PergolyKomplexní průvodce výběrem a pokládkou venkovní dlažby
Výběr ideální venkovní dlažby je rozhodujícím krokem, který může zásadně ovlivnit finální vzhled prostranství, na kterém bude tato dlažba vystavěna. Na trhu existuje široká paleta druhů venkovní dlažby, která se liší barvou, tvarem, velikostí a povrchovou úpravou. Materiál by měl být vybírán s ohledem na místo, kde bude tato dlažba položena.
Co musí splňovat kvalitní venkovní dlažba?
V exteriérech je vždy podstatné, aby venkovní dlažba odolávala nepřízním počasí a zároveň byla bezpečná pro pohyb. Některé zámkové dlažby jsou odolnější vůči mrazu, jiné zase lépe snášejí vysoké teploty. Stejně byste měli uvažovat i nad povrchovou úpravou. Preferujete hladký povrch pro snadnější údržbu nebo strukturovaný pro lepší přilnavost?
- Mrazuvzdornost: Souvisí s nasákavostí dlažby. Čím méně vody do sebe dlažba dokáže nasáknout, tím těžší je, aby popraskala, a také má vyšší mrazuvzdornost. Mrazuvzdornost se zjišťuje zmrazením a následným rozmrazením dlažby. Obklad nebo dlažba se alespoň 100krát zamrazí na -5 °C a rozmrazí na 5 °C. Kromě kvality dlažby je důležitá i úprava podkladu, použitá lepidla a spárovací hmoty, které mají zabránit vniknutí vody pod dlažbu.
- Protiskluznost: Míru protiskluznosti definují normy, které současně stanovují, jak tuto vlastnost testovat. Ve většině zemí je schválena metoda stanovení úhlu skluzu a kluzných vlastností pro pracovní prostory a plochy s nebezpečím uklouznutí v souladu s německou normou DIN 51 130. Podle této normy je protiskluznost testována na nakloněné rovině. Výsledkem jsou známé hodnoty protiskluznosti dlažeb R9 až R13, kde R13 je hodnota nejvyšší. Norma říká, že takovou dlažbu je možné využívat v nejnáročnějších výrobních provozech jako například v rafinériích tuků, koželužnách a nebo na jatkách, či výrobnách uzenin a lahůdek. Pro účely, jako je dlažba kolem bazénu, obložení venkovního schodiště nebo nekryté terasy, lze doporučit dlažbu, jejíž protiskluznost dosahuje třídy R11.
- Otěruvzdornost: Otěruvzdornost dlažby byste měli volit podle toho, kolik osob bude denně po dlažbě procházet a podle předpokládaného znečištění dlažby. Otěruvzdornost se označuje na stupni PEI 1-5. Čím vyšší stupeň, tím větší odolnost. Dlažba s označením PEI 1 je vhodná do bytů a do prostorů, kde není předpoklad poškrábání kamínky a podobně. Ideální je tedy do místností jako je ložnice, obývací pokoj, dětský pokoj, kam chodíte bosí nebo v měkké obuvi. Myslete na to, že výměna opotřebované dlažby po 2-3 letech může být podstatně nákladnější než hned napoprvé vybrat dlažbu s vyšší odolností.
- Odolnost proti nečistotám a snadná údržba: Mezi velmi ceněné vlastnosti dobré venkovní dlažby patří dále odolnost proti nečistotám a snadná údržba. U leštěných dlažeb je třeba brát v úvahu jejich kluzkost a viditelné nečistoty a prach, které se na nich usazují.
Typy venkovní dlažby
Při výběru venkovní dlažby je důležité zvážit nejen funkčnost, ale i estetiku a specifické vlastnosti jednotlivých typů:
- Betonová dlažba: Je typická pro svou stabilní a rovnoměrnou povrchovou strukturu. Je oblíbená pro svou snadnou údržbu a odolnost vůči povětrnostním podmínkám.
- Zámková dlažba: Se v posledních letech těší velké oblibě. Je to zejména proto, že je velice stabilní a snadno se pokládá. Další nesporná výhoda tkví i v tom, že se dá kdykoliv rozebrat a poskládat znovu. Každá dlaždice může mít jinou barvu, odstín. To umožňuje z dlaždic vytvářet různé obrazce, které mohou mít i praktické využití. Můžete ji použít na zahradu nebo pro zpevnění pojezdové parkovací plochy.
- Vsakovací dlažba: Efektivně pohlcuje déšť. Díky tomu se minimalizuje vznik kaluží.
- Cihlová dlažba: K výhodám cihlové dlažby patří snadná údržba, vysoká odolnost proti mrazu a větru i stálobarevnost. Jedná se o ekologický přírodní výrobek.
- Plastová dlažba: Se nejčastěji využívá jako dlažba zatravňovací. Tento typ dlažby je prakticky bezúdržbový a rovněž disponuje vysokou životností.
- Kvalitní venkovní keramická dlažba: Je mrazuvzdorná, protiskluzová a snadno se čistí. Lze ji využít především na balkony nebo terasy.
- Dlažba na terče: Tento způsob pokládky nabízí řadu výhod, jako je jednoduchá výměna poškozené dlaždice, snadné vedení rozvodů pod dlažbou, rychlá a bezproblémová pokládka, jednoduchá údržba a možnost demontáže. Dlažba na terče je také mrazuvzdorná a odolná proti zatížení. Při pokládce je nutné vybrat vhodný typ rektifikačních terčů, které zajistí stabilitu dlažby. Terče se dělí na výškově nenastavitelné a nastavitelné. Nenastavitelné terče jsou vhodné na rovné konstrukce a je možné je vyrovnat pomocí gumových podložek. Nastavitelné terče se používají na konstrukce s větším spádem nebo ve větší výšce od země a umožňují přesné nastavení výšky. Dlažba na terče se pokládá přímo na podklad bez nutnosti nanášení vrstvy betonu či lepidla a je pevně usazena v terčích, čímž se zabrání bočním pohybům. Terče a podložky zaručují plynulý odtok vody i za silných přívalových dešťů. Venkovní keramická dvoucentimetrová dlažba na nastavitelných terčích splňuje požadavky na odolnost nášlapné krytiny. Konstrukce je pevná, stabilní a vysoce únosná, snadno odvede vodu a lze ji kdykoliv rozebrat. Dlaždice mají zesílenou tloušťku 2 cm a lze je pokládat nasucho bez použití lepidel a spárovacích hmot. Alternativně lze dlažbu pokládat přímo na trávník nebo do štěrku, přičemž dlažba položená na štěrk je propojená s podkladem celoplošně a snese větší zatížení. Terče, které se používají při pokládce, jsou odolné vůči vysokým i nízkým teplotám, kyselinám a ultrafialovému záření. Každá jednotlivá dlaždice na terčích unese zátěž až kolem jedné tuny. Při plánování pokládky dlažby na terče je důležité zvážit počet terčů, který závisí na velikosti dlažby a rozměru a tvaru terasy. Spotřeba terčů se odvíjí od individuálních požadavků projektu, jako je například požadovaná nosnost plochy. Výběr metody pokládky 2 cm venkovní keramické dlažby závisí na konkrétních podmínkách a požadavcích na využití dané plochy.
Kalibrace a rektifikace dlažby
Když kupujete dlažbu, kupujete si přírodní materiál. Aby byly jednotlivé kusy dlažby v balení podle možnosti stejné, používá se třídění nazývané kalibrace. Kalibr je vyjádřením přesného rozměru. Kalibr 0 znamená, že v balení dlažeb s rozměry 33,3 x 33,3 cm budou jednotlivé kusy o rozměrech 332,2-333 mm. Jediný způsob jak dosáhnout toho, aby byly všechny kusy rozměrově přesné, je rektifikace. Jde o dodatečnou úpravu dlaždic po vypálení, kdy jsou dlaždice zabroušené na přesný rozměr. Zákazníci se někdy domnívají, že rektifikované dlažby se ukládají bez spár jedna o druhou.
Glazované a neglazované dlažby
- Glazované dlažby: Jsou dlažby, jejichž povrch je upraven natíráním glazury nebo digitálním tiskem. Na povrch dlaždice je jakoby nalité sklo s obsahem barvy a lesku. Přidává se i materiál, který způsobuje tvrdost a odolnost dlažby a zabrání nasákavosti. Glazované dlažby patří k nejprodávanějším a rozlišujeme jednou a dvakrát spékané. Jedenkrát spékané jsou takové, na jejichž surový povrch se nanese glazura a následně se vypalují při teplotě cca 1200 °C. Dvakrát spékané se vyrábějí tak, že se surový materiál vypálí při teplotě 1200 °C bez glazury. Tato glazura může mít různé povrchové úpravy a dá se s nimi docílit rozdílná kvalita i design obkládaček.
- Neglazované dlažby: Jsou tvořeny jedním materiálem a jejich povrch nemůže být pokryt žádnými vzory ani obrázky. Tyto dlažby jsou vyráběny přírodně a bez úprav, takže každá dlaždice je trochu jiná. Základní odstín se označuje S nebo B0, bledší odstíny A1, A2, A3, tmavší B1, B2, B3. Tyto údaje naleznete na baleních neglazovaných dlažeb. Při gresových dlažbách může nastat problém s dodatečnou koupí nebo doobjednáním. Gres se totiž netřídí, jen se po každé výrobě označuje novým číslem. Označování je podobné jako u neglazovaných dlažeb. První série se označuje S nebo B0, bledší dlažby A1, A2, A3 a tmavší odstíny B1, B2, B3 až do nekonečna. Gres se označuje také jako spékané dlažby, protože se vypaluje při teplotách kolem 1300 °C a vyniká vysokou tvrdostí a nízkou nasákavostí. Tyto dlaždice se neglazují, ale pro docílení lesku se leští pomocí přísad nasypaných na povrch dlaždice při leštění.
Příprava na pokládku venkovní dlažby
Nářadí
Kvalitní nářadí je položkou, na které bychom rozhodně neměli šetřit. Základem vaší výbavy by mělo být kladivo, lopata a rýč. Dále se neobejdete bez míchačky na beton, který využijete pro usazování obrubníků - při nejmenším objemu ale bude stačit i míchadlo či ruční míchačka do vrtačky. Nezbytnou součástí vaší výbavy by mělo být gumové kladivo pro úpravu již položených dílů a úhlová bruska pro případnou úpravu velikostí vybraných dlaždic. Samozřejmostí je také metr a značkovací šňůra. Zhutnění podkladu se zase neobejde bez vibrační desky. Dále si půjčíme bagr a rotační laser, budeme počítat, měřit a rovnat. Dále použijeme taky vibrační pěch i vibrační desku.
Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna
Plánování a měření
Precizní příprava a měření terénu je prvním klíčem k úspěchu. Na začátku je potřeba promyslet, kde co bude. Pro tento účel je vhodné vytvořit jednoduchý náčrt s orientačními rozměry a dohodnout se na případných úpravách při samotné realizaci. Prvním krokem je tedy pečlivé zaměření prostoru, kde má dlažba ležet. Každý centimetr hraje roli v tom, jak bude finální dlažba vypadat. V prostoru tedy vymezíme obrys budoucí dlažby, a to za pomoci kolíků a provázku. V této fázi rovněž dbáme na kontrolu rovin. Při určování šířky chodníků se podívejte na rozměry jednotlivých kostek. S těmito údaji se můžete pustit do měření, odstranění nebo naopak doplnění zeminy a její hutnění.
Úprava terénu a hutnění
Po dokončení měření přichází na řadu příprava podkladu, který je pro dlouhodobou odolnost zámkové dlažby naprosto klíčový. Pokud chcete, aby byla zámková dlažba stabilní a odolávala náporu času a počasí, je nutné vytvořit kvalitní a pevné základy. V případě, že potřebujete, aby byla dlažba pojezdová a zvládala nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky zhruba 35 cm. Pokud budete dlažbu využívat pouze jako zahradní cestu nebo vstup do pergoly, postačí hloubka 25 cm. Výkop je nutné zhutnit válcováním. Celý prostor pod budoucími chodníky i obrubníky důkladně hutněte vibračním pěchem, lidově žábou.
Dalším krokem je skladba jednotlivých vrstev. U chodníků a terasy tvoří kladecí vrstvy výšku celkem 24 cm. U pojezdových ploch pro vozy do 3,5 tuny je to včetně dlažby celkem 36 cm.
Zhutnění podkladu a vrstvení štěrku
Štěrkový podklad zajistí, že bude dlažba stabilně ležet a nebude se časem propadat. Toto podpoříte i položením geotextilie mezi hlínu a štěrk. V této fázi je důležité použít několik druhů štěrku - od toho nejhrubšího po ten nejjemnější. Vrstvy je nutné průběžně zhutňovat. Pokud to neuděláte, dlažba pravděpodobně začne postupem času propadat. Nejspodnější vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 33-63 mm, a to do výšky okolo 20 cm. Následuje další 10 cm vrstva štěrku, a to 16-32. Finální vrstva je tvořena z jemného štěrku frakce 4-8 mm.
| Použití | Celková výška vrstev (včetně dlažby) |
|---|---|
| Chodníky a terasy | 24 cm |
| Pojezdové plochy (do 3,5 tuny) | 36 cm |
Betonování obrubníků
Ohraničení zámkové dlažby slouží k tomu, aby se nerozjížděla nebo neposouvala. Betonové obrubníky pomalu pokládejte do připraveného zavlhlého betonu. K jejich vyrovnání použijte vodováhu, provázek a gumovou palici. Beton míchejte přímo na stavbě v poměru tři lopaty písku, jedna lopata cementu a přiměřeně vody.
Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva
Nejvíce času zabere založení ztraceného bednění, protože je potřeba měřit neustále pásmem podélné vzdálenosti i úhlopříčky a současně rotačním laserem kontrolovat výšku. Po založení rohů je vyhráno. Zbylé tvárnice ztraceného bednění usazujte do zavadlého betonu podobně jako obrubníky a podélně je rovnejte podle provázku, nikoliv podle vodováhy, protože je třeba zachovat plánovaný sklon terasy.
Následující den tvárnice ztraceného bednění vyplňte betonem a pusťte se do přípravy rohových obrubníků a spodní části terasy. Rohové obrubníky jsou doplňkovým prvkem k obrubníkům Best Linea. Usazujte je tak, aby byly 8 cm nad horní hranou ztraceného bednění. Nejprve pod obrubníky uložte zavadlý beton a gumovou paličkou je urovnejte na požadovanou výšku. Dalším krokem je nalepení obrubníku ke ztracenému bednění, které provedete lepidlem MAMUT. Stejným způsobem zabetonujte a nalepte na ztracené bednění i rohový obrubník na druhé straně. Pak už stačí jen natáhnout zednickou šňůru a pokračovat v betonování dalších obrubníků.
Pod obrubník uložte přibližně 10cm vrstvu zavadlého betonu. Gumovou paličkou jej urovnejte podle natažené zednické šňůry a následně přihrňte beton z obou stran minimálně do jedné třetiny výšky obrubníků. Obrubník následně nalepte na ztracené bednění pomocí lepidla MAMUT.
Z obrubníků, které budete ukládat do rohu, vždy uřízněte pero. Pod obrubník uložte vrstvu zavadlého betonu a následně jej gumovou paličkou a vodováhou urovnejte ve svislém i vodorovném směru. Jeho výšku zkontrolujte rotačním laserem. Jakmile zabetonujete rohové obrubníky, máte téměř vyhráno. Potom už totiž stačí natáhnout zednickou šňůru a pokládat do betonu jeden obrubník za druhým.
Pokládka dlažby
Na štěrk můžete umisťovat klasickou zámkovou dlažbu nebo dlaždice (keramické, či kamenné) různých formátů. Každou dlaždici do štěrku usaďte pomocí gumové palice. V průběhu usazování budete potřebovat dlaždice řezat a zkracovat. V této finální fázi je nutné zasypat spáry pískem. K zásypu používejte písek křemičitý, a to ten nejjemnější.
Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?
tags: #dlazba #bez #obrub #informace
