Dodatečná izolace zdiva a základů: Komplexní řešení problémů s vlhkostí

Problémy s vlhkostí v objektech, ať už se jedná o staré kamenné zdivo, chaty z 60. let minulého století, nebo novější stavby s nedostatečnou izolací, vyžadují komplexní přístup. Degradace povrchových úprav zdiva, jako jsou tmavé fleky, opadávání omítky a výskyt solných výkvětů, jsou jasnými signály nutnosti sanace. Prováděné rekonstrukční práce na budovách by měly být vždy zaměřeny i na zajištění stavebních konstrukcí proti působení vlhkosti, a to s ohledem na dlouholetou funkčnost. Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací, přičemž mají být zohledněny faktory technické, ale i hledisko ekonomické a požadavky památkové péče. Směrnice WTA podrobněji rozpracovávají diagnostické postupy a metody pro zjišťování stavu zdiva a poskytují vodítko pro posuzování zdiva a přehled diagnostických metod.

Typy vlhkosti a jejich projevy

Vlhkost ve zdivu se může projevovat různými způsoby a mít různé příčiny:

• Netlaková voda: Jedná se o smáčení zdiva například při dlouhotrvajícím dešti, kdy se vlhkost objeví v rozměrech 1x2 m. Omítka obvykle neopadá, pouze štuk. Venkovní strana rohu nad zemí na omítce se vytvoří tmavý flek cca 1x1 m včetně výskytů bílých solných vzorců.
• Tlaková voda: Projevuje se nejvíce v suterénních prostorách a v místech takzvaných tepelných mostů, kde může docházet ke kondenzaci vodních par.
• Vzlínající vlhkost: Vlhkost stoupá zdivem z podloží. Pokud jsou podlahy vykopány, nalije se beton a na něj se položí IPA, která se přetáhne do vany až nad původní vodorovnou izolaci, zdá se, že to může fungovat bezvadně a nejsou vidět známky vzlínající vlhkosti. Nicméně problémy mohou nastat vlivem tepelných mostů mezi zdí (IPou) a skladbou podlahy, hlavně na severní straně, což se projevuje těžkým vzduchem a zápachem po čerstvé omítce.
• Vlhkost od souseda: U starých domů může vlhnout stěna od souseda, který si udělal podél domu zahrádku a hlína vsakuje vodu a pouští ji do stěny.
• Zatékání ze stropu: U sklepů umístěných pod kopcem může při deštích a odtávání sněhu kapat voda ze stropu.
• Poškození z havárií: Například úniky z kanalizace nebo vodovodního potrubí.

Metody dodatečné izolace

Dodatečné izolování starých a již postavených domů, které jsou špatně nebo vůbec zaizolovány, je poměrně náročné a ne levné. Nicméně, pokud se do rekonstrukce domu pouštíme, kvalitní zaizolování spodní stavby je naprostá nutnost. Existuje několik způsobů, jak dodatečnou izolaci provést:

1. Chemická injektáž

Injektáž je méně invazivní metodou dodatečného odizolování. Používají se jedno nebo vícesložkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Do vlhkého zdiva se navrtají otvory, které se vyplní hmotou na bázi silikonu a pryskyřic, například AquaStop Cream. Látka vytvoří dlouholetou fungující bariéru a lze ji aplikovat i do zdiva s vysokým procentem nasycenosti vodou. Injektáž se provádí buď tlakově, nebo beztlakově. Tlaková injektáž se využívá hlavně u cihelného zdiva, které umožňuje dokonalé vyplnění. Je řešena pomocí injektážních pistolí nebo čerpadlem - tlak zajistí, že se hydroizolační hmota dostane i do těžce přístupných míst. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel.

Majitelé domu, jehož obvodová stěna je velmi vlhká, se rozhodli pro gelovou injektáž jedné stěny v podúrovňovém sklepě. Již byl injektován celý dům krémem a dosud to funguje bezvadně. U smíšeného a kamenného zdiva u staršího rodinného domu byla pro vytvoření dodatečné vodorovné izolace proti vzlínající vlhkosti zvolena technologie tlakové dvouřadé injektáže akrylátovými gely, prováděná z exteriéru v úrovni podlah místností. Po takovém zákroku je možné objekt zateplit z venkovní strany bez rizika akumulace vlhkosti v interiéru a zhoršení stavu interiéru po zateplení.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

2. Vnější svislá hydroizolace s odkopem a drenáží

Tento postup je doporučen pro odstranění vlhkosti od základů domu. Zahrnuje obkopání domu, vyspravení základu maltou a vyrovnání nerovností. Následně se nanese bitumen 2K první vrstva, do níž se vloží perlinka a po zaschnutí se udělá druhá vrstva. Následně se celoplošně nanese bitumen 2K na soklový polystyren a nalepí se na vytvořenou hydroizolaci. Především podsklepené budovy se dodatečně izolují proti zemní vlhkosti a vodě pomocí drenážního systému. Jedná se o funkční princip, při němž je navíc možné zkontrolovat stav stěn. Je to zároveň pravděpodobně nejpracnější metoda, protože je nutné zdivo odkopat k základové konstrukci, což s sebou obvykle nese pažení výkopů, respektive širokou pracovní jámu bez pažení (pokud to hloubka umožňuje). Na svislou konstrukci se instaluje hydroizolace a ochranná nopová fólie, k patě základu se položí drenážní trubka, která se zasype propustným kamenivem (štěrkem). Podzemní voda se poté drenáží od základu trvale odvádí. Přitom je nutné zvážit statiku a únosnost celé stavby. Někdy se doporučuje drenáž provádět po kratších úsecích, aby nedošlo k narušení statiky. Drenážní systém by měl obsahovat revizní šachty, kterými je možné ho pročistit v případě ucpání.

Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm. Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Je důležitá dostatečná hloubka uložení drenáže a štěrkový obsyp drenáže fr. 8-32 mm musí být provedený do výšky nad úroveň podlah suterénu min.

3. Vnitřní svislá izolace

V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Je vhodné vytvořit v místnostech po injektáži vanu z AquaStop Bitumenu, aby nedocházelo k prostupu vlhkosti do podlahy z podloží. Styk svislé stěny a podlahy se zaoblí vhodnou maltovinou. Na povrchové svislé izolace se musí provést ochranná vrstva.

4. Plošná hydroizolace pod obklady a dlažbu

K zabránění hromadění vlhkosti ve stavebních konstrukcích pod keramickými obklady a dlažbami, omezení kondenzace vodních par v důsledku rozdílných teplot a zamezení vzniku plísní je vhodné podklad ošetřit tekutou plošnou hydroizolací v kombinaci s izolačními pásy, které se aplikují do koutů, rohů a pod dilatace. Na vyrovnaný, suchý, pevný a čistý podklad se nanese penetrační nátěr. Po zaschnutí penetračního nátěru se zaizolují rohy, dilatační spáry a styky různých stavebních konstrukcí (stěna - stěna, stěna - podlaha). Izolační páska se vlepí do dostatečné vrstvy hydroizolace a důkladně se přitlačí. Přechody odtoků, odpadových trubek a jiných instalačních vedení přes stavební konstrukci se zaizolují izolační manžetou, která se vlepí do vrstvy hydroizolace. Po dostatečném vyschnutí první vrstvy (přibližně 1 hod.) se nanese druhá vrstva, která musí dostatečně překrýt první nátěr včetně izolačních pásů a manžet. Po vyschnutí druhého nátěru (přibližně 1 až 2 hod.) se může začít lepit obklad nebo dlažba.

Tabulka: Přehled hydroizolačních materiálů pro vlhké prostory

5. Sanační omítky

Sanační omítky mají při hydroizolování nezastupitelnou roli a pomohou s odvodem vlhkosti ze zdiva, nicméně samy nejsou všespásné. Fungovat budou jedině tehdy, pokud se nejprve odstraní příčina vzniku vlhkosti, tedy až poté, co je vyřešena dodatečná hydroizolace. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy. V místnosti, kde vlhne stěna od souseda, by mohlo stačit odkopat hlínu 50 cm do hloubky, dát nopovou folii a poté zahrnout zpět a uvnitř v místnosti použít sanační omítku a sanační štuk.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

6. Odřezání zdiva

• Podřezání zdiva řetězovou pilou: Dá se aplikovat u cihelného zdiva s průběžnou spárou (zdivo musí být homogenní). Postup je takový, že se speciální pilou (s vidiovým řetězem) podřízne zdivo téměř u paty, a to v pracovních záběrech cca jeden metr. Spáru je možné zajistit klíny, přičemž do spáry se vloží hydroizolační fólie. Takto se postupuje dál po metrových záběrech tak, aby nebyla narušena statika objektu. Tento způsob lze využít jen v případě, že se v domě zároveň řeší nové podlahy a izolace vložená do spáry zdiva naváže na izolaci podlahy. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu.
• Podřezání diamantovým lanem: Využívá se u smíšeného zdiva, tedy pokud je stěna například kombinací cihel a kamene, respektive nemá souvislou vodorovnou spáru. U smíšeného zdiva je tento způsob jediným možným podřezáním. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Lano je ocelové s diamantovými perlami a pohybuje se pomocí lanového automatu. Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.

7. Vrážení nerezových desek

Velmi efektivním způsobem je princip vrážení nerezových desek do vlhkého zdiva. Při podřezání se do vzniklé spáry vhánějí nerezové desky, které se navzájem pevně spojí. Vznikne tak kapilárně nepropustná hydroizolační vrstva. Toto dodatečné izolování se dá využít i v objektech, které jsou obydlené, odpadají zemní práce, a dokonce podle odborníků může dojít ke zlepšení statiky budovy. Zdivo ale musí mít průběžnou spáru. U tohoto postupu se jedná o oddělení zdiva izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry.

8. Elektroosmóza

Za normálních okolností má zdivo kladný potenciál a zemina záporný. Po instalaci prvků aktivní elektroosmózy se potenciál obrátí. Systém se skládá z kladných elektrod instalovaných do zdiva a záporných do okolí. Řídicí jednotka dodává do systému elektrický proud, mezi anodami a katodami tak vzniká mírné elektrické pole a vlhkost je postupně „tlačena“ z objektu. Je to metoda nedestruktivní, buď ve formě bezdrátové, nebo drátové - bezdrátová je prakticky bez jakýchkoliv zásahů do konstrukce. Nevýhodou je, že systém permanentně vyžaduje elektrickou energii.

Doplňková izolace střechy

Doplňková izolace je u moderně řešených střešních prostorů využívána téměř vždy, vlastně její instalaci dokonce přikazuje a upřesňuje norma, pokud na předpisy a normy tedy dbáte. Důkladná kontrola stávající doplňkové izolace a případná náprava nedostatků zajistí klidný spánek i při intenzivních deštích.

Při zateplování střechy je důležité zvážit různé varianty. Vata se oceňuje v podkrokevních řešeních a případně se dává i mezi krokve. Ohledně nadkrokevek se doporučuje EPS nebo PIR desky. Skladba může zahrnovat záklop z dřevité desky, na který se skládají EPS desky ve dvou vrstvách a po zakrytí kontaktní pojistnou izolací se skrz ně vrutují atypicky řezané kontralatě, aby provětrávaná mezera vyhověla výpočtu. Na kontralatě přijdou vodorovné latě a jako krytina se používají kovové lamely.

Kontrola a údržba

Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí. Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace. Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

tags: #daa #izolace #pod #zakrytim

Oblíbené příspěvky:

• Beton vs. malta: kdy použít který materiál?
• Povinnosti při provádění staveb v České republice
• jak správně navrhnout plechovou střechu s imitací tašek
• Porovnání Ytongu s jinými materiály
• Průvodce zahradními obrubníky