Informace o keramických a hutných dlaždicích

Při plánování rekonstrukce koupelny nebo výběru obkladu je potřeba zvážit několik parametrů. Klíčovou roli hraje nejen design, ale i materiál, tloušťka, funkčnost nebo životnost dlaždic.

Typy obkladů do koupelny a jejich vlastnosti

Nabídka kachliček do koupelny je skutečně široká. Není tak divu, že může být výběr z celé řady druhů, designů a materiálů náročný. Pojďme se na oblíbené druhy koupelnových obkladů podívat zblízka.

1. Keramické obklady

• Keramické obklady a dlažby do koupelny jsou nejpoužívanější variantou.
• Za oblíbenost vděčí své životnosti, odolnosti vůči vodě a snadné údržbě.
• Jsou dostupné v mnoha barvách, tvarech i texturách.
• Lze je snadno kombinovat s jinými materiály.
• Keramika má poréznější střep a nižší teplotu výpalu.
• Keramiku lze použít převážně na stěny a do míst s menší zátěží.

2. Porcelánové obklady (gres porcellanato)

• Porcelán je oproti keramice méně porézní. Hutnost materiálu mu dodává skutečnou odolnost.
• Porcelánový obklad je vhodný i pro podlahovou dlažbu do koupelny.
• Obklady bývají dražší.
• Porcelán se lisuje pod vysokým tlakem a pálí při vyšší teplotě, čímž vzniká hutný střep s minimální pórovitostí.
• Porcelán lépe snáší vodu, mráz a zátěž, díky nízké nasákavosti je mrazuvzdorný.
• Nabízí široký výběr povrchů a je běžně rektifikovaný a přesný.
• Porcelán umí malé i XXL formáty, běžné jsou 60x120 cm a větší, k dispozici jsou i desky. Velký formát znamená méně spár a čistší prostor.
• Je to rozumná volba na terasu, kde dává stabilitu a jistotu v exteriéru.
• Hodí se na podlahové vytápění, protože dobře vede teplo a funguje spolehlivě.
• Většinou se nemusí impregnovat.
• Díky vysokému obsahu živce a procesu vypalování při maximálních teplotách až 1300 stupňů jsou tyto keramické dlaždice mimořádně hutné a tvrdé.
• Porcelánová kamenina je mimořádně odolná díky své tvrdé struktuře, která vzniká vnitřním výrobním procesem zvaným "slinování", při němž se materiály zhutňují působením zvýšeného tlaku a vysokých teplot.
• Stupeň tvrdosti porcelánové kameniny je 8 podle stupnice platné normy DIN - to je špičková hodnota ve srovnání s většinou ostatních podlahových krytin.
• Má extrémně nízkou nasákavost, která je nižší než 0,5 %, a je absolutně necitlivá na vlhkost.
• Denní údržba je úžasně jednoduchá: obyčejná voda a běžný komerční čisticí prostředek.

Dekorativní vzhledy porcelánové kameniny:

• Přírodní vzhled: Krásný a elegantní vzhled přírodního kamene lze v porcelánové kamenině reprodukovat tak dobře, že je téměř k nerozeznání od originálu. Stejně tak hřejivý, přívětivý vzhled dřeva je s úžasným realismem reprodukován na povrchu těchto dlaždic.
• Břidlicový vzhled: Antracitové tóny a typické struktury břidlice vytvářejí stylový a městský styl.
• Mramorový vzhled: Mramor je nejklasičtější přírodní kámen, se svými mračnými vzory a zdobným mramorováním je symbolem nadčasové krásy.
• Travertinový vzhled: Typický vzhled travertinu s teplými barevnými tóny a vzdušnými strukturami, který celkově působí středomořsky.
• Vzhled dřeva: Hřejivé vyzařování dřeva je hlavním důvodem obliby tohoto přírodního materiálu. Porcelánová kamenina s efektem dřeva nabízí podlahu s přirozeným vzhledem a pocitem krásného přírodního materiálu, bez obav ze znečištění a vody.
• Betonový vzhled: S dlaždicemi s betonovým vzhledem můžete vnést industriální styl do svých čtyř stěn.

3. Mozaika a bordury

• Efektní i estetické ozvláštnění velkých ploch zajistí dlaždičky v podobě mozaik.
• Lze z nich skládat nejrůznější vzory nebo jiné dekorativní prvky.
• Mozaikové obklady bývají vyráběné z keramiky, porcelánu ale i skla.
• Stejně tak efektním vizuálním prvkem mohou být dekorativní obkladové bordury.

4. Přírodní kámen

• Pokud máte rádi nejen přírodní materiál, ale i rustikální vzhled, je tento typ obkladu přesně pro vás.
• Zaujmout může mramor, žula nebo travertin, které působí luxusně a sofistikovaně.
• Zajímavé jsou například v podobě obkladových pásků.
• Současně vynikají mimořádnou odolností.
• Obklady z přírodních materiálů mohou vyžadovat pravidelnou povrchovou úpravu.

5. Samolepicí PVC obklady

• Jsou skvělou variantou pro rychlou renovaci bez náročné instalace, pokud nemáte finanční prostředky nebo vás tlačí čas.
• PVC obklady jsou voděodolné a mají poměrně dobrou životnost.
• Jejich životnost je ale kratší než u keramiky či porcelánu.

Tloušťka obkladů a dlažby

Tento parametr je zcela zásadní z hlediska životnosti a odolnosti obkladů. A jak tedy vybrat optimální tloušťku dlažby?

• Obklady na stěny - běžná tloušťka je 6-10 mm.
• Velkoformátové obklady - tloušťka se zde odvíjí i od výrobce, a tak mohou být silnější i tenčí.
• Pro běžné použití v bytových prostorách, administrativních budovách atd. je vhodná tloušťka 7-12 mm.
• Pro podlahy vystavené mechanickému namáhání je vhodná tloušťka 18-30-40 mm.

Z následující tabulky je zřejmé, že odolnost keramických obkladových prvků proti mechanickému namáhání je závislá na jejich tloušťce. Při použití je nutno k tomu přihlížet.

Vlhké prostředí má svá specifika

Kachličky do koupelny musí mít určité vlastnosti. Důvodem je především zvýšená vlhkost vzduchu, která se v koupelnách drží téměř permanentně. Pro spolehlivé použití na podlahy je nutná tvrdost nejméně 5. stupně Mohsovy stupnice tvrdosti a alespoň 3. třídy odolnosti proti tvorbě skvrn.

Čtěte také: Přírodní krása dřevěných dlaždic

• Protiskluzové: Tento parametr je klíčový především pro podlahové dlažby, zejména v blízkosti sprchy. Vyšší číslo u protiskluzu znamená jistější krok na mokru. Do sprch a mokrých zón se volí spíš vyšší hodnota.
• Nasákavost: Říká, kolik vody střep pojme. Do mokrých zón a exteriéru je žádoucí hodnota zhruba do půl procenta. Porcelán má hutnější střep a velmi nízkou nasákavost, takže vydrží víc a hodí se i ven.
• Odolnost proti tvorbě skvrn: Podlaha a stěny koupelny jsou vystaveny kontaktům s chemickými i jinými látkami, jež vytvářejí skvrny, musí být pečlivě očišťovány za použití čisticích prostředků.
• Odolnost proti povrchovému opotřebení (PEI): Hodnotí odolnost glazovaného povrchu proti otěru. Do běžných domácích podlah se volí minimálně střední třída. U výrobků se stejným stupněm tvrdosti a stejným leskem je opotřebení znatelnější u tmavých barev než u světlých a u lesklých glazur je opotřebení znatelnější v porovnání s matnými povrchy.
• Mrazuvzdornost: Schopnost prvků odolávat venkovním vlivům (dešti, mrazu atd.). Vybrat dlaždice, které nejsou odolné vůči mrazu a umístit je na podlahu terasy domu v horách nebo na fasádu v horách je jednoznačně chybné.

Kritéria protiskluznosti dle norem

Protiskluznost je vlastnost povrchu dlaždic, která zajišťuje bezpečný pohyb osob. Pro většinu stavebních objektů jsou požadavky na protiskluznost dány legislativou. V ČR se volba dlaždic řídí požadavky na protiskluznost. Vyhlášky o technických požadavcích na stavby odkazují na hodnoty uvedené v normách ČSN 74 4505:2012 Podlahy - Společná ustanovení, ČSN 73 4130:2010 Schodiště a šikmé rampy - Základní požadavky a ČSN 72 5191 Keramické obkladové prvky Stanovení protiskluznosti.

Minimální požadavky na protiskluznost se liší v závislosti na typu prostoru a předpokládané zátěži:

Technické požadavky a normy pro keramické obkladové prvky

Důležitým vodítkem jsou normy, ve kterých je stanovena celá řada kritérií pro jakýkoliv typ výrobku. V české normalizační soustavě platí soubor norem EN ISO pokrývající obor keramických obkladových prvků. Evropské normy platí pouze pro výrobky I. třídy. Je důležité zdůraznit, že výběr obkladových prvků musí být technicky správný (otěr, mráz, nasákavost) a také technicky a ekonomicky ospravedlněný, i když je třeba brát ohled na estetické nároky.

Klasifikace keramických obkladových prvků (KOP) dle ČSN EN 14411 ed. 2

Ing. technické kritérium, které se zakládá na znalosti materiálů, jejich technických charakteristikách ve vztahu k určenému prostředí, je základem pro technický výběr. Znalost zatřídění příslušného výrobku do jedné ze skupin třídění je nezbytná pro rozhodnutí o tom, jaké minimální vlastnosti musí mít výrobek nejvyšší kvality. Na nasákavosti závisí mnoho dalších chemických, fyzikálních a mechanických vlastností (čím vyšší je hutnost, tím vyšší je např. mechanická pevnost, odolnost proti vlivu mrazu, odolnost proti chemickým činidlům atd.).

Označení a rozměry dlaždic

• Jmenovitý rozměr: Běžné označení rozměrů keramických obkladových prvků, např. deklarovaný rozměr (možné označení tiskem, tabulkou apod.).
• Deklarovaný rozměr: Konkrétní výrobní rozměry, uvedený v šarži produktu, který je důležitý při skladbě více druhů keramických obkladových prvků do jedné plochy a pro zachování stejné šířky spáry.
• Kalibrované rozměry: Kalibrace je zabrušování hran na přesný rozměr (např. 598x598 mm). Současně se zlepšuje pravoúhlost a přímost hran. Kalibrované prvky mají křehkou hranu, proto se s nimi musí manipulovat opatrně.
• Rektifikace: Velmi přesnou kalibraci prvků výrobci obvykle označují pojmem rektifikace. Rektifikace znamená přesně zabroušenou hranu, která umožní užší spáru a čistou linii. U rektifikovaných výrobků se po vypálení opracovávají diamantovou pilou, vytvářejí se přesné úhly 90 stupňů. Umožňuje modulární pokládku velkých i menších dlaždic na úzkou spáru (např. 2 mm).
• Nerektifikované obkladové prvky: U těchto výrobků se doporučuje šířka spáry cca 3-4 mm. Díky přirozeným rozměrovým nepřesnostem u nerektifikovaných výrobků je lepší se úzké spáře 2 mm vyhnout.
• Modulové rozměry: Např. M 10x10, M 20x20 cm, jsou vhodné pro kombinování obkladových prvků různých formátů do jedné plochy při zachování průběžných spár.

Jakost a vady povrchu

Jakost povrchu se hodnotí podle zkušební normy ČSN EN ISO 10545-2 (posuzovaný povrch se pozoruje při osvětlení 300 lx z 1 m). Při jiných podmínkách (např. při pozorování zblízka nebo za použití lupy) nelze závady zjišťovat.

Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami

Kriteria k popisu jakosti povrchu obkladových prvků jsou např. trhliny ve střepu, trhliny v glazuře, neglazovaná místa, důlky, vpichy, vady dekoru, vady pod glazurou, otlučené hrany, otlučené rohy, barevný odstín. Hledisko posouzení, zda záměrný dekorativní efekt je přijatelný, stanoví odpovídající předmětové normy. Za záměrné efekty nelze považovat trhliny, otlučené hrany a rohy.

Barevný odstín a šarže

• Pro některé druhy obkladových prvků je charakteristický barevný odstín.
• Rozdílnost barevných odstínů nemůže být posuzována jako vada, pokud ovšem celkový vzhled není porušován násilnými barevnými přechody a nápadnými shluky obkladových prvků.
• U výrobků s charakteristickou barevnou odstínovostí se doporučuje výrobky před použitím míchat z několika obalových jednotek. Tím se docílí, že v celé ploše jsou pak pouze pozvolné změny působící rovnoměrně a nemají nepříznivý vliv na její celkový vzhled.
• Kolísání odstínů, dekorů a vzorů je přirozená vlastnost obkladů a dlažeb.
• Je vhodné používat keramické obkladové prvky z jedné výrobní šarže. Kód výrobní šarže si doporučujeme poznamenat. Obvykle je možné podle kódu šarže objednat výrobky i s odstupem času, např. pro případné doplnění nebo výměnu.

Historie a vývoj keramických dlaždic ve 20. století

S nástupem modernizace a průmyslovou revolucí přestala být výroba dlaždic výlučně ruční záležitostí. V zásadě se na začátku 20. století neměnily technologie ani výrobky. Výrobou hutných dlaždic v českých zemích vynikala zejména výroba v dnes už neexistující Chlumčanské keramičce, která se později přejmenovala na Chlumčanské keramické závody.

• Obklady na porézním střepu: Nejčastěji se vyráběly lisováním za sucha a byly polévané glazurou, nejčastěji bílou, případně v pastelových barvách. K těmto bílým obkladům se často vyráběly doplňky, jako soklíky, mýdlenky apod.
• Dlažby na hutném střepu: Nejčastěji se vyráběly jako neglazované dlaždice, barvené ve střepu. Dřívější technologie neumožňovala dosáhnout až tak kvalitního zpracování jako dnešní slinuté dlaždice, nicméně jejich odolnost byla zejména díky probarvenému střepu vynikající. Technologie výroby spočívala v ručním nasypávání jednotlivých barevných surovin přes plechovou formu, po jejímž vytažení došlo k vylisování dlaždice a jejímu následnému výpalu.
• Rozvoj sítotisku (70. léta): Umožňoval dodávat dlaždicím design jako mramor. Tato technologie byla poměrně náročná na seřízení strojní linky, protože každá barva se tiskla přes své síto.
• Technologie rotaprintu (80.-90. léta): Dalším vylepšením byla sítotisk přes pohyblivé síto.

Pokládka a montáž dlažeb

Úspěšná realizace keramických dlažeb a obkladů vyžaduje kromě bezchybné pokládky a dodržení všech technologických postupů také splnění požadavků na samotné keramické obkladové prvky. U dlaždic a obkladů se doporučuje kombinovaná metoda v tenkém loži, při níž by měla být zadní strana dlaždic a obkladů kromě stěrky natřena také lepidlem na dlaždice a obklady - tím se zajistí lepší přilnavost k podlaze.

Příprava podkladu

• Zásadním předpokladem pro dokonalé lepení je rovný, pevný a suchý podklad.
• Při měření rovinnosti podkladu je nutno používat vodováhu nebo jinou přesnou měřicí pomůcku (např. ultrazvukové nebo infračervené pomůcky) a měření provádět v různých směrech.
• Podklad musí být zbaven látek, které by mohly snížit jeho přídržnost k lepicí hmotě. Důležité je odstranění prachu a nečistot - vysátím nebo omytím.
• Pokud je podklad nasákavý, je nutné ho ošetřit spojovacím nátěrem.
• K účelu vysprávek slouží dva druhy hmot, tzv. vyrovnávací hmoty, které mají přibližně stejné mechanickofyzikální vlastnosti.

Lepicí hmoty

• Používáme většinou hotová průmyslově vyráběná lepidla.
• Existují dvě základní lepicí směsi - cementové a polymerní.
• Při výběru se zaměříme na specifické požadavky podkladu ve vztahu ke keramické dlažbě.
• Důležité je dodržovat technologické lhůty pro použité technologie.

Spárování

• Spáry užší než 2 mm snižují schopnost vstřebávat pnutí mezi podkladem a samotnou dlažbou.
• Zásadně se nedoporučuje pokládka beze spár, tzv. na sraz. Tento způsob zcela eliminuje vstřebávání pnutí mezi podkladem a dlažbou, navíc nečistota zanesená ve spárách je neodstranitelná.
• U pórovinových obkládaček se doporučuje použít spárovací hmotu typu CG2WA se sníženou nasákavostí.

Doplňky a zakončení

• Velmi dobrým pomocníkem jsou zakončovací lišty, které zakrývají řeznou hranu obkladu a tvoří rovné hladké zakončení.
• U soklových dlaždic je doporučená výška 7,5 nebo 8 cm.
• Pro zakončení venkovní hrany obložení stěny se často používají z dlažby nařezané pásy.
• Dilatační spáry v podlaze se nevyplňují pružnou hmotou, např. silikonem.

Časté vady dlažeb

• Odlepení dlažeb: Častá příčina je nevhodný lepicí materiál, resp. zaschlá malta.
• Trhliny v dlažbě: Mohou být způsobeny pronikáním vody do spár a působením mrazu.
• Přechodné tmavé zbarvení obkladu: U pórovinových obkládaček může být způsobeno pronikáním vlhkosti do střepu obkládačky, vodopropustností spár, vlhkostí v podkladu a vysokou vlhkostí vzduchu v koupelnách s nedostatečným odvětráním. Toto dočasné zbarvení však nepředstavuje vadu výrobku.

Čtěte také: Průvodce údržbou dlaždic

tags: #dlazdice #keramicke #hutne #informace

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní průvodce výběrem spárovací hmoty
• Účinná ochrana proti plísním
• Použití struh na dřevo
• Interiérové dveře s prosklením: Výhodný nákup z bazaru
• Chicco Dřevěné Kostky: Podrobná recenze