Třídy odolnosti keramických dlaždic: Otěruvzdornost a protiskluznost

Keramické obklady a dlažby mají mnoho parametrů a vlastností, na které byste se měli při výběru zaměřit. Při výběru keramických obkladů a dlažeb vybírejte také podle toho, jsou-li určené do interiéru, nebo exteriéru. Obklady a dlažby určené pro venkovní použití musí být mrazuvzdorné. Ruku v ruce s mrazuvzdorností jde i parametr nasákavosti. Aby materiál odolal silným mrazům a nepopraskal, nesmí příliš nasávat vodu. Důležité údaje o výrobcích jsou uváděny také v technických listech. Všechny povinné a nepovinné údaje jsou uvedeny v technický listech. Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.

Odolnost proti otěru (otěruvzdornost)

Povrch keramických dlaždic je vystaven možnému poškození, protože se do interiéru z venku dostávají z obuvi malé části písku, prachu a dalších nečistot. Při časté frekvenci pohybu osob po keramickém materiálu dochází k jeho opotřebování. Míru odolnosti proti otěru (resp. obroušení) označuje parametr otěruvzdornosti. Odolnost proti povrchovému opotřebení - otěruvzdornost - je schopnost glazovaných keramických výrobků odolávat za daných podmínek účinku brusné směsi. Aby se předcházelo poškození podlahy, při výrobě se používají technologie, které umožňují dosáhnout u keramických dlaždic velmi tvrdého a otěruvzdorného povrchu.

Glazované dlaždice a parametr PEI

V případě glazovaných dlaždic je to právě glazura, která chrání povrch keramické dlaždice. Měření a zjišťování otěruvzdornosti je po výrobě dlaždic prováděno jen u keramických glazovaných dlaždic určených na podlahu. Stupeň otěruvzdornosti se neurčuje u obkladů a dekorací určených na stěnu, u kterých není požadovaná vyšší míra zatížení jako u keramických dlaždic. Glazované dlaždice se dělí do různých tříd odolnosti. Třídy odolnosti glazovaných dlaždic se stanoví podle EN ISO 10545-7 při mokrém testu PEI. Pomocí částic z oxidu hlinitého, ocelových kuliček a vody se v excentricky obíhající soustavě simuluje umělý otěr. Testované dlaždice se poté rozdělí podle počtu otáček při nepoškozeném profilu do skupin PEI 1 až PEI 5.

PEI je parametr rozlišující třídu otěruvzdornosti keramických glazovaných dlaždic. Hodnoty parametru se skládají ze dvou čísel. První číslo udává třídu a druhé počet cyklických otáček speciálního zařízení pro testování otěruvzdornosti v laboratořích. Hodnota otěruvzdornosti udává odolnost dlaždice (např. 3/750, 4/2100, 5/12000). Otěruvzdornost je jedním z nejdůležitějších parametrů určující použití určitého druhu dlaždice do předem určené místnosti v interiéru. Požadavek na stupeň otěruvzdornosti je často zadáván investory v zadávací dokumentaci k investičnímu projektu.

Standard otěruvzdornosti definovaný v normě EN 14411, příloha M rozlišuje klasifikaci zhruba následujícím způsobem:

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

  • Třída PEI 0: Glazované keramické dlaždice nejsou určeny na podlahu.
  • Třída PEI 1: Glazované dlaždice do interiéru, kde chodíme naboso nebo v domácí měkké obuvi a dlaždice zde nejsou vystaveny možnému poškození otěrem. Drobné částice písku a štěrku zanesené do interiéru na obuvi by mohly poškodit podlahu. Dlaždice je určena jen do interiéru a musí být chráněna proti poškození rohožkou. Dlažba je určena do koupelny, bytové ložnice, bez přímého vstupu ze zahrady případně ulice.
  • Třída PEI 2: Dlaždice na podlahu, kde chodíme v měkké nebo normální obuvi (bez podpatku, s měkkou podrážkou). Tyto místnosti mohou být dočasně vystaveny drobnému znečištění. Například obývací pokoje bez kuchyní. Dlažba v této třídě není vhodná v kuchyních, jídelnách, vstupních halách, chodbách a ostatních místnostech s vyšší zátěží pohybem a znečištěním.
  • Třída PEI 3: Dlažba na podlahu určená převážně do bytů, kde chodíme v normální obuvi s menší zátěží pohybem. Místnosti méně vystavené znečištění bez přímého vstupu z ulice nebo zahrady. Dlaždice do bytové kuchyně, do bytové chodby, na malé balkony nebo lodžie, uzavřené čisté terasy u bytů v panelovém domě.
  • Třída PEI 4: Dlažba určená na podlahu nebo na stěnu fasád rodinných domů, veřejných budov, kde se běžně prostory znečistí drobnými zrnky písku, štěrku ze zahrady nebo ulice. Dlažbu můžeme použít do prostor s průměrnou zátěží pohybem. Například haly, hotely, hotelové chodby a kuchyně, chodby a kuchyně a prostory v restauraci, kanceláře, průmyslové nebo veřejné chodby, velké prodejny, obchodní prostory, ostatní prodejní nebo výstavní prostory. Dlaždice je určena do interiéru nebo exteriéru. Pokládka je možná na balkón, venkovní terasu nebo do pergoly.
  • Třída PEI 5: Keramické dlaždice odolné nejvyšší zátěži pohybem určené do míst, kde se běžně prostory znečistí drobnými zrnky písku nebo štěrku. Dlažba je určena do míst s nejdrsnějšími podmínkami pro keramické glazované dlaždice a je předpokládán silný pěší provoz. Jde o maximální podmínky, kde lze ještě využít glazované dlaždice. Například obchodní centra, restaurace, pulty přepážek, haly na letišti a nádraží, vstupní hotelové haly, veřejné pěší pasáže, průmyslové využití.

Tato klasifikace platí pro uvedené použití za normálních podmínek. Mělo by se dbát na zvolenou obuv, způsob využití a možné procesy čištění a podlahy by měly být dostatečně chráněny proti škrábajícím nečistotám rohožemi u vchodů do budovy. Lesklou dlaždici je nutné chránit před kovovými částmi nábytku. Pro veřejné prostory vybereme vždy keramické dlaždice s vyššími užitnými parametry.

Odolnost slinutých keramických dlaždic (negazovaných)

U neglazovaných dlaždic ochranu zajišťuje vyšší stupeň lisování a následné pečení těla dlaždice při vysokých teplotách. Pokud u dlaždice není uveden parametr PEI (odolnost glazovaného povrchu), znamená to, že se jedná o vysoce slinutou keramickou dlaždici s nejvyšším stupněm odolnosti. U těchto produktů se v laboratořích výrobců zkoumá hloubková odolnost celého těla dlaždice a fyzické množství otěru materiálu a ne jen povrchová otěruvzdornost glazury. Stupeň hloubkové odolnosti je měřen množstvím opotřebovaného materiálu při testu a je vždy uveden v technické dokumentaci výrobku. V místech s velmi vysokými požadavky na stupeň odolnosti dlaždice s vysokými předpoklady znečištění (garáže, dílny, průmyslové prostory, atp.) bychom se měli rozhodnout pro technickou slinutou dlažbu. Jedná se o vysoce slinuté neglazované dlaždice vypalované při nejvyšších teplotách.

Protiskluznost dlaždic

Bezpečnost při chůzi je stejně důležitá jako pevnost dlažby. První z věcí, která by vás při výběru dlažby měla zajímat, není její design, ale hlavně otěruvzdornost a protiskluznost. Označení, se kterým se setkáte ve formátu R9 až R13, rozhoduje o tom, jak se bude podlaha chovat při každodenním používání. Označení R9-R13 udává stupeň protiskluznosti podlahy podle mezinárodní normy DIN 51130.

Fyzikální zákony jsou neúprosné. Pochopitelně platí, že čím je povrch hladší, tím více klouže. Z pohledu fyziky určuje bezpečnost podlahy součinitel smykového tření. Označuje se řeckým písmenem µ a udává jej číselná hodnota koeficientu tření. Se součinitelem smykového tření pracují i příslušné normy. Například norma ČSN 74 4505 vyžaduje u rezidenčních objektů (bytů a domů) koeficient tření alespoň 0,3. Ve veřejných prostorách jsou předpisy přísnější, zde musí µ odpovídat hodnotě alespoň 0,6. V místech, kde dochází ke kontaktu s vodou, musí navíc podlaha tyto hodnoty splňovat na mokrém povrchu. V prostorách, kde dochází k vysoké frekvenci pohybu, doporučujeme zvolit podlahy s koeficientem tření 0,6 a vyšším. Typicky jde o veřejné prostory a pracoviště, například školy, obchodní domy, úřady nebo zdravotnické objekty.

Častější je řazení do pěti tříd (R9 až R13) podle německé normy DIN 51 130. Metoda měření spočívá ve stanovení skluzu na nakloněné rovině a je schválena ve většině zemí. Test probíhá na tzv. zkouškové rampě, jejíž povrch je potažen testovaným materiálem. Zkušební osoba má speciální obuv, podlaha se potáhne olejovým filmem a rampa se pomalu naklání, dokud nedojde ke sklouznutí. Výsledek tedy ukazuje, jak bezpečně se člověk může po podlaze pohybovat i v kluzkých podmínkách. Zároveň platí, že čím vyšší je protiskluznost, tím hrubší bývá povrch. Což sice zvyšuje bezpečnost, ale také to do určité míry ztěžuje čištění.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

Hlavním kritériem rozdělení protiskluznosti podlah je úhel sklonu podlahy, pod kterým ztrácí noha oporu. Každá třída protiskluznosti má své jasné využití. Záleží na tom, v jakém prostředí se podlaha používá a zda je vystavena vodě, olejům nebo jiným látkám, které mohou snížit přilnavost.

Třída protiskluznosti Úhel sklonu Charakteristika a použití
R9 6-10° Nejnižší protiskluznost. Vhodné do suchých, čistých prostor, kde nehrozí kontakt s vodou, oleji ani mastnotou. Například kanceláře, obchody, školy, obytné místnosti, schody, jídelny, vstupní prostory, nemocnice nebo lékařské ordinace.
R10 10-19° Střední protiskluznost. Nabízí vyvážený poměr mezi bezpečností a snadnou údržbou. Použití v kuchyních, kavárnách, čajovnách nebo sanitárních prostorech.
R11 19-27° Vysoká protiskluznost. Vhodné do prostředí, kde se pracuje s vodou nebo jinými tekutinami. Poskytují dobrou stabilitu i při mokrém povrchu, proto se často používají v potravinářských závodech, kuchyních, autoservisech nebo myčkách, laboratořích nebo výrobnách nápojů.
R12 27-35° Velmi vysoká protiskluznost. Určený pro provozy s vyšším rizikem uklouznutí, kde se vyskytují oleje, tuky, maziva nebo jiné kluzké látky. Například chladírny, požární stanice nebo úpravny odpadních vod. Také v prostorách určených ke zpracování tuků nebo třeba v okolí nákladních ramp.
R13 >35° Nejvyšší protiskluznost. Setkáte se s nimi například v masokombinátech, chemických provozech, rafineriích tuků, jatkách nebo průmyslových kuchyních.

I když normy často definují požadavky na protiskluznost v koeficientu tření, ve většině katalogů obkladů a dlažeb tento parametr nenajdete. Už podlahy s třídou protiskluzu R9 zpravidla odpovídají koeficientu tření 0,5. U tříd R10 a vyšších pak µ odpovídá obvykle hodnotě 0,6 či 0,7. Obklady, které nejsou označované za protiskluzové a nepatří do žádné třídy R, mají koeficient tření obvykle 0,3. Normy DIN 51 097 a jiné zavádí i specifické třídění protiskluzu pro místa, kde se předpokládá chůze bosou nohou. Pro vlhké prostory je navíc protiskluznost určena i pomocí skupin A, B a C, které vám značí i míru bezpečnosti při chůzi bez obuvi.

V některých typech provozů je vyžadováno použití dlažeb s reliéfním povrchem. Jejich prohlubně totiž dokážou pojmout určité množství kapaliny, která se na podlahu vylije. U takových typů dlažeb se proto posuzuje i výtlačný objem, tedy objem prohlubní (v cm3) k ploše (1 dm2).

Další důležité parametry dlaždic

Kromě otěruvzdornosti a protiskluznosti je při výběru dlažby vhodné zohlednit i další vlastnosti, které ovlivňují její funkčnost a životnost.

  • Mrazuvzdornost a nasákavost: Jak již bylo zmíněno, obklady a dlažby určené pro venkovní použití musí být mrazuvzdorné. Aby materiál odolal silným mrazům a nepopraskal, nesmí příliš nasávat vodu. Výrobky s nasákavostí E ≤ 3 % jsou mrazuvzdorné. Naopak obkladové prvky skupiny BIII jsou obkladačky s nasákavostí E < 10 % nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny pouze do interiéru.
  • Pevnost a pojezdnost: Pevnost keramických obkladů a dlažeb je důležitým parametrem zejména při použití v technických prostorách. Ve skladech či garážích musí odolat velkému zatížení. Pokud má keramická dlažba odolat pojezdu vozidlem, musí být k tomuto účelu určena. Symbol označující možnost pojezdu najdete u kvalitních 2cm keramických dlažeb. Pojezdnost autem se pak podle zátěže rozděluje do několika tříd.
  • Chemická odolnost: Obklady a dlažby opatřené tímto piktogramem se vyznačují chemickou odolností, což je důležité v prostorách, kde hrozí kontakt s agresivními chemickými látkami.
  • Rozměrová přesnost (rektifikace): I při sebepečlivější výrobě obkladů a dlažeb může dojít k mírným odchylkám rozměrů. Pokud chcete provádět pokládku s minimální spárou a mít všechny obklady a dlaždice co nejpřesnější, upřednostněte rektifikované materiály.
  • Variace odstínu: Jak poznat, jestli se v balení nachází všechny dlaždice v jedno odstínu, nebo v několika? Podle parametru variace odstínu rozdělené do kategorií V0 až V4.

Označování a normy

Označování keramických obkladů a dlažeb se řídí podle ČSN EN 14 411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, posuzování shody a označování. Poslední edice č. 3 je z r. 03/2017. Tato norma obsahuje přílohy s požadavky na jednotlivé skupiny obkladových prvků a jejich charakteristiky, jako jsou rozměry, jakost povrchu, fyzikální a chemické vlastnosti, a doporučené šířky spár. Na obalech je uveden typ materiálu podle skupin evropské normy EN 14411 (např. BIa, BIb dlaždice, BIII - obkládačky), zda je výrobek glazovaný (GL) nebo neglazovaný (UGL), obchodní značka s identifikací původu, výrobce a země prvního výpalu, katalogové číslo výrobku, jmenovitý rozměr výrobku v cm, výrobní šarže, kalibrace, tonalita a u glazovaných dlaždic údaje o třídě otěruvzdornosti (PEI). Dále se uvádí, zda je výrobek rektifikovaný/nerektifikovaný a u leštěných nebo mechanicky upravovaných výrobků údaj o dočasné povrchové úpravě. Odlišně označené šarže a kalibry nesmí být použity na jednu plochu!

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

Technické parametry jsou uvedeny v normách řady ČSN EN ISO 10545, které specifikují metody pro stanovení různých vlastností keramických obkladových prvků, jako je odběr vzorků, geometrické parametry, nasákavost, pevnost v ohybu, rázová pevnost, odolnost proti opotřebení, délková teplotní roztažnost, odolnost proti náhlým změnám teploty, odolnost proti vzniku vlasových trhlin, odolnost proti vlivu mrazu, chemická odolnost, odolnost proti tvorbě skvrn a vyluhovatelnost olova a kadmia.

tags: #dlazba #trida #odolnosti

Oblíbené příspěvky: