DEK prostup do spodní stavby pro asfaltové pásy: Spolehlivé řešení pro hydroizolaci

DEK prostup do spodní stavby představuje klíčové řešení pro spolehlivý vodotěsný a plynotěsný průchod odpadního potrubí hydroizolací nad úrovní terénu. Umožňuje spolehlivé napojení na hydroizolaci bez nutnosti ručního napojování izolace na potrubí, což výrazně zjednodušuje a zkvalitňuje instalaci.

Vlastnosti a použití DEK prostupu

Potrubí je vyrobeno z hladkého polypropylenu (PP) o celkové délce 500 mm. Délku si zákazník může zkrátit na požadovaný rozměr řezáním. Po zabudování do stavby je potrubí zakončené ve stejné výšce jako hydroizolace. Prostup je možné kombinovat s odpadním potrubím KG nebo HT systému.

Prostupy potrubí jsou vyzkoušeny podle metodiky K124/02/95, což zaručuje, že difuze radonu v obvodu tvarovky je srovnatelná s difuzí radonu v ploše hydroizolace, odpovídající povlakové izolace. Tvarovka nezhorší difuzi radonu oproti naměřeným hodnotám v ploše hydroizolace (ALKORPLAN 35034 a GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL). Kromě toho jsou prostupy vyzkoušeny i na těsnost proti vodě, kdy po dobu 30 dní vyhověly tlaku vody 1,2 bar.

Napojení na hydroizolaci se provádí navařením horkovzdušným přístrojem, nikoli plamenem, což zajišťuje bezpečné a pevné spojení.

Principy navrhování a posuzování hydroizolačních konstrukcí

Tato publikace slouží jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření určených k ochraně staveb před nežádoucím působením vody, vyskytující se především na povrchu nebo pod povrchem terénu. Principy a zásady uplatňované v této publikaci vycházejí ze směrnice: ČHIS 01:2013 Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti. Tato směrnice je volně dostupná na www.hydroizolacnispolecnost.cz.

Čtěte také: Kompletní informace o prostupu tepla v podlahách

Návrhové namáhání vodou

Směrnice podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby proti vodě, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce jako souboru architektonického a konstrukčního řešení, hydroizolačních konstrukcí a hydroizolačních opatření určených k zajištění ochrany stavby před nežádoucím působením vody v daných podmínkách. Předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby.

Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby. Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje. Níže uvedená tabulka 1 a 2 podrobněji rozlišuje hydrofyzikální namáhání a stanovení návrhového namáhání vodou.

Okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při stanovení návrhové hladiny podzemní vody, zahrnují:

  • vedení vody do území liniovými stavbami,
  • klimatické cykly v území,
  • geologická stavba území, propustnost jednotlivých horninových horizontů,
  • historický a stavební vývoj území,
  • zamýšlený rozvoj území a změny v tvaru terénu a horninovém profilu,
  • rizika úniků technologické vody, zamýšlený způsob realizace stavby,
  • propustnost povrchů terénních úprav,
  • způsob likvidace srážkové vody v území, na vlastním pozemku a na přilehlých pozemcích,
  • tvar území a osazení budovy do terénu,
  • kolísání HPV, vazba HPV na blízký říční tok.

Tabulka 1 - Základní třídění hydrofyzikálního namáhání

Označení Popis
O Vodní pára: Konstrukce je namáhána vodní párou, která v důsledku rozložení teplot v konstrukci nebo na jejím povrchu kondenzuje.
A Vzlínající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána výhradně vodou šířící se přilehlým pórovitým prostředím (zemina, stavební materiál) kapilárním vzlínáním.
B Volně stékající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatického) a zanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody).
C Proudící nebo hnaná voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatický tlak ve vrstvě vody) a nezanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody apod.). Podrobnější rozlišení se provede podle tabulky 2.
D Tlaková voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou, která působí vnitřním tlakem (hydrostatický tlak ve vrstvě vody), popřípadě se současným působením vnějšího tlaku. Podrobnější rozlišení se provede podle tabulky 2.

Tabulka 2 - Stanovení návrhového namáhání vodou

Množství vody Výskyt vody
Místně krátkodobě Místně dlouhodobě nebo plošně krátkodobě Stálý zdroj nebo plošně dlouhodobě
Voda v malé vrstvě odtékající; tloušťka vrstvy v řádu jednotek milimetrů B (voda stékající po doplňkové hydroizolační konstrukci, voda volně stékající plošnou svislou drenáží na suterénní stěně, voda zkondenzovaná na povrchu konstrukce) C (voda stékající po dobře spádované střeše bez překážek, kapající technologická voda, jejíž zdroj lze zavřít, odstřikující a odtékající srážková voda) C (odstřikující a odtékající technologická voda (spádované okolí bazénu))
Voda stojící nebo tekoucí ve vrstvě; tloušťka vrstvy v řádu jednotek centimetrů nebo do úrovně napojení hydroizolační konstrukce na navazující konstrukce D (voda B nebo C, která narazila na lokální překážku, ale nehromadí se, úžlabí na šikmé střeše, voda stékající k prostupu v doplňkové hydroizol.) NNV3 NNV4
NNV5

Požadavky na stav vnitřního prostředí a konstrukcí

Pro klasifikaci požadavků na stav vnitřního prostředí lze použít třídy uvedené v tabulce 3. Třídy by měl stanovit investor. Projektant má stanovit třídy požadavků na míru ochrany konstrukcí stavby před vodou na základě znalostí o vlivu vody a vlhkosti na únosnost a trvanlivost a funkčnost chráněných stavebních konstrukcí a materiálů, ze kterých jsou materiály vytvořeny. Tabulka 5 shrnuje třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí.

Tabulka 3 - Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí

Druhy chráněných prostor Příklady Třída pož.
Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle zároveň prostory s požadavkem na stav vnitřního prostředí. Muzea, galerie, archivy, nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením P1
Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. Pobytové místnosti, prodejní prostory, suché sklady P2
Prostory ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Požadavek je třeba doplnit rozsahem vlhkých ploch. Garáže, prostory s domovní technikou P3
Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. Vnikání vody neovlivňuje trvanlivost konstrukcí. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Požadavek je třeba doplnit množstvím pronikající vody. Garáže s dostatečnými opatřeními pro ochranu vozidel a osob před vodou, kolektory P4

Tabulka 4 - Třídy ochrany stavby před stavební činností (pro záznam vůle investora)

Třída ochrany Popis
F Objednatel stavby umožní i po uvedení stavby do užívání přístup k hydroizolačním konstrukcím nebo k vyústění jejich kontrolních a těsnicích prvků a umožní provedení prací na dotěsnění / aktivaci hydroizolačních konstrukcí (včetně poskytnutí potřebných ploch pro manipulaci s materiálem a nástroji). Provádění prací je možné bez rizik poškození vnitřního vybavení nebo zařízení nebo bez nepřípustného omezení provozu.
X Objednatel stavby neumožní případné dotěsňování hydroizolačních konstrukcí. Provádění prací není možné bez rizik poškození vnitřního vybavení nebo zařízení nebo bez nepřípustného omezení provozu.

Tabulka 5 - Třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí

Přípustné působení vody na konstrukci a její materiály (nezahrnuje statické působení) Obvyklé důvody uplatnění požadavku, příklady Třída požadavků
Konstrukce je bezpodmínečně ve stavu přípustné sorpční vlhkosti. Vniknutí vody do konstrukce způsobí na konstrukci nenahraditelné nebo neodstranitelné škody (např. historický krov, stěna s freskou). K1
Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, vlhkostní režim konstrukce vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540. Konstrukce obsahuje materiály degradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti (např. desky z minerálních vláken). K2
Konstrukce je ve stavu přípustné sorpční vlhkosti, výjimečně a jen krátkodobě je v konstrukci nebo její části voda, konstrukce musí dostatečně rychle vyschnout do stavu přípustné sorpční vlhkosti. Konstrukce obsahuje materiály nedegradující působením vody nebo nadměrné vlhkosti, ale měnící užitné vlastnosti (např. pěnové plasty). K3
Konstrukcí proniká voda, v konstrukci nebo její části je dlouhodobě voda. Voda vnikající do konstrukce nemá vliv na vlastnosti materiálů a trvanlivost konstrukce. K4

Životnost hydroizolačních konstrukcí

Pro stanovení návrhové životnosti hydroizolační konstrukce je rozhodující, v jaké stavbě je zabudována (viz tabulku kategorií návrhových životností) a jak je opravitelná nebo vyměnitelná. Pro suterény obvykle platí, že životnost hydroizolační konstrukce musí být shodná s návrhovou životností celé stavby.

Čtěte také: Prostup Wi-Fi signálu skrz zdivo: Na co si dát pozor

Tabulka 6 - Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce

Kategorie předpokládané životnosti stavby Roky Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce
Opravitelné nebo snadno vyměnitelné Opravitelné nebo vyměnitelné s určitým větším úsilím Plná životnost
1 - krátká 10 10 10 10
2 - střední 25 10 25 25
3 - normální 50 10 25 50
4 - dlouhá 100 10 25 100

Tabulka 7 - Stanovení kategorie návrhové životnosti stavby

Kategorie návrhové životnosti Charakteristická návrhová životnost (roky) Příklady
1 10 Dočasné konstrukce
2 10 až 25 Vyměnitelné konstrukční části
3 15 až 30 Zemědělské a podobné konstrukce
4 50 Konstrukce budov a jiné běžné konstrukce
5 100 Konstrukce historicky významných budov, mosty a ostatní inženýrské konstrukce

Pozn.: Konstrukce nebo části konstrukcí, které mohou být demontovány za účelem jejich opětovného použití, nemají být pokládány za dočasné.

Architektonické, stavební a statické řešení objektu

Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení. Významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí.

Vybrané zásady pro architektonické řešení budovy a pro její osazení do terénu:

  • Ke spolehlivosti hydroizolační koncepce přispívá jednoduchý tvar podzemní části budovy a základová spára umístěná v jedné výškové úrovni.
  • V podmínkách tlakové vody není vhodné částečné podsklepení, to ztěžuje přístup k případné opravě hydroizolačních konstrukcí a tím zhoršuje spolehlivost hydroizolační koncepce.
  • V podmínkách tlakové vody by neměly být v konstrukci suterénu vytvářeny dilatační spáry. Pokud je jejich návrh nezbytný, nemají být zalomené, nesmí být vedeny kouty nebo rohy půdorysu stavby.
  • Pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustných zeminách nelze zajistit absolutní spolehlivost ochrany před pronikáním podzemní vody. Proto se do podzemních částí budov pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustném prostředí bez odvodnění, v přímém kontaktu vnější obalové konstrukce s okolním horninovým prostředím nemají umísťovat prostory s požadavky P1 a P2.
  • Je-li návrhová hladina podzemní vody v malé vzdálenosti nad úrovní základů suterénu, mělo by být upraveno výškové osazení objektu do terénu tak, aby hladina nezasahovala stavbu.
  • Podsklepený objekt budovaný pod svahem má být orientován tak, aby tvořil co nejmenší překážku povrchové a vodě stékající po svahu a podpovrchové vodě prosakující po sklonitých a vodu vedoucích vrstvách horninového prostředí (vícekřídlé dispozice nenatáčet otevřenou stranou proti svahu).
  • Objekt postavený na jiných než vysoce propustných zeminách na pozemku, kde se likviduje dešťová voda vsakem do zeminy, nemá být podsklepen.
  • Osazení stavby, především polohu podlah a vstupů prvního nadzemního podlaží vůči terénu, je nutné přizpůsobit místním klimatickým podmínkám.
  • Podsklepené stavby, v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2 se doporučuje výškově osadit tak, aby horní povrch nosné konstrukce nad prvním podzemním podlažím byl v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu. U podsklepených staveb s ostatními chráněnými prostory v prvním nadzemním podlaží se takové výškové osazení doporučuje.
  • Nepodsklepené stavby, jejichž podzemní části jsou chráněny proti působení povrchové a podzemní vody a v jejichž prvním nadzemním podlaží se vyskytují chráněné prostory s požadavkem P1 nebo P2, se doporučuje výškově osadit tak, aby vodorovná hydroizolační konstrukce pod prvním nadzemním podlažím byla v úrovni nejméně 150 mm nad nejvyšším bodem upraveného terénu nebo zpevněných ploch v okruhu 1 m kolem objektu.
  • Terén nebo zpevněné plochy kolem objektu se musí do vzdálenosti alespoň 1 m od objektu svažovat od objektu a alespoň v tomto rozsahu musí být účinně odvodněn. Sklon terénu nebo zpevněné plochy kolmo k nejbližší stěně objektu má být nejméně 2 %.
  • Liniové podzemní stavby, jejichž dno se svažuje ke stavbě, obvykle přivádějí ve svých zásypech vodu k objektu. V takovém případě je třeba navrhnout opatření pro zachycení a odvedení této vody, nebo s takto přiváděnou vodou počítat v namáhání stavby.
  • Statické řešení objektů musí být takové, aby v jejich částech pod hladinou vody neprocházela výztuž skrz povlakovou hydroizolaci.
  • Doporučuje se neodvodňovat střechy podsklepených objektů na terén v blízkosti stavby.
  • Doporučuje se zvážit, zda je suterén zasahující pod hladinu podzemní vody nezbytný.

Materiálové a konstrukční řešení hydroizolační konstrukce

V podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí. Proto je nezbytné v podmínkách tlakové vody do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, umožňuje mezi sebou porovnat hydroizolační konstrukce různých hydroizolačních principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.), ale také různé ceny.

Čtěte také: Komplexní průvodce kabelovými prostupy v plechových střechách

Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou s co nejvyšší spolehlivostí.

Hydroizolační povlaky

Hydroizolační vrstva z asfaltových pásů

Asfaltové pásy představují tradiční a osvědčené řešení pro hydroizolační vrstvy. Jejich použitelnost závisí na dovoleném mechanickém zatížení povlaků. Konstrukční a materiálové řešení asfaltových pásů je různorodé a zahrnuje širokou škálu výrobků s různými vlastnostmi a aplikacemi.

Hydroizolační vrstva z PVC-P fólií

PVC-P fólie nabízejí moderní alternativu pro hydroizolační vrstvy. Jejich použitelnost je rovněž závislá na dovoleném zatížení povlaků. Detaily instalace PVC-P fólií jsou klíčové pro zajištění jejich dlouhodobé funkčnosti.

Hydroizolační konstrukce z PVC-P fólií s možností kontroly a aktivace

Princip řešení těchto konstrukcí spočívá v integraci prvků umožňujících kontrolu a případnou aktivaci hydroizolační vrstvy. To zvyšuje spolehlivost a umožňuje efektivní zásahy v případě poruchy.

Přejímka a kontrola hydroizolačních povlaků

Přejímka a kontrola hydroizolačních povlaků je nezbytná pro ověření kvality a správnosti provedení. Může být prováděna několika způsoby:

  • Orientační kontrola: Rychlé vizuální posouzení provedené instalace.
  • Objektivní namátková kontrola: Cílené prověření vybraných částí hydroizolačního povlaku.
  • Objektivní plošná kontrola: Komplexní inspekce celé plochy hydroizolace, často s využitím specializovaných metod.

tags: #dek #prostup #do #spodni #stavby #pro

Oblíbené příspěvky: