PergolyPokládka keramické dlažby na dřevěný podklad: Kompletní průvodce
Pokládka keramické dlažby na dřevěnou podlahu, parkety nebo na podklady z materiálů na bázi dřeva má svá pravidla. Existují místnosti v domech a bytech, ve kterých nemůžeme očekávat betonovou podlahu. Pokud se chystáte pokládat dlažbu například v podkroví, podlahy máte zřejmě dřevěné nebo z něčeho, co je na bázi dřeva.
I pokud jste si mysleli, že to nejde a keramickou dlažbu lze pokládat pouze na poctivý beton, čtěte dále. Dřevo nebo materiály na bázi dřeva mají vlastnosti, které „nesvědčí“ způsobu pokládky keramické podlahy a nejsou velmi kompatibilní ani s některými vlastnostmi keramické dlažby. Dřevo je měkký přírodní materiál, který rád „pracuje“. Ohýbá a prohýbá se zejména v důsledku své háklivosti na vodu a vlhkost.
Pokud tedy původně dřevěnou parketovou podlahu nebo podklad pod dlažbu na bázi dřeva nezpevníte, nezafixujete a nezaizolujete, nedopadne pokládka dobře. Pokud by při zatížení podlahy docházelo k ohybům a průhybům z důvodu flexibilního podkladu, mohla by popraskat spárovací hmota, ale také dlažba. Přes praskliny by se pod dlažbu dostávala voda, a máme po podlaze, ale i po jejím podkladu.
Pokládku keramické dlažby na dřevěný podklad zvládnete pohodlně i sami - při dodržení postupu v přípravné i realizační fázi. Realizační postup při pokládání keramiky na dřevo je prakticky stejný jako při pokládání na beton či jiné tvrdé povrchy. Odlišnosti jsou v přípravné fázi, podklad je třeba navíc zpevnit, zafixovat, vyrovnat a zaizolovat. Pokud položíte keramickou dlažbu na dřevěnou podlahu nebo jakýkoli podklad na bázi dřeva správně, bude určitě taková, jaká má být: funkční, odolná a položená navždy.
Přípravná fáze
Při renovaci podlahy máte na výběr z několika možností, od dražších a komplexních řešení až po cenově dostupnější varianty. Pokud hledáte efektivní způsob, jak položit dlaždice na stará prkna, který vám ušetří peníze a zároveň zajistí trvanlivý výsledek, jste na správném místě. I stará prkenná podlaha má potenciál stát se pevným základem pro novou dlažbu. Je však důležité, aby stará prkna byla v přiměřené kvalitě. Musí být pevná, nepoškozená a bez napadení dřevokaznými škůdci jako je například dřevomorka nebo červotoč.
Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna
1. Pečlivá kontrola stavu podkladu
Prvním krokem je tedy pečlivá kontrola stavu starých prken. Ujistěte se, že jsou pevná, nepoškozená a bez hniloby. Pokud najdete volná nebo zdeformovaná prkna, je třeba je opravit nebo vyměnit. Tento krok je zásadní pro zajištění pevného a stabilního základu. Prohlédněte celou podlahu a případné nedostatky opravte - volná prkna přitlučte nebo přišroubujte, praskliny zatmelte.
Správné posouzení stavu podkladu je prvním krokem a základem úspěchu pro kvalitně odvedenou obkladačskou práci. Je samozřejmé, že povrch by měl být stabilní, čistý a rovný. Nesprávné položení obkladů a dlažeb na nerovný povrch může mít vážné následky jak z hlediska vzhledu finální vrstvy, tak i její trvanlivosti. Je to přímá cesta k nevzhledným odštěpkům, znatelným a viditelným rozdílům v úrovni mezi jednotlivými prvky. Navíc ponechání ploch nevyplněných lepidlem vede k praskání a oddělování dlaždic během používání.
Někteří stavebníci na to zkoušejí jít zkratkou a rozhodnou se pokládat dlaždice do takzvaných „bochánků", aby se vyhnuli vyrovnání podkladu. To je však nepřípustné. Nedoporučuje se vyrovnávání podkladu lepicí maltou, na kterou se připevňují dlaždice. To je možné pouze v případě nepatrných rozdílů v úrovni několika milimetrů, ale ani v těchto případech to není ekonomicky opodstatněné.
2. Adhezní můstek
Adhezní můstek (penetrační a zpevňující podkladový nátěr) je klíčový pro zajištění dobré přilnavosti samonivelační stěrky k dřevěnému podkladu. Aplikujte adhezní můstek na připravený povrch prken podle pokynů výrobce. Tento krok je důležitý pro vytvoření pevného spojení mezi dřevem a stěrkou.
3. Vyrovnání povrchu samonivelační stěrkou
Stará prkna mohou být i po zabroušení nerovná, což by mohlo způsobit problémy s pokládkou dlaždic. Povrch musí být co nejrovnější. Rovinnost podlahy je stanovena normou ČSN, která umožňuje maximální odchylku ve výšce 2 mm na délce dvou metrů.
Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva
Mnohem vhodnější je speciálně navržená vyrovnávací malta, která je levnější a účinnější než lepicí malta. Tento typ materiálu lze použít i k eliminaci velkých prohlubní, děr a jiných lokálních poškození. Pokud je třeba vyrovnat větší plochu podlahy, je nejlepší použít tzv. samonivelační potěr. Jak název napovídá, vytváří dokonale hladký povrch a jednoduše se roztírá dlouhým kovovým hladítkem. Nanáší se v tenké vrstvě, takže se vyznačuje nízkou deformací v počáteční fázi zrání.
Použijte samonivelační stěrku, která pomůže vyrovnat povrch a zajistí pevný základ pro další vrstvy. Stěrku rozmíchejte podle pokynů výrobce a rovnoměrně ji rozetřete po celé ploše. Při nalévání samonivelační stěrky nebo potěru na prkna vpravte do čerstvé vrstvy perlinku, aby dodala povrchu dodatečnou pevnost a zabránila vzniku trhlin v důsledku pohybu podkladu. Perlinku rozviňte rovnoměrně po celé ploše a vtlačte ji do stěrky pomocí hladítka. Nechte stěrku dostatečně zaschnout, aby vytvořila hladký a rovný povrch.
U běžných samonivelačních potěrů lze po podkladu obvykle chodit až po dvou dnech. Pokud jste v časové tísni nebo hodláte pokládat dlažbu v intenzivně využívaných prostorách, jako je například chodba, doporučujeme použít moderní rychleschnoucí výrobky. Potěr ztuhne a lze po něm chodit již za 2 hodiny.
Realizační fáze
4. Kontrola podkladu po vytvrzení
Jakmile je potěr zcela suchý a vytvrzený, připravte se na pokládku dlaždic. Ujistěte se, že povrch potěru je čistý a bez prachu. Pokud je potřeba, znovu zkontrolujte rovinnost povrchu.
5. Použití flexibilního lepidla
Pro pokládku dlaždic na potěr použijte flexibilní lepidlo na dlaždice, které je schopné absorbovat drobné pohyby podkladu. Speciální flexibilní lepidla jsou navržena tak, aby poskytla potřebnou pružnost a zabránila praskání dlaždic. Lepidlo připravte podle pokynů výrobce a naneste ho na potěr pomocí zubové stěrky.
Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?
6. Dilatační spáry
Nezapomeňte zajistit dostatečné dilatační spáry, aby se dlaždice mohly mírně pohybovat s podkladem bez praskání. Dilatační spáry jsou důležité zejména v místech, kde se setkávají různé materiály nebo kde dochází k výrazným teplotním změnám.
7. Pokládka dlaždic
Nyní můžete začít pokládat dlaždice podle standardního postupu. Aplikujte lepidlo na potěr pomocí zubové stěrky a pokládejte dlaždice podle plánovaného vzoru. Dlaždice jemně zatlačte do lepidla a zkontrolujte, že jsou ve vodováze. Pracujte postupně po malých úsecích, abyste zajistili přesné usazení každé dlaždice.
8. Spárování
Po zaschnutí lepidla můžete přistoupit ke spárování dlaždic. Použijte vhodnou spárovací hmotu a pečlivě vyplňte všechny spáry. Spárovací hmotu naneste gumovou stěrkou a zatlačte ji do spár. Přebytečnou hmotu setřete vlhkou houbou a nechte spárovací hmotu zaschnout.
Typy dřevěných podkladů a jejich příprava
Dřevěné podlahy: Klasika s dlouhou životností
Mezi nejstarší typy podlah patří podlahy dřevěné. Dřevěné podlahy se v případě občasné údržby vyznačují především dlouhou životností. Pakliže je objekt stále obydlený, a tudíž do něj nezatéká, kvalitní dřevěná podlaha vydrží v řádech sta let. Obrovská výhoda masivní dřevěné podlahy je ta, že při jejím mechanickém poškození ji jednoduše přebrousíme a docílíme tak za minimální náklady naprosto nově působícího vzhledu.
Mezi základní typy dřevěných podlah patří parkety, vlysy, masivní prkna nebo lepený masiv. Dřevěné prvky se spojují k sobě pomocí pera a drážky, nebo polodrážky. Prkna se přibíjí k příčným polštářům, které jsou tvořeny dřevěnými hranoly, nebo fošnami.
- Obyčejná prkenná podlaha: Tvořena různě širokými prkny kladenými na sraz do připraveného polštářového lože. Používaly se různé šíře prken od 12 cm do 25 cm. Tloušťka se pohybovala kolem jednoho palce tj. 2,4 až 3,0 cm.
- Palubová podlaha: Zhotovuje se z prken se shodnou šířkou, které mají polodrážku, nebo pero a drážku. Prkenné a palubové podlahy se zhotovují ze smrku nebo jedle.
- Vlysová podlaha: Je tvořena souvislým rovným podkladem, na který se přibíjejí jednotlivé vlysy. Tento podklad je tvořen OSB deskami, v dřívějších dobách byla používána prkna uložená na dřevěných polštářích. V dnešním novém rodinném domě jsou základními skladebnými prvky podlahy beton, kročejová izolace, OSB desky, vlysy.
- Parketové podlahy: Tradiční parketové podlahy jsou tvořeny parketami, které se skládají z menších kusů dřev spojených lepidlem a perem s drážkou.
- Špalíková podlaha: Je složena z nařezaných špalíků čtvercového nebo kruhového průřezu. Jednotlivé špalíky jsou odkorněné a kladou se do pískového lože. Spáry se zasypou pískem, nebo zalijí dehtem.
Podlaha na půdě pro obytnou podkrovní místnost
V případě, že budete chtít v podkroví bydlet, je nutné podlahu dobře zaizolovat. Jako tepelná izolace podlahy půdy se dá využít například rolované minerální vlákna. Je důležité vědět, zda bude podlaha pochozí nebo nepochozí. Pokud je podlaha nepochozí, stačí položit parozábranu a na ni foukanou minerální izolaci. Pro případ pochozí varianty podlahy na půdě, se musí na parozábranu položit rošt z OSB nebo hranolů. Izolace se dá položit i dvojitě, pokud si to situace vyžaduje kvůli tepelným mostům.
Rozhodli jste se využívat podkrovní prostor jako obytnou místnost? V tom případě, že se vám bude hodit podložka pod plovoucí podlahu na půdě, na kterou můžete pokládat podlahovou krytinu.
Skladba podlahy v podkroví (pro obytnou místnost)
Základem je dřevěný záklop, který je na úplném spodku celé podlahy. Nad ním musí být vrstva kročejové izolace. Může se jednat například o dřevovláknitou izolaci, lze ji položit i ve dvou vrstvách. Následuje vrstva dřevěného rámu, který umožňuje vedení vody nebo vodičů s elektřinou v podlaze. Předposlední vrstvou může být OSB deska s kročejovou izolací. Pro lepší odhlučnění je dobré použít právě takto dvě vrstvy kročejové izolace.
Při rekonstrukci podkroví v RD a potřebě zajistit odhlučnění stropu je důležité správně zvolit skladbu podlahy. Odstranění mazaniny, horních prken a škváry z prostoru mezi trámy je správným krokem. Škváru je nutno nahradit tepelně-izolačním materiálem. Dále by měl následovat horní záklop z konstrukčních desek (např. OSB) a na tyto položit 2 - 4 cm tuhých desek z minerální vlny, určených pro konstrukci podlahy. Možné je i použití elestifizovaného pěnového polystyrénu Styropor, přímo určeného proti kročejovému hluku. Na tuto vrstvu pak plovoucí podlahu.
Zde je možnost použití betonu. Nevýhodou tohoto řešení je, že betonová vrstva musí být od minerální vaty oddělena nepropustnou folií, aby nedošlo k pronikání vody do minerální vlny. Dále pak delší doba tvrdnutí betonu a požadavek na únosnost konstrukce stropu, která musí odpovídat vyšší hmotnosti betonové vrstvy. Protože celkový akustický útlum závisí do značné míry na hmotnosti konstrukce, může toto provedení nejlépe splnit požadavky na akustickou a zároveň tepelnou izolaci.
Další možností je použití konstrukčních desek místo betonu např. OSB desek, Cetris desek, sádrokartonových desek určených pro podlahy a podobných a to ve dvou překřížených vrstvách spolu pevně spojených. Takováto konstrukce má oproti betonu menší hmotnost a tedy poněkud horší akustické vlastnosti.
Pro použití na podlahy jsou dále vyráběny desky, skládající se z dřevotřískové desky a nalepeného pěnového polystyrenu, které jsou dodávány v celkových tloušťkách od 40 do 140 mm; z toho dřevotřísková deska má tloušťku 19 mm. Tyto by se položily přímo na horní záklop. Na tuto vrstvu pak nášlapná vrstva, např. plovoucí podlahy.
Suchost podkladu se určuje podle zbytkové vlhkosti, přičemž u betonu je přípustná hodnota 1,8 % CM při podlahovém vytápění a 2 % CM u betonových potěrů bez podlahového vytápění.
Důležité rady při realizaci
- Vlhkost: U dřevěných podlah je nutné dbát na to, aby nebyly vystaveny dlouhodobé vlhkosti.
- Větrání: Pokud pokládáte podlahu přímo na trámy, riskujete tak možnost vzniku kondenzace pod podlahou. Abyste tomu předešli, musíte vyvýšit palubky a umožnit přístup vzduchu mezi izolaci a desky.
- Elektroinstalace: Dbejte na správné vedení elektroinstalace, aby nedošlo k poškození kabelů při pokládce podlahy.
Pokud chcete dosáhnout dobrého estetického výsledku, stojí za to dbát na pečlivé provedení všech detailů. Prvky, jako jsou soklové lišty nebo sokly, stejně jako dekory, police nebo věšáky, lze účinně upevnit pomocí trvale pružných hybridních lepidel. V tomto případě je ideálním řešením lepidlo Bostik Lion. Pokud opravujete stávající obklady a potřebujete vyměnit jednotlivé poškozené dlaždice, můžete sáhnout po ultrapevném polyuretanovém lepidle. To se doporučuje zejména v případě, že musíte obklady pokládat na nerovný povrch. Bostik FIXPRO Turbo+ je rychle tuhnoucí a pevné lepidlo na bázi polyuretanové pěny. Je vhodné pro montáž okenních a dveřních rámů, lepení obkladů, panelů, dekorativních prvků a vyplňování dutin. Je rychlý, ale ne příliš rychlý: 60 sekund na nanesení pěny a 60 sekund na vytvrzení (dosažení silné počáteční přilnavosti). Pružné montážní lepidlo s okamžitým přichycením. Dobře se hodí k lepení různých stavebních materiálů a povrchových prvků.
tags: #dlazba #na #prkennem #podkladu
