PergolyDekonstruktivismus a barevnost fasád: Fenomén českých sídlišť a moderní trendy
Mnoho českých a moravských měst při příjezdu uvítá hradbou sídlišť. Pokud bychom porovnali snímky těchto horizontů dnes a třicet let nazpět, zaznamenali bychom zřejmě ve všech případech jeden zásadní rozdíl. Došlo k posunu od fádní „panelové“ šedi ke změti barev a tvarů. Výsledný obraz připomínající s trochou fantazie gigantickou dětskou stavebnici je trnem v oku řady architektů, kunsthistoriků a předmětem údivu cizinců, kteří se dosud s podobným redesignem poválečné modernistické výstavby nesetkali. Proč je pestrobarevnost fasád mezi obyvateli paneláků napříč Českou republikou tak oblíbená?
Proč toužíme po barevných fasádách?
Rozšířenost panelové výstavby - paneláky tvoří dominantní typ výstavby v určité čtvrti, a někdy dokonce v celém městě. Všudypřítomná šeď, která ztěžuje orientaci v prostoru, se stala ubíjející a lidé přirozeně začali toužit po změně, po oživení sídliště, ale také po jedinečnosti a individuálním projevu v rámci uniformního sídlištního celku.
Příležitost - po nabytí panelových domů do vlastnictví mohli jejich obyvatelé realizovat své osobité tužby nejen v detailu - vlastnoručně vytvořený design a výzdoba balkonů, podoba předzahrádek - ale na fasádě celého domu. A tuto příležitost bohatě využili.
Vzdor - nepočetné snahy municipalit o usměrnění barevnosti a grafického pojetí fasád často narazily na odpor vlastníků domů, kteří dobře pamatovali dobu, kdy se rozhodovalo o nás bez nás, leckteří také zažili nucené stěhování do paneláků z asanovaných částí města, a proto vnímali jako své nedotknutelné právo ztvárnit fasádu vlastního domu podle svých představ. Je zřejmé, že prosadit za těchto výchozích podmínek funkční regulaci je velmi obtížné a většina samospráv se o to ani nepokusila.
Regulační snahy samospráv - Příklady z Plzně a Prahy 11
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (dále jen ÚKRMP) nechal v roce 2010 zpracovat Studii barevnosti fasád pro ceněné obytné soubory na Slovanech postavené ve stylu socialistického realismu (tedy nikoliv pro pozdější panelové domy, které dotvořily urbanistickou strukturu Slovan). Smyslem studie je přispět k zachování jednotného charakteru řešených obytných souborů a ochránit základní architektonické a výtvarné hodnoty jednotlivých domů.
Čtěte také: Tipy pro dokonalý nátěr dřeva sprejem
Zásady pro výběr barev ve Studii barevnosti fasád ÚKRMP:
- Musí být respektovány logické domovní celky tak, aby nedošlo k narušení nesporné hodnoty, tj. monumentality a celistvosti obytných souborů.
- Výběr barev nesmí být příliš rozsáhlý - maximálně dvě nebo tři barvy pro jeden barevně koncipovaný celek v závislosti na složitosti členění fasády.
- Z barevného návrhu byly záměrně vyjmuty barvy syté, pastelové, a to zejména žluté, oranžové, zelené, modré a fialové včetně jejich kombinací a červené s výjimkou doložených barev červenohnědých a hnědočervených vhodných pro domy ze začátku let 20.
I přes užití direktivních výrazů „musí“ a „nesmí“ vznikl tento dokument jako nezávazný (doporučující) a sloužil jako podklad pro jednání s vlastníky, kteří byli ochotni otázku vzhledu domu s ÚKRMP konzultovat. Z hlediska kvantitativního dopadu tato iniciativa příliš neuspěla. Ředitelka útvaru Irena Vostracká připouští, že zájem o konzultaci projevil jen malé množství vlastníků domů (zástupců SVJ). Zkušenosti z jednání s vlastníky potvrzují tezi o příležitosti a vzdoru. Slovy inženýrky Vostracké jde o zrcadlo společnosti: „Nemohli jsme nic, tak teď se protrhla přehrada a máme pastelky, které se opět po čase změní.“
Většina vlastníků vnímala jako své nezadatelné právo ztvárnit fasádu po svém a byli ochotni uvažovat o doporučeních ze strany ÚKRMP pouze v případě, že by se město na realizaci fasády finančně podílelo. Především však není vzhled fasády pro vlastníky to nejdůležitější. Chtějí mít regenerovaný, zateplený dům a fasádu odlišnou od sousedních domů.
V Městské části Praha 11 (dále jen MČ) je regenerace sídlišť dlouhodobě řešeným tématem. V roce 2000 zadala MČ zpracování Studie regenerace Jižního Města, která zahrnuje analýzu a vyhodnocení stavu panelových domů, zeleně, veřejných prostorů, dopravy, možností dalšího rozvoje a návrh zásad regenerace objektů v jednotlivých obytných souborech Jižního Města. MČ zorganizovala několik setkání s obyvateli, kde byly představeny závěry studie a příklady dobré praxe.
Analytická studie se zaměřila na mapování a vyhodnocení úprav fasád obytných objektů a doporučuje vhodné možnosti úprav s přihlédnutím k budoucím rekonstrukcím. Přehledně pojmenovává základní charakteristiky objektu, ke kterým je při návrhu fasády potřebné přihlížet, a navrhuje základní škály barevných odstínů pro jednotlivé lokality. Od definované škály barevnosti je možné ustoupit v lokalitách, které jsou již více rozmanité, nebo se naopak vyznačují méně kontrastními kombinacemi.
Čtěte také: estetické řešení pro dřevo
Za formu propagace tématu a osvěty lze považovat i soutěž Regenerace Jižního Města, která probíhala v letech 2008-2014. Také na Jižním Městě bylo nutné přesvědčit vlastníky, že se nejedná o bezdůvodné omezování osobní volby, ale o nabídku ke společnému hledání esteticky hodnotnějšího obytného prostředí. Otevřenost a vysvětlování přinesly ovoce. Vedoucí Odboru územního rozvoje MČ Miroslava Fišarová a vedoucí Oddělení rozvoje a regenerace Martina Račoková odhadují, že asi 70 % vlastníků dalo na doporučení.
Dopad nezávazné regulace je tedy na Praze 11 větší než v Plzni. Avšak i na Jižním Městě se nacházejí objekty, které doporučená pravidla na první pohled porušují. Přes omezený dopad doporučení se v Plzni ani na Praze 11 nedomnívají, že by správnou cestou byla závazná regulace. Nejen proto, že je v současném legislativním rámci obtížně prosaditelná, ale též nesnadno společensky obhajitelná. Slovy architektky Fišarové by závazné stanovení vzhledu fasády (mimo památkové zóny) mohlo být „pro občany značně omezujícím a potenciálně zneužitelným nástrojem, který by vedl k řadě sporů.“
Dlouhodobá strategie a posun ve vnímání
Je tedy celé úsilí o osvětu v této oblasti marné a finanční prostředky vynaložené na studie, které stejně nejsou závazné, neúčelně vynaložené? Ve shodě s představitelkami ÚKRMP a OÚR jsme přesvědčeni, že nikoliv. Zaprvé, pasivní odevzdanost samospráv v otázce barevnosti fasád domů ve městě, natož pak výrazných sídlištních celků, nijak nepřispívá ke zvyšování kvality obytného prostředí. Zadruhé, osvěta v této oblasti představuje dlouhodobou strategii směřující k posunu ve vnímání. Již nyní lze pozorovat pozvolnou samoregulaci - vlastníci začali intuitivně častěji volit uměřenější barevné kombinace a tvary. Zatřetí, barevnost fasád přetrvá nanejvýš pár desetiletí. Výrazné barvy blednou a postupně se vytrácí původní ráz. Osvěta dnes, zaměřená nejen na dospělou populaci, ale též na děti, tedy představuje příležitost pro dobu za deset, dvacet let, kdy vlastníci domů revitalizovaných v první dekádě našeho století budou pravděpodobně nuceni zvažovat jejich renovaci či obměnu. Každá vkusně a vůči svému okolí citlivě revitalizovaná fasáda má význam, protože stejně jako u pestrobarevných pastelkových fasád hraje důležitou roli příkladu dobré praxe, inspirace „odvedle“.
Technologie a trendy v moderních fasádách
Podoby fasád i technologie jejich aplikace se historicky proměňují. Významný milník představoval příchod zateplovacích systémů, které se v Československu začaly objevovat v 70. letech. Na rozdíl od běžné fasády, tedy jádrové omítky opatřené štukovou omítkou a nátěrem, nenabízela zateplená fasáda zpočátku mnoho prostoru pro kreativitu - používala se na ni pouze tenkovrstvá omítka, jejíž jednolitost byla především v případě panelových domů často vyvažována divokými barevnými kombinacemi. „Rozhodnutí o barevném řešení často vycházela od někoho, kdo si osvojil grafický program, ale naprosto nerespektoval architektonické ztvárnění domu,“ vysvětluje architekt Aleš Brotánek.
„Na některé barvy by měl být vystavován zbrojní pas. V Česku je například z nějakého důvodu již dlouho populární oranžová, což je barva, která je podprahově vnímána jako jedovatá,” míní Brothánek. „Barevný mejdan” se podle něj konal především v porevolučním šílenství 90. let, kdy lidé reagovali na všudypřítomnou šeď totality. V současné době probíhá příklon k tlumenějším barvám, kupříkladu šedé, která umí navodit atmosféru klidu a pohody. Výraznější barvy nicméně stále nacházejí kreativní využití například u rozsáhlejších bytových jednotek, kde napomáhají orientaci. Barva vchodu pak může být v některých případech tím jediným, co nám pomůže trefit domů.
Čtěte také: SHERON Pásky Izolační Barevné
Barva fasády má však i praktické dopady. Budova s tmavou fasádou se nejen že může stát prakticky neobyvatelnou, ale také systematicky zahřívá své okolí. „Napříč současnému trendu tmavých barev se v praxi snažíme používat spíše světlejší odstíny, aby nedocházelo k lokálnímu ohřevu, ani k ohřevu samotné fasády. Ta jím totiž také trpí,” vysvětluje Miroslav Trojan, marketingový manažer divize Weber, Saint-Gobain.
Inovativní materiály a designová řešení
Jelikož se jednotvárnost běžných tenkovrstvých omítek brzy okoukala, na trh se začaly rychle dostávat inovativní a designová řešení zateplených fasád. Společnost Weber například nabízí kombinaci obkladu a omítky, díky níž můžete věrohodně a ekonomicky výhodně imitovat třeba cihly nebo dřevo. „Vhodnou kombinací odstínů lze na domě vytvořit strukturu nerozeznatelnou od cihlové či dřevěné budovy,“ uvádí Miroslav Trojan. „Ve Weberu vyrábíme například také imitaci betonu, jíž nechybí pro beton typické kaverny čili prohlubně. Ty jsou u skutečného betonu mnohdy vnímány jako nedokonalost, v tomto případě jsou však vytvořeny záměrně, aby podtrhly autenticitu materiálu.“
Mezi nové, lehce extravagantní vychytávky patří také obklad s tvrzeným sklem, v jehož odraze můžete pozorovat okolí domu, či omítka s kousky slídy třpytícími se na slunci. Efektu třpytivých plošek se dá dosáhnout foukáním flitru do čerstvé fasády. Na své si ale přijdou i milovníci klasické staré architektury. Existuje totiž také fasáda historizující, která dokáže staromódní design věrně napodobit a spojit jej s moderním zateplením. „V 19. století měli jiné nároky na pohodlí a v bytech panovala větší zima, než na jakou jsme zvyklí my. Z dnešního pohledu tak mohou být obyvatelé starších domů ohroženi takzvanou energetickou chudobou. Moderní historizující fasáda je pro ně ideálním řešením, jak zachovat krásu svého domu a zároveň učinit život v něm příjemnější,“ vysvětluje Brotánek.
Společnost Sto, světový lídr v oblasti kontaktních zateplovacích systémů, se tomuto trendu věnuje již více než 20 let, přičemž inspirací jsou především architekti. Systém Sto Beton umožňuje získat vzhled pohledového betonu, a to jak na standardní stavební povrchy v interiéru i exteriéru, tak i na kontaktní zateplovací systémy StoTherm. Povrchy se strukturou dřeva StoWood, ve variantách struktura prken (popř. překližky) nebo struktura kůry stromu lze realizovat celoplošně nebo vhodně kombinovat s ostatními typy povrchových úprav. V případě požadavku na metalický povrch lze povrch opatřit metalickým nátěrem StoColor Metallic, který se vyrábí v různých odstínech.
Při ztvárnění fasád se těší velké oblibě fasádní prvky StoDeco. Ověřené profily vypadají jako pravý, tažený štuk a používají se dokonce i na památkově chráněných objektech. Sto má v nabídce více než 250 profilů a prvků StoDeco, vhodných pro historické fasády. Moderní StoDeco profily jsou určené především na zateplovací systémy a vyznačují se nízkou tepelnou vodivostí a minimální tepelnou roztažností.
Předsazený provětrávaný zateplovací systém StoVentec nabízí, vedle svých nesporných tepelně-technických předností, především bezespárou povrchovou úpravu, kterou lze kombinovat s různými povrchovými úpravami. V sortimentu Sto mezi ně patří omítky, přírodní kámen, keramický obklad, skleněná mozaika a sklo. Fasády plnící nejvyšší požadavky na vzhled a odolnost lze realizovat i ze systémů s přiznanými spárami - s panely z přírodního kamene nebo ze skleněných panelů.
Téměř nevyčerpatelný je výběr fasádních omítek v nejrůznějších zrnitostech a barvách, které lze použít pro téměř všechny druhy podkladu a k jakémukoliv účelu užití. Široká nabídka nabízí klasické škrábané a rýhované omítky, univerzální modelační omítky i mimořádně odolné omítky z přírodních kamínků. Barevný program Sto splňuje vysoce estetické nároky a je založen na lidském vnímání barev.
Samočistící fasády a trvanlivost
Majitelé domů téměř vždy řeší, jakou omítku zvolit, tak aby fasáda vydržela co nejdéle čistá a funkční. Je samozřejmé, že fasády budov jsou vystaveny klimatickým podmínkám, a v průběhu času ovlivněny zejména vlhkostí a usazeninami nečistot. Poskytují tak ideální živnou půdu pro mikroorganismy, jako jsou řasy a plísně. Řešením je samočistící fasáda. Fasádní barvy a omítky Lotusan® umožňují výrazné snížení usazování nečistot - a to zcela bez biocidů. Tato technologie využívá vodu odpuzující (hydrofobní) povrch a speciální mikrostrukturu materiálu, která pracuje podobným způsobem jako na lotosovém listu. Jejich samočisticí schopnost zaručuje aktivní a regulující ochranu proti povětrnostním vlivům, která chrání před řasami a plísněmi. Díky hydrofobnímu (odpuzujícímu vodu) složení povrchu, kapky deště stékají okamžitě a jednoduše na sebe nabalí volně připojené částice nečistot z exhalací.
Příklady rekonstrukcí a realizací
Realizace energetických úspor na budově divadla ve Žďáře nad Sázavou
Původní pseudosecesní budova Národního domu pochází z roku 1901 a byla v poválečném období používána jako divadlo. Koncem 70. let uplynulého století došlo k celkové rekonstrukci. Autorem přestavby je Ing. arch. Zdeněk Skála. Významným prvkem na čelní vstupní fasádě objektu je reliéf se symbolikou múzických umění. Navržené řešení zateplení objektu vychází z návrhu rekonstrukce objektu z konce 70. let, za použití soudobých materiálů a technologií.
Fasády jsou řešeny v kombinaci velkoplošného zavěšeného obkladu a reliéfní omítky mezilehlých ploch. Sokl suterénní části fasád je s povrchem s keramickým obkladem. Okenní a dveřní výplně jsou nahrazeny hliníkovými konstrukcemi. Na objektu se vyskytují 4 povrchové úpravy komplexně zateplovacího systému EPS-F v kvalitativní třídě A za použití komplexního systému Baumit.
- Povrchová úprava s dekorační minerální omítkou Baumit Creativ TOP Fine: Tato úprava fasády je provedena ručně omítkou profilovanou do oblouků ve výrazném červeném odstínu a použita pro zvýraznění hlavních ploch.
- Povrchová úprava se samočisticí omítkou Baumit SilikonTop: Povrchová úprava je provedena tenkovrstvou probarvenou omítkou se samočisticí schopností za deště BaumitPro.
- Povrchová úprava s keramickým obkladem za použití systému pro keramické obklady Baumit STARsystém: Finální povrch je z keramických obkladových pásků formátu 450x120 mm, kdy na tento rozměr byly přesně řezány laserovým paprskem.
- Celkový vzhled fasády doplňuje provětrávaná fasáda s velkoformátovým keramickým obkladem PROCERAM. Významným prvkem celého řešení je vystupující hmota, tzv. „provaziště objektu“, která je zateplena minerální vatou s provětrávaným fasádním systémem za použití tmavých velkoplošných desek, který je skloněn pod úhlem 45 stupňů.
Během realizace byl kladen důraz na provedení detailů, prolínání a návaznost povrchů, ruční práce a vytváření každého oblouku Creativ omítky, přesné spáry, ukončení fasád atd.
Perník Manufaktury
Jedná se o stávající areál s výrobním objektem. Součástí revitalizace bylo zhotovení zateplovacího systému fasády a vstupů do výrobního objektu, dále byly opraveny stávající komunikační plochy včetně výstavby nových parkovacích ploch a sadové úpravy. Původní fasádu objektu výrobny byla neutěšeného stavu, na kterém se podepsal zub času společně s necitlivými stavebními úpravami z let minulých.
Nová forma fasády je postavena na základním dominantním odstínu velmi tmavě šedé barvy, která je kontrastně doplněna světle šedou barvou nanesenou na koncích monobloku budovy. Tyto dvě barvy se do sebe prolínají a jakoby do sebe zakusují. Boční část fasády, resp. špalety oken jsou barevně rozjasněny střídavě oranžovou a okrovou omítkou. Tyto plochy působí jako barevné sypání na perníčcích a jakoby symbolizují s provozní náplní výrobny, tj. pečení perníků.
Renovace a zateplení fasády nákupního centra Futurum Brno
Starší budovy snadno ztrácí lesk a zájem návštěvníků. Nová fasáda spojená s částečnou rekonstrukcí jim ale dokáže vdechnout nový impuls a obnovit v nich život. Příkladem může být brněnské nákupní centrum Futurum, které po dvaceti letech provozu oslnilo návštěvníky novou barevnou fasádou. V dnešní době se takové rekonstrukce stávají nejen ekologickou alternativou k novostavbám, ale také účinným marketingovým nástrojem, který dokáže zaujmout a přitáhnout pozornost.
„Již několik let můžeme v Česku sledovat úspěšné rekonstrukce komerčních budov. Převážně se jedná o stavby, jejichž architektonické ztvárnění je morálně zastaralé, ale technicky jsou v dobrém stavu. Tento přístup je ve svém základě ekologický, neboť u rekonstrukcí je množství prostavěného materiálu násobně menší než u novostaveb, a zároveň se nezabírá další půda v intravilánu obcí,“ vysvětluje aktuální trend brněnský architekt Gabriel Kurtis. Mnohdy navíc není potřeba kompletní rekonstrukce. Stačí jen nový kabát v podobě moderní fasády.
To je například případ brněnského nákupního centra Futurum na okraji moravské metropole, které první návštěvníky přivítalo už začátkem milénia. Po zhruba dvaceti letech fungování už se zdaleka netěšilo takovému zájmu návštěvníků jako v době svého vzniku. Stalo se jen málo vyhledávaným obchodním centrem, do kterého zavítali pouze zákazníci z nejbližšího okolí. Změnu přinesla rekonstrukce budovy a obnova její fasády, která se díky společnosti ALGLAS z technologicko-stavebního koncernu THIERRA změnila z nevýrazné šedé na zářivou červenou a žlutou. „Architektonické studio KOGAA při návrhu rekonstrukce vsadilo na barevnou fasádu, která budově vdechla nový život,“ myslí si výkonný ředitel ALGLASu Tomáš Habarta. Jeho kolegové vyrobili a následně namontovali celkem 4 000 m2 provětrávané kazetové fasády z perforovaného plechu. Barevná část budovy je tedy kompletně práce ALGLASu. „Barevnost jsme řešili s velkou pečlivostí, aby výsledek přesně odpovídal návrhu architektů a barevné kazety byly poskládané přesně podle jejich představ,“ popisuje Habarta.
Po opravách fasády, dílčí rekonstrukci interiéru a částečné změně skladby obchodů v nákupním centru začala růst i jeho obliba mezi Brňany. „Částečné rekonstrukce komerčních budov jsou trendem, který se dnes prolíná s poměrně novým využitím architektury v rámci marketingu. Kvalitní architektonické provedení staveb totiž může poutat pozornost a přitahovat samo o sobě návštěvníky,“ zdůrazňuje Gabriel Kurtis. S tím souhlasí i marketingová specialistka obchodního centra Futurum Pavla Štěpánková: „Na základě ohlasů návštěvníků centra můžu potvrdit, že rekonstrukce přispěla k oživení prostoru, vzbuzuje pozitivní dojem a může tak zaujmout nové zákazníky.” Z průzkumu, který si majitel centra nechal zpracovat, vyplývá, že podle 90 procent návštěvníků je nový vnější vzhled Futura lepší než původní stav.
Nový vzhled FUTURA tak následuje moderní trendy a přejímá vzhled podobných typů budov na západ od České republiky. „Velká část tuzemských obchodních domů je šedá a poměrně temná. Na nevýrazných fasádách se navíc vyjímají především různobarevná loga jednotlivých značek, které mají v centru svoji prodejnu. U FUTURA je to jinak. Architekti trvali na bílých vývěsních štítech, což ve výsledku působí vizuálně velmi dobře. Fasáda jako taková je navíc podsvícená, takže i ve tmě, kdy není vidět její barevnost, je dostatečně výrazná,“ uzavírá Tomáš Habarta z ALGLASu.
Renovace historických fasád
Nátěr historické fasády má svá jasná pravidla - od průzkumu původní barevnosti přes povolení památkářů až po vyřízení záborů chodníků. Nátěr historické fasády funguje úplně jinak než u moderních domů. Každý dům v památkové zóně podléhá přísným pravidlům - od způsobu oprav až po výběr konkrétního typu nátěru. V případě plánované renovace vydává Národní památkový ústav (NPÚ) stanovisko, kde jasně popisuje, co musí být zachováno, jaké materiály lze použít pro opravy i jak se volí výsledná barevnost. Tyto požadavky vycházejí nejen ze snahy zachovat původní vzhled fasády, ale také zajistit její dlouhodobou soudržnost.
Části fasády mohou být popraskané nebo odfouknuté. Starší domy mívají několik vrstev nátěrů - některé mohou být původní, jiné doplněné při pozdějších opravách. Při průzkumu se na malé ploše postupně snímají jednotlivé vrstvy nátěrů. Někdy sondážní průzkum nestačí a je nutné provést ještě stratigrafický průzkum odebraných prvků. Jakmile se zjistí původní odstín fasády, přímo na místě se aplikují barevné vzorky a porovnávají se s vrstvami odkrytými při sondážním průzkumu. Vhodnost nátěru posuzuje zástupce NPÚ.
Historické omítky pracují jinak než moderní materiály. Nasávají a uvolňují vlhkost, zdivo reaguje na výkyvy teplot, protože ho nechrání žádná izolace. Běžně se při opravách historických budov používají minerální silikátové nátěry. Obnova historické fasády však není jen o samotném čištění a natírání. Vzhledem k poloze domů v centru města je nutné také vyřídit zábor prostranství a další související úkony. Koordinace s ostatními zábory - pokud má v daném místě podanou žádost o budoucí zábor jiná firma, je nutné zajistit soulad. Právě koordinace bývá v praxi tou nejnáročnější částí. U domu v Praze 7 bylo nutné obeslat 7 různých společností, které musely potvrdit, že zábor nebude kolidovat s jejich plánovanými pracemi. Časová náročnost všech přípravných prací je hlavní důvod, proč je nutné obnovu historické fasády plánovat s velkým předstihem. Celková doba od objednávky až po zahájení prací se tak běžně pohybuje kolem 6 měsíců i déle.
tags: #dekonstruktivismus #barevne #fasady
