odstíny, které se užívají na stavbách komerčních. Díky široké paletě barevných provedení systém perfektně sladíte s budovou k nenápadnosti, nebo naopak vytvoříte zajímavý a viditelný detail.

Spojování žlabů

V případě potřeby delších žlabů je možné spojit více žlabů dohromady:

Čtěte také: jak vybrat kabelové žlaby z PVC

  • Mechanické spojení - Mechanické spojení je jednou z nejběžnějších metod, jak efektivně spojit okapové žlaby.
  • Systémové řešení - Žlaby se spojují pomocí spojek, které nepotřebují žádné nářadí.
  • Silikonové nebo klempířské tmely - V některých případech se používá silikon nebo jiná těsnicí hmota k zajištění vodotěsných spojů.
  • Letování - je efektivní metodou pro spojení žlabů, která zaručuje vodotěsnost a dlouhou životnost.

Instalace a montáž žlabů

Odborná pokládka žlabu je další zásadní položkou na pomyslném seznamu podmínek pro trvanlivé odvodnění. V praxi se setkáváme například s nedostatečnou nebo dokonce chybějící obetonávkou, která způsobí prasknutí a zhroucení stěn žlabu. Poměrně běžné bývá také špatně provedený okolní povrch, respektive nevhodná přídlažba, chybějící dilatace, či žlab vyčuhující nad úrovní odvodňované plochy. Jednotlivé komponenty okapového systému SATJAM Niagara jsou navrženy a vyrobeny tak, aby jejich montáž byla co nejjednodušší a aby dlouhodobě, kvalitně a s minimálními nároky na údržbu plnily účel, pro který byly konstruovány. Systém nosných prvků je navržen tak, aby odolal i extrémnímu zatížení v horských oblastech. Kvalitní instalace je klíčová.

Přípravné práce

  • Vysekání rýhy do průřezu 100x100 mm.
  • Vysekání kapsy do rozměrů 100x100x300 mm.
  • Osazení objímek, špalíků a latí zazděním, zabetonováním a zalitím.
  • Dodávka špalíků a latí.
  • Dodávka polotovarů technologické pomocné stavební výroby.
  • Dodání a položení podkladní lepenky pro střešní krytiny z plechu, oplechování střešních říms, oplechování okapů, lemování komor DVJ a dírkovanou zastávku.

Výroba a montáž žlabů a příslušenství z plechu

Žlaby z plechu se rozumí zhotovení a montáž žlabů (včetně háků, čel, rohů, rovných hrdel a dilatací) podokapních čtyřhranných, podokapních půlkulatých, nadřímsových čtyřhranných uložených v hácích se spádovou vložkou nebo v lůžku, masky k nadřímsovým žlabům, nástřešních oblého tvaru, převodových s podložkami a rozšířeným vyústěním, mezistřešních nebo zaatikových bez háků, háků pro mezistřešní a zaatikové žlaby, kotlíků kónických nebo čtyřhranných a ochranných košů střešní vpusti.

Postup výroby:

  • Stříhání plechu na příslušnou rozvinutou šířku.
  • Zhotovení návalků, zakroužení polokruhového žlabu případně ohnutí do tvaru čtyřhranného žlabu.
  • U nadřímsového žlabu vyhnutí vodní drážky, číslování nadřímsových žlabů, u žlabů nadřímsových a mezistřešních zhotovení vodní drážky a přehnutí.

Komponenty:

  • Hrdlo - ustřižení plechu podle průřezu odpadní roury, orýsování nástřihu podle šablony, vytvoření drážek, stočení a zadrážkování, vyklepání horní části a přizpůsobení k nanýtování na žlab, nanýtování.
  • Čelo - ustřižení plechu, přizpůsobení k návalku žlabu, zhotovení drážky, naletování.
  • Rohy - ustřižení plechu na příslušnou rozvinutou šířku, označení pro spoj podle vzorku, zhotovení návalků a zakroužení do tvaru dvou kusů, přizpůsobení spoje úhlovému profilu žlabového rohu, nýtování a pájení případně zhotovení drážky, zadrážkování a spájení.
  • Háky - nastříhání plochého železa podle číslované mírky, uložení háků podle pořadí, očíslování háků, označení otvorů a ohybů podle vzorku, vyvrtání otvorů a jejich zahloubení a odjehlení, ohýbání do tvaru, zhotovení a přinýtování příponek, u mezistřešních žlabů nastříhání ploché oceli pro spádovou vložku, vytvarování a upevnění svarem.
  • Maska žlabu - stříhání plechu na rozvinutou šířku, orýsování ohybů, ohyby, vyztužení spodní části dvojitým ohybem, přizpůsobení dolního okraje k tvaru návalku žlabu a nanýtování.
  • Kotlík - orýsování pláště podle šablony, stříhání, vytvoření drážek a potřebných ohybů, zadrážkování a pájení, výroba a přinýtování hrdla.

Postup montáže:

  • Překontrolování a označení háků, případné vydlabání lůžka, připevnění háků srovnaných pomocí provázku.
  • Vyděrování, nýtování a pájení spojů.
  • Montáž žlabu včetně sesazení, spojů a zajištění příponkami.
  • Zhotovení rohů, zhotovení drážkových spojů u mezistřešních žlabů.
  • Úprava lepenky, montáž masky včetně potřebných úprav a příponek.
  • Montáž podkladních pásů nebo plechů.
  • Zhotovení otvorů pro montáž hrdel nebo kotlíků, osazení hrdel, kotlíků a jejich případné zalití asfaltem (zaústění do litiny na ploché střeše).
  • Montáž čel, montáž štítků, překontrolování spádu.

Důležité parametry pro odvodňovací systémy

Kromě požadavku na nosnost kabelové trasy má zásadní vliv na její navrhování rovněž tuhost. Ta se posuzuje podle hodnoty maximálního průhybu zatížené trasy. Na celkovou nosnost kabelové trasy má zásadní vliv poloha spoje žlabových dílů vzhledem k opěrným místům trasy. Ideální je, pokud se spoj jednotlivých žlabů nachází ve vzdálenosti 1/5 rozpětí opěrných míst. V takovém případě má nosnost i pevnost žlabové trasy nejvyšší hodnoty. Naopak je zakázáno při montáži umístit spoj dílů žlabu přímo nad místo podepření kabelové trasy! Celkové zatížení trasy je součtem měrných hmotností kabelů uložených v trase a měrných hmotností veškerého příslušenství kabelové trasy zavěšeného na kabelové žlaby. To znamená, že do celkového zatížení trasy je nutné zahrnout například i přepážky a víka kabelových tras, rozvodné krabice, zavěšená světelná tělesa a podobně. Ve standardních případech však kabeláž tvoří převážnou většinu zatížení. Pro výpočet zatížení kabely je možné využít orientačních hodnot hmotností jednotlivých typů a velikostí kabelů.

Testované vzorky žlabů byly zatěžovány stupňovitě (po krocích) až na zatížení SWL, což je maximální hodnota zatížení, při kterém průhyb žlabu, měřený v polovině rozpětí opěrných míst, nepřekročí 1/100 jejich rozpětí. Současně při tomto zatížení nesmí příčný průhyb při každém rozpětí překročit 1/20 šířky vzorku. Žlaby pak byly dále stupňovitě zatěžovány na 1,7násobek zatížení SWL, přičemž nesmí dle normy dojít ke zborcení žlabu.

Vypočtenou hodnotu zatížení žlabu je potřeba srovnat s maximálními přípustnými hodnotami dle certifikace daného rozměru žlabu. Při kontrole zatížení kabelové trasy je rovněž nutné vzít v úvahu způsob montáže, zejména pozici spojek. V případě uchycení žlabu držáky DZM 3/100, DZM 3/150, DZM4 a DZM 6 je nutné brát v úvahu, že se nejedná o montáž s opěrnými místy pod žlabem, nýbrž o zavěšení žlabu k vrchnímu lemovému drátu.

Čtěte také: jak vybrat žlaby MEAHOME

Tuhé žlaby znamenají mimo jiné lepší podmínky pro funkci kabeláže, zejména pak v extrémních podmínkách.

Vztah mezi rozvinutou šířkou a průměrem žlabu
Rozvinutá šířka žlabu (mm) Průměr žlabu (mm)
250 100
280 125
330 150
400 180

U každého žlabu je uveden jeho efektivní průřez Sef, který je možno použít při dimenzování kabelové trasy s ohledem na předpokládaný počet kabelů. Přitom je třeba přihlédnout rovněž k funkci trasy a z hlediska chlazení kabelů volit pro jejich uložení raději větší žlaby s menším naplněním průřezu kabely. Stanoví se jako součet jmenovitých průřezů všech kabelů, které budou uloženy v trase.

Kvalitní instalace je investicí do dlouhodobé ochrany vašeho domu.

tags: #dimenzovani #ctyrhrannych #zlabu

Oblíbené příspěvky: