Bednění: Základní kámen betonových konstrukcí a jeho deskové materiály
Bednění je dočasná nebo trvalá konstrukce, do které se lije čerstvý beton, aby získal požadovaný tvar a rozměry. Funguje jako forma, která drží beton, než ztvrdne a začne přenášet zatížení. Bez kvalitního bednění by bylo obtížné zhotovit rovné stěny z betonu, základové pasy, stropy nebo třeba opěrné zdi. V moderním stavebnictví se bednění používá nejen u běžných rodinných domů, ale i u složitých železobetonových konstrukcí, mostů a tunelů.
Typy bednění
Existují různé typy bednění, které se liší materiálem a způsobem použití:
- Tradiční dřevěné bednění: Tradiční je dřevěné bednění z prken a fošen, které se skládá přímo na stavbě. Je levné a snadno upravitelné, ale náročnější na práci a často jen omezeně opakovaně použitelné.
- Ztracené bednění: Samostatnou kategorií je ztracené bednění, typicky z betonových nebo polystyrenových tvárnic. Ty se po zabetonování už neodstraňují a stávají se trvalou součástí konstrukce. Ztraceným bedněním se rozumí betonové tvarovky s dutinou.
- Speciální bednění: Speciální skupinu tvoří kruhové bednění a různé prostorové bednění pro schodiště, sloupy nebo zakřivené konstrukce.
- Systémové bednění: U běžného systémového bednění je výhodou možnost opakovaného použití.
Kvalita a požadavky na bednění
Dobré bednění musí především bezpečně přenést tlak čerstvého betonu na podpěrnou konstrukci a podloží, aniž by se posunulo nebo vybočilo. Z toho vyplývá potřeba správného podepření bednění pomocí stojek, rozpěr a táhel. Důležitou vlastností je těsnost. Spáry mezi bednicími deskami by neměly propouštět cementové mléko, jinak vznikají póry a dutiny v betonu. Používají se proto různé těsnicí profily, lišty a izolační pásky. Bednění musí zároveň umožnit umístění a fixaci armovacích prutů.
Proces montáže a odbednění
Při montáži se nejprve připraví podklad, vytyčí se poloha konstrukce a osadí se první dílce. Následuje postupné sestavení bednění stěn, stropního bednění nebo bednění základů. Do hotového bednění se ukládá výztuž a připravují se průchody pro instalace, prostupy a otvory. Poté se beton ukládá po vrstvách a hutní se vibrátory. Při betonáži je nutné sledovat chování bednění. Po zhutnění se povrch srovná a bednění se ponechá na místě po dobu nutnou k dosažení dostatečné pevnosti betonu.
Po dosažení potřebné pevnosti betonu se provede odbednění, tedy postupná demontáž panelů, podpěr a rozpěr. Po demontáži se bednicí prvky očistí od zbytků betonu a zkontroluje se jejich stav. Poškozené bednicí desky nebo rámy je vhodné opravit nebo vyřadit, aby při další betonáži nedocházelo k deformacím a netěsnostem. Ztracené bednění se nedemontuje, takže je důležité provést správně všechny kroky už při jeho skládání.
Čtěte také: Pracovní MDF desky
Časté chyby a rizika
Jednou z největších chyb je podcenění statické tuhosti bednění. Příliš řídké rozmístění podpěr, nedostatečné rozpěrné tyče nebo nesprávně dotažené spojky vedou k vyboulení stěn, vzniku „břich“ a ke zhoršení kvality betonu. Dalším problémem je špatná těsnost. Pokud betonová směs uniká spárami, zhoršuje se struktura konstrukce a vzniká odpad v podobě zatvrdlých výronů podél bednění. Rizikem je také nedostatečné dodržování bezpečnosti práce. Pád bednicího dílce, zhroucení stropního bednění nebo uklouznutí na znečištěném povrchu může mít velmi vážné následky.
Desky pro bednění
Materiál betonového bednění je velmi náročný - z hlediska pevnosti, odolnosti proti vlhkosti a kvality povrchu. Výhody betonových konstrukcí litých in situ lze v praxi důsledně využít pouze se správným bedněním. Dosažení požadovaného tvaru, povrchových vlastností a rovinnosti vyžaduje kvalitní, robustní a houževnaté materiály na bázi dřeva.
Pfleiderer desky
Společnost Pfleiderer jako přední firma v dřevařském průmyslu se zaměřuje na výrobu materiálů na bázi dřeva udržitelným způsobem a v nejvyšší kvalitě. Nabízí rozsáhlý sortiment nízkoemisních a ekologicky šetrných výrobků, což zajišťuje slučitelnost kvality a udržitelnosti.
Vybrané produkty Pfleiderer pro bednění:
- DecoBoard: DecoBoard značky Pfleiderer je díky oboustrannému melaminovému povlaku a klížení pomocí aminoplastové pryskyřice, které zajišťuje odolnost proti vlhkosti, skvělou volbou pro bednění. Panel lze díky jeho izotropním pevnostním vlastnostem optimálně řezat a vzhledem ke svému homogennímu povrchu se uplatní i pro exponovaný beton. Speciální impregnace zajišťuje, že tuhnutí betonu nebude nijak ovlivněno. DecoBoard je k dispozici ve třídách P3, P5 a P7.
- LivingBoard: Díky neošetřenému povrchu a PU lepení bez formaldehydu je deska Pfleiderer LivingBoard vhodná i pro bednění a vyztužování bednicích konstrukcí ve vlhkém prostředí. LivingBoard dodáváme také ve variantách LivingBoard face a LivingBoard face. U těchto variant má panel broušený (face) či nebroušený povrch, ale vždy je opatřen tepelně ošetřenou vrstvou contiprotect. Obě varianty jsou k dispozici ve třídách P5 a P7.
- PremiumBoard MFP Living P5: PremiumBoard MFP Living P5 je multifunkční nepotažená surová dřevotříska s hrubou vrchní vrstvou. Hodí se pro bednění i k jeho vyztužení a rovněž pro mnohé další oblasti využití od opláštění stěn až po konstrukci podlahy.
Doka bednění
Bednicí desky Doka přímo ovlivňují vizuální a mechanické vlastnosti povrchu betonu. Zejména u betonu se zvýšenou pohledovostí, který i po dokončení realizace zůstává viditelný, je správná volba bednicího pláště zásadní pro konečný vzhled díla. Bednicí desky Doka jsou neocenitelným pomocníkem na každé stavbě. Díky své vysoké odolnosti, flexibilitě a kvalitnímu zpracování jsou ideální pro vytváření různých tvarů a konstrukcí. Navíc umožňují opakované použití, což je nejen ekonomické, ale i ekologické.
Třívrstvé desky Doka:
Třívrstvé desky, vyrobené z masivního dřeva, jsou svými vlastnostmi a konstrukcí vhodné pro použití v bednění pro ukládání monolitického betonu. Tvoří architektonicky zajímavý povrch betonu, díky optimální savosti částečně eliminují chyby vzniklé při výrobě a ukládání betonové směsi. Třívrstvé desky naleznou uplatnění zejména při bednění stropů, stěn, nosných konstrukcí mostů, pilířů apod. Kvalita desek závisí na použitém materiálu a správných technologických postupech výroby.
Čtěte také: Stavební desky OSB 15mm
- Jsou vyrobeny ze smrkového, případně borovicového dřeva.
- Mají vysoké mechanicko-fyzikální vlastnosti, podobné březové překližce.
- Nižší mechanické vlastnosti a vodovzdornost.
- Nízká hmotnost.
Naše desky jsou vyrobeny ze smrkového dřeva a při zpracování je kladen důraz na orientaci a tloušťku krycích vrstev, což zaručuje stabilitu desky. Speciální konstrukce středové vrstvy umožňuje absorpci vlhkosti a zabraňuje kroucení desky. Navíc je středová vrstva po celém obvodu opatřena obvodovou lištou, která desku uzavře a začistí hrany. Naše třívrstvé bednicí desky vyrábíme ve vlastním závodě ze tříděného dřeva s důrazem na kvalitu a kontrolu výroby.
Bednění v kontextu základových desek a pasů
Stavba rodinného domu začíná zhotovením základů. Na těch se rozhodně nevyplatí šetřit - nevhodně provedená základová deska dokáže způsobit spoustu problémů při následných stavebních pracích i samotném používání stavby. Základy slouží k přenosu váhy stavby na podkladovou půdu, chrání ji před sesuvy i působením síly všemi směry.
Mnozí často nesprávně používají pojem základová deska i pro základové pasy, tedy vrstvu betonu uloženou v základových spárách. Rozdíl je však významný - základové spáry vyplněné betonem představují vodorovnou rovinu, v níž se základ stýká se zeminou. Samotná základová deska z betonu se však umísťuje až nad úroveň terénu.
Geologický průzkum a projektová dokumentace
Realizace základů se neobejde bez geologického průzkumu, na základě kterého se navrhne konkrétní technické řešení v projektové dokumentaci. Při průzkumu se provádí minimálně dva řezy staveništěm, podle kterých se vytvoří obraz o uspořádání jednotlivých geologických vrstev. Sondy se zavádí zpravidla do dvojnásobné hloubky oproti hloubce založení základů. Pozemky, které jsou ohroženy působením vody nebo sesuvy půdy, nejsou pro výstavbu domu vhodné. Proto je třeba typ podloží, stav půdy a související rizika prozkoumat co nejdříve. Pro založení domu není vhodné ani bahnité či rašelinové podloží. Problém se založením stavby pak můžete mít i na pozemcích, kde v minulosti došlo k nevhodné navážce nebo poddolování.
Konstrukce základů včetně technického provedení základové desky musí být součástí projektu rodinného domu. Projektanti vypracují založení stavby na samostatném výkresu, který je součástí ucelené projektové dokumentace. Základní informace jsou obsažené v projektové dokumentaci pro stavební řízení.
Čtěte také: Kvalitní OSB desky Hluboká
Typy základových desek
Základové desky se rozdělují podle toho, na jaký typ podloží se beton lije. Nejrozšířenějším typem je základová deska na štěrku, stále častěji se však realizuje i tzv. plovoucí základová deska.
- Základová deska na štěrku: Představuje standardní typ základové desky, který je díky snadnému procesu výstavby oblíbený zejména při svépomocné realizaci. Základem jsou zapuštěné pasy vyplněné betonem, které se zasypávají vrstvou štěrku. Po jejím zhutnění se připraví armatura z betonářských výztuží, následně se plocha vylije betonovou směsí. Slabou stránkou základových desek na štěrku je nedostatečná tepelná izolace konstrukce.
- Plovoucí základová deska: Moderním typem základové desky je plovoucí základová deska, která se vyznačuje skvělými termoizolačními vlastnostmi. Proto se s ní často setkáte zejména u pasivních domů, kde je kvalitní zateplení celé konstrukce včetně základů zásadní. Izolační materiál se následně obalí geotextilií a překryje polyethylenovou fólií. Plovoucí základová deska, která se lije na připravené vrstvy, je tak kvalitně izolovaná zespodu po celé ploše. Díky tomu je riziko vzniku tepelných mostů eliminované. Základová deska může „plavat“ také na deskách z extrudovaného polystyrenu, které přináší vynikající tepelněizolační vlastnosti. Polystyren slouží jako izolační polštář (vana) přímo v základové desce, a tak rovněž eliminuje vznik tepelných mostů. Tento způsob zateplování základů lze využít také pro svépomocnou realizaci, i zde je však třeba počítat s nárůstem vstupních nákladů.
Realizace základů a bednění
Realizace základů se skládá z mnoha dílčích kroků:
- Vytyčení základových spár: Před výkopovými pracemi musí na staveniště dorazit geodet, který vytyčí základové spáry domu. Kromě polohy domu musí vytyčit i výšku založení.
- Hloubení základových spár: Pomocí stavební mechanizace se následně vyhloubí základová spára, která se nesmí hutnit. Před dalšími pracemi musí být důkladně vyčištěná, bez bahna, vody a průvalů. S hloubením můžete začít kdekoliv v místech vyznačené stavby.
- Příprava inženýrských sítí: Po vytvoření základové spáry se připravují inženýrské sítě. Přesně podle projektové dokumentace je potřeba připravit budoucí rozvody vody, kanalizace, elektřiny či plynu. Pokládají se husí krky, připravují revizní šachty a vybednění prostupů.
- Betonování základových pasů: Vyhloubené spáry se vylijí betonem. Vytvoří se tak betonové základové pasy, které se nachází nejen po obvodu stavby, ale také pod nosnými zdmi. Na betonové pasy se položí bednicí tvárnice a vylijí se betonem. Ukládají se jak po obvodu domu, tak na místa nosných zdí.
- Příprava bednění pro základovou desku: Vytvoří se bednění, které poslouží k ohraničení při lití betonu a zhotovení základové desky.
- Lití a zhutňování betonu: V posledním kroku se konečně dostáváme k samotnému lití betonu a vytvoření základové desky. Vrstva betonu se po celé ploše prokládá kari sítěmi. Beton se průběžně zhutňuje a ve finální fázi uhlazuje hliníkovou stahovací latí. Pro betonování základových pasů a základové desky se obvykle používají betony různé třídy.
Kvalitu provedení základové desky rozhodně nepodceňujte. Důkladně zvažte, jste-li opravdu schopni zvládnout její realizaci svépomocí, nebo si na pomoc raději přizvete profesionální firmu. V obou případech doporučujeme spolupracovat se stavebním dozorem, který dohlédne na správné provedení všech technologických kroků. Špatně provedená základová deska se odrazí na celé stavbě. V budoucnu může dojít i k popraskání zdiva a omítek, zkřížení oken a dveří nebo problémům s podlahami. Při neodborné výstavbě často dochází k nedodržení rozměrů stanovených projektem, posunu stěn, popraskání nalitého betonu nebo „rozjetí“ ztraceného bednění.
Podkladní beton vs. základová deska
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Drobná odbočka ke správnému názvosloví: Základová deska není podkladní beton na pasech! Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují.
Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Zásypy a hutnění pod podkladním betonem
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme, jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku, je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrkový podsyp pod podkladní beton
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku. Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Zde je nebezpečí průsaku vody a další komplikace, které již byly popsány v kapitole 2 - podsyp základů.
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí. Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Slovníček pojmů
- Armování: vyztužení betonové směsi, které zvyšuje odolnost betonu proti mechanickému poškození.
- Geologický průzkum: posuzuje vlastnosti geologického prostředí v místě výstavby.
- Plovoucí základová deska: využívá se u nízkoenergetických a pasivních domů. Beton se lije na izolační vrstvu z pěnoskla nebo extrudovaného polystyrenu.
- Skrývka ornice: první terénní úprava při realizaci základů, při které se odstraňuje 15 až 30 cm zeminy.
- Třída betonu: označení jakosti betonu podle krychelné pevnosti. Pro betonování základových pasů a základové desky se obvykle používají betony různé třídy.
- Základové pasy: tvoří základ pro budoucí zdivo.
- Ztracené bednění: označení pro betonové tvarovky s dutinou.
tags: #desky #bedneni #beton #informace

