PergolyPremonstrátský klášter Milevsko: Historie, umění a tajemství
Premonstrátský klášter Milevsko je nejstarším a nejrozsáhlejším klášterem v jižních Čechách. Založen byl na sklonku 12. století místním feudálem Jiřím z Milevska a budoucím prvním opatem Jarlochem. Přesněji se vznik premonstrátského kláštera Milevsko datuje do roku 1184, kdy Jiří z Milevska, zakladatel kláštera, začíná postupně vytvářet malé panství, které by zvládlo uživit mnišskou komunitu. Kanonii premonstrátů pak zakládá roku 1187. Tohoto roku sem také přicházejí první řeholníci z kláštera v Želivi. Do čela řeholního domu je jmenován Jarloch, kterého známe především jako autora letopisu vzniklého právě zde (rukopis je označován jako Jarlochova kronika nebo Milevský letopis a jde o nejstarší českou středověkou kroniku dochovanou v originále).
Klášter se stal důležitým kulturním, duchovním a hospodářským centrem. Je to místo s tisíciletou sakrální tradicí a jedinečnou atmosférou. Klášter je největší jihočeská románská a klášterní stavba, jejíž finální stavební úpravy byly dokončeny během 14. století. V roce 1191 sice klášter vyhořel, ale vznikající masivní kamenné stavby odolaly a dřevěné objekty, které vzaly za své, se daly rychle obnovit. Jádrem kláštera byla stavba románské baziliky, po založení teprve vznikala a tak řeholníci jako provizorní modlitebnu využívali kostel sv. Jiljí, postavený ve vesnici Milevsko v blízkosti staveniště kláštera. Tato velmi kvalitní románská stavba, která patří k vrcholům české architektury poslední třetiny 12. století, dala také později klášteru své jméno. Název „klášter sv. Jiljí“ pak nesla milevská kanonie až do svého zániku. Milevská klášterní bazilika byla zasvěcena jako všechny premonstrátské baziliky Panně Marii, opatská kaple sv. Markétě. V průběhu třetí čtvrtiny 13. století byl celý klášterní areál hotov.
Archeologické objevy a unikátní dlaždice
Archeologické výzkumy v areálu kláštera odhalily středověkou stavební huť, v níž se vyráběly dlaždice se vzory, které nemají v křesťanském umění Evropy obdoby. Jedinečné podlahové dlaždice a obklady zde byly vyráběny ve 12. - 13. století. V Latinské škole si můžeme prohlédnout expozici barokní knihovny se vzácnými tisky a kopie středověkých dlaždic s unikátními vzory.
Zásadní informace týkající se dějin Milevska před založením kláštera přinesl především archeologický výzkum prováděný vně a v okolí klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v letech 2004 - 2005. Sondy odhalily nejen množství kostrových hrobů, ale především pozůstatky několika starších sakrálních staveb, které byly původně v místě dnes stojící románské baziliky v 10. a 11. století. V jihozápadním koutě rajského dvora byl již dříve (1993) odkryt mimo jiné suterén kamenného domu z 12. století, užívaného před založením kláštera, který musel jeho výstavbě ustoupit. Byly nalezeny i další zajímavé artefakty, jako například hrob mladé dívky, pohřbené s bronzovými šperky a mincí z doby krále Vratislava II.
Tajemství trezoru a hřebu z Pravého kříže
Archeologové také objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou.
Čtěte také: Přírodní krása dřevěných dlaždic
Trezor a k němu vedoucí tajná chodba v mohutné středověké zdi jsou zatím posledními objevy v rámci areálu. Vchod do tajné chodby se v milevském klášteře "skrýval" více než 500 let. Vstup byl původně zazděný a nebýt toho, že jej v dávné minulosti kdosi odkryl, nebyl by zřejmě nikdy objeven. Architektonicky složitá a během staletí několikrát přestavovaná budova by své tajemství nevydala ani za pomoci moderních technologií. Chodba je umně skryta přímo ve středověké zdi, přibližně metr pod stropem oné místnosti. Přizvaní speleologové následně zjistili, že přibližně šestimetrová chodba se po chvilce mírně zvyšuje, ale je možné jí prolézt pouze po čtyřech. Na konci pak padá do další místnosti o rozměrech zhruba 2,5 × 2,2 × 1,25 metru, která byla v době objevu z velké části zanesena odpadem sneseným sem drobnými hlodavci a ptáky. Účel nalezené prostory zatím není zcela zřejmý. Zatím nejpravděpodobnější variantou se zdá být středověký trezor. Ten ve své době sloužil pro ukrývání cenností před nájezdníky, například husity. S datací nakonec pomohl dendrologický rozbor trámu, který se v chodbě prokazatelně nalézal již v době její existence. Strom, ze kterého byl vyroben, byl skácen v roce 1483. Podle architektonických prvků je pak zřejmé, že samotná chodba existovala již v době románské. Trezor je však mladší, pravděpodobně právě z období pozdního středověku. Suť a sediment speleologové postupně z trezoru odstraňují a další rozbory ukážou, zda neskrývá i něco z původně ukrytých pokladů. Navíc byla georadarem na dně trezoru objevena další, téměř čtyřmetrová dutina.
Historické milníky a osudy kláštera
Vzestup kláštera ukončili v dubnu 1420 husité, kteří klášter vypálili. Za husitských válek byl vypleněn a poničen. Podle legendy tehdejší opat část cenností před blížícím se nebezpečím ukryl na hradě Příběnice, po jehož dobytí v roce 1420 došlo i k jejich zničení. Po husitských válkách zastavil císař Zikmund klášterní majetek šlechtě. Klášter pak střídal vlastníky - rody Rožmberků, Švamberků a Hodějovských z Hodějova, až byl nakonec zrušen. Od Švamberků panství roku 1581 odkoupili Hodějovští z Hodějova. Zpět do majetku řádu se milevský klášter dostává až v důsledku pobělohorských událostí. Bernard mladší z Hodějova se zúčastnil stavovského povstání a majetek mu byl za to zkonfiskován. Strahovský opat Kašpar z Questenberka se proto obrátil na císaře s prosbou o navrácení panství řádu za škody, které Strahov utrpěl za třicetileté války. Ferdinand II. jeho prosbě na přelomu roku 1622 - 23 vyhověl. Milevsko však nebylo obnoveno jako samostatné opatství, bylo spravováno ze Strahova. Snahy opět plně osamostatnit Milevský klášter od strahovského vlivu sledujeme již od 40. let 17. století, tyto pokusy ale měly úspěch jen krátce. Nakonec strahovský opat Hyacint Hohmann na provinciální kapitule v roce 1680 prosadil trvalé připojení ke Strahovu. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1623, byla část majetku kláštera zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberka navrácena zpět premonstrátům a vzniklo zde strahovské probošství. V důsledku josefinských reforem byl klášter v roce 1785 zrušen. Majetek však zůstal v držení Strahova a premonstrátští bratři tu nadále vykonávali duchovní správu. V 90. letech 20. století byla část původního klášterního areálu navrácena zpět řádu.
Architektonická podoba a prohlídkové okruhy
Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a unikátem je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu kláštera nachází. Patří mezi nejcennější románské stavby v České republice. V gotickém kostele svatého Jiljí se dodnes dochovala celá románská zeď a v její síle chodba se schodištěm, které vedlo na panskou tribunu, tedy na místo, odkud sledoval mše Jiří z Milevska, zakladatel kláštera.
Klášter Milevsko je přístupný veřejnosti a pro návštěvníky nabízí dva prohlídkové okruhy. Klášter Milevsko byl prohlášen za národní kulturní památku. Cesta sakrálními stavbami milevského kláštera je současně procházkou dějinami architektury. Představuje románskou baziliku Navštívení Panny Marie a rajský dvůr původního kláštera, gotickou opatskou kapli, hřbitovní kostel sv. Jiljí s románskou zvonicí a překrásnou gotickou klenbou „milevského typu“. Druhý prohlídkový okruh je nahlédnutím do dějin a současnosti řádu premonstrátů u nás i ve světě. Přibližuje každodenní život řádových bratří. Seznamuje též s Kosmovým pokračovatelem, prvním milevským opatem Jarlochem, a dalšími významnými osobnostmi řádu premonstrátů. V barokní prelatuře navštívíme historické interiéry klášterní lesní správy, pokoje pana opata a kapli s oltářem Čtrnácti svatých pomocníků. V Latinské škole si můžeme prohlédnout expozici barokní knihovny se vzácnými tisky a kopie středověkých dlaždic s unikátními vzory.
Součásti klášterního areálu:
Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami
- Románská severní zeď a věž kostela sv. Jiljí
- Gotický presbytář a sakristie kostela sv. Jiljí
- Románská trojlodní bazilika s raně gotickou příčnou lodí
- Románská kaple (dnes sakristie)
- Románské konventní budovy s gotickými úpravami a barokně přestavěné západní křídlo
- Raně gotická opatská kaple
- Děkanská zahrada se zbytky stavební huti
- Gotický palác s řadou mladších úprav, tzv. Latinská škola
- Gotická věž s přilehlým palácem
- Barokně přestavěná věž s bránou, původní vstup
- Rajská zahrada se zaniklými ambity
- Renesanční „zámeček“ z 16. století
Čtěte také: Průvodce údržbou dlaždic
tags: #dlazdice #klaster #milevsko
