Dlažba na podložkách a zatížení EPS izolace
Pokládka dlažby na podložkách, zejména v kombinaci s pěnovým polystyrenem (EPS), je časté řešení pro střešní terasy, balkony a další pochozí plochy. Tento systém nabízí řadu výhod, ale je klíčové správně navrhnout a provést celou skladbu, aby byla zajištěna dlouhodobá funkčnost a stabilita. Pěnový polystyren (EPS) je lehká a tuhá organická pěna, která se široce používá v evropském stavebnictví, zejména jako tepelná izolace.
Výběr vhodné tepelné izolace EPS pro dlažbu na podložkách
Při použití dlažby na podložkách je výběr tepelné izolace zásadní. Tepelnou izolaci je nutné vybírat tak, aby byla schopna přenést bez degradace nebo přílišné deformace zatížení, které je na ni kladeno. Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků, jako jsou například izolace na terénu, se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren. Tyto materiály mají při celoplošném zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost, tj. při běžném zatížení mají malé stlačení i při velkých tloušťkách izolace.
Typy EPS a jejich vlastnosti
- EPS 100 Z: Jedná se o polystyren EPS s dobrou lambdou (součinitel tepelné vodivosti λ), která nabízí velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a také dostatečnou hodnotu pro zatížení v tlaku 100 kPa. Polystyren EPS je standardně dodáván v deskách formátu 100 x 50 cm a je nabízen v tloušťkách od 1 do 30 cm.
- Šedé provedení (s grafitem): Do klasického bílého polystyrenu EPS je přimíchán grafit (uhlík), který zajistí lepší tepelně izolační vlastnosti a to až o celých 20 %. Například bílý podlahový polystyren EPS 100 Z má lambdu λ 0,037 W/mK a stejný podlahový polystyren s příměsí grafitu má hodnotu lambda λ 0,0302 W/mK.
- EPS 150 S a EPS 200 S stabil: Tyto polystyreny se používají spíše pro izolace rovné střechy, ale také do více zatížených podlah. Liší se hodnotou únosnosti v tlaku, která může dosáhnout až 250 kPa. Pro dlažbu na podložkách je nutné používat polystyren tužší, pevnější - nejméně třídy EPS 150S stabil, lépe však EPS 200S stabil (pevnost 1,5x až 2x vyšší, než u běžného střešního polystyrenu).
- Stabilizovaný polystyren: Rozdíl je v tom, že polystyren EPS je vyráběn ve větších blocích a poté je nařezán do požadovaných tlouštěk. Stabilizovaný polystyren se nejdříve v blocích nechá odležet (dochází k dotvarování) a později se nařeže do požadovaných rozměrů desek, které již zůstávají tak jak jsou nařezané. Velmi často se tento polystyren EPS používá do vytápěných podlah, jelikož použití čerstvého podlahového polystyrenu EPS 100 Z by mohlo v případě rychlé náběhové křivky při spouštění podlahového topení zapříčinit mírné, ale ne zanedbatelné deformace těchto neodležených desek. Vzniklá situace pak mívá následky mezírky mezi deskami a tyto se projevují tepelně izolačními úniky do spodních vrstev podlahové konstrukce, což je škoda.
- Extrudovaný polystyren (XPS): Občas je užíváno řešení, které se odborně nazývá DUO střecha. Znamená to, že je nad hydroizolace umístěna ještě vrstva Extrudovaného (XPS) polystyrenu, která jednak chrání hydroizolaci před velkými výkyvy teplot a tím prodlužuje její životnost a zároveň je vynikající roznášecí vrstvou. Materiál XPS je tak tvrdý a pevný, že dostatečně odolává zatížení na malou plochu podložky.
Parametry stlačitelnosti a zatížitelnosti EPS
V technických listech plovoucích anhydridových podlah se operuje s termínem stlačitelnost EPS. U EPS se definuje při 10% stlačení (nevratná deformace), nebo při 2% (vratná). Pro dlaždice se doporučuje minimální stlačitelnost (3mm). Trvalé zatížení podlahové konstrukce rodinných domů by nemělo přesáhnout 2 000 kg/m2 (0,02 MPa).
Číslo v označení EPS (např. EPS 100) vyjadřuje pevnost polystyrenu v kilopascalech při desetiprocentním stlačení. Poněvadž je tato deformace již poměrně velká, uvádí se rovněž pevnost polystyrenu EPS 100 S při dvouprocentním stlačení, která činí 20 kPa, což představuje deformaci naší desky 2 mm při zatížení 2 t na 1 m2.
Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100) vzniká největší dotvarování zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení pak nepřenáší izolační deska celoplošně, ale bodově pouze v místech, kde se podkladu dotýká.
Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna
V rámci řešení předmětné podlahy byly v laboratoři Isover provedeny zkoušky zatížení tlakem. Celoplošně podepřené desky Isover EPS 100 tl. 2 x 50 mm vykázaly při zatížení 2 000 kg/m2 deformaci okolo 1 mm (deklarovaná hodnota max. 2% tj. max. 2 mm).
Důležitost rovného podkladu a správné pokládky
Typickým případem je pokládka na asfaltové hydroizolační pásy, kde se na každém metru nachází spoj pásů s vyvýšením cca 3 mm. Pokud nedojde k vyrovnání nerovností před aplikací desek, budou následně podepřeny pouze z cca 20 %. Podobně působí případné dutiny mezi jednotlivými vrstvami izolačních desek, které vznikají z titulu tolerancí tlouštěk desek, jejich pokládkou na nečistoty na spodní vrstvě apod.
- Je vhodné použít jednu vrstvu tepelné izolace dostatečné tloušťky.
- Lepení EPS desek na sebe nedoporučujeme.
- Pod desky EPS nepoužívejte podsyp s větším zrnem. Velká zrna podsypu by působily jako nečistoty pod pokládkou a způsobovaly bodové zatížení.
Pokládka dlažby na podložky
Dlažba pro terasy, která je na tyto účely běžně užívána, je betonová dlaždice o rozměrech 0,3x0,3 až po 0,5x0,5m. Dlaždice jsou kladeny buď na speciální plastové roznášecí podložky, nebo se dají pokládat do štěrkového lože (štěrk frakce 16-32 mm nazývaný kačírek je pro tento účel vhodný).
Plastové podložky
Plastové podložky mají poměrně malou plochu, jedná se vesměs o terče o průměru 120-150 mm. Přes tyto podložky se přenáší veškeré zatížení. Proto je nutné používat nikoliv běžný polystyren, ale polystyren tužší, pevnější. Při použití běžného polystyrenu nebo minerální vlny by se totiž podložky do polystyrenu bořily a mohly by škodit i hydroizolaci. Plastové terče je možné pokládat na fólii přímo, bez nutnosti podložení textilií.
Co se podložek týče, tyto mohou z pohledu možnosti vyrovnání sklonu střechy nebo nerovností být dvojí:
Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva
- Nerektifikovatelné podložky: to jsou pevné výlisky s výřezy pro 4 rohy dlaždic. Kopírují sklon střechy a také nerovnosti.
- Rektifikovatelné podložky: tyto podložky jsou rektifikovatelné v určitém rozmezí - například 50-90 mm. Znamená to, že například pootočením závitu můžete podložku plynule nastavit v udaném rozmezí.
Pokládka do štěrkového lože
Dlažba pro terasy, která je na tyto účely běžně užívána, je betonová dlaždice. Pro dlažbu platí, že štěrkové lože zatížení roznáší lépe a tepelnou izolaci tak tento způsob zatěžuje rovnoměrněji. Přesto však doporučuji užití alespoň EPS 150S stabil.
Oblíbenou alternativou k pokládce venkovní keramické dlažby na terče je jejich uložení do štěrku či do trávy. Pro použití na terasy, venkovní posezení či kolem bazénu je takové řešení mnohdy výhodnější. Právě pokládku na štěrk preferujeme a našim zákazníkům zpravidla doporučujeme. V takovém případě se obejdete bez plastových či gumových terčů, budete však potřebovat spárovací křížky.
Hydroizolace a ochranné vrstvy
Skladba pro střešní terasu do jisté míry odpovídá běžné jednoplášťové střeše. To, na co je nutné brát ohled zejména jsou parametry výběru vhodné tepelné izolace a výběru odpovídající hydroizolace. Jako hydroizolace se užívá těch hydroizolačních materiálů, u kterých výrobce deklaruje možnost přitěžování. Může se jednat jak o hydroizolační asfaltové pásy, tak hydroizolační fólie.
Přímo na povrch materiálu XPS je vhodné umístit ochrannou geotextilii a na ni je možné pokládat dlažbu na plastové podložky. Smyčková rohož je vynikajícím řešením pro rychlý odvod vody ze střechy. Tvoří ji neuspořádaná vlákna plastu, která jsou dostatečně pevná na to, aby přenesla zatížení a zároveň vytvářejí prostor pro rychlý odvod srážek.
Pokládka venkovní dlažby na terče, štěrk nebo volně do trávy prodlouží životnost dlažby o desítky let, protože se nepoužívá žádná stavební chemie a spáry zůstávají volné. Tím, že se hydroizolace chrání před slunečním svitem, prodlouží se i její životnost.
Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?
Statické aspekty podlahové konstrukce
Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave" na měkkém podkladě. Ze statického hlediska se jedná o působení tenké Kirchhoffovy izotropní desky na pružném Winkler-Pasternakově podkladě. Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50 - 60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm). Výztuž ukládáme osově do středu desky.
Venkovní 2cm keramická dlažba i samotné terče jsou konstruované s ohledem na vyšší nosnost. Umístění těžkých květináčů, zahradního nábytku či vířivky je proto bezproblémové. Na druhou stranu není dlažba na terčích pojezdová a určená pro umísťování extrémně těžkých břemen.
Podlahová konstrukce je dle vyjádření majitele již několik měsíců stará a stále sedá, současné sednutí se pohybuje až do 7 mm. Předmětná deska PT je pro tento typ skladby podlahy zcela nevhodná. Návrh a provedení tepelné izolace podlahy s malým dotvarováním není složitý, je třeba dodržet pouze několik jednoduchých zásad.
Tloušťka tepelné izolace pro úsporné objekty
Abyste se vyhnuli tepelným ztrátám, dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy přes 150 - 200 mm pro nízkoenergetické až po 200 - 300 mm pro pasivní domy.
Tato tabulka shrnuje doporučené tloušťky izolace v závislosti na typu objektu a jeho energetických požadavcích.
| Typ objektu | Tloušťka izolace (mm) |
|---|---|
| Standardní domy | 120 |
| Nízkoenergetické domy | 150 - 200 |
| Pasivní domy | 200 - 300 |
tags: #dlažba #na #podložkách #zatížení #EPS

