Zatravňovací dlažba: Komplexní průvodce výběrem a pokládkou

Potřebujete zpevnit nějakou venkovní plochu, ale nechcete přijít o zeleň? Pořiďte si zatravňovací dlaždice. Zatravňovací tvárnice se hodí všude tam, kde z nějakého důvodu potřebujete plochu zpevnit, aniž byste ji zakryli jednolitou vrstvou nevzhledných betonových dlaždic. Nejčastěji jde například o příjezdovou cestu ke garáži, přístupovou cestu k domu nebo prostor pro parkování. Využít se dají ale i ke zpevnění mírných svahů. Zatravňovací dlažba je vodopropustná, takže umožňuje přirozené vsakování vody do půdy. Dešťová voda tak neodtéká pryč z vašeho pozemku nevyužitá, ale místo toho pokračuje ve svém přirozeném koloběhu. Vyplníte-li mezery mezi dlaždicemi substrátem a necháte-li je prorůst trávou, dosáhnete nejen příjemnějšího, zeleného vzhledu, ale i snížení okolní teploty a zvýšení vzdušné vlhkosti. V období vydatných dešťů nebo tání sněhu pomůže zatravňovací dlažba zadržet více vody přímo na pozemku. Navíc, zatravňovací dlažba je odolná vůči klimatickým vlivům i zatížení. Vhodně zvolený typ zvládne provoz nejen pro pěší, ale i pro osobní a nákladní vozidla. Přitom si zachovává všechny funkční vlastnosti běžné dlažby.

Výhodou zatravňovací dlažby je, že při správné pokládce a zatravnění může zarůst tak, že nebude téměř vidět. Pokud zaroste trávou, působí úplně nenápadně. Zatravňovací dlažba je vhodná i na místa, kde plánujete drenáž, protože povrch není uzavřený a voda se tak může volně vsakovat do země. Zpevnění příjezdové cesty ke garáži nebo k chatě lze efektivně vyřešit zatravňovací dlažbou. Plocha je stále zelená a vaše pneumatiky se přitom nebrodí bahnem ani neničí trávu.

Zatravňovací dlažba se nemusí hodit vždy a všude. Přes nesporné výhody zatravňovaček není tento typ zpevnění ploch vhodný na místech, kde se pohybují vozíčkáři, lidé s francouzskými holemi nebo dámy na podpatcích.

Typy zatravňovací dlažby: Betonová vs. Plastová

Při výběru venkovní zatravňovací dlažby je důležité zaměřit se na několik klíčových aspektů, přičemž jedním z prvních kroků je výběr materiálu. Existují dva základní typy - betonová a plastová zatravňovací dlažba. Každá z nich má své výhody i nevýhody.

Betonová zatravňovací dlažba

Betonová dlažba, která se vyrábí v přírodní šedé barvě nebo v různých barevných odstínech, je obvykle levnější, je pevná a dobře sedí na podkladu. Má vysokou nosnost a nekloužou, takže je můžete beze strachu aplikovat i na svažující se cesty. Jde o nejčastější řešení zpevnění povrchu zatravňovací dlažbou, ale spíš jen z hlediska dlouhodobé nabídky na trhu. Betonová zatravňovací dlažba je obecně odolnější a lépe odolává vysokému provozu. Při zatravňování je potřeba dbát na dobré promíchání travního semene se zeminou, aby tráva mezi žebry rovnoměrně zakořenila.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

S tím je však spojené to, že je těžká, a proto se s ní podstatně hůře manipuluje. Vyšší hmotnost jde ruku v ruce s náročnější dopravou a méně praktickou pokládkou. Navíc za teplého slunného počasí nasákne velkou část zálivky, která se rychle odpaří, takže tráva pak strádá. Beton navíc není k trávě tak úplně šetrný, protože do sebe nasává vlhkost, a při dešti tak bere rostlinám vláhu. Trávník se proto možná nebude zelenat tak pěkně, jak jste si představovali. Pokud nejsou dlaždice naimpregnované, sají dokonce i vodu z hlíny, ve které tráva roste. Kromě toho má betonová dlažba oproti plastu menší odolnost vůči klimatickým vlivům a v zimě jí může poškodit mráz. Betonová zatravňovací dlažba může vydržet až 20 let nebo déle, pokud je správně instalována a udržována.

Plastová zatravňovací dlažba

Plastová dlažba je oproti tomu podstatně lehčí, montáž i manipulace s ní je tak snazší. Vybírat můžete z tenkostěnné a silnostěnné varianty. Plastová zatravňovací dlažba se vyrábí recyklací - jde o kombinaci polyethylenových fólií s dalším plastovým odpadem. Vyrábí se z recyklovaného plastu nebo dřevoplastu (WPC). Oba materiály odolávají UV záření, tvarovým změnám vlivem teploty a jsou ekologicky nezávadné. K dispozici je hned v několika barevných odstínech. V odolnosti si ale nezadá s tou betonovou. Plastový materiál ke zpevnění chodníků, garážových stání nebo sunoucích se svahů je spolehlivé a trvalé řešení. Pro rovné plochy je ideálním řešením. Kromě toho je nenasákavá, takže veškerá vláha je k dispozici trávě, které se v ní daří. Na rozdíl od klasické zámkové dlažby nezadržují plastové tvárnice vodu, čímž zabraňují nadměrnému vysychání a váš trávník bude stále zelený. Navíc díky své barvě splynou s okolím a nebudou narušovat přírodní vzhled zahrady. Plastová zatravňovací dlažba umožňuje mnohem větší zatravnění v porovnání s betonovými tvárnicemi. Díky její hmotnosti je montáž jednodušší. Spojování jednotlivých dílců je na zámky, takže při montáži nejsou zapotřebí další komponenty. Svým vzhledem velmi připomínají betonovou zatravňovací dlažbu.

Plastová dlažba je však také o poznání dražší. Jako daň za náročnější technologie výroby a šetření životního prostředí se tento materiál pohybuje ve vyšších cenových relacích. Nejkvalitnější, robustní typ zatravňovacích panelů, Puruplast E50 S, se svojí cenou blíží k 400 Kč/m2. V rámci celkové realizace vydlážděného prostranství je však pořízení zatravňováků jedinou nákladnější položkou. Kromě materiálu je nutné počítat s jeho dopravou, přípravou podloží a pokládkou dlažby.

Pokud ale uvažujete například o zpevnění svahu pro vyjíždění s autem, může prokluzovat. Na rovné ploše je plastová dlažba ideálním řešením, ale pokud uvažujete po zpevnění svahu pro vyjíždění s autem, tak vám může plastová dlažba prokluzovat. Samozřejmě záleží na velikosti spádu a okolních podmínkách, ale jestli chcete mít jistotu, tak raději sáhněte po betonové zatravňovací dlažbě. Silnostěnné tvárnice navíc nedrží pohromadě samy a musejí se připevňovat k obrubníkům. Oproti tomu tenkostěnné tvárnice se k sobě spojují zámky, jejich montáž je tudíž jednodušší. Obtížné je ovšem jejich opětovné rozebrání, nevybírejte je proto jako dočasnou záležitost. Tenkostěnné plastové tvárnice se nicméně zdají být v porovnání s ostatními druhy zatravňovací dlažby nejlepším řešením. Jsou nenápadné, šetrné k trávníku a svou funkci umějí splnit na výbornou.

Novinkou na trhu jsou potom zatravňovací rohože, které nevyžadují pevnou pokládku, ale uchycují se přímo na vyrovnanou osetou plochu. Nejodolnější rohože se holedbají nosností až 5 tun. Jejich cena nebývá zrovna nízká, ale pokud od ní můžete odečíst náklady na přípravu podkladu, je to jistě atraktivní možnost, jak terén zpevnit snadno, rychle a svépomocí.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

Srovnávací tabulka

Jak položit zatravňovací dlažbu

Pokládka zatravňovací dlažby není příliš složitá, zvládne ji každý zručnější jedinec. Důležité je si nejprve vyznačit prostor, kam budete dlažbu pokládat. Před samotnou instalací je nutné zvážit, jak moc bude plocha zatěžována. Bude sloužit k parkování nebo jako pěší zóna? Taková úvaha je naprosto zásadní, protože se od toho odvíjí výška a složení plochy nosného lůžka. Špatná volba podloží může způsobit nežádoucí zkroucení.

1. Příprava podloží: Nejprve je třeba odebrat zeminu. V případě, že je na místě standardní podloží, odstraňte ji přibližně do hloubky 20-30 centimetrů, pokud je podloží jílovité, tak do hloubky 40 centimetrů. Potom povrch zarovnejte a důkladně zhutněte. Na upravené podloží nasypejte vrstvu štěrku frakce 5/32 až 5/63 v tloušťce zhruba 20 cm. Na tuto vrstvu štěrku můžete navézt ještě jednu vrstvu štěrku o menší frakci. Na takto připravený podklad položte geotextilii. Ta vše zpevní a zabrání prorůstání plevele. Dalším krokem je nanesení poslední tzv. kládací vrstvy, která je z nejjemnějšího drceného kameniva.
2. Pokládka dlažby: Na připravený podklad teď můžete začít pokládat dlažbu. Panely je vhodné pokládat kolmo ke směru jízdy. Pokud jsou opatřené zámkem, držte se orientační značky, která určuje správný směr kladení panelů. U nerovného terénu začněte s pokládkou ve směru spádu. Plastové tvárnice se k sobě spojují zámky, jejich montáž je tudíž jednodušší. V ideálním případě by každá zatravňovací tvárnice měla být olemována obrubníkem. V takovém případě nebo v případě blízkosti jiné pevné stavby je třeba nechat 5cm dilatační mezeru.
3. Výplň dlažby: Nakonec dlaždice vyplňte zeminou smíchanou s travním semenem. Doporučujeme užít větší množství spíše písečné půdy vzhledem k tomu, že dojde k úbytkům působením počasí a dalších přírodních vlivů. Jako alternativu lze použít štěrk o velikosti 4 - 16 mm.

Pokud se rozhodnete pro trávník, tak je zásadní výběr substrátu a jeho množství. Dále je nutno promyslet výběr osiva.

Jak zatravňovací dlažbu udržovat

Výhodou zatravňovací dlažby je, že je téměř bezúdržbová. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Stačí jen podle potřeby zalévat a trávu sekat. K sečení ale můžete bez obav používat motorovou nebo elektrickou sekačku. U betonových dlaždic si ale ohlídejte, zda jsou opatřeny trvalou impregnací. Kromě toho impregnace také zabraňuje ulpívání povrchových nečistot. Vlivem například mokrého listí nebo pylu může přesto dojít ke změně zabarvení, to ale následně působením deště nebo sněhu zmizí. Hůře odstranitelné jsou například skvrny od motorového oleje.

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

tags: #dlazba #zatravnovaci #dlazba #srovnani

Oblíbené příspěvky:

• Vše o dvousložkových tmelech OBI a jejich použití
• Izolace dešťového potrubí
• Informace o kotli Slokov na dřevo
• Průvodce výběrem omítky
• Rozměry a montáž ukončovacích profilů