Podlahové dlaždice do dílny: Komplexní průvodce výběrem a pokládkou

Výběr správné podlahy do domácí dílny je rozhodujícím faktorem pro zajištění pohodlného, bezpečného a produktivního prostředí. Kromě estetického dojmu musí podlaha splňovat i vysoké nároky na odolnost, snadnou údržbu a ergonomii. Podlaha v dílně musí vydržet více než běžná podlaha v obýváku. Kromě odolnosti vůči mechanickému poškození musí zvládnout i nečistoty, chemikálie a vlhkost. Nesprávný výběr může vést k rychlému opotřebení podlahy a nutnosti častých oprav, což znamená zbytečné náklady.

Klíčové vlastnosti dílenské podlahy

Při výběru podlahy do dílny je nutné zohlednit několik zásadních kritérií:

  • Bezpečnost: Ta je na prvním místě. Bezpečnost práce na podlahové dlažbě zajišťují protiskluzové dezény.
  • Odolnost a trvanlivost: Podlaha musí být odolná vůči chemikáliím, zvládnout dlouhodobě unést i opravdu těžké stroje a mechanický náraz, jako je například pád těžkých nástrojů. Určitě nechcete podlahu měnit každý rok.
  • Údržba a snadné čištění: Podlaha v dílně musí zvládnout každodenní zátěž bez nutnosti náročné údržby a tak, aby z ní bylo možné případné skvrny a oleje snadno vyčistit. Dílenské podlahy často přijdou do styku s oleji, barvami a jinými látkami.
  • Pohodlí a ergonomie: Tady hraje hlavní roli pružnost a tlumení nárazů. Vinylové podlahy a gumové podlahy jsou měkčí a poskytují větší pohodlí pro dlouhodobou práci ve stoje.
  • Cena: Jedna věc jsou počáteční náklady na pořízení.

Typy podlahových krytin vhodných do dílny

Většina typů podlahových krytin vhodných do dílen je nejlepší aplikovat na betonový podklad. Výhodou je dostatečná nosnost podkladu i perfektní vyrovnání podlahy. Jinak je však potřeba postupovat v případě, kdy je nutné podlahu vyspádovat.

Beton

Výhodou betonu je jeho poměrně jednoduchá aplikace. Beton je extrémně odolný a levný, ale zároveň tvrdý a chladný. Zkuste na něm stát celý den - brzy vás začnou bolet nohy a v chladném počasí vám nejspíš bude od podlahy zima. V malé hobby dílničce, kde trávíte příležitostně jen pár hodin drobnými opravami, vám však může holý beton stačit. Jedna z možností je betonovou podlahu natřít odolným nátěrem, případně ochrannou složku smísit už rovnou s betonem. Taková podlaha se hodí třeba do garáže nebo skladu.

Epoxidové podlahy

Epoxidové podlahy jsou lité podlahy na bázi epoxidových pryskyřic. Můžete ji zvolit jednobarevnou nebo se strukturou například z drobných kamínků. Jsou velmi odolné vůči chemikáliím, udržují se snadno, ale jejich instalace je náročná a vyžaduje profesionála. Lité podlahy na bázi epoxidových pryskyřic jsou velice odolné, zdravotně nezávadné, instalace je poměrně rychlá. Aplikují se jako svrchní vrstva o tloušťce okolo 5 mm. Díky tomu ušetříte materiál. Epoxidové podlahy snesou vysokou zátěž, po podlaze můžete chodit už druhý den.

Čtěte také: Přírodní krása dřevěných dlaždic

Gumové podlahy

Guma je měkká a pohodlná, proto je ideální do dílen, kde se tráví dlouhé hodiny vestoje. Gumová podlaha je velmi odolná, snadno se instaluje a výborně také tlumí hluk i nárazy. Není sice příliš vhodná pod těžké stroje, ale řešením mohou být v tomto případě i gumové desky, které jednoduše položíte ke stroji tak, aby se vám u něj celý den pohodlně stálo. SimpleJack Vulcan je protiskluzová gumová rohož z odolné SBR pryže. SimpleJack Vulcan je protiskluzová gumová deska z odolné SBR pryže. Pro práci s chladicími a brzdovými kapalinami, kyselinami a prudkými změnami teplot, zvolte gumovou podlahu do dílny.

Vinylové podlahy a PVC dlaždice

Vinylová podlaha má řadu výhod a jednou z nich je velmi snadná pokládka, kterou zvládnete i sami. Totéž platí pro ostatní plastové podlahy do dílny. Propojitelné PVC dlaždice do sebe zacvaknete a získáte odolný povrch, který snese vysokou zátěž i chemické znečištění. Dlaždice jsou dostupné v mnoha variacích a jejich údržba je snadná. Vinylová zátěžová dlaždice SimpleJack Triton Positron je díky své vysoké odolnosti vhodná jak do dílny, tak např. Do frekventovanějších prostor doporučujeme vinylové dlaždice, které odolají vysoké zátěži, nekloužou, tlumí nárazy a izolují hluk během provozu. Pokud používáte hlučné nebo těžké stroje, určitě vám poslouží. Do větších dílen zvolte velkoformátovou zátěžovou dlaždici řady SimpleJack Eco Lara. Pro technické místnosti, kotelny, sklady, dílny je dobré vybrat podlahu, která bude odolná vlhkosti i chemikáliím, vydrží například pád nářadí na zem a také snese vyšší zatížení. Do dílen s častou vlhkostí nebo odtokem vody zvolte plastovou podlahu do dílny.

Keramická dlažba

Pokud tápete, jakou podlahu do dílny vybrat, nejspíš vás keramika nenapadne. Především protože je křehká a praská. Ovšem existuje i zátěžová keramická dlažba, která snese i větší váhu. Klasikou v dílnách s méně náročným provozem je keramická dlažba. K jejím výhodám patří velký výběr dekorů či snadná údržba (stačí na ni smeták a mop s vodou). Pokládka bývá časově náročnější, dlažbu je pak potřeba ještě spárovat. Nevýhodou dlažby v náročnějším prostředí bývá také její křehkost. Pokud vám na dlaždici spadne kladívko, nejspíš dlaždice praskne. Ideálně by měla mít protiskluzovou úpravu, odolnější bývá dlažba určená do exteriéru. Na rozdíl od přírodního kamene nejsou keramické dlaždice vhodné pro venkovní použití, protože jsou porézní a nejsou mrazuvzdorné. Skládají se z jemnozrnných a krystalických střepů, které byly za vysokého tlaku slisovány do formy. Aby nebyly keramické dlaždice příliš náchylné k poškození, glazují se. Díky glazování se keramické dlaždice snadno čistí a jsou ideální jako obkládačky. K pokládce keramického obkladu potřebujete flexibilní lepidlo. Upozorňujeme, že podklad nesmí být příliš nasákavý, aby lepidlo nevyschlo. Měli byste proto pracovat s penetrací. Chcete-li v koupelně položit keramický obklad, utěsněte ho speciální fólií.

Dlaždice z přírodního kamene

Dlaždice z přírodního kamene jsou většinou z žuly - tvrdé horniny, která vznikla přirozeným procesem. Jako podlahová krytina však přichází v úvahu také mramor nebo břidlice. Díky přírodnímu kameni je každá dlaždice individuální a má různou strukturu a povrch. Dlaždice z přírodního kamene jsou obzvlášť trvanlivé a otěruvzdorné. Jsou proto vhodné jak do exteriéru, tak do interiéru. Aby vaše dlažba nebo obkládačky dlouho vydržely a vypadaly hezky, je rozhodující výběr správného materiálu, údržba a způsob pokládky. Abychom mohli pokládat dlaždice z přírodního kamene, musíme dlaždice nanést na podklad pomocí lepidla na přírodní kámen. Jak lepidlo nanést a jak dlouho musí schnout, najdete v údajích výrobce lepidla na přírodní kámen.

Kameninové dlaždice

Kameninové dlaždice lze položit do interiéru, ale i exteriéru. Kameninová dlažba se sice také skládá z krystalických střepů, ty se však taví při vyšší teplotě vypalování, až dokonale slinou. Protože se póry při 1 200 °C uzavřou, jsou dlaždice z kameniny vodoodpudivé, odolné, mrazuvzdorné a necitlivé vůči chemickým vlivům. Dlažba z jemné kameniny je - jak už název napovídá - ještě jemnější než dlaždice z kameniny. Díky jemnějším složkám je odolnější než kameninové dlaždice. Díky nízké pórovitosti neabsorbují dlaždice z jemné kameniny téměř žádnou vodu, a proto jsou jako stvořené do mokrých prostor, tedy především do koupelny. Stejně jako kameninové dlaždice existují i dlaždice z jemné kameniny neglazované a glazované. Jsou vhodné pro použití ve venkovním prostředí, protože dlažba z jemné kameniny je mrazuvzdorná. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší. Nejpoužívanější je klasická keramická dlažba nebo vysoce slinuté neglazované dlažby, které jsou díky způsobu výroby ještě pevnější.

Čtěte také: Průvodce tmavými kamennými dlažbami

Cementové dlaždice

Cementové dlaždice se v posledních letech staly skutečným trendem v oblasti obkladů. Dlaždice jsou vyrobeny z mramoru a cementu. Při výrobě se oba materiály slisují do formy a musí dlouho schnout. Protože obklady neprochází tepelnou úpravou, zůstávají póry otevřené, a cementové dlaždice jsou proto nasákavé. Z toho důvodu se nehodí jako podlahová krytina do mokrých prostor. Pokládka cementových dlaždic je o něco náročnější než u jiných druhů dlaždic. Protože mají otevřené póry, musí být podklad suchý a dlaždice je nutné pravidelně impregnovat, aby byly chráněny před vlhkostí. Pro pokládku potřebujete speciální lepidlo na dlaždice. Kdo nemá čas na intenzivní péči, může použít i dlaždice v cementovém vzhledu.

Dlaždice v imitaci dřeva

Zejména v koupelnách jsou keramické dlaždice kvůli vlhkosti často jedinou podlahovou krytinou nebo obkladem, který přichází v úvahu. Pravé dřevo většinou neodolá vlhkosti a začne plesnivět. Kdo se přesto nechce vzdát atmosféry dřeva v koupelně, pro toho jsou tím pravým řešením dlaždice v imitaci dřeva. Perfektně imitují barvu a kresbu dřeva. Dlaždice ve vzhledu dřeva lze pokládat s různými vzory, jako například se vzorem rybí kosti. Rovnoběžná pokládka s přesazením naopak působí nepřirozeně. Stejně jako ostatní keramické dlaždice se dlaždice v imitaci dřeva snadno řežou. Obývací pokoj: Útulnost navodíte dlažbou v imitaci dřeva, které vypadá věrohodně, ale nemusíte se o něj pravidelně starat.

Skleněné dlaždice

Skleněné dlaždice poskytují nesčetné možnosti variací a designů. V závislosti na třídě tvrdosti je lze použít jako dlažbu nebo obkládačky. Obzvlášť v koupelně jsou oblíbené v různých modrých odstínech na stěně ve vzoru mozaiky. Jsou voděodolné a lze je pokládat i mezi dlaždice z jemné kameniny. Pokud chcete pokládat skleněné dlaždice jako mozaiku, zamyslete se nejdříve nad vzorem a ujistěte se, že k tomu máte dostatek dlaždic v odpovídajících barvách. Pro pokládku budete potřebovat speciální lepidlo. Protože skleněné dlaždice nejsou odolné proti prasknutí, uplatňují se spíše jako obklad.

Dílenská dlaždice Duragrid

Dílenská dlaždice Duragrid je vyrobena z kvalitního 100% recyklovaného polypropylenu, který neobsahuje žádné nebezpečné látky. Vyniká odolností vůči chemikáliím, olejům, solím a UV záření, díky čemuž je ideální pro technické místnosti, dílny, garáže, sklepy či průmyslové prostory. Dlaždicemi snadno odvádějí vodu, například při mytí automobilu u detailingových garáží a její konstrukce je přizpůsobena náročným podmínkám, jako jsou teplotní výkyvy či vysoká zátěž. Je navržena tak, aby odolávala vodě a vlhkosti, což ji činí ideální volbou i pro prostory náchylné na vlhkost, jako jsou prádelny nebo technické místnosti. Naše výrobky z recyklovaného materiálu vznikají s důrazem na šetrnost k životnímu prostředí a efektivní využití zdrojů.

Důležité parametry dlažby

Při nákupu byste neměli zapomenout, že dlaždice mají různé požadavky na podklad, a ne každá je vhodná jako podlahová dlažba. Při vybírání dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Jiné nároky má dlažba v koupelně a jiné venkovní dlažba, která musí odolat i extrémní zátěži v podobě mrazu. V našem průvodci vás přehledně seznámíme s různými druhy obkládaček a dlaždic a ukážeme vám, které dlaždice jsou vhodné do interiéru, do mokrých místností nebo venkovního prostoru.

Čtěte také: Průvodce údržbou dlaždic

Rozdíl mezi obkládačkami a podlahovými dlažbami

Vzhledem k tomu, že jsou podlahové dlaždice namáhány silněji a musí vydržet vyšší hmotnosti, jsou silnější a těžší než obklady na stěny a jsou vyrobeny ze značně tvrdšího materiálu. Podlahová dlažba vykazuje také vyšší otěruvzdornost než obklady. Další rozdíl mezi obkladem a dlažbou vyvstává při pokládání. Podlahové dlaždice musíte při pokládání k podkladu mírně přitlačit, zatímco kachle se doslova přisají ke stěně a není nutný větší tlak. Na řezání dlažby navíc potřebujete jiné prostředky, protože se dlažba vzhledem ke své tloušťce obtížněji řeže než obkládací dlaždice.

Kalibrované a rektifikované dlaždice

Při rektifikaci nebo kalibraci se jedná o opracování hran dlaždic. Dlaždice zformované ze směsi jsou nejdříve vypáleny. V peci však přirozeně dochází k určitým rozměrovým změnám materiálu. Následně se proto hrany zabrušují a podle přesnosti zabroušení se rozlišují kalibrované, nebo rektifikované dlaždice s hranami obroušenými přesně do úhlu 90°. Nerektifikované dlaždice nemají rovnou hranu a vypadají přirozeněji. Proto se tento druh dlažby často používá na podlahy se starožitným vzhledem. Při vypalování se dlaždice rozměrově změní a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají.

Glazované nebo neglazované dlaždice

Kromě kritéria podlahových nebo obkladových dlaždic můžete vybírat mezi glazovanými a neglazovanými dlaždicemi. Glazované dlaždice jsou díky krycí glazuře chráněny proti chemickým vlivům a UV záření a odpuzují nečistoty. Navíc jsou vodoodpudivé, a hodí se proto do mokrých prostor. Neglazované dlaždice vodu neodpuzují, a proto nejsou vhodné pro mokré prostory. Jsou náchylnější ke znečištění olejem a tuky. Výhodou neglazovaných dlaždic je, že jsou protiskluzové, trvanlivější a odolnější než glazované podlahové krytiny. Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.

Skupiny otěru

Dále se dlaždice dělí do různých tříd otěru za účelem určení použití a zatížení. Otěruvzdornost udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.

Skupina otěru Použití
Skupina otěru 1 Mírné zatížení
Skupina otěru 2 Lehké až střední zatížení
Skupina otěru 3 Střední zatížení
Skupina otěru 4 Silnější zatížení
Skupina otěru 5 Silné zatížení

Nasákavost

Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %.

Tvrdost

Další údaj, který na dlažbě najdete je tvrdost, která se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.

Protiskluznost

V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.

Barevný odstín

Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série.

Volba velikosti a formátu dlaždic

Doporučení a rad, jak správně zvolit dlažbu, je mnoho. Zkušenost nás však učí, že žádné pravidlo není absolutní, a je jen na investorovi a jeho preferencích, co je správná volba. Často se říkalo pravidlo, že čím menší prostor, tím je doporučována menší dlažba. Troufáme si ale tvrdit, že v případě použití velkých dlaždic, např. Takže pravidlo zní, ne volit do malých prostor malé dlaždice, ale způsob položení dlaždic volit tak, aby na jedné straně nezůstal nesymetrický dořez. Když na malou zeď o šířce 2m použijeme dlaždice 90x90cm, tak je důležité, aby na zdi byla symetrie tak, že uprostřed je velká dlaždice a oba krajní sloupce jsou symetricky velké. Když bychom použili 2 celé dlaždice a dořez 20cm, bude výsledek velmi nepěkný. Když použijeme dlaždici menší, např 15x15 cm, začneme z jedné strany celou dlaždicí, tak na druhém konci nám zůstane odřezek 5cm, což ruší méně než v případě odřezku u velkých dlaždic. Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje.

Způsoby pokládky dlažby

Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. U členitějších prostor prokonzultujte velikost rezervy se specialistou. Procenta jsou v tomto případě orientační, protože záleží na více faktorech - například velký formát dlažby bude mít v malé místnosti větší prořez než ve velké. Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry.

Pokládka na střih

Na střih se říká způsobu pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti.

Pokládka na koso

Na koso se dlažba pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné. U místností, které nejsou pravoúhlé a nemají rovné zdi, typicky u rekonstrukcí, je dalehko vhodnější pokládka dlažby na vazbu, případně pokládka na koso. Pokládka na koso je vhodnější u čtvercové dlažby.

Pokládka na vazbu (cihlová vazba)

Dlažba na vazbu nebo také cihlová vazba se nazývá způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky. Pokládka na vazbu je obzvláště vhodná u dlažeb obdélníkového tvaru. U dlouhých úzkých obdélníků, typicky dlažby v dekoru dřeva, je vhodná pokládka na tzv. Tento způsob výborně eliminuje různé nepravidelnosti tvaru a zároveň umožňuje zpracovat i většinu odřezků pro položení. Před pokládkou dlaždic je potřeba si uvědomit, že v případě rekonstrukcí, kde často stěny nebývají rovné, je vhodné zvolit malý formát - například cihliček, které lépe pokryjí nerovnou plochu než například velkoformátové dlaždice.

Postup pokládky dlažby

Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky.

Pokládka venkovní dlažby

Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Lepidlo nanášejte zubovou stěrkou. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé. Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte.

Údržba a opravy dlažby

Denní údržba a čištění prodlouží životnost vaší podlahy a zachová její příjemný vzhled. Pravidelné zametání a čištění podlahy od skvrn je samozřejmost, ale také kontrolujte, zda se v podlaze neobjevují praskliny. Podlahu v top stavu také udržíte použitím ochranných nátěrů. Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.

Oprava poškozené dlažby

Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.

tags: #dlazdice #podlahove #do #dilny #informace

Oblíbené příspěvky: